|
|
Funkční hodnocení aktivit a participací pomocí Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví u pacientů s centrální hemiparézou.
Marková, Kateřina ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Kateřina Marková Vedoucí práce: MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph. D. Název diplomové práce: Funkční hodnocení aktivit a participací pomocí Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví u pacientů s centrální hemiparézou Abstrakt diplomové práce: Pro úspěšnou rehabilitaci pacientů má zásadní význam funkční samostatnost a sociální začlenění, které jsou doménami ergoterapie. Vhodný rámec pro funkční hodnocení může nejen ergoterapeutům poskytnout Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví. Hlavním cílem diplomové práce je stanovení funkčního obrazu vybraných pacientů s centrální hemiparézou. Dílčí cíle práce jsou verifikace předem stanovených hypotéz a zhodnocení vlivu Denního stacionáře Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na funkční schopnosti pacientů s centrální hemiparézou. Hlavní metody výzkumu zahrnují zejména kvantitativní analýzu dat a komparaci, ale jsou využity taktéž kvalitativní analýza textu či deskripce. Výzkum retrospektivně hodnotí výsledky hodnocení aktivit a participací a faktorů prostředí u pacientů s centrální hemiparézou, kteří absolvovali Denní stacionář Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Výsledky naznačují, že pacienti s centrální hemiparézou mají ve většině hodnocených domén aktivit a participací...
|
|
|
Využití taneční terapie v neurorehabilitaci z pohledu fyzioterapeuta
Tlustá, Tereza ; Gueye, Tereza (vedoucí práce) ; Sládková, Petra (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, přímení: Tereza Tlustá Vedoucí práce: MUDr. Bc. Tereza Gueye, Ph.D. Název práce: Využití taneční terapie v neurorehabilitaci z pohledu fyzioterapeuta Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá shrnutím současné úrovně poznání a evidence o vlivu taneční terapie na motorické projevy neurologických onemocnění prostřednictvím zpracování přehledu problematiky s využitím systematické analýzy. Teoretická část podává ucelený přehled o problematice tance a tanečně pohybové terapie a jejich vlivu na pohybový aparát i nervovou soustavu. Část práce je také věnována charakteristice a náplni pohybové rehabilitace neurologických pacientů a charakteristice symptomů některých neurologických onemocnění, a to Parkinsonovy nemoci a cévní mozkové příhody. V druhém kroku pomocí analýzy studií získaných rešerší literatury bylo dosaženo patnácti aktuálních a odborných článků, které byly zařazeny a analyzovány. Pomocí analytického rozboru výsledků testování a zhodnocení jednotlivých studií je určeno, zda a za jakých podmínek byla taneční terapie efektivní. Mezi prezentované články patří studie testující vliv taneční terapie na stabilitu a chůzi u pacientů s Parkinsonovou nemocí a pacientů po cévní mozkové příhodě. Práce přináší převážně pozitivní závěr ohledně vlivu taneční terapie na...
|
|
|
Volná cirkulující DNA jako biomarker civilizačních onemocnění
Dyachenko, Yulia ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Vaňková, Markéta (oponent)
Výskyt civilizačních chorob v populaci se každoročně zvyšuje, a to kvůli měnícím se podmínkám prostředí a modernímu životnímu stylu. Tato onemocnění snižují kvalitu života, vedou ke vzniku zdravotních komplikací nebo dokonce k úmrtí pacientů. Tomu lze předcházet monitorováním zdravotního stavu. Potenciál k zavedení do praxe jako neinvazivního biomarkeru vykazuje volná cirkulující DNA (cfDNA). Možné mechanismy uvolnění cfDNA jsou zprostředkovány procesy apoptózou, nekrózou, NETózou, pyroptózou a dále aktivní sekrecí. Výskyt těchto procesů u některých civilizačních onemocnění umožňuje použití cfDNA jako biomarkeru. Cílem této práce bylo shrnout současné poznatky o možnostech využití cfDNA v rámci diagnózy, monitorování rozvoje a průběhu některých civilizační onemocnění, konktrétně obezity, diabetes mellitus, aterosklerózy, hypertenze, infarktu myokardu a cévní mozkové příhody. Z dostupné literatury lze dojít k závěru, že by cfDNA mohla být používána v klinické praxi pro výše popsané účely. Klíčová slova: volná cirkulující DNA (cfDNA), civilizační onemocnění, biomarker, obezita, diabetes mellitus, ateroskleróza, hypertenze, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda.
|
|
|
Vývoj úmrtnosti na cévní mozkovou příhodu v Česku v období 1995-2021
Prystaszová, Adéla ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Lustigová, Michala (oponent)
Cévní mozková příhoda (CMP) patří v Česku mezi nejčastější příčiny úmrtí. Cílem této bakalářské práce je podrobně analyzovat vývoj úmrtnosti na tuto příčinu smrti v období mezi lety 1995 a 2021 pomocí dat z Českého statistického úřadu. K tomuto účelu byly využity zejména standardizované míry úmrtnosti, věkově specifické míry úmrtnosti, výpočty prostých podílů a metoda dvourozměrné dekompozice. V práci je popsán výrazný pokles celkové intenzity úmrtnosti na CMP a intenzity podle věkových skupin a také významný vliv CMP na nárůst naděje dožití při narození. Práce se dále věnuje změnám pozice CMP mezi ostatními příčinami smrti, včetně skupiny kardiovaskulárních onemocnění. Analyzována je také regionální diferenciace úmrtnosti na CMP, přičemž byla v Česku zjištěna výrazná vnitřní variabilita. Okrajově je popsán i vývoj úmrtnosti na dva základní typy CMP, ischemickou a hemoragickou. Celou prací prostupuje také analýza rozdílů v úmrtnosti na CMP mezi muži a ženami. Klíčová slova: úmrtnost, cévní mozková příhoda, standardizované míry úmrtnosti, dekompozice, Česko Počet znaků: 86 615 Vývoj úmrtnosti na cévní mozkovou příhodu v Česku v období 1995-2021
|
|
|
Vnímání kvality života osobami s narušenou komunikační schopností po cévní mozkové příhodě
Suchá, Marie ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Bakalářská práce, jejíž cílem je analyzovat subjektivně vnímanou kvalitu života osob s diagnózou afázie po cévní mozkové příhodě ve vybraných oblastech, je rozčleněna do čtyř hlavních kapitol. V prvních třech kapitolách jsou představeny teoretické poznatky z oblasti cévní mozkové příhody, narušené komunikační schopnosti po cévní mozkové příhodě a dále je představena problematika kvality života. Poslední kapitola obsahuje samotný výzkum práce, který byl zaměřen na jedince v důchodovém věku s diagnózou afázie po cévní mozkové příhodě. Kvalitativní výzkumné šetření bylo provedeno za pomocí výzkumné triangulace a zahrnovalo metodu dotazníku doplněnou o polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla analyzována a následně v textu práce interpretována. Výzkumné otázky týkající se vybraných oblastí kvality života byly zodpovězeny v následující části práce. Mezi nejproblematičtější oblast kvality života by bylo možné považovat vliv narušené komunikační schopnosti na sociální vztahy osob s diagnózou afázie po cévní mozkové příhodě. Tyto vztahy jsou mnohokrát omezeny či přerušeny, a to se promítá i do další zkoumané oblasti výzkumného šetření, problematiky sebepojetí, která je po cévní mozkové příhodě negativně hodnocena. Další zkoumané oblasti jako samostatný pohyb, sebeobsluha a rodinné vztahy nejsou...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po cévní mozkové příhodě
Krákorová, Kateřina ; Reckziegelová, Petra (vedoucí práce) ; Křížková, Štěpánka (oponent)
Autor: MUDr. Kateřina Krákorová Vedoucí práce: Mgr. Petra Reckziegelová Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po cévní mozkové příhodě Cíle: Cílem této bakalářské práce je vypracovat kazuistiku pacienta s diagnózou cévní mozkové příhody a blíže představit toto onemocnění, jeho diagnostiku a současné možnosti terapie. Metody: Teoretická část vychází z odborné literatury uvedené seznamu použité literatury a informačních zdrojů. Obsahuje aktuální poznatky o cévních mozkových příhodách, jejich etiologii, klinickém projevu, diagnostice, možnostech terapie a následné rehabilitace. Speciální část je vypracována na základě podkladů získaných při souvislé klinické praxi v Oblastní nemocnici Kladno, kterou jsem absolvovala v termínu od 9.1.2023 do 3.2.2023. Kazuistika pacienta sestává z anamnézy, vstupního vyšetření, návrhu krátkodobého a dlouhodobého terapeutického plánu, záznamu průběhu terapie, výstupního vyšetření a zhodnocení efektu terapie. Výsledky: Výsledkem terapie je zvýšení celkové mobility pacienta, zvládnutí sebeobsluhy a tím výrazné zvýšení soběstačnosti v běžných denních činnostech. Závěr: Včasným zahájením fyzioterapeutické péče došlo výraznému funkčnímu zlepšení pacienta. Pokračování v rehabilitaci, především v subakutní fázi onemocnění, je předpokladem zmírnění následků cévní...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě
Kozerawska, Natália ; Sohrová, Jana (vedoucí práce) ; Křížková, Štěpánka (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě Cíl: Cílem této práce je shrnutí teoretických informací na téma cévní mozková příhoda a následně vypracování kazuistiky pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě s pravostrannou hemiparézou. Metody: Tato bakalářská práce se zabývá cévní mozkovou příhodou a je rozdělena do dvou částí - obecná a speciální. Obecná část obsahuje hlavní teoretické informace o dané diagnóze. Dále je popsáno vyšetření fyzioterapeutem typické pro tuto diagnózu spolu s výběrem metod a postupů nejčastěji využívaných ve fyzioterapeutické péči o dané pacienty. Speciální část obsahuje kazuistiku pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě s následnou pravostrannou hemiparézou včetně vstupního a výstupního kineziologického vyšetření, průběhu jednotlivých terapií a následného shrnutí efektu terapie. Podklady pro vypracování speciální části byly získány během souvislé odborné praxe na oddělení následné rehabilitace v Oblastní nemocnici Kladno v termínu od 9.1. do 3.2.2023 pod dohledem supervizorky Mgr. Dity Hamouzové. Výsledky: U pacienta došlo ke zlepšení ve více aspektech, především v celkové stabilitě a rozsahu aktivního pohybu v kloubech. U některých aspektů došlo ovšem pouze k minimálnímu nebo žádnému zlepšení. V závěrečné...
|
|
|
Segmentace patologických tkání v objemových MRI datech mozku s využitím hlubokého učení
Nantl, Ondřej ; Kolář, Radim (oponent) ; Chmelík, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje segmentaci ischemických ložisek z T1 vážených MRI skenů pomocí metod hlubokého učení. V teoretické části jsou shrnuty anatomie mozku, jeho zobrazování pomocí MRI, dostupné datasety pro tvorbu metod k automatické segmentaci patologické mozkové tkáně a metody segmentující ischemickou mozkovou tkáň s využitím hlubokého učení. V praktické části je popsán využitý dataset, jeho předzpracování, navržené architektury modelů hlubokého učení (U-Net) a jejich trénink. Metody byly implementovány v programovacím jazyce Python. Dále jsou uvedeny dosažené výsledky a jejich diskuze.
|
|
|
Analýza trombu ve vícefázických CT datech u ischemické mozkové příhody
Mikešová, Tereza ; Holeček, Tomáš (oponent) ; Jakubíček, Roman (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou trombů v mozkových vícefázických CT datech. V teoretické části práce je vypracována rešerše metod zejména segmentace trombů. Dále je v této části shrnutá anatomie mozkových tepen a přiblížena cévní mozková příhoda. Stručně jsou popsány vybrané metody z oblasti zpracování obrazu. Výsledkem praktické části je porovnání metod segmentace trombů. Samotné segmentaci předcházelo předzpracování dat, které je v práci popsáno, a vytvoření manuální anotační databáze. Nejlepší implementovanou metodou se ukázala metoda adaptivního prahování, která dosáhla Dice skóre 0,4555. Vhodným zkombinováním všech metod bylo dosaženo finálního Dice skóre 0,5145. Ze segmentovaných objemů byly následně vypočítány parametry trombů. Mediánová hodnota průměrné intenzity dosáhla na 51,55 HU, medián délky byl 15,16 mm a mediánový objem byl stanoven na 65,34 mm3. Následná korelační analýza neukázala žádný významný vztah mezi odvozenými parametry.
|
|
|
CMP (cévní mozková příhoda) - algoritmus vyšetřovacích metod
MACKOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce na téma CMP (cévní mozková příhoda) - algoritmus vyšetřovacích metod se zabývá onemocněním cévní mozkovou příhodou, její definicí, způsobech vyšetření, možnou léčbou a znalostmi studentů o tomto onemocnění. Hlavní cíl této práce byl seznámit se s algoritmem vyšetřovacích metod u CMP a zjistit informovanost respondentů o tomto tématu. Výzkumná otázka zněla: Jaké je povědomí respondentů o průběhu vyšetření a diagnostiky CMP? Práce je rozdělená na část, kde je popsána teorie a na část praktickou. V první části se zaměřuje na současný stav. Zde je zahrnuto cévní zásobení mozku, cévní mozková příhoda, algoritmus vyšetřovacích metod a léčba cévní mozkové příhody. Celkově je práce členěna do šesti hlavních kapitol. Praktická část se zabývá dotazníkovým šetřením. Výzkumný záměr této práce byl naplňován pomocí dotazníkového průzkumu mezi studenty Radiologické asistence a studenty Ochrany obyvatelstva se zaměřením na CBRNE. Vytvořený dotazník byl pro obě skupiny studentů stejný. Jednalo se o standardizovaný dotazník s možností volby vždy jedné odpovědi. Výsledné odpovědi byly následně vyhodnoceny do přehledných grafů. Výsledky provedeného průzkumu nám mohou nabídnout pohled studentů na anatomické znalosti mozku, základní informace o cévní mozkové příhodě, na vybrané druhy vyšetření o cévní mozkové příhodě a na léčbu cévní mozkové příhody. Dále lze výsledky studentů Radiologické asistence a výsledky od studentů Ochrany obyvatelstva se zaměřením na CBRNE mezi sebou porovnávat. Výsledky nám mohou ukázat, kde studenti nejvíce chybují a jaké informace naopak vědí. Práce tak může sloužit jako studijní materiál pro studenty všech zdravotnických oborů.
|
host ::
RSS.