|
| |
|
|
Náboženský život farnosti Vranov nad Dyjí v 20. století
PISK, Ctirad
PISK, C. Náboženský život farnosti Vranov nad Dyjí v 20. století. České Budějovice 2015. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra teologických věd. Vedoucí práce R. Svoboda. Tato práce se zabývá náboženským životem farnosti Vranov nad Dyjí v 20. století, pojednává o nejstarších dějinách farnosti až do 19. století. V druhé části práce pak zmiňuje náboženský život v 20. století farnosti a významných osobností tohoto období.
|
|
|
Historie farnosti Stará Říše v 1. polovině 20. století
Veselá, Anna ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Práce si klade za cíl zmapovat proměny života farnosti Stará Říše na pozadí historických událostí 1. poloviny 20. století. Vymezené historické období představuje farnost na počátku nového tisíciletí, v odrazu 1. světové války, v poklidnějším období první republiky, během 2. světové války a závěrem poukazuje na změny, které přineslo nové politicko-ekonomické uspořádání společnosti v závěru 40. let 20. století. Práce se dále zaměřuje na vývoj farnosti pod patronátem nedalekého kláštera premonstrátů v Nové Říši, pod jehož správu vždy farnost spadala. V neposlední řadě věnuje pozornost osobnosti Josefa Floriana, který všeobecně proslul svou nakladatelskou činností. Jeho vydavatelství přivedlo do Staré Říše celou řadu umělců a literátů, na druhou stranu se jeho názory staly zdrojem neshod s místními a klášterem.
|
|
|
Manželky trvalých jáhnů v současném kontextu české církve. Jejich postavení a role v oblasti působení jejich manželů se zaměřením na královéhradeckou diecézi
Poživilová, Anna ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dřímal, Ludvík (oponent)
Práce se v první, teoretické, části zabývá historií vývoje jáhenské služby v církvi. Součástí je terminologické rozlišení pojmů manželství, kněžství, celibát, jáhenství; dále pak úloha a důležitost celibátu u duchovních a vývoj pohledu na ženu v církvi. Druhá část, praktická, se zabývá dopadem jáhenské služby na život rodin trvalých jáhnů a zkoumá, jak tento dopad vidí a vnímají manželky trvalých jáhnů. Poznatky jsou získány z dotazníků a následně jsou seřazeny do jednotlivých oddílů. Oddíly tvoří části "Já (manželka)" - "Děti" - "Farnost" - "Klérus". Jejich posouzením a utříděním získaných výsledků výzkumu z dotazníků a jejich následnou prezentací, mapující situaci v rodinách z pohledu manželek trvalých jáhnů, bylo dosaženo splnění hlavního cíle práce, tedy zjištění dopadů na život v rodinách, kde je otec trvalým jáhnem.
|
|
|
Vývoj farní sítě v kontextu dějin osídlení
Gája, Robert ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Hledíková, Zdenka (oponent) ; Sommer, Petr (oponent)
Disertační práce se zabývá na příkladu několika modelových oblastí vývojem farní sítě a rekonstrukcí farních hranic ve středověku. Výzkum je založen na středověkých pramenech a retrospektivním průmětu raně novověkých pramenů. Z území arcijáhenství kouřimského byly vybrány dvě modelové oblasti, na jejichž území proběhla kolonizace z větší části až v průběhu vrcholně středověké kolonizace ve 13. století. Jedná se o území středověkého děkanátu havlíčkobrodského a Černokostelecko. Pro tyto oblasti byly využity kromě nemnoha středověkých pramenů zejména prameny 17. a 18. století. Jako poslední modelové území bylo vybráno Staré Město pražské, kde můžeme pozorovat na rozdíl od dvou předchozích modelových oblastí hustou kostelní síť a její vývoj již od raného středověku. Hlavním důvodem pro výběr Starého Města je neobyčejně bohatá pramenná základna, kterou lze pro rekonstrukci farní sítě využít a překlenout tak pramenný hiát, se kterým se věda obvykle setkává v předbělohorském období při pokusech o rekonstrukci farních hranic v nějaké oblasti v plošném měřítku. Důležitým přínos představuje zcela nový metodický přístup rekonstrukce farních hranic kombinující farní soupisy a farní příslušnost jednotlivých domů. Výsledkem rekonstrukčního pokusu je soubor map, který znázorňuje vývoj farní síťě na modelových...
|
|
|
Dějiny kostela a farnosti v Želině do roku 1784
Zich, Leoš ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dějinami kostela sv. Vavřince v Želině do roku 1784. Cílem celé práce je podat co nejúplnější řadu duchovních správců kostela. Středověké období je zpracováno na základě edic pramenů a literatury. Těžiště práce je v období mladšího novověku, které je zpracováno na základě archivních pramenů církevních i světských. Pro toto období jsou sledovány i stavební úpravy kostela, změny mobiliáře a jiné skutečnosti z náboženského života farnosti. Práce je zakončena soupisem sakrálních objektů na území farnosti.
|
|
|
Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském
Mrňa, Jaroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kašparová, Jaroslava (oponent) ; Martínková, Lenka (oponent)
PhDr. Jaroslav Mrňa Církevní a obecné dějiny 19. a 20. století Název disertační práce v českém jazyce: Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském. Anotace v českém jazyce: Farní kroniky v sobě ukrývají nesmazatelný odkaz jednotlivých duchovních správců a jsou mnohdy jedinou dochovanou stopou jejich myšlenek a činností. Jednotlivé záznamy pak v sobě uchovávají nejen mentalitu svých pisatelů, ale také velmi cenné údaje ze životního příběhu samotné farnosti. Disertační práce Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském přináší první ucelený pohled na problematiku existence farních kronik a jejich využití pro moderní historickou práci na poli církevních a sociálních dějin. Snaží se upozornit na důležitou funkci těchto ego- dokumentů pro rekonstrukci dějin života ve farnosti. Vedle zhodnocení přínosu kroniky jako uměleckého díla, pamětní či úřední knihy, práce zahrnuje i bližší pohled na různé typy těchto dokumentů a strukturu jejich zápisů. K analýze i komparaci byl vytvořen reprezentativní vzorek 915 exemplářů farních kronik z české i moravské církevní provincie, jejichž přehled přináší jedna z příloh. V rámci rozdílných formulářů pro zaznamenání údajů...
|
|
|
Řehlovice 1880-1970
Dytrtová, Anežka ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato práce se zabývá historií obce Řehlovice ležící v Severočeském kraji, a to v letech 1880 až 1970. Tato obec se ve vymezeném čase nacházela na převážně Němci osídleném území Sudet. Časové vymezení si klade za cíl prozkoumat proměnu zdejších sociálních poměrů a složení obyvatel a další zajímavá témata související se situací před a po druhé světové válce, která byla významným mezníkem dějinných událostí. V tomto časovém úseku obsahujícím proměnu klidného soužití dvou národů, které se vlivem nacionalistické ideologie proměnilo, práce kulminuje, protože čerpá jak z německy, tak česky psaných dosud nepublikovaných, místních jedenácti kronik. Osvětluje na rozloze malé lokality zachycená data a příběhy, které by mohly plastičtěji vylíčit tu část historie, která není dodnes plně zmapována. Výsledkem práce je blízký pohled na tato data a jejich zhodnocení. Součástí práce jsou názorné grafy a obrazové přílohy čerpané také z dosud nepublikovaných zdrojů. Byly poskytnuty jak ze strany Čechů, kteří nebyli odsunuti, tak ze strany odsunutých Němců. Ve stručnosti se práce zabývá i poměry po roce 1948 a to pro srovnání s předcházejícím vývojem. Informace zjištěné o oblasti místního školství, farnosti a o setkávání odsunutých obyvatel po roce 1989 vydaly na samostatné kapitoly umístěné v poslední třetině textu.
|
|
|
Současné chrámové sbory v Praze
Vitteková, Lucia ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Bakalářská práce s názvem Současné chrámové sbory v Praze se zabývá charakteristikou a popisem deseti pěveckých smíšených sborů, které aktivně působí při významných chrámech v Praze. Obsah kapitol je zaměřen na historii sborů, jejich působiště, organizační strukturu, repertoár, vydaná CD, atmosféru a spolupráci uvnitř sborů i ve farnostech. Zdrojem informací jsou rozhovory se sbormistry, dotazníkové šetření se členy sboru a jiné dostupné materiály. Výstupem této práce je sumarizace a porovnání získaných informací.
|
|
|
Práce laiků - dobrovolníků ve farnosti Chlumec nad Cidlinou
Krátká, Helena ; Zimmermannová, Marie (vedoucí práce) ; Dřímal, Ludvík (oponent)
Diplomová práce se zabývá činností laiků - dobrovolníků v chlumecké farnosti v době po listopadu 1989. V úvodu popisuje církev s charakteristikou jejich čtyř funkcí a poukazuje na úkol církve v dnešním světě. Pokračuje přiblížením pojmu farnost, s vyjmenováním jejích úkolů. Stručnou historií a popisem představuje farnost v Chlumci nad Cidlinou a pokračuje podrobným výčtem práce jejích farníků v jednotlivých oblastech, vyplývajících z funkcí farnosti. Vymezuje pojem neformální dobrovolník, krátce popisuje vznik Charity v naší republice, uvádí stručné dějiny Diecézní charity v Hradci Králové a zaměřuje se na vznik a činnost Farní charity v Chlumci nad Cidlinou. Přibližuje projekt pomoci dětem z černobylské oblasti, do kterého se chlumecká Farní charita zapojila a popisuje ozdravný pobyt skupiny dětí v Chlumci nad Cidlinou. Závěrem hodnotí přínos aktivity laiků pro chlumeckou farnost a město. Klíčová slova Farnost; Chlumec nad Cidlinou; Farní charita; dobrovolník; práce.
|
host ::
RSS.