Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3,419 záznamů.  začátekpředchozí3410 - 3419  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.53 vteřin. 

Infekční příčiny novotvarů
Olos, Tomáš ; Dáňová, Jana (vedoucí práce)
Cancer is one of the most serious problems of clinical medicine. At present, the cause of death of every fifth citizen of the CR and the incidence is rising. This civilization disease affects an extra lower age range. Compared to the past, this is mainly due to the fundamentally different composition of food that contains a preponderance of sugars and fats, but also stress and contamination of environmental substances with carcinogenic effect. Unsuitable diet and carcinogens present in the water, air and food cause the forming jednolivých higher number of tumor cells than the natural organism. The immune system may be weakened by stress and pollutants, it is not able to adequately respond to this situation. For the greatest amount of recovered material, I have most dealt with the issue of hepatocellular carcinoma and its relationship to hepatitis B an Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Imunoterapie karcinomu ovaria dendritickými buňkami
Partlová, Simona ; Rožková, Daniela (vedoucí práce) ; Froňková, Eva (oponent)
Imunoterapie karcinomu ovaria dendritickými buňkami Protinádorová imunoterapie je léčebná strategie zaměřená na vyvolání a udržení imunitních odpovědí proti nádorovým buňkám. V naší práci jsme se zaměřili na imunoterapii ovariálního karcinomu, neboť je jedním z nejběžnějších gynekologických nádorových onemocnění u žen, vyznačující se špatnou prognózou a vysokou mortalitou. Principem imunoterapie je příprava dendritických buněk (DC) z monocytů izolovaných z periferní krve pacienta, které jsou následně pulsovány ozářenými buňkami alogenní linie ovariálního karcinomu. Tyto nezralé pulsované DC jsou poté maturovány a následně kokultivovány s autologními T lymfocyty. Cílem práce bylo prokázat, že jsou dendritické buňky po přidání vhodného maturačního agens a v kombinaci s apoptotickými buňkami nádorové linie ovariálního karcinomu schopny vyvolat specifickou lymfocytární odpověď. Z našich výsledků vyplývá, že 24 h je dostatečná doba k navození apoptózy nádorových buněk, a že po 4-hodinové inkubaci DC pohlcují apoptotické buňky. Dále jsme zjistili, že pohlcení apoptotických buněk dendritickými buňkami stimulovanými polyI:C inhibuje maturaci DC a tudíž i produkci cytokinů IL-12p70, IL-6 a TNF-α. Vzhledem k tomu, že stupeň zralosti DC výraznou měrou ovlivňuje indukci specifické lymfocytární odpovědi, v...

Biologické chování a vybrané molekulární charakteristiky epiteliálních buněk propagovaných in vitro z normální a nádorové tkáně mléčné žlázy žen
Krásná, Luboslava ; Veselý, Pavel (vedoucí práce) ; Křepela, Evžen (oponent) ; Červinka, Miroslav (oponent)
Byla vyvinuta kultivační metoda, která dovoluje pravidelně z normální i nádorové tkáně mléčné žlázy žen získávat a in vitro propagovat heterogenní populace epiteliálních buněk. Metoda využívá feeder-layer tvořený ozářenými 3T3 buňkami, který umožňuje klonální růst i jednotlivých izolovaných epiteliálních buněk. Dosahuje proto vysokého procenta úspěšnosti při zakládání kultur ze vzorků všech velikostí, včetně vzorku získaného perkutánní biopsií tenkou jehlou, jehož objem je 0.01 cm3. Kultivované buňky mají vysokou proliferační kapacitu. Profilem exprimovaných cytokeratinů i expresí EMA a ESA proteinů potvrzují příslušnost к luminální a myoepiteliální frakci epiteliálních buněk mléčné žlázy. V kulturách dochází к diferenciaci buněk, která se projevuje změnou jejich morfologie, změnou exprese proteinů a organizací buněk do třírozměrných struktur. Karcinomy mléčné žlázy jsou tvořeny téměř výhradně buňkami fenotypově shodnými s diferencovanými luminálními buňkami, vyznačujícími se především silnou expresí K19. Popsaný kultivační systém jako první umožnil proliferaci luminálních buněk z normální i nádorové mamární tkáně ve více pasážích in vitro, a to i v přítomnosti myoepiteliálních buněk. Bylo zjištěno, že kultivačními podmínkami lze ovlivnit rovnováhu mezi luminálními a myoepiteliálními buňkami, dočasně...

Sojové isoflavonoidy, genistein a daidzein: Jejich biologické efekty na buněčné linie rakoviny prsu
Hůrková, Kristýna ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Boušová, Iva (oponent)
Karlova Univerzita v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Kristýna Hůrková Vedoucí diplomové práce: Profa . Dra . Natércia Teixeira, Profa . Dra . Georgina Correia da Silva, Doc.Pharm.Dr. Tomáš Šimůnek Ph.D. Název diplomové práce: Sojové isoflavonoidy, genistein a daidzein: Jejich biolgické efekty na buněčné linie rakoviny prsu Rakovina je jednou z hlavních příčin smrti na celém světě. Epidemiologické studie ukázaly, že ve státech s vysokým příjmem soji je nízká incidence rakoviny prsu. Soja obsahuje isoflavonoidy daidzein (D) a genistein (G), které mohou být zodpovědné za protektivní vlastnosti, ačkoli jejich přesný účinek ještě nebyl zcela objasněn. V této práci jsme hodnotili a srovnávali biochemické a biologické efekty sojového extraktu biotransformovaného houbou Aspergillus awamori (SBE) a čistých hlavních isoflavonoidů, G a D na placentární mikrosomy a estrogen-dependentní buněčnou linii rakoviny prsu stabilně transfektovanou genem aromatasy, MCF-7aro. Výsledky ukázaly, že D nezpůsobuje žádné patrné změny v žádném ze studovaných parametrů. V placentárních mikrosomech G způsobil pouze mírné snížení aktivity aromatasy. U buněk MCF-7aro bylo pozorováno na koncentraci závislé snížení viability po 48 hodinovém působení SBE, G a směsi G a D. Navíc bylo...

Exprese různých forem aktinu v některých nesvalových i svalových tkáních a nádorech
Dundr, Pavel ; Povýšil, Ctibor (vedoucí práce) ; Marek, Josef (oponent) ; Mačák, Jiří (oponent)
SOUHRN Aktiny jsou ubikvitní eukaryotické proteiny. Aktinová filamenta se uplatňují v rámci rozmatitých funkcí včetně buněčné kontrakce, motility, adheze, dělení, udržování tvaru buňky a svalové kontrakce. Čtyři izoformy aktinu jsou tkáňově specifické (α-hladkosvalový aktin, α-skeletální aktin, α-kardiální aktin a γ-hladkosvalový aktin). Dvě další izoformy (cytplazmatický β- a γ-aktin) jsou ubikvitní. Exprese α-hladkosvalového aktinu (α-SMA) je typická pro svalovinu cév a zažívacího traktu, myoepitelie, myofibroblasty a pericyty. Exprese této izoformy aktinu však může být přítomna i v některých dalších buňkách a nádorech s preexistujícím odlišným fenotypem. Práce je zaměřena na studium výskytu jednotlivých izoforem aktinu v některých nesvalových i svalových tkáních a nádorech. Cíle práce lze shrnout do následujících bodů: 1. Analýza exprese jednotlivých izoforem aktinu v patologicky nezměněné, osteoartrotické, posttraumaticky změněné a transplantované chrupavce. 2. Analýza exprese α-SMA v buňkách některých nesvalových nádorů. 3. Analýza exprese aktinu v leiomyocelulárních nádorech dělohy po léčbě a v tzv. inkluzních tělíscích v leiomyomech zažívacího traktu a dělohy a bliž- ší charakterizace těchto tělísek. Celkem jsme imunohistochemicky s protilátkou proti α-SMA a svalově specifickému aktinu vyšetřili 82...

In situ analýzy zánětlivých kolitid Muc2-/- myší.
Drábková, Martina ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Autor: Martina Drábková Název práce: In situ analýzy zánětlivých kolitid u Muc2-/- myší Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Obor: Farmacie Cíl práce: Muc2 mucin je hlavní strukturální součástí hlenu pokrývající střevní sliznici. Ten tvoří významnou ochranou bariéru zabraňující přímému kontaktu střevních bakterií se střevním epitelem. Pro lepší studium role Muc2 mucinu byl vyvinut Muc2 deficientní myší kmen. První studie ukázaly, že u těchto myší dochází již během několika týdnů po narození ke spontánnímu vzniku střevního zánětu, který může později vést až k rozvoji kolorektálního karcinomu. Pro lepší pochopení změn v tenkém a tlustém střevě Muc2-/- myší jsme se v této práci zaměřili na in situ analýzy distribuce různých imunitních buněk v těchto tkáních. Metody: Do našich experimentů jsme zahrnuli tři Muc2-/- , dvě Muc2+/- a tři wild type (standardní) myši z C57BL/6 kmenu. Distribuce imunitních buněk v lamina propria tenkého a tlustého střeva těchto myší byla detekována metodou imunohistochemického barvení na jednotlivých tkáňových řezech. Výsledky: V lamina propria distální části tlustého střeva Muc2-/- myší jsme zjistili nárůst počtu neutrofilů společně s vzrůstem množství makrofágů, CD4+ T buněk a B buněk/plazmatických buněk v porovnání s...

Využití rekombinantních virů vakcinie produkujících IGFBP3 pro terapii nádorů
Musil, Jan ; Němečková, Šárka (vedoucí práce) ; Forstová, Jitka (oponent)
Využití rekombinantních virů vakcinie produkujících IGFBP-3 pro terapii nádorů Vazebný protein typu 3 pro růstové faktory podobné insulinu (IGFBP-3) je hlavním regulátorem endokrinní aktivity IGF a je schopný potlačovat růst celé řady nádorů. Řada vědeckých prací ukázala, že IGFBP-3 je schopný indukovat apoptózu v nádorových buňkách mechanizmy spojenými s jeho IGF vazebnou funkcí a mechanizmy na této funkci nezávislými. Připravili jsme rekombinantní viry vakcinie exprimující IGFBP-3 pod kontrolou přirozeného časného H5 a syntetického časně-pozdního (E/L) promotoru, abychom ověřili jeho protinádorový efekt na našem modelu karcinomu děložního čípku. Zjistili jsme, že samotná exprese IGFBP-3 růst nádorů nijak neovlivňovala. Exprese IGFBP-3 dvojitými rekombinantami měla ovšem na protinádorovou odpověď pozitivní vliv. Dvojité rekombinanty kromě IGFBP-3 exprimují také fúzní protein SigE7LAMP schopný indukovat imunitní odpověď proti nádorům vyvolaným virem HPV16. Zjistili jsme, že koexprese IGFBP-3 dvojitou rekombinantou P13-SigE7LAMP-H5-IGFBP-3 posiluje protektivní imunitní odpověď proti nádorům vyvolaným buňkami MK16/ABC dosud nepopsaným mechanizmem. Dále jsme prokázali, že obě připravené dvojité rekombinanty P13- SigE7LAMP-H5-IGFBP-3 a P13-SigE7LAMP-E/L-IGFBP-3 posilují protinádorovou odpověď vyvolanou expresí...

Dendritické buňky a jejich role u vybraných patologických stavů
Sochorová, Klára ; Bartůňková, Jiřina (vedoucí práce) ; Tučková, Ludmila (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
Dendritické buňky (DC) představují jednu z ústředních součástí imunitního systému. Jedná se o nejefektivnější antigen prezentující buňky, jejicht jedinečnou vlastností je schopnost aktivovat naivní T lymfocyty. Představují tak propojení mezi systémem přirozené a adaptivní imunity. DC se na jednu stranu podílí na imunitní odpovědi zaměřené proti patogenům či nádorovým buňkám, na druhou stranu mají schopnost indukovat toleranci vůči některým antigenům. Je zřejmé, te porušení funkce dendritických buněk můte mít pro organismus fatální následky. V naší práci jsme se zaměřili na sledování DC a motnosti ovlivnění jejich funkce v průběhu některých patologických stavů. Sledovali jsme funkci DC u pacientů s deficitem Brutonovy tyrosin kinázy (btk), zhodnotili jsme vliv aktivní formy vitaminu D kalcitriolu a jeho analogu paricalcitolu na DC a navrhli jsme postup přípravy DC pro imunoterapii karcinomu ovaria. Ve studii, kdy byla sledována funkce DC u pacientů s deficitem btk, jsme zaznamenali výrazné ovlivnění signalizace přes Toll-like receptor 8. Deficit btk vedl k takovému ovlivnění funkce Toll-like receptoru 8, te po jeho stimulaci produkovaly DC výrazně nitší mnotství IL-6 a TNF v porovnání se zdravými kontrolami. V druhé části práce jsme porovnali účinek kalcitriolu a paricalcitolu na DC. Obě léčiva shodně...

Imunologicko-biologické aspekty spinocelulárních karcinomů v oblasti hlavy a krku
Bouček, Jan ; Říhová, Blanka (vedoucí práce) ; Fučíková, Terezie (oponent) ; Šlapák, Ivo (oponent)
Vznik nádorového onemocnění je podmíněn změnou či sérií změn na genové úrovni. Rozvoj nádorového onemocnění je do značné míry touto změnou předznamenán, ale velmi významnou roli zde hrají další okolnosti. V případě solidních nádorů se jedná hlavně o nádorové mikroprostředí. Zde se setkávají samotné nádorové buňky s buňkami okolního stromatu, zejména fibroblasty, a s buňkami imunitního systému. Zde se také zásadním způsobem formuje charakter a intenzita protinádorové imunitní odpovědi. Spinocelulární karcinom hlavy a krku je 6. nejčastější onkologické onemocnění postihující každoročně celosvětově více než půl milionu pacientů. Přes pokroky a zlepšení ve všech léčebných modalitách nedosahuje terapie ani v západních zemích uspokojivých hodnot a již několik desetiletí setrvávají na přibližně stejných hodnotách. V současné době je pravděpodobnost přežití 5 let, bez ohledu na lokalizaci a stádium onemocnění, jen přibližně 40%. V předložené práci jsou diskutovány imunologické a biologické aspekty spinocelulárních karcinomů hlavy a krku shrnující poslední poznatky o molekulární podstatě chování nádorových buněk, o vlivu a významu regulace imunitního systému pro klinický průběh onemocnění, a o moderních terapeutických přístupech.

Hodnocení REE u pacientů s pokročilým bronchogenním karcinomem.
Kurucová, Kristina ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Hrnčiarik, Michal (oponent)
9 Souhrn Pro pacienty s bronchogenním karcinomem jsou charakteristické jevy jako je nádorová kachexie a zvýšený klidový energetický výdej. Tento zvýšený klidový energetický výdej vede ke ztrátě hmotnosti. Tato studie byla zaměřena na pacienty s pokročilým bronchogenním nemalobuněčným karcinomem (stadium III a IV) podstupující chemoterapii. Klidový energetický výdej byl měřen ve třech časových intervalech pomocí indirektní kalorimetrie u 10 pacientů (7 mužů, 3 ženy) s NSCLC podstupující chemoterapii (průměrný věk 64,3 let ± 7,79 let) na oddělení Centrum pro výzkum a vývoj. Klidový energetický výdej byl měřen před chemoterapií, v průběhu a po skončení chemoterapie. Prokázali jsme zvýšený klidový energetický výdej u těchto pacientů jak před samotnou chemoterapií, tak také v průběhu chemoterapie. Během chemoterapie došlo ke snížení REE. Průměrná hodnota REE u prvního vyšetření (% z predikovaných z HB) byla 116,6 % ± 15,95 %, u druhého měření byla průměrná hodnota 113,9 % ± 14,73 % a u třetího vyšetření jsme zaznamenali tuto průměrnou hodnotu 106,5 % ± 12,66 %. Můžeme potvrdit, že klidový energetický výdej je u pacientů s NSCLC zvýšený, v průběhu chemoterapie se mírně snížil. Klíčová slova: nemalobuněčný karcinom plic, klidový energetický výdej, indirektní kalorimetrie, Harris-Benedictova rovnice