|
|
G. E. Moore: Kritika metafyzické etiky
Kolomý, Vojtěch ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je vyložit kritiku metafyzické etiky, o které mluví G. E. Moore ve IV. kapitole své knihy Principia Ethica. Protože jádrem této kritiky je tzv. naturalistický klam, je nutné nejprve vysvětlit, co se tímto klamem myslí. V první části práce je tedy ukázáno, že naturalistický klam spočívá ve ztotožnění vlastnosti, kterou nazýváme "dobré", s jinou vlastností, která dobrotu doprovází, ale není s ní identická. V druhé části práce se pak analyzuje, co Moore myslí metafyzickými etikami, jakým způsobem je v nich podle něj tento naturalistický klam přítomen, co konkrétně tyto etiky k tomuto klamu vedlo a jaký vůbec vliv může mít metafyzika na etiku.
|
|
|
Lidská práva a rovnost
Kalous, Jiří ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Cíbik, Matej (oponent)
Problematika koncepce dobra v teorii spravedlnosti Johna Rawlse Řešitel: Jiří Kalous Vedoucí práce: Mgr. Jakub Jirsa, Ph.D. Abstrakt Teorie spravedlnosti Johna Rawlse je jednou z nejvlivnějších knih politické filosofie týkajících se distributivní spravedlnosti, které byly v dvacátém století napsány, a jako taková vyvolala řadu kritických reakcí. Mezi jejími problematickými aspekty zaujímá význačné místo Rawlsovo pojetí dobra, které je klíčové pro přijetí celé teorie spravedlnosti jako slušnosti. Jedním z filosofů, kteří na tuto možnou kontroverzi poukázali, byl i Thomas Nagel. Tato práce kriticky hodnotí Nagelovu argumentaci a zkoumá, nakolik je jeho kritika Rawlse oprávněná.
|
|
|
Konflikt dobra a zla v Silmarillionu ve vztahu k bibli
Kučera, Benjamin ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Bargár, Pavol (oponent)
Předmětem této práce je nahlédnout konflikt dobra a zla v Silmarillionu z biblické perspektivy. Vycházím zde především z textu samotného Silmarillionu a snažím se v něm určit motivy související s ústředním tématem. Tyto motivy pak dále analyzuji a pokouším se odhalit jejich původ, totiž zda pocházejí z biblické tradice, či z tradice jiné. První část práce se věnuje Silmarillionu jako takovému, a podává krátké shrnutí, které má čtenáři připomenout základní dějovou osnovu a motivy. Druhá část řeší problematiku dobra a zla z kosmického hlediska. Definuje dobro a zlo a snaží se určit obecné principy fungování tohoto zápasu s přihlédnutím k jejich konkrétním realizacím. Tato část by měla umožnit určit, v jakých motivech a do jaké míry funguje daná problematika podle křesťanského pojetí, a kde a jak podle pojetí severské mytologie, či jiných zdrojů. Třetí část se pak zabývá fungováním dobra a zla ve vztahu ke konkrétním osobám či skupinám osob, a popisuje tak, jak lidé zlu propadají a jak mu mohou vzdorovat. Mělo by se zde ukázat, které hodnoty Tolkien považuje za důležité. Opět i zde se pak ukáží jednotlivé vlivy, které na něj působily.
|
|
|
Zlo jako privatio boni podle Augustina Aurelia a Carla Gustava Junga
Malý, Jakub ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Fischer, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou zla jako privatio boni podle učení Augustina Aurelia a pojetím zla v díle Carla Gustava Junga, který Augustinovo učení popíral. V této práci analyzuji stanoviska, která oba myslitelé zaujímají ke kategoriím dobra a zla vzhledem k dopadům jejich pojetí na chápání Boha, sebepochopení člověka, jeho života, smrti a spásy, dále vztahu Boha a člověka a lidské mravní odpovědnosti vůči Bohu a společnosti. Augustin zastává názor, že zlo je nedostatkem, kdežto Jung se domnívá, že skutečnost je složena z rovnováhy dobra i zla. Tato jejich stanoviska podrobuji kritice pomocí sekundární literatury a výkladu biblických míst, na které se myslitelé odvolávají.
|
|
|
Vztah mezi člověkem a obcí v dialogu Ústava
Felix, Filip ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Cílem mé práce je zachytit vzájemný vztah člověka a obce podle Ústavy. Abych toho byl schopen, budu se zabývat problémem jednoty obou členů této relace. Do jaké míry můžeme chápat člověka jako jednotného a do jaké míry tak můžeme chápat obec, jež je tvořena jednotlivými lidmi? Otázku lze položit také takto: Může být člověk plně sám sebou a případně, co tuto identitu zakládá či (ne)umožňuje? Je ideální obec vnitřně jednotná, co k této jednotě přispívá a jakou roli v ní sehrává člověk? Takto formulované otázky mě zavedou ke zkoumání duše, jejích částí, k pojetí ctností a vztahu duše a těla. A k charakteristice ideální obce a jejích částí. Zde budu klást důraz na úlohu filosofa, jelikož, jak se domnívám, tím, že v něm v nejvyšší míře panuje soulad ctností a nadvláda rozumové části duše nad ostatními částmi a zároveň svou úlohou v obci umožňuje samotnou existenci této obce, čímž se stává vysvětlujícím rámcem onoho vzájemně konstitutivního vztahu mezi člověkem a obcí.
|
|
|
Etické hodnoty ve Starém a Novém zákoně
Proroková, Marie ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Diplomová práce se skládá ze dvou hlavních částí. V první části se zaměřuje na etické hodnoty ve Starém a Novém zákoně. Na začátku jsou definovány základní pojmy, které jsou pro práci klíčové a jsou spojeny s etikou a mravním hodnocením. Centrem zájmu jsou následně důležité události, které formovaly tehdejší společnost a které vychází z Bible (stvoření, Desatero, smlouvy uzavřené Bohem s izraelským národem, život Ježíše Krista, podobenství, Kázání na hoře a Otčenáš). Práce také porovnává tyto hodnoty s filosofií Sókrata a poté s přístupem, jaký nabízí ve svém díle Jan Ámos Komenský. Druhou část tvoří pohled na křesťanské etické hodnoty v dnešní době: hledá odpověď na otázky, zda je nutné tyto hodnoty vůbec znát, proč bychom měli usilovat o jejich dodržování, zda jsou aktuální a lidé (křesťané i ateisté) je ctí a sami se jimi řídí. Na základě této části je následně vyvozeno, že naše kultura vznikající pod velkým vlivem křesťanství tyto hodnoty stále vyznává a považuje je za důležité pro fungování mezilidských vztahů i celé společnosti. Ačkoliv se může zdát, že tyto hodnoty jsou dnes potírány, stále jsou pro nás ideálem a snažíme se k nim směřovat a dosáhnout jich v našich životech.
|
|
|
Logos v Aristotelově eitce
Adamec, Jaromír ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent)
Diplomová práce "Logos v Aristotelově etice" si klade za cíl interpretovat význam termínu "logos" v Aristotelově díle "Etika Nikomachova". Základním metodickým východiskem je strukturalistický předpoklad, že význam pojmu je určen jeho vztahy s dalšími pojmy užitými v daném textu, a s tím související předpoklad jednoty významu pojmu "logos". Vlastní interpretace nejprve zachycuje strukturu užití některých významných pojmů, především vztah člověka jako jedince a společnosti, dále pojmy dobra, skutečnosti a možnosti, pravdivého a zdánlivého a přirozenosti. Komplementárně k těmto pojmům je potom v druhé části práce prozkoumána struktura užití pojmu "logos". Jistým svorníkem všech těchto zkoumání jsou závěrečné kapitoly o ctnosti a jednání. Strukturním rozborem uvedených pojmů je vykázána svébytná rovina existence, terminologicky zachycená jako "lidství", o jejíž existenci v Aristotelově pojetí etiky jde. V horizontálním směru má lidství pól individuální a pól sociální, ve vertikálním směru je svébytnou rovinou skutečnosti mezi božstvím, ke kterému se vztahuje, a zvířeckostí, do které hrozí upadnout. Logos je potom jakýmsi substrátem lidství, který člověku umožňuje explicitně se vztahovat ke své existenci jakožto člověka. Pojem logu ve svých různých významových odstínech odráží povahu lidské existence...
|
|
|
Altruismus a kultura
Stehlíková, Jana ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Předmětem bakalářské práce je teoretická analýza altruismu. Altruismus je v práci zkoumán na třech strukturálních úrovních studia kulturních jevů v kulturologii - na úrovni lidského rodu, na úrovni sociokulturních faktorů a na úrovni jedince. Práce se soustředí na filosofické pojetí altruismu, na pohled z hlediska kulturní antropologie, na psychologické pojetí altruismu a na poznatky evoluční biologie a evolučních sociálních věd. Altruismus je v aktuálních diskuzích vysvětlován jak z perspektivy přírodních věd (evoluční biologie, sociobiologie, etologie), tak z perspektivy věd o společnosti a kultuře (kulturní antropologie, psychologie kultury, filozofie kultury), což z něj tvoří sporný bod v diskuzi mezi představiteli kulturního a biologického determinismu. Důležitou podmínkou interdisciplinárního přístupu je integrace těch poznatků přírodních a společenských věd, které mohou přispět ke kulturologické syntéze teorií altruismu.
|
|
|
Srovnání filosofie a etiky u Augustina a Tomáše Akvinského
Havránek, Zdeněk ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Magisterská práce se zabývá filosofií a etikou sv. Tomáše Akvinského a sv. Augustina. Nejdříve charakterizuji dobu. Pak již rozepisuji jednotlivé kategorie týkající se morální zasazenosti člověka do světa, jako je Bůh, duše, vůle, dobro, zlo, blaženost. Mým cílem je ukázat smysl lidské existence a ukázat jakým způsobem rozumí jednotlivým tématům oba filosofové, čím se liší a kdy mají stejný názor.
|
|
|
Odpovědnost u Jonase a Spaemanna
Vašíčková, Tereza ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Práce se zabývá porovnáním dvou odlišných etických přístupů se zaměřením na fenomén odpovědnosti. Snaží se reflektovat tradiční filozofický přístup založený na Kantově systému navržený Spaemannem, Jonasovu potřebu stanovení nových etických norem, které by počítaly s technickým vývojem společnosti, a dnešní pohledem autorky.
|
host ::
RSS.