|
|
Čínsko-sovětská roztržka, 1958-1964
Panák, Břetislav ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
K čínsko-sovětské roztržce na přelomu padesátých a šedesátých let vedla kombinace problémů kolem nacionalismu, národního zájmu, domácí politiky, osobnostních problémů, kulturních rozdílů, hraničních sporů, sovětsko-amerického détente, komunikačních problémů, nepochopení z důsledku nedostatku informací a odlišných interpretací ideologie. Cílem diplomové práce je analyzovat všechny podstatné vnitřní i vnější faktory, které ovlivňovaly stále se zhoršující vztahy obou zemí. Autor se v této interdisciplinární studii snaží o přemostění rozdílů mezi diplomatickou historií a teoriemi mezinárodních vztahů, poddisciplín historických věd a politologie. V první části jsou pomocí moderních teorií mezinárodních vztahů (liberalismus, realismus a konstruktivismus) rozebrána hlavní tvrzení vedoucích představitelů současné historiografie čínsko-sovětské roztržky (Lorenz Lüthi, Sergey Radchenko, Xia Yafeng, Austin Jersild). Druhá část se zabývá samotným historickým popisem sovětsko-čínské roztržky. Důraz je kladen zejména na čínský pohled na roztržku a roli Mao Ce-tunga v jejím průběhu. Ačkoliv je práce ohraničená roky 1958 až 1964, je nezbytné zapracovat do její struktury i období této fázi předcházející a následující. Zejména kulturní, ideologické a národní faktory roztržky měly dlouhodobější trvání a nešlo by je...
|
|
|
Proměny konceptu neutrality v teorii a praxi vybraných evropských států
Mikušková, Radka ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Pulgret, Miroslav (oponent)
Proměny konceptu neutrality v teorii a praxi vybraných evropských států Abstrakt Práce se zabývá komparací tří evropských neutrálních států - Švédska, Švýcarska a Rakouska, konkrétně vznikem konceptu neutrality daných států a zejména proměnami politik neutrality v průběhu času. Komparované státy byly vybrány proto, jelikož se u nich původ vzniku neutrality liší. V práci je zkoumáno, k jakým proměnám politiky neutrality v průběhu času došlo, a zda se tak stalo pouze na základě nových hrozeb v mezinárodním prostředí, které byly aktuální po konci studené války, kdy se mezinárodní prostředí transformovalo z bipolárního uspořádání v multipolární. V práci bylo potvrzeno, že opravdu konec studené války měl markantní vliv na změny konceptů neutrality, které se díky novým hrozbám ve světě proměnily u všech komparovaných států.
|
|
|
Spojené státy a Rusko: Návrat studené války?
Levý, Jakub ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji v současnosti velmi aktuálnímu tématu vyhrocených až konfliktních vztahů mezi Spojenými státy a Ruskou federací, které jsou nejhorší od skončení studené války a toto konfrontační období již připomínají. To zejména od událostí na Ukrajině z roku 2014 až po v době psaní těchto řádků poslední významný počin, jímž bylo oboustranné pozastavení platnosti Smlouvy o zákazu jaderných zbraní středního a kratšího dosahu z února 2019. Hlavním cílem této práce je tedy snaha odpovědět na otázku, zda lze současnou realitu ve vztazích mezi těmito mocnostmi skutečně charakterizovat jakožto návrat studené války. A jelikož studená válka není pouze abstraktním pojmem, ale vyznačovala se určitými specifickými znaky (příčiny, vlastní charakteristiky či určitá rovnováha moci), tato bakalářská práce za účelem zodpovězení výše uvedené otázky formou komplexní komparace nejdříve ony znaky analyzuje a poté aplikuje do současného období.
|
|
|
Smlouvy START: Opravdu nezbytné? (1982/91-2010)
Dobeš, Vojtěch Sebastian ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se bude zabývat problematikou americko-sovětských (ruských) odzbrojovacích smluv START, tj. od počátků příprav první smlouvy až po ratifikaci poslední z nich. Cílem práce je především analyzovat texty smluv a ukázat jejich dopady na jaderné arzenály zúčastněných stran. Kromě samotné analýzy smluv se autor bude věnovat rovněž reflexi smluv a jejich dopadům v jiných zemích světa a dalším anti-proliferačním procesům ve světě. Klíčová slova: START, odzbrojování, odzbrojovací smlouvy, analýza, studená válka, USA, SSSR, Ruská federace, jaderné zbraně, proliferace
|
|
|
Vývoj anglojazyčné historiografie stalinismu během studené války
Martinek, Jan ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vývoji disciplíny historiografie stalinismu na Západě, o jejím vzniku a základních meznících, a to v kontextu mezinárodních vztahů studené války. Cílem práce je porovnat, nakolik byl stalinismus interpretován na Západě a na Východě podobně, do jaké míry docházelo ke shodné tematizaci a periodizaci. Práce postihuje otázky, které byly spojovány s jednotlivými zahraničněpolitickými výkyvy studené války, a analyzuje, jak výrazná byla na Západě legitimizační úloha této disciplíny. Zkoumány jsou nejvýznamnější milníky a trendy oboru, a to prostřednictvím kombinace historiografického výkladu a komparace publikací relevantních badatelů. Práce konstatuje, že hodnocení Josifa Stalina se na Západě a Východě sbližovalo paralelně s oteplováním vzájemných vztahů a oddalovalo s jejich ochlazováním, nelze však tvrdit, že by západní historiografie stalinismu sloužila jakožto ryze legitimační nástroj politiky vůči Východu.
|
|
|
Politika západoněmeckých parlamentních stran vůči zemím východního bloku v letech 1963-1966
Matějů, Petra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Rigorózní práce Politika západonemeckých parlamentních stran vuci zemím východního bloku v letech 1963-1966 se zameruje na postoje jednotlivých parlamentních stran Spolkové republiky Nemecko (tedy CDU/CSU, FDP a SPD) k politice Spolkové republiky vuci zemím východního bloku v dobe Erhardovy vlády. Vychází z predpokladu, že v letech 1963-1966 došlo u všech parlamentních politických stran Spolkové republiky Nemecko k výraznému posunu ve vnímání nemecké a východní politiky. Tuto tezi se práce snaží potvrdit, anebo vyvrátit pomocí dukladného, chronologicky usporádaného popisu a rozboru vývoje dané problematiky a následné komparativní analýzy prístupu sledovaných politických stran k politice vuci Sovetskému svazu, Nemecké demokratické republice i dalším komunistickým státum východní Evropy ve vymezeném období. Práce predkládá ctenárum charakteristiku nemecké a východní politiky Spolkové republiky Nemecko v první polovine 60. let 20. století, jež se neomezuje na pouhé zaznamenání oficiálních postoju spolkové vlády, nýbrž se zabývá postoji všech parlamentních politických stran. Navíc se tuto problematiku snaží predstavit jako proces utvárení kolektivních názoru, které se neustále vyvíjejí a reagují na zmeny ve svetové i domácí politice. Rozbor nemecké a východní politiky západonemeckých parlamentních stran...
|
|
|
Odrodilci, zrádci, vrazi v bílých pláštích. Obraz "Žida" jako "nepřítele" v propagandě pozdního stalinismu
Šimová, Kateřina ; Reiman, Michal (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
V období vrcholného stalinismu (1948-1953) došlo k výrazné eskalaci protižidovských projevů sovětského režimu. Ty byly podmíněny řadou faktorů jak povahy vnitropolitické (ideologická diverzifikace intelektuální elity, nárůst židovského nacionalismu, mocenské boje uvnitř nejvyšší nomenklatury), tak zahraničněpolitické (proměna sovětsko-izraelských vztahů, kontext formující se studené války). Předkládaná práce se pokusí popsat, jakým způsobem se tento vývoj odrážel ve své době. Věnuje se proto způsobům konstrukce obrazu "Žida" v rámci sovětské propagandy a proměnám tohoto obrazu ve sledovaném období. Obecným rámcem pro tuto analýzu bude sloužit obraz "nepřítele" jako jedna ze základních figur totalitárního ideologického kánonu, přičemž pozornost bude věnována zejména tomu, jakými prostředky a jakým způsobem byl ve sledovaném období tento obraz naplňován významy spjatými s pojmem "Žid". Hlavním metodologickým rámcem práce bude sémiotická analýza, jejím předmětem pak dvě propagandistické kampaně, které právě v daném období ovládly veřejný prostor. Jedná se o kampaň proti "kosmopolitismu" z ledna-března roku 1949 a "případ lékařů" z roku ledna-března roku 1953.
|
|
| |
|
|
Československo, Guatemala a Mexiko v období guatemalské revoluce
Perutka, Lukáš ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Barteček, Ivo (oponent) ; Kovář, Michal (oponent)
Práce se zabývá doposud prakticky neprobádaným vztahem Československa a Guatemaly v období tzv. guatemalské revoluce v letech 1944-1954. Ohled je také brán na vysvětlení širších souvislostí mezinárodních vztahů, především Guatemaly, Mexika a Spojených států amerických. Práce se opírá především o dosud nepublikovaný archivní materiál z archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky, Ministerstva zahraničních věcí Mexika, Národního archivu České republiky a také americké Central Intelligence Agency. Československý vztah ke Guatemale vnikl již v meziválečném období, kdy se malá středoevropská republika stala jedním z největších odběratelů guatemalské kávy. Právě obchodní zájmy Československa napomohly vzniku oficiálních diplomatických styků v tomto období, na jehož konci byla uzavřena významná obchodní dohoda v roce 1936 a Guatemalou byly ve stejném roce nakoupeny v Československu zbraně. Po skončení 2. světové války tyto styky nebyly obnoveny, nicméně nový demokratický režim presidenta Arévala měl eminentní zájem na obnovení vztahů a jako gesto dobré vůle uznával nadále obchodní smlouvu z roku 1936, byť nebyla aktualizována. Ve stejném duchu pak pokračoval i Arévalův nástupce ve funkci, prezident Jacobo Arbenz. Tomu se skutečně podařilo obnovit vztahy na diplomatické bázi a v roce 1954...
|
|
|
Role západní Evropy v bezpečnostní politice Spojených států amerických v letech 1945-1950
Dolejší, Ondřej ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zahraniční a bezpečnostní politikou Spojených států amerických vůči západní Evropě v letech 1945-1950. Jedním ze základních cílů je analýza významu a role západní Evropy (zejména Velké Británie, Francie, zemí Beneluxu a Itálie) v bezpečnostní politice Spojených států amerických od konce druhé světové války do vzniku konfliktu v Koreji. V práci rovněž nebude opomenuto, proč se Spojené státy aktivně zapojily do otázek evropské bezpečnosti po druhé světové válce, přičemž velká pozornost bude věnována vzniku Severoatlantické aliance a problémům spojených s jejím fungováním v letech 1949-1950. Zkoumaná problematika bude navíc zasazena do širšího kontextu politického vývoje poválečné západní Evropy a začínající studené války.
|
host ::
RSS.