|
|
Ovlivnění jakostních parametrů vajec netradičními krmivy
Vincentová, Klára
Bakalářská práce obsahuje problematiku ovlivnění jakostních parametrů vajec netradičními krmivy. Šalvěj (Saliva hispanica), světlice (Carthamus tinctorius) konopí (Cannabis sativa) a kultivované mikrořasy (Chlorella vulgaris), (Isochrysis galbana), (Nannochlorapsis oculata), (Phaeodactylum tricornutum) jako krmiva ovlivňující profil polynenasycených mastných kyselin ve vejcích. Aksamitník (Tagetes erecta), kurkumua (Curcuma longa), rajče (Solanum lycopersicum) a kultivované mikrořasy (Chlorella vulgaris), (Nannochlorapsis oculata), (Phaeodactylum tricornutum) jako krmiva obohacující vejce o karotenoidy a přirozená barviva. Maniok (Manihot esculenta), česnek (Allium sativum), čajovník (Camellia sinensis) a vojtěška (Medicago sativa) jako krmiva snižující obsah cholesterolu ve vejcích. Selenizovaná řasa (Chlorella vulgaris) a bazalka (Ocimum gratissimum) jako krmiva zvyšující obsah mikroprvků ve vejcích. Tymián (Thymus vulgaris), dobromysl (Origanum vulgare), heřmánek (Matricaria chamomilla) a máta (Mentha piperita) jako krmiva obohacující vejce o antioxidanty.
|
|
|
Technologické možnosti výroby instantních nápojů
Vincentová, Klára
Diplomová práce se zabývá technologickými možnostmi výroby cereálních instantních nápojů s použitím ovesných a ječných sladů. Experiment byl založen na výrobě ovesného a ječného sladu v mikrosladovně. Slady byly šrotovány a šrot obou druhů sladu byl prosíván pomocí sít o třech typech hrubosti (0,315 mm; 0,4 mm; 0,63 mm). Rmutování sladu v poměrech (100 % ovesný slad; 100 % ječný slad; 90 % ječný slad a 10 % ovesný slad; 75 % ječný slad a 25 % ovesný slad; 50 % ječný slad a 50 % ovesný slad) probíhalo ve rmutovací lázni. Cílem rmutování bylo zahřátí sladu na cukrotvornou teplotu k aktivaci α-amyláz a β-amyláz. Odrmutovaná směs byla vysušena v kondukční sušárně při konstantní teplotě 90 °C po dobu 24 hodin. Vysušená směs byla pomleta na konečnou zrnitost v laboratorním mlýně. Na základě rozdílné zrnitosti a různých poměrů ovesného a ječného sladu byly připraveny instantní nápoje, které byly podrobeny senzorické analýze a chromatografickému stanovení sacharidů. Dle statistického vyhodnocení dat senzorické analýzy je nejpřijatelnější variantou nápoj z čistého ovesného sladu a nejméně přijatelný byl nápoj z čistého ječného sladu, preference nápojů z ječného sladu se zvyšovala s přídavkem ovesného sladu. Dle výsledků HPLC analýzy sacharidů, výtěžek sacharidů vzrůstá u nápojů s použitím jemnějších meliv. Ovesný sladový nápoj obsahuje více oligosacharidů s porovnáním s ječným sladovým nápojem. Obsah oligosacharidů v nápojích se zvyšuje u ječného sladového nápoje s postupným přidáváním ovesného sladu.
|
host ::
RSS.