|
|
Faktory ovlivňující kvalitu střídavé péče o děti po rozvodu rodičů
Vondrová, Šárka ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Šabatová, Anna (oponent)
V diplomové práci se zabývám faktory, které mají vliv na fungování střídavé péče o děti po rozvodu rodičů. V teoretické části se věnuji tématům jako je rodina, vývoj dítěte a jeho výchova, manželství, rozvod a střídavá péče. V praktické části pracuji s konkrétními případy rodin, ve kterých probíhá střídavá péče o děti a s obsahem internetových stránek, jejichž hlavním tématem je střídavá péče. Cílem práce bylo definovat faktory, které ovlivňují kvalitu střídavé péče o děti po rozvodu rodičů a dílčím cílem kategorizovat internetové stránky a nestátní neziskové organizace prezentující se na internetu, jejichž hlavním tématem je střídavá péče, a to podle jejich hlavního stanoviska, které vůči střídavé péči zastávají. Pro splnění těchto cílů byl proveden kvalitativní výzkum za pomoci polostrukturovaných rozhovorů s několika rodinami, ve kterých v dané době probíhala střídavá péče. Dále byla analyzována ta oblast vybraných internetových stránek, která se zabývá informováním o střídavé péči a důvody, proč je či není vhodná. Z výsledků práce vyplynulo, že v daných případech existuje souvislost mezi vysokým počtem pozitivních faktorů, které mají vliv na fungování střídavé péče, spokojeností se střídavou péčí a subjektivním pocitem, že střídavá péče v daném případě funguje. Naopak, vysoký počet negativních faktorů...
|
|
|
Střídavá péče o dítě po rozvodu rodičů
Hejtmánková, Lenka ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Diplomová práce má povahu teoretické studie. Charakterizuje střídavou péči o děti po rozvodu rodičů jako nejvhodnější porozvodové uspořádání. Tento předpoklad vychází z vývojových změn evropské rodiny od dob francouzské revoluce, vývoje rodinného práva a důležitých aspektů rodinného práva, dále z potřeb dítěte, definice mateřské a otcovské lásky. Tuto hypotézu podporují i výsledky zahraničního výzkumu, které porovnávají život dětí v různém porozvodovém uspořádání. Následně práce pojednává o mediaci jako o vhodné možnosti pomoci rodičům dospět k takovému řešení, které bude vyhovovat všem zúčastněným stranám sporu. Na závěr jsou uvedeny případové studie.
|
|
|
Samoživitelství jako veřejněpolitický problém: vymezení problému různými aktéry a návrh politiky
Hejzlarová, Eva ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent) ; Matoušek, Oldřich (oponent) ; Žižková, Jana (oponent)
Hlavní linkou disertační práce je hledání odpovědi na otázku, proč se v minulých letech nepodařilo na půdě Parlamentu prosadit opatření, která by zlepšila kvalitu života neúplných rodin, a co by bylo možné udělat pro to, aby byla tato opatření přijata. Teoretickou oporu pro zodpovězení obou otázek nabízí analýza rámců Schőna a Reina, která pracuje s představou soupeřících rámců a překlenutí konfliktu prostřednictvím přerámování, a teorie sociální konstrukce cílových skupin Schneider a Ingram. Na základě analýzy stenozáznamů z projednávání problematiky neplatičství (konkrétně návrhů na náhradní, resp. zálohované výživné) a svěřování dětí do péče (konkrétně návrhu na posílení střídavé výchovy) jsou rekonstruovány příslušné soupeřící rámce (v případě neplatičství jde o tři rámce, v případě svěření do péče dva). Tyto soupeřící rámce, resp. absence práce s nimi, mohou být příčinou neschopnosti politické reprezentace řešit výše uvedenou agendu. Jako možné přerámování problému v oblasti neplatičství výživného je popsána "efektivní penalizace dlužníka". Na základě teorie sociální konstrukce cílových skupin je návrh přerámování doplněn o apel na zdůrazňování dětí jako výhradní cílové skupiny politiky (na rozdíl od rodičů z neúplných rodin je obtížné konotovat ji negativně, a proto má větší šanci na...
|
|
| |
|
|
Porovnání situace matek a otců pečujících o děti formou střídavé péče v České republice
Taševská, Ivana ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Maříková, Hana (oponent)
1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Katedra genderových studií IVANA TAŠEVSKÁ Porovnání situace matek a otců pečujících o děti formou střídavé péče v České republice Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Petr Pavlík, Ph.D. PRAHA 2011 2 ABSTRAKT Rozpad rodiny není z genderové perspektivy neutrální záležitost. Převážnou měrou jsou děti po rozchodu partnerů svěřovány do výlučné péče jednoho z rodičů, a to matky. Zákon o rodině sice upravuje také jiné formy péče, ale v praxi se možnosti společné, nebo střídavé péče v České republice zatím příliš nevyužívají. V posledních letech je však patrná tendence tento stav změnit. V této souvislosti se ve veřejném prostoru objevují argumenty zastánců i odpůrců střídavé péče, ale poměrně málo pozornosti bylo dosud věnováno těm, komu má být primárně určena, rodičům. Těžištěm mého výzkumu proto bylo porovnání zkušeností mužů a žen starajících se o děti formou střídavé péče. Konkrétně jsem chtěla zkoumat, zda stejně jako v zahraničí, i u nás prožívají oba rodiče tuto zkušenost rozdílně. Zda se například otcové setkávají s vysokou podporou okolí a netrpí finanční tísní, zatímco matky jsou převážně okolím za střídavou péči kritizovány a mohou pociťovat větší finanční tíseň. Můj výzkum byl explorativní a proto jsem se jej rozhodla postavit na výzkumných...
|
|
|
Rozvodové spory o děti v kontextu genderového uspořádání v rodinách
KŘÍŽKOVÁ, Zlatuše
V teoretické části práce se budu věnovat vysvětlení základních pojmů - role ženy a muže v rodině, jejich funkcím při utváření genderové identity dětí, důsledkům rozvodových sporů po stránce ekonomické, společenské i psychické, vlivu genderu na svěření dětí do porozvodové péče. V empirické části budu provádět průzkum pomocí kvalitativní metodologie. Pro sběr dat použiji polostandarizovaný rozhovor. Jako další zdroj informací použiji metodu sekundární analýzu dat, budu čerpat z odborné literatury, platných zákonů, internetových portálů sdružení zabývající se rozvodovou problematikou, porozvodovou péčí o děti a problematikou gender. Budu pracovat s cílovou skupinou rozvedených rodičů, kteří v průběhu rozvodu procházeli spory o svěření dětí do péče jednoho z nich. Rozhovory budu provádět s respondenty, kteří žijí v menším městě o velikosti do 50 tisíc obyvatel. S přihlédnutím k tomu, že pokládané otázky budou osobního, citlivého charakteru, budu dotazované rodiče vybírat s ohledem na tyto skutečnosti. Výběr prvních respondentů bude záměrný, dále budu postupovat technikou "sněhové koule", v přirozeném prostředí respondentů, vše se zřetelem na zachování důvěrnosti. Výsledkem práce v rámci kvalitativního šetření je hloubkový popis zkoumaného tématu "Důsledky rozvodových sporů pro děti v kontextu genderového uspořádání v rodinách", případně stanovení hypotézy. Dílčím cílem bude zjistit, komu jsou častěji svěřovány děti do péče po rozvodu.
|
|
|
Zkušenosti učitelů mateřských škol se střídavou péčí a jejich postoj k ní
BLÁHOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá střídavou péčí rodičů o dítě po rozvodu. V teoretické části je uvedeno, kdy byla v České republice střídavá výchova jako forma porozvodové péče zavedena. Dále se zde pak poukazuje na její nízkou četnost. Poté je zde vysvětlen problém střídavé péče, na což navazuje prezentování výzkumů uskutečněných ve světě. Následně je zmíněna nelehká situace rozvodu, vysvětlení jak obtížné je toto období nejen pro rodiče, ale také pro samotné děti, na které se často zapomíná. Nakonec jsou uvedeny další způsoby porozvodové péče. V metodologické části jsou uvedeny metody, které byly ve výzkumu použity. Dále jsou v praktické části rozebírána data získaná od učitelek mateřských škol. Jde o jejich pohled na střídavou péči a jejich zkušenosti s tímto uspořádáním.
|
|
|
Dilema sociálního pracovníka v souvislosti s návrhem střídavé péče u nezletilého dítěte
KUBÁTOVÁ, Renata
V teoretické části se věnuji samotné rodině, jaké jsou její funkce, dále se zabývám manželstvím a rodičovstvím. V další kapitole objasňuji rozvod manželství s nezletilými dětmi, příčiny rozvodovosti a reakce dětí na rozvod. Na to navazuji kapitolou sociální pracovník zabývající se sociálně-právní ochranou dětí, jeho role a kompetence, s jakými dilematy se setkává při své práci. V neposlední řadě se zabývám společnou a střídavou péčí. Jaké jsou předpoklady úspěšné střídavé péče, její výhody a nevýhody. Pro kvalitativní výzkum jsem zvolila techniku polostrukturovaného interview. U tohoto interwiev máme minimum témat a otázek, které tazatel musí probrat. Na tyto základní témata a otázky se pak nabalují další různá doplňující témata, která se tazateli jevila, jako smysluplná či vhodná k rozšíření původního zadání. Data získaná prostřednictvím interview jsem zpracovala pomocí kódování. Výzkumný soubor představovalo oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Toto oddělení patří pod odbor sociálních věcí ve městech s rozšířenou působností. Konkrétně se jednalo o sociální pracovnice tohoto oddělení, od kterých jsem získávala potřebné informace pro výzkum. Cílem diplomové práce bylo popsat dilemata sociálního pracovníka v oblasti sociální práce, v souvislosti s rozhodováním o střídavé péči u nezletilého dítěte. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že v České republice stále převládá počet dětí, které soudy svěřují do výhradní péče matkám. Častěji se stává, že otcové dětí, kteří na začátku jsou pro střídavou péči, po určité době svá stanoviska přehodnotí a rozhodnou se ponechat výchovu dětí na matkách. Ohledně dilemat sociálních pracovnic, které se zabývají sociálně-právní ochranou dětí, nastávají situace, kterých je stále více. Jedná se především o situace, kde se rodiče nedokážou domluvit na žádných pravidlech, podle kterých by mohla střídavá péče bez problémů fungovat. V těchto zmíněných situacích, je dítě svěřeno do výhradní péče jednomu z rodičů. Každodenním problémem sociálních pracovnic je velké množství klientů. Hlavní důvod, proč je tomu tak, je rostoucí počet rozvodů manželů. Aby vůbec byly schopny zvládat tak velký počet klientů, vše vede k tomu, že sociální pracovnice jsou nuceny omezovat svůj čas, energii, ale i pozornost, kterou věnují jednotlivým klientům. Konkrétně v Českých Budějovicích sociální pracovnice oddělení sociálně-právní ochrany dětí vedou málo konzultací se svými klienty přímo v kanceláři. Je to především z hlediska časového, proto častěji na požádání soudu provádějí sociální šetření u konkrétních rodin. Řada sociálních pracovnic se setkává s tím, že rodina si přeje realizovat střídavou péči, ale z důvodu nespolupráce obou rodičů většina střídavých péčí končí. Co se týká forem střídavé péče, tak většina rodin realizuje týdenní střídavou péči. Především je to u dětí mladšího školního věku a to z toho důvodu, že děti jsou malé a po krátké době se jim začne stýskat po druhém rodiči. U starších dětí je realizována 14denní forma střídavé péče. Většinou je nebaví to věčné stěhování se od jednoho rodiče k druhému. Přínosem práce je poskytnout námět pro sociální pracovníky, zabývající se sociálně právní ochranou dětí, do vlastní praxe v souvislosti se střídavou péčí. V neposlední řadě mohou výsledky sloužit pro evaluaci přístupu sociálních pracovnic s rodinami, které si přejí realizovat střídavou péči.
|
|
|
Péče o dítě po rozvodu v podmínkách střídavé péče
BOČKAYOVÁ, Jitka
Střídavá péče o děti po rozvodu, resp. po odloučení rodičů je nejen v České republice stále více se rozšiřujícím jevem. Přestože má u nás mezi ostatními modely péče o dítě po rozvodu dosud minoritní zastoupení, každoročně přibývá počet rozpadlých rodin, které se k tomuto druhu péče uchylují. Bakalářská práce analyzuje model střídavé péče o děti. V teoretické části jsou osvětleny jednotlivé modely péče o dítě po odloučení rodičů. V práci je prezentován vývoj rozvodovosti a svěřování dětí do péče ve světě a v Evropě. Dále jsou uváděny důsledky odloučení rodičů na dítě, je zdůrazněna genderová nezastupitelnost rodičovských rolí. Práce popisuje možné působení odloučení rodičů na dítě z krátkodobého i dlouhodobého hlediska a poukazuje na nepříznivé důsledky na dítě v případě, že se jeden z rodičů neangažuje v životě dítěte. Zabývá se předpoklady fungování střídavé péče, jejími možnými pozitivy a negativy pro děti i jejich rodiče. Cílem výzkumné části je diskutovat různé pohledy na střídavou péči. Jednak rodičů, kteří střídavou péči u svých dětí praktikují, a dále odborníků z řad psychologů a psychoterapeutů, kteří se ve své praxi se střídavou péčí setkávají. Hlavní výzkumnou otázkou bylo zjišťování rodičovského pohledu na pozitiva a negativa modelu střídavé péče pro své děti. Prostřednictvím kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami je analyzována problematika střídavé péče, jsou sledovány souvislosti mezi jednotlivými jevy vyskytujícími se u střídavé péče. Výsledky výzkumu obou výzkumných skupin ukazují, že střídavá péče je za předpokladu dodržení určitých podmínek většinou z dotazovaných respondentů přijímána pozitivně.
|
|
|
Střídavá péče o děti po rozvodu - výhody a nevýhody
ZELENÁ, Šárka
V roce 1998 byla vydána novela zákona o rodině z roku 1963, která po vzoru západních zemí umožnila svěřit dítě po rozvodu do střídavé péče rodičů. Ti tak mají možnost se po rozvodu rovnoměrně podílet na výchově a na rozhodování o důležitých záležitostech týkajících se dítěte. Tato forma porozvodového uspořádání péče o dítě je u nás poměrně nová, nemáme s ní proto zatím mnoho zkušeností. Odborníci, kteří se s problematikou střídavé péče setkávají, udávají celou řadu výhod i nevýhod. Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat danou problematiku, zjistit, jaké názory má na střídavou péči laická i odborná veřejnost, a tyto výsledky následně porovnat. Dalším cílem bylo popsat výhody a nevýhody, které střídavá péče přináší. Svůj výzkum jsem založila na hypotéze, že podle názorů odborné veřejnosti je toto porozvodové uspořádání péče o dítě vhodné, dále na hypotéze, že laická veřejnost není o této možnosti porozvodového uspořádání péče o dítě dostatečně informována, a v neposlední řadě na tvrzení, že existují rozdíly mezi postoji laické a odborné veřejnosti k dané problematice. Během výzkumu došlo k potvrzení dvou ze tří hypotéz. Provedený výzkum má explorativní charakter, kombinuje prvky kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Použila jsem při něm v první řadě metodu dotazování formou anonymního dotazníku, získaná data byla zpracována v programu SPSS pro PC. U otázek, které obsahovaly kvalitativní data, jsem provedla kvalitativní obsahovou analýzu. Další použitou technikou byla sekundární analýza dat. Výzkumný vzorek tvořili náhodně vybraní zástupci laické a odborné veřejnosti na území Jihočeského a Královéhradeckého kraje. Práce bude sloužit jako zpětná vazba zainteresovaným odborníkům, bude využita pro potřeby Krizového centra pro děti a rodinu v Českých Budějovicích. Výsledky poslouží pro zlepšení informovanosti laické i odborné veřejnosti.
|
host ::
RSS.