|
|
Česká gramatografie a kulturní reflexe češtiny v letech 1533-1672
Koupil, Ondřej ; Kučera, Karel (vedoucí práce) ; Šlosar, Dušan (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
Čtyři kapitoly, kterými jsme prošli, měly gramatografickou reflexi češtiny v 16. a 17. století představit jednak v kontextu filologického jazykověreflexivniho úsilí, jak se rozvíjelo od starověku, jednak v její vnitřní dynamice. Vycházeli jsme z primárních textů samých a snažili jsme se syntetizovat poznatky dosavadního bádání, trvajícího v různé intenzitě zhruba od 60. let 19. století. Takové inventis addere, jak o něm mluví poslední motto, nebylo díky píli předchůdkyň a předchůdců tak obtížné. Na konci práce, post jinem, vidíme, že mnohé detaily musely být při pokusu o úhrnný obraz opomenuty, a že výsledkem práce je tedy spíše jakýsi vstupní přehled, který může posloužit jako východisko dalšímu bádání o gramatikách češtiny ajejich vydávání. Dluh zůstává hlavně ve zkoumání vztahů jednotlivých gramatik mezi sebou.
|
|
|
Česká gramatografie a kulturní reflexe češtiny v letech 1533-1672
Koupil, Ondřej ; Kučera, Karel (vedoucí práce) ; Šlosar, Dušan (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
Čtyři kapitoly, kterými jsme prošli, měly gramatografickou reflexi češtiny v 16. a 17. století představit jednak v kontextu filologického jazykověreflexivniho úsilí, jak se rozvíjelo od starověku, jednak v její vnitřní dynamice. Vycházeli jsme z primárních textů samých a snažili jsme se syntetizovat poznatky dosavadního bádání, trvajícího v různé intenzitě zhruba od 60. let 19. století. Takové inventis addere, jak o něm mluví poslední motto, nebylo díky píli předchůdkyň a předchůdců tak obtížné. Na konci práce, post jinem, vidíme, že mnohé detaily musely být při pokusu o úhrnný obraz opomenuty, a že výsledkem práce je tedy spíše jakýsi vstupní přehled, který může posloužit jako východisko dalšímu bádání o gramatikách češtiny ajejich vydávání. Dluh zůstává hlavně ve zkoumání vztahů jednotlivých gramatik mezi sebou.
|
|
|
Česká gramatografie a kulturní reflexe češtiny v letech 1533-1672
Koupil, Ondřej ; Kučera, Karel (vedoucí práce) ; Šlosar, Dušan (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
Čtyři kapitoly, kterými jsme prošli, měly gramatografickou reflexi češtiny v 16. a 17. století představit jednak v kontextu filologického jazykověreflexivniho úsilí, jak se rozvíjelo od starověku, jednak v její vnitřní dynamice. Vycházeli jsme z primárních textů samých a snažili jsme se syntetizovat poznatky dosavadního bádání, trvajícího v různé intenzitě zhruba od 60. let 19. století. Takové inventis addere, jak o něm mluví poslední motto, nebylo díky píli předchůdkyň a předchůdců tak obtížné. Na konci práce, post jinem, vidíme, že mnohé detaily musely být při pokusu o úhrnný obraz opomenuty, a že výsledkem práce je tedy spíše jakýsi vstupní přehled, který může posloužit jako východisko dalšímu bádání o gramatikách češtiny ajejich vydávání. Dluh zůstává hlavně ve zkoumání vztahů jednotlivých gramatik mezi sebou.
|
|
|
Hájek jako jazyková autorita
Koupil, Ondřej
Studie se zabývá recepcí Hájkovy Kronyky české jako textu, který působil jako jazyková autorita, vzor, který stál v hierarchii prestižních českých textů dlouho na druhém místě za biblickým překladem. Sondy rozložené od 16. století až do začátku 21. století mapují postupný ústup Hájkova textu z této pozice a z místa významné jazykové památky. Hájkova autorita jazyková se snižovala sice se zpožděním, ale podobně jako jeho autorita historická. Vztahy jednotlivých hájkovských autorit jsou schematicky naznačeny v oddíle VII. Oddíl VIII nakonec klade obecnější otázky o významu dobových jazykových autorit pro traktování a periodizaci jazykových a literárních dějin a apeluje na zkoumání jazykových kvalit Kronyky české — právě z toho důvodu, že po staletí představovala ctěný a vážený český text, prakticky i teoreticky považovaný také za významný jazykový vzor.
|
|
|
Modul digitalizovaných mluvnic: co k čemu, pro koho
Koupil, Ondřej
Příspěvek představuje virtuální studijní prostředí specializované digitální knihovny tisků 16.–19. století zvané „modul digitalizovaných mluvnic“, umístěné ve webovém hnízdu Vokabulář webový, provozovaném oddělením vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. Zabývá se jeho obsahem, koncepcí i uživatelskými možnostmi nyní i do budoucna.
|
host ::
RSS.