|
|
Folklorní podání o ruských samozvancích
Trebushkova, Liubov ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
(česky): Bakalářská práce se z folkloristického hlediska věnuje ruskému samozvanectví. Zasazuje tuto problematiku také do širšího kontextu světových dějin. Posuzuje ruské samozvanectví jak z historického tak folkloristického hlediska. Folklorní materiál bude čerpán z centrálního Ruska, z Povolží a Uralu. V závěru se uplatní úvahy o mentalitách respektive společenských ideálech, utopiích a lidových modelech vůbec.
|
|
| |
|
|
Utopie v Denících Kryštofa Kolumba
Legátová, Iveta ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
RESUMÉ: Utopie v Denících Kryštofa Kolumba Prvotní seznámení s kontextem doby přibližuje 15. století v e Španělsku a složitou cestu Kryštofa Kolumba. První kapitola popisuje jeho hlavní životní moment y, spolu s renesančním přerodem m yšlení. Druhá kapitola se zab ývá vznikem hispanoamerické literatury na základě Kolumbova lodního deníku a jeho zpráv. Anal ýzou obsahové a formální stránk y díla potvrdíme Kolumbův v ýznamn ý podíl na tvorbě slovní zásob y, ale též upřesníme v ýznam y, které přinesl idealistick ý popis krajin y a Indiánů. O důležitosti náboženství svědčí Kolumbova korespondence, ale zejména st yl, který udržuje Krále v naději. Hlavní část je věnovaná utopii, jejímu et ymologickému v ýznamu, definici, ale především jako literárnímu žánru. Je představen literární i m yšlenkov ý fenomén: Utopie Amerik y. Přesvědčujeme se reaktualizaci mýtu, vracíme se k samému Počátku. Dozvíme se rozdíl y mezi utopií a m ýtem a potvrdíme, že jedno od druhého lze stěží oddělit. Víra, naděje a návrat k biblickému ráji jsou přenesen y na společné izolované místo a čas, literatura v tomto případě hraje roli tvořivé síl y, která umocňuje a šíří t yto naděje. Mezitím se zastavíme u archaick ých společností, kde opakováním archet ypů nab ývá konání účinnosti, a tak se zrodí ex emplární úkon a zruší profánní čas. Úvah y...
|
|
|
Argirópolis - aspekty eseje a utopie
Šimková, Tereza ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Tato práce se zabývá interpretací esejistického díla Argiropolis spisovatele Dominga Faustina Sarmienta. Cílem práce je postihnout esejistické a utopické aspekty díla; vlastní interpretace, tj. čtení textu v kontextu, zapojuje Argiropolis do kontextu eseje a utopie tak, aby práce přesáhla dějinný rámec díla a postihla nadčasový rozměr Sarmientových myšlenek. První část práce je věnována žánru eseje, stručně se zaobírá vznikem a zdroji esejistického žánru v Evropě a Latinské Americe. V této části jsou vymezeny odlišnosti hispanoamerické esejistiky a předložena základní charakteristika eseje. Analýza esejistických aspektů Sarmientovy knihy se opírá o soubor vybraných vlastností eseje jako literárního žánru. V druhé části se práce zaměřuje na kontext utopie. V tomto kontextu jsou rozebírány příčiny vedoucí ke skutečnosti, že Sarmiento upřednostnil pro dílo s utopickými aspekty formu eseje před románem. Práce se zaměřuje na svébytnost latinskoamerického utopického myšlení a na analýzu vlastních utopických aspektů díla. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Antiutopie v Bílé nemoci
Doležalová, Dominika ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Primárním cílem této práce je vymezení podstatných rysů, které se vyskytují v utopistických a antiutopistických žánrech. Rozlišujeme šest specifických rysů - jazyk, čas, prostor, aktuálnost či přítomnost, systém a řád. Na základě nich přistupujeme k podrobné analýze dramatu Karla Čapka Bílá nemoc a zkoumáme, jakým způsobem se tyto prvky projevují právě v tomto díle. Cílem je postižení utopistických a antiutopistických prostředků, které se v Bílé nemoci vyskytují. Klíčová slova: utopie, antiutopie, Bílá nemoc, Karel Čapek, jazyk, čas, prostor, systém, aktuálnost
|
|
|
Divadelní studio Reduta jako příklad modernistické utopie
Jiřík, Jan ; Hyvnar, Jan (vedoucí práce) ; Pilátová, Jana (oponent) ; Oslzlý, Petr (oponent)
1 ABSTRAKT Práce popisuje v širším kulturně-společenském pojetí fenomén divadelní reformy přelomu 19. a 20. stol. Zabývá se reakcí divadla na modernistickou krizi evropské kultury a společnosti. Modernismus je v této práci chápán v širší tematické a chronologické definici. Základem modernismu je koncepce civilizace stroje, jak ji definoval polský sociolog Jerzy Jedlicki. Jedlicki klade vznik modernistické kulturní formace do 2. pol. 18. stol. kdy došlo k vynálezu parního stroje, sociálním nepokojům a změně v lidské duchovnosti. Dalším teoretickým rámcem práce je fenomén utopie, jak ji definuje Jerzy Szacki. Závěr modernismu je kladen do 2. pol. 20. stol., kdy se utopické vize, které byly na divadlo kladeny, vyčerpaly. Hlavním tématem práce je divadelní studio Reduta Juliusze Osterwy a Mieczysława Limanowského, které bylo založeno v roce 1919 ve Varšavě a které se do značné míry inspirovalo moskevskými divadelními studii K. S. Stanislavského a také polskými divadelními zdroji (Stanisław Wyspiański). Práce na vybraných příkladech zkoumá Redutu jako realizaci modernistické utopie, kdy je na divadlo kladena speciální mise v obrodě společnosti a její kultury. Sleduje samotnou realizaci utopické vize divadelního studia jako divadla-kláštera, jakož i další představy J. Osterwy o divadle jako instituci kultury...
|
|
|
Other Places: Visions of Utopia in Selected African-American Novels
Hamšíková, Marie ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Diplomová práce se věnuje třem románům afroamerických autorů, Imperium in Imperio (1899) Suttona E. Griggse, Black Empire (1936-1937) George S. Schuylera a Paradise (1997) Toni Morrison, jejichž příběhy vykazují prvky utopistického žánru. Romány a jejich znázornění alternativních prostorů obývaných pouze afroameričany byly analyzovány na pozadí teorie heterotopií Michela Foucaulta. V první části práce předkládám úvod do žánru utopie a jeho krátkou historii, zároveň uvádím definici utopie pro účely této práce. Dále se věnuji specifikům amerického kontextu a představuji koncept heterotopií v kontrastu s tradičními utopiemi. Klíčovými prvky jsou simultánnost, juxtapozice, vzájemné vztahy a zrcadlení. V druhé části práce pokračuji v analýze samotných románů s důrazem na jejich zacházení s otázkou rasy a rasismu. U Griggsova Imperium in Imperio popisuji paralely mezi světy bělochů a černochů ve využití rétoriky a v inspiraci Impéria americkou válkou za nezávislost. Také zkoumám roli konceptu dvojího vědomí (double-consciousness) W. E. B. DuBoise a jeho fungování v rámci teorie heterotopií. U Schuylerova Black Empire se zaměřuji na fašistickou rétoriku připomínající Itálii v italsko-etiopské válce, americkou tradici superhrdinů a důraz na technologický pokrok. Dále studuji roli afrického dědictví v...
|
|
|
Argirépolis - aspekty eseje a utopie
Šimková, Tereza ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Tato práce se zabývá interpretací esejistického díla Argirópolis spisovatele Dominga Faustina Sarmienta. Cílem práce je postihnout esejistické a utopické aspekty díla; vlastní interpretace, tj. čtení textu v kontextu, zapojuje Argirópolis do kontextu eseje a utopie tak, aby práce přesáhla dějinný rámec díla a postihla nadčasový rozměr Sarmientových myšlenek. První část práce je věnována žánru eseje, stručně se zaobírá vznikem a zdroji esejistického žánru v Evropě a Latinské Americe. V této části jsou vymezeny odlišnosti hispanoamerické esejistiky a předložena základní charakteristika eseje. Analýza esejistických aspektů Sarmientovy knihy se opírá o soubor vybraných vlastností eseje jako literárního žánru. V druhé části se práce zaměřuje na kontext utopie. V tomto kontextu jsou rozebírány příčiny vedoucí ke skutečnosti, že Sarmiento upřednostnil pro dílo s utopickými aspekty formu eseje před románem. Práce se zaměřuje na svébytnost latinskoamerického utopického myšlení a na analýzu vlastních utopických aspektů díla.
|
|
| |
|
|
Utopia in the Works of Adalbert Stifter
Smetana, Jiří ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Jméno autora: Jiří Smetana Název diplomové práce: Utopie u Adalberta Stiftera Univerzita: Univerzita Karlova v Praze Fakulta: Filozofická fakulta Katedra: Ústav germánských studií Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Milan Tvrdík, CSc. Místo a termín vydání práce: Praha, březen 2011 Tématem této práce je utopie u Adalberta Stiftera. Cílem je nastínit její hlavní rysy a částečně popsat pohnutky, které k ní Stiftera dovedly. Práce popisuje umělecké, politické a sociální pozadí epochy biedermeieru a přibližuje Adalberta Stiftera jako jejího hlavního představitele v rakouské literatuře. Adalbert Stifter byl všeobecně nadaný, měl zálibu v přírodě a umění. Umění bylo jedním z jeho nejvěrnějších přátel. Stifterova biedermeierovská literární díla jsou originální a mají v jistém smyslu velkou hloubku. Téměř každý úsudek je v nich totiž rozumově podložen. Samolibost bychom v tomto smyslu v Stifterově pozdním díle hledali jen stěží. Toto je i názor rakouského spisovatele Petra Roseggera, který si proto více cení Adalberta Stiftera než Johanna Wolfganga von Goethe. Jak Rosegger pravdivě tvrdí, je velmi originální i Stifterův styl. Tato práce si všímá utopických rysů v některých ze Stifterových povídek a v jeho výchovném románu Pozdní léto. Stifterovu utopii jistě není možné zcela realizovat, jakkoli si to autor...
|
host ::
RSS.