|
|
Mechanismy reakce exodermis na dostupnost živin v prostředí
Gargoš, Ondřej ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Kummerová, Marie (oponent)
v českém jazyce Apoplastické bariéry kořene (endodermis a exodermis) představují důležitý regulační mechanismus pro příjem vody a látek z prostředí, zajišťující jeho selektivitu. Obě vrstvy navíc reagují na stresové faktory změnou rychlosti a stupně modifikací buněčných stěn, což ovlivňuje transportní vlastnosti kořene a představuje adaptaci rostliny na vysokou heterogenitu půdního prostředí. Apoplastické bariéry reagují také na dostupnost minerálních živin. Tato problematika je recentně intenzivně studována a stále zde trvá řada nejasností. Zajímavé je, že při deficienci některých minerálních živin se stimuluje diferenciace bariér, při deficienci jiných dochází naopak ke zpomalení diferenciace. Na deficienci stejného prvku navíc různé rostlinné druhy reagují odlišně. Dalším zajímavým aspektem je skutečnost, že je reakce endodermis a exodermis lokalizovaná a probíhá především v té části kořenového systému, která je stresovému faktoru přímo vystavena. Tento fenomén byl pozorován při působení toxicity kadmia, recentně však byl popsán také při lokálně působící deficienci minerálních živin (dusíku a draslíku) u Zea mays. Tato diplomová práce se zabývá funkčním významem lokalizovaného urychlení nebo zpomalení diferenciace apoplastických bariér v reakci na deficienci dusíku a draslíku a redistribucí...
|
|
|
Ječmen jako surovina a jeho využití v cereálních technologiích
Šimková, Magdalena
Bakalářská práce na téma Ječmen jako surovina a jeho využití v cereálních technologiích popisuje aktuální produkcí ječmene, využití v potravinářství a jeho odrůdy používané v potravinářství. Uvádí popis anatomické stavby zrna a látkové složení, z něhož je významný obsah vlákniny potravy a beta-glukanů, které mají prokázaný vliv na lidské zdraví. Popisuje mletí ječmene, opracování zrna při výrobě krup, využití ječné mouky v pekařských výrobcích jako je chléb a jemné pečivo a vliv ječné mouky na barvu a texturu výsledného výrobku. Práce je doplněna studiemi, které uvádí možnosti přídavků ječné mouky do cereálních výrobků. V závěru je uvedeno dotazníkové šetření, jehož výsledkem je potvrzení hypotézy, že ještě stále velké množství spotřebitelů neví o pozitivních zdravotních aspektech ječmene a že z ječných produktů, které nejvíce využívají, jsou kroupy.
|
|
|
Vliv skladování krmných surovin na výskyt mykotoxinů
Mrvová, Kateřina
Mrvová K.: Vliv skladování krmných surovin na rozvoj mykotoxinů. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2017. Tato diplomová práce se zabývá vysvětlením pojmů týkajících se plísní, mykotoxinů a jejich vlivu na skladování krmných surovin. Dále je pak v práci zahrnut účinek těchto patogenů na zdraví zvířat a možnosti jejich eliminace. Experimentální část je zaměřena na inokulaci plodiny plísní druhu Fusarium culmorum a následnou analýzu mykotoxinů v roce výsevu a po roce skladování. Nejvíce zastoupeným toxinem byl deoxynivalenol, který se ve vzorcích vyskytoval z 57 %, dalšími hlavními zástupci byly DON-3-glukosid (maskovaný mykotoxin) a zearalenon, taktéž jeden z nejčastěji figurujících mykotoxinů v krmivech. Na základě zjištěných dat, byl vyvozen závěr, že až na některé výjimky, jakými byly např. 15-acetyl-DON, beta-zearalenon a enniatin A1, se i při optimálních skladovacích podmínkách obsah většiny mykotoxinů zvýšil, a to i přes předešlou aplikaci fungicidních prostředků.
|
|
|
Studium přepěňování piva při použití sladů ze sladovny Bernard
Stuchlík, Tomáš
V teoretické části diplomové práce"Studium přěpěňování piva při použití sladů ze sladovny Bernard" jsou uvedeny základní teoretické informace týkající se ječmene, jakožto základní suroviny, sladování a výroby piva. Dále jsou zde popsány plísně, které mohou napadat ječmen a jejich produkty, které kontaminují slad. Další kapitola je věnována gushingu a je v ní popsáno jeho rozdělení, princip, faktory které jej ovlivňují, možnosti redukce a jeho predikce. Praktická část diplomové práce je věnována stanovení gushingového potenciálu pomocí metody Carlsberg test a je rozdělena na dvě části. V první části jsou provedena stanovení gushingu u jednotlivých meziproduktů vznikajících během sladování v humnové sladovně v Rajhradě. Druhá část, se zabývá optimalizací a zkoumáním faktorů ovlivňujících predikční metodu Carlsberg test. a zkoumáním faktorů ovlivňujících predikční metodu Carlsberg test.
|
|
|
Technologické možnosti výroby instantních nápojů
Vincentová, Klára
Diplomová práce se zabývá technologickými možnostmi výroby cereálních instantních nápojů s použitím ovesných a ječných sladů. Experiment byl založen na výrobě ovesného a ječného sladu v mikrosladovně. Slady byly šrotovány a šrot obou druhů sladu byl prosíván pomocí sít o třech typech hrubosti (0,315 mm; 0,4 mm; 0,63 mm). Rmutování sladu v poměrech (100 % ovesný slad; 100 % ječný slad; 90 % ječný slad a 10 % ovesný slad; 75 % ječný slad a 25 % ovesný slad; 50 % ječný slad a 50 % ovesný slad) probíhalo ve rmutovací lázni. Cílem rmutování bylo zahřátí sladu na cukrotvornou teplotu k aktivaci α-amyláz a β-amyláz. Odrmutovaná směs byla vysušena v kondukční sušárně při konstantní teplotě 90 °C po dobu 24 hodin. Vysušená směs byla pomleta na konečnou zrnitost v laboratorním mlýně. Na základě rozdílné zrnitosti a různých poměrů ovesného a ječného sladu byly připraveny instantní nápoje, které byly podrobeny senzorické analýze a chromatografickému stanovení sacharidů. Dle statistického vyhodnocení dat senzorické analýzy je nejpřijatelnější variantou nápoj z čistého ovesného sladu a nejméně přijatelný byl nápoj z čistého ječného sladu, preference nápojů z ječného sladu se zvyšovala s přídavkem ovesného sladu. Dle výsledků HPLC analýzy sacharidů, výtěžek sacharidů vzrůstá u nápojů s použitím jemnějších meliv. Ovesný sladový nápoj obsahuje více oligosacharidů s porovnáním s ječným sladovým nápojem. Obsah oligosacharidů v nápojích se zvyšuje u ječného sladového nápoje s postupným přidáváním ovesného sladu.
|
|
|
Výroba a využití speciálních sladů pro výrobu sladiny a piva
Chlápková, Tereza
Bakalářská práce jejíž název je „Výroba a využití speciálních sladů pro výrobu sladiny a piva“ pojednává především o výrobě sladů. V úvodu je popsána výroba sladu a jaké běžné slady se při výrobě piva využívají. Dále se práce zaměřuje na speciální slady, především na slady z netradičních obilovin a jejich možnosti využití v pivovarnictví. Popisuje náhražky, které se při výrobě piva využívají a jaký mají vliv na kvalitu piva. V závěru se práce zaměřuje na výrobu piva a jaký vliv mohou mít technologické změny na výsledné pivo.
|
|
|
Vliv vybraných agrotechnických faktorů na výši produkce vybraných druhů obilnin
Šutera, David
Tato práce je zaměřena na charakteristiku vybraných agrotechnických faktorů – zpracování půdy, zařazení plodiny do osevního postupu a setí. Práce začíná popisem současné struktury plodin v ČR a biologickou charakteristikou obilnin. Je zaměřena na pšenici, ječmen a kukuřici. Okolo způsobu zpracování půdy je mnoho názorů, důležitá je znalost stanoviště a jeho schopnost snášet různé způsoby zpracování. Praktická část práce se zabývá sledováním vlivu různého zpracování půdy a předplodiny na výnos pšenice ozimé a závislost různého zpracování půdy na osevním sledu s vlivem na výnos ječmene jarního. Hodnoceno bylo období let 2015-2017. Dále byl sledován vliv zpracování půdy na výnos zrna kukuřice v letech 2002-2008 a 2010-2017. Data ze sledování byla porovnána v jednotlivých letech vícefaktorovou analýzou rozptylu středních hodnot. Data byly zpracovány v programu STATISTIKA 12. Z pozorování bylo možné zjistit nejvhodnější způsob zařazení plodiny do osevního postupu a zpracování půdy pro oblast, ve které byly pokusy založeny.
|
|
|
Dlouhodobý vliv vybraných pěstitelských opatření na zaplevelení jarního ječmene
Skácel, Vladimír
Bakalářská práce se zabývá vlivem hospodařením se slámou v kombinaci se zpracováním půdy a vlivem střídání pěstování plodin na zaplevelení jarního ječmene. Vyhodnocení zaplevelení probíhalo na pokusném pozemku v katastru obce Ivanovice na Hané. Na pokusných parcelkách byl vyhodnocován počet plevelů na 1 m2. Při porovnání variant střídání pěstování plodin bylo zjištěno vyšší zaplevelení ve variantě střídání pěstování jarního ječmene s ozimou pšenicí. Z hlediska hospodaření se slámou v kombinaci se zpracováním půdy bylo nejvyšší zaplevelení ve variantách zaorávání slámy a střídání pěstování obilnin a svazenky vratičolisté. Nejvyskytovanějšími plevelnými druhy byly Fallopia convolvulus, Chenopodium album, Veronica persica, Lamium amplexicaule a Veronica polita.
|
|
|
Úloha huminových látek ve zmírňování negativních dopadů působení solí na rostliny ječmene jarního
Jarošová, Markéta
Salinita vyvolaná různými sodnými solemi (NaCl a Na2SO4) indukovala změnu růstových parametrů lišících se v závislosti na použitém kultivaru a pH aplikovaného solného roztoku. Nejvyšší citlivost k zasolení vykázal kultivar Radegast, u kterého došlo k redukci růstu listové i kořenové části rostlin, snížení obsahu vody v pletivech, nadměrné akumulaci sodíku v listech a radikálnímu formování ROS v kořenových špičkách. Následný experiment s použitím různých druhů huminových kyselin (HA) odhalil, že technická HA (6,0 mg. l-1) na rozdíl od Lignohumátu Max stimuluje růst rostlin exponovaných NaCl a současně účinně omezuje hromadění sodíku v jejich pletivech. HA aplikovaná do kultivačního roztoku indukovala zvýšení obsahu některých metabolitů (kyseliny syringové a kyseliny mléčné v listech, kyseliny chinové a jablečné v kořenech, v listech dále i kyseliny askorbové, redukované formy glutathionu, fytochelatinu 2 a volných aminokyselin). Nicméně NaCl vyvolal pokles obsahu většiny volných aminokyselin (s výjimkou prolinu a histidinu), fenolových kyselin a antioxidantů v listech. Oproti tomu v kořenech byl pozorován nárůst obsahu kyseliny mléčné a chinové. Salinita značně indukovala vznik oxidačního stresu, což je evidentní ze zvýšené aktivity antioxidačníchenzymů (APX, CAT, GR a SOD). HA byla schopna vzniklý NaCl-indukovaný oxidační stres účinně omezovat, což je patrné z fluorescenční mikroskopie. Současně byla HA u kultivaru Radegast schopna snižovat nadměrnou akumulaci sodíku vyvolanou NaCl.
|
|
|
Studium bílkovinného komplexu zrna pšenice a ječmene po aplikaci dusíku a síry
Popelková, Barbora
Cílem práce bylo ověřit vliv dusíkatých hnojiv a dusíkatých hnojiv se sírou ve výživě jarního ječmene (odrůda Bojos) a pšenice ozimé (odrůda Mulan). Hlavní pozornost byla zaměřena na možnosti ovlivnění bílkovinného profilu zrna obou plodin. Byly hodnoceny parametry mlynářské a pekařské jakosti pšenice a vybrané technologické parametry zrna ječmene. Frakční složení bílkovinného profilu bylo analyzováno metodou HPLC. Při pokusech s pšenicí ozimou bylo potvrzeno, že kontrolní varianta bez aplikované síry má v porovnání se sírou ošetřenými variantami průkazně vyšší podíl na síru chudých ?-gliadinů, albuminů a globulinů na úkor nižšího zastoupení technologicky důležitějších lepkotvorných bílkovin. U variant se sírou se pak projevil efekt opačný, což je pozitivní. Příznivý vliv se projevil především po foliární aplikaci Yara Vita Thiotrac v pozdní fází vegetace. U ječmene se ve variantách s aplikovanou sírou prokazatelně zvyšovalo zastoupení LMW glutelinů, D-hordeinů, albuminů a globulinů. Byla potvrzena degradace vysokomolekulárních bílkovinných látek zrna, která prostupuje procesem sladování a rmutování.
|
host ::
RSS.