|
Šetření větrolamů ve vybraných katastrálních územích z hlediska druhového zastoupení dřevin a jejich zdravotního stavu
Knoblochová, Martina ; Janeček, Miloslav (vedoucí práce) ; David, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením současného stavu vybraných větrolamů z hlediska druhového složení, zdravotního stavu a jejich funkčnosti.
Jedním z nejúčinnějších opatření proti větrné erozi jsou ochranné lesní pásy - větrolamy. Chrání území před odnosem ornice, odvíváním sněhové pokrývky a snižuje výpar z půdy. Aby větrolam optimálně plnil svou funkci, je důležité jeho prostorové uspořádání, druhové složení a zdravotní stav. Větrnou erozí je v České republice ohroženo 29 % zemědělské půdy. Nejvíce jsou však ohroženy pozemky na jižní Moravě. Pro tuto práci byly vybrány dvě lokality v okrese Znojmo, kde se vyskytují půdy nejvíce ohrožené větrnou erozí. Lokalita 1 se nachází v katastrálních územích Břežany, Čejkovice a Božice, lokalita 2 v katastrálních územích obcí Velký Karlov, Hrádek a Křídlůvky. V lokalitách bude zjištěna potenciální přirozená vegetace, klimatické, geologické, půdní a hydrologické podmínky, které určují vhodnost daných větrolamů.
Pro hodnocení větrolamů byla zvolena metodika podle Podhrázské (2008), Metoda hodnocení a kategorizace větrolamů. Větrolamy jsou hodnoceny jako samostatný liniový prvek, ale také jako součást systému těchto prvků. Bude hodnoceno např. jejich umístění, druhové zastoupení stromů a keřů a stáří porostu. Dále funkční typ větrolamu, jeho výška, šířka a délka, počet řad, horizontální a vertikální parametry. Pro hodnocení celých systémů prvků je důležité zohlednění orientace větrolamů, umístění v souladu s terénem a směrem větru, a vzdálenost jednotlivých pásů od sebe. Zapojení větrolamů do krajiny bude hodnoceno pomocí klasifikátoru bonitace porostu dle Kolaříka (2005).
V lokalitách bylo vybráno 22 větrolamů pro posouzení jejich funkčnosti a následně byl navrhnut případný postup jejich obnovy.
|
|
Dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov
Kopecký, Tomáš ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Naučná stezka Pevnost Dobrošov leží ve stejnojmenné obci. Jedná se o předem určenou označenou trasu, která vede po stopách pohraničního opevnění z roku 1935 - 1938. Délka trasy je přibližně 4 km a návštěvníky seznamuje především s historickými zajímavostmi okolí a děním před druhou světovou válkou. Historické události jsou prezentovány na jednotlivých stanovištích formou informačních panelů. Panely informují návštěvníky nejen o historických vojenských faktech 20. století, ale i o výstavbě pevnostního opevnění Dobrošov.
Naučná stezka má 8 oficiálních zastavení. V průběhu trasy návštěvníci narazí na doplňkové tabule s popisem lehkého opevnění a dozvědí se zajímavosti z okolí.
Obsahem práce je stručná charakteristika dění v Československu před II. světovou válkou. Popsán fortifikační systém opevnění té doby v Evropě a v Československu. Dále se práce zabývá obecně naučnými stezkami z hlediska funkčnosti a jejich vybavenosti. Práce poukazuje na legislativu a dokumentuje nové trendy této formy turistiky.
Cílem práce byla dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov, se zaměřením na historické události výstavby opevnění v Československu před druhou světovou válkou. Byla zde provedena analýza stezky a dotčených informačních panelů. Dotazníkové šetření zjistilo potřeby návštěvníků a poukázalo na užitnost této stezky. Šetření formou dotazníku mělo další významnou roli na zjištění stanovených hypotéz. Byly stanoveny čtyři vědecké hypotézy.
Zdali se s přístupem do více objektů na stezce zvýší její atraktivita a návštěvnost. Zda jsou návštěvníci spokojeni s infrastrukturou naučné stezky. Dále, že informovanost o naučné stezce přispívá k její vysoké návštěvnosti a také, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů. Metodami k splnění cílů tak byla observace a dotazníkové šetření v lokalitě naučné stezky.
Závěr poukazuje na to, že přístupem do více objektů se zvýší atraktivita a návštěvnost stezky. S infrastrukturou stezky návštěvníci spokojeni rozhodně nejsou. Informovanost naučné stezky přispívá k její vysoké návštěvnosti. A byla vyvrácena hypotéza o tom, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů.
|
|
Vývoj místní samosprávy v obci Chanovice
Pivodová, Markéta ; Kubálek, Michal (vedoucí práce) ; Daniela, Daniela (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem obce Chanovice ležící v Plzeňském kraji na západním okraji okresu Klatovy. Má šest místních částí, s jejichž historií se zde seznámíme. V části demografického vývoje obce je zobrazen vývoj populace a její pohyb. Urbanistická struktura charakterizuje blíže vzhled obce a informace o ekonomické aktivitě doplňují náhled na zaměstnanost v tomto regionu. Následuje část, kde je představena struktura Obecního úřadu včetně zastupitelů a starosty obce, kteří jsou hlavními aktéry místní politiky a udávají tak směr ve vývoji obce. Můžeme nahlédnout i do rozpočtu obce v jednoduchém přehledu příjmů a výdajů. Nemalou roli v obcích malé velikosti hrají místní sdružení a spolky, kterých je v Chanovicích bezpočet a tak jsou zde představeny ty, které mají na chod obce největší vliv. Důležitou částí práce je představení politických aktérů a rozbor jednotlivých volebních období počínaje porevolučním rokem 1990 až do roku 2014. V rámci této části jsou zmíněny i některé konflikty, se kterými se obec setkává a čelí jim. Nejvíce informací bylo získáno z polostandardizovaných rozhovorů, které byly vedeny s představiteli místních politických hnutí a bývalými lokálními politiky a na základě metody chápajícího rozhovoru pak interpretovány do této práce.
|
|
Využití českého teplokrevníka u jízdních složek státní policie České republiky
Vlčková, Petra ; Navrátil, Jan (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Vývoj koně započal u Hyracotheria, drobného živočicha obývajícího lesy eocénu. Od té doby se rozvíjel do více či méně úspěšných forem, v nichž se odrážely podmínky prostředí jeho výskytu. Prvotní využití koní spočívalo ve zdroji masa a teprve až v dobách před 4600 lety se začínají objevovat důkazy o domestikaci těchto zvířat. Z tažného a dopravního prostředku se spolu se zdokonalujícím systémem chovu postupně stával kůň jezdecký, který napomáhal nejen šířit lidskou populaci, ale i ovlivňovat historii mnoha civilizací.
Dnes je kůň reprezentován velkým množstvím plemen a rázů, jenž jsou uplatňovány mimo jiné v jezdeckém sportu, práci s dobytkem, dostizích, práci v lese nebo jako společníci.
Svou nezastupitelnou úlohu získal kůň i ve službách státní jízdní policie České republiky, kde je denně nasazován do akcí různorodého charakteru, mezi které patří hlídkování ve městech a v okrajových oblastech, pátrání po pohřešovaných osobách nebo obnovování veřejného pořádku. Pro tyto účely se policistům nejvíce osvědčilo plemeno český teplokrevník, přičemž dochází k preferenci valachů se zbarvením hnědák nebo ryzák. Vysoké nároky jsou kladeny na fyziologické vlastnosti, přičemž nejdůležitějším kritériem je výborný charakter. Kvalita těchto vlastností je následně odrážena v délce setrvání ve výkonu služby a v důvodech pro jejich vyřazení. Mezi ty nejvíce objevované patří především z různých příčin narušený zdravotní stav, ale i stáří signalizující tvrdé a odolné jedince.
Z hlediska původu policejních koní se ve výkonu služby nejlépe osvědčili jedinci po hřebcích 1154 Quick Lauro Z, Mykonos a 1028 Manillon Rouge, což koreluje s jejich početním zastoupením v souboru služebních koní. Po zařazení všech dohledaných hřebců do příslušných linií se nejpočetnější linií stala linie 1100 Przedswit se sedmi hřebci, která však z pohledu potomků ve službě není hodnocena kladně. Z velkého počtu zastoupených linií byly četné především linie 5500 Pythagoras, 4700 Amour du Bois, Orange Peel xx-Almé Z, 67 Dark Ronald nebo 4800 Ladykiller XX.
Centrálním systémem nákupu koní vhodných pro výkon služby by mělo prostřednictvím stanovených obecných požadavků dojít k unifikaci těchto koní a zároveň k prodloužení délky výkonu služby. Ve výsledcích je sjednocení typologických vlastností patrné, ovšem kohoutková výška hůlková u naměřených koní dosahuje v průměru vyšších hodnot, než stanovují požadavky. Co se týče délky výkonu služby, nejsou výsledky průkazné, tudíž se hypotéza potvrdila jen částečně.
|
|
Úloha dobrovolnictví v nevládních organizacích působících v sociální oblasti
Papoušková, Daniela ; Varvažovská, Pavla (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce byla zpracována na téma Úloha dobrovolnictví v nevládních organizacích působících v sociální oblasti.
Jak je zřejmé již z názvu práce, hlavním tématem byla dobrovolnická činnost, dobrovolníci a jejich aktivní působení v nevládních organizacích v Královéhradeckém kraji. Záměrem této práce bylo objasnit a také i reálně přiblížit skutečnou činnost, kterou obecně nazýváme dobrovolná činnost. Detailní pohled byl zaměřenou na cílovou oblast seniorů.
Snahou bylo posoudit, zda je toto úsilí dobrovolníků ve svém konečném výsledku pro sociální oblast, na kterou je práce zaměřena, opravdu přínosem, či zda by byla pro neziskové organizace postradatelná.
Pro naplnění cíle práce byla zvolena metoda kvantitativního a kvalitativního šetření. Pro kvantitativní výzkum byla vybrána forma dotazníku, který byl distribuován prostřednictvím webového portálu. Pro kvalitativní výzkum byla využita metoda polostukturovaného rozhovoru. Kvalitativní šetření bylo provedeno formou výzkumu interview s dobrovolníky z místní neziskové organizace.
Diplomová práce je rozdělena do tří částí. V úvodní části jsou uvedeny pojmy související s daným tématem, následuje část, ve které jsou zpracována provedená šetření. Práce je ukončena závěrem, který ve spojení se získanými výsledky šetření komentuje celé zpracované téma. Tyto zjištěné výsledky napomáhají obecně specifikovat situaci dobrovolnictví a neziskových organizací v České republice.
|
|
Chování spotřebitele při nákupu kávy v České republice
Kovalovská, Martina ; Hes, Aleš (vedoucí práce) ; Ivana, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá chováním spotřebitelů při nákupu kávy v České republice. Cílem práce je vyhodnotit faktory, které ovlivňují rozhodnutí spotřebitele ke konzumaci a nákupu kávy. Teoretická část diplomové práce vysvětluje související pojmy: spotřebitel, spotřebitelské chování, rozhodovací proces, nákupní role spotřebitele, marketingový výzkum. Praktická část zahrnuje informace o trhu s kávou z pohledu pěstování, spotřeby, exportu a importu kávy do České republiky. Zabývá se také tržním podílem kávových koncernů, identifikuje nejvýznamnější kavárenské řetězce působící na trhu s kávou v České republice a informuje o vlivu konzumace kávy na lidský organismus. Součástí práce je dotazníkové šetření, na jehož základě jsou zjišťovány závislosti, které zkoumají vzájemnou váhu vybraných faktorů. V závěrečné části diplomové práce jsou shrnuty výsledky, které tvoří podklad pro návrhy a doporučení výrobcům a návrhy pro zlepšení marketingové komunikace. Výsledkem diplomové práce je vytvoření modelu chování spotřebitele při nákupu kávy v České republice.
|
|
Problematika farmářských trhů v České republice
Prošková, Jiřina ; Toth, Štefan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou farmářských trhů. Mezi spotřebiteli zatím stále platí pravidlo upřednostnění nízké ceny nad kvalitou potravin. Česká republika se snaží o prosazování biopotravin jejich propagací v rámci zviditelnění regionalizace potravin. Tento postoj zvyšuje nejen úspěšnost prodeje, ale i obnovení zdravého životního stylu. Existuje vzájemná propojenost mezidobrou propagací regionálních potravin a větší úspěšností prodeje těchto výrobků. Marketingová role je tu v rukou samotných prodejců, kteří jsou nuceni na sebe upozornit a svůj produkt prodat.
Vychází z platných právních předpisů, norem a vyhlášek týkajících se nejen podnikatelské činnosti ale i oblasti životního prostředí. Na farmářské trhy dohlížejí stejné legislativní zákony jako na jakoukoli jinou potravinu. Další formou prodeje jsou rozšiřující se farmářské kamenné obchody.
Cílem práce bude identifikace determinantů spotřebitelského chování při nákupu bioproduktů od farmářů, a historický vývoj trhů. Formou rešerše zpracovat problematiku farmářských trhů od jejich historických počátků až po předpokládaný průběh rozvoje do dalších let. Pomocí dotazníkových šetření zjistit jejich návštěvnost v ústeckém kraji a vytvořit návrh dalších opatření směřujících k jejich rozvoji. Následným rozborem analýzy poskytnutých informací od prodávajících nabízejících bioprodukty, až po cílovou skupinu kupujících.
|
|
Manažerské kompetence v projektovém řízení
Pánková, Lucie ; Fejfar, Jiří (vedoucí práce) ; Vítězslav, Vítězslav (oponent)
V projektovém řízení je činnost projektových manažerů velice podstatným prvkem v rámci celého projektu. Dle zaměření oblasti společnosti mohou být kladeny na projektové manažery odlišné požadavky zejména na disponování určitými kompetencemi.
První část diplomové práce je zaměřena na významné milníky vzniku projektového řízení až ke konceptu významu projektového manažera. Z odborné literatury je kladen důraz na problematiku, jenž se zabývá základním definováním kompetence a jejího soudobého vnímání. Kompetence jsou teoreticky charakterizované a obsažené i v kompetenčním modelu, jemuž je věnována praktická část práce.
V této druhé části je aplikována metodika dotazníkového šetření, kdy je poté dotazník vyhodnocen prostřednictvím softwaru STATISTICA12. Dle výstupů kvantitativní metody výzkumu, jsou dále uskutečněna interview s osobami z oblasti projektového řízení, které výsledky šetření doplňují a rozšiřují.
V závěru práce je navržen vlastní kompetenční model, který je založen na analýze teoretických východisek a výsledků použitých metod, a který je rovněž inspirován IPMA Competence Baseline 3.
|
|
Aktéři lokálního rozvoje (Kácov, Chlum, Tichonice, Kladruby)
Jirků, Markéta ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Cílem diplomové práce je porovnat a zhodnotit, jaký význam má spolková činnost, zda a jakým způsobem přispívá ke zkvalitnění a rozvoji lokálního života a lokálního společenství ve zkoumaných obcích Chlum, Tichonice a Kladruby (obce do tří set obyvatel) a porovnat spolkovou činnost těchto obcí s třikrát větším městysem Kácov. Cílem diplomové práce je zjistit, z jakého důvodu se menší obce do tří set obyvatel jeví stejně aktivní jako větší městys. Teoretická část vymezuje teoretické zázemí ke zkoumané problematice. Empirická část práce je tvořena sekundární a komparativní analýzou dat o aktérech, aktivitách a majetkovém vybavení obcí a empirickým šetřením o aktérství ve sledovaných obcích. Sekundární a komparativní analýza dat ukázala, že společenský život v menších obcích je rozmanitý a bohatý především aktivitami typu zábavného, kulturního a sportovního. Oproti většímu městysi je v menších obcích pořádáno méně aktivit folklorních a vzdělávacích. Bylo zjištěno, že společensky nejaktivnější je obec Kladruby, u níž je poměr aktivit k počtu obyvatel nejvyšší - 5,3%. Následuje obec Tichonice s poměrem 3,6%, městys Kácov s poměrem 3,3% a obec Chlum s poměrem 3%. Vyšlo najevo, že neexistuje přímá souvislost mezi počtem aktérů a společenskou aktivitou obce. Aktivita jednotlivých aktérů se liší a neplatí tedy, že čím více skupin aktérů v obci působí, tím více aktivit aktéři v obci pořádají. Bylo zjištěno, že nejrozmanitější občanskou vybaveností disponuje městys Kácov. I přes patrný vliv majetkového vybavení obce na pravidelnost pořádání aktivit, není tento faktor jedinou podmínkou při pořádání aktivit. Nedostatky v občanské vybavenosti může při pořádání aktivit částečně nahrazovat dobře fungující společné organizování aktivit aktéry, což je při pořádání aktivit faktorem, který odlišuje menší obce od třikrát většího městyse. Exogenní vliv byl v posledních deseti letech patrný ve všech sledovaných obcích, a to skrze získání a investování finančních prostředků do majetkového vybavení obcí, které jim umožnilo pořádat aktivity zcela nové, nebo pokračovat v pořádání aktivit stávajících. Empirické šetření bylo uskutečněno prostřednictvím polostandardizovaných rozhovorů s aktéry působícími ve veřejném a neziskovém sektoru ve sledovaných obcích. Klíčovým faktorem při pořádání aktivit je občanská angažovanost propojená se vzájemnou spoluprací jednotlivých aktérů (tj. kombinace využití kulturního a sociálního kapitálu aktéra). Dotazovaným aktérům se menší obce možná nejeví stejně aktivní jako třikrát větší městys. Důvody, proč se mohou menší obce jevit stejně aktivní jako větší městys, tak spočívají, dle autorky této práce, ve vyšší občanské angažovanosti a vyšší míře spolupráce aktérů při pořádání aktivit v menších obcích. Společenský život hraje ve všech sledovaných obcích důležitou roli, zejména ve vytváření a udržování mezilidských vztahů, v posilování sociální soudržnosti, udržování tradic a ve vytváření vztahu k místu. Bylo zjištěno a tím potvrzeno, jak jsou pro rozvoj sledovaných obcí klíčové endogenní vlivy (činný aktér), který je, při vhodném doplnění a sladění s vlivy exogenními, dále podněcován.
|
|
Vliv zahraničního obchodu na ekonomický a sociální rozvoj GRUZIE
Ghimire, Suraj ; Van Damme, Patrick (vedoucí práce) ; Nikolas, Nikolas (oponent)
Today, regional and foreign trade is inevitable for a geographically small country like Georgia where resources and markets for sustainable and economic growth are limited. The role of agricultural exports in the economic performance of Georgia was clearly demonstrated by the experience of the collapse of the national economy after independence from the Soviet Union, when Georgian farmers lost the export potential to former Soviet Union countries. As one of the tools, which struggles to re-start agricultural production and trade, in recent years, Georgian countryside experiences abrupt increase in number of agricultural cooperatives that are being established as a result of joint endeavor of international programs and Georgian government. For local farmers, who typically hold small plots of fragmented land, cooperatives are promoted as a tool for better market access and consequently increase of income and poverty reduction. The crucial product, with traditionally highest potential for exports is wine. Georgia, a country located between Caspian Sea and Black sea is also known as cradle of wine. Country wine industry wants to diversify the markets and expand the export potential.
The proposed dissertation thesis will evaluate the Constraints and opportunities of small farmers market access in Georgia. The whole research is based on econometric time series techniques Granger causality, Co-integration test, Gravity Model, Probit Model, and first-hand experience through personal interviews of authors with members of cooperatives. The results from the research will have important implications for policy-makers in order to implement appropriate growth and development strategies of agriculture and to agricultural trade.
|
host ::
