|
|
Spojené státy a Rusko: Návrat studené války?
Levý, Jakub ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji v současnosti velmi aktuálnímu tématu vyhrocených až konfliktních vztahů mezi Spojenými státy a Ruskou federací, které jsou nejhorší od skončení studené války a toto konfrontační období již připomínají. To zejména od událostí na Ukrajině z roku 2014 až po v době psaní těchto řádků poslední významný počin, jímž bylo oboustranné pozastavení platnosti Smlouvy o zákazu jaderných zbraní středního a kratšího dosahu z února 2019. Hlavním cílem této práce je tedy snaha odpovědět na otázku, zda lze současnou realitu ve vztazích mezi těmito mocnostmi skutečně charakterizovat jakožto návrat studené války. A jelikož studená válka není pouze abstraktním pojmem, ale vyznačovala se určitými specifickými znaky (příčiny, vlastní charakteristiky či určitá rovnováha moci), tato bakalářská práce za účelem zodpovězení výše uvedené otázky formou komplexní komparace nejdříve ony znaky analyzuje a poté aplikuje do současného období.
|
|
|
Smlouvy START: Opravdu nezbytné? (1982/91-2010)
Dobeš, Vojtěch Sebastian ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se bude zabývat problematikou americko-sovětských (ruských) odzbrojovacích smluv START, tj. od počátků příprav první smlouvy až po ratifikaci poslední z nich. Cílem práce je především analyzovat texty smluv a ukázat jejich dopady na jaderné arzenály zúčastněných stran. Kromě samotné analýzy smluv se autor bude věnovat rovněž reflexi smluv a jejich dopadům v jiných zemích světa a dalším anti-proliferačním procesům ve světě. Klíčová slova: START, odzbrojování, odzbrojovací smlouvy, analýza, studená válka, USA, SSSR, Ruská federace, jaderné zbraně, proliferace
|
|
|
Vývoj anglojazyčné historiografie stalinismu během studené války
Martinek, Jan ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vývoji disciplíny historiografie stalinismu na Západě, o jejím vzniku a základních meznících, a to v kontextu mezinárodních vztahů studené války. Cílem práce je porovnat, nakolik byl stalinismus interpretován na Západě a na Východě podobně, do jaké míry docházelo ke shodné tematizaci a periodizaci. Práce postihuje otázky, které byly spojovány s jednotlivými zahraničněpolitickými výkyvy studené války, a analyzuje, jak výrazná byla na Západě legitimizační úloha této disciplíny. Zkoumány jsou nejvýznamnější milníky a trendy oboru, a to prostřednictvím kombinace historiografického výkladu a komparace publikací relevantních badatelů. Práce konstatuje, že hodnocení Josifa Stalina se na Západě a Východě sbližovalo paralelně s oteplováním vzájemných vztahů a oddalovalo s jejich ochlazováním, nelze však tvrdit, že by západní historiografie stalinismu sloužila jakožto ryze legitimační nástroj politiky vůči Východu.
|
|
|
Politika západoněmeckých parlamentních stran vůči zemím východního bloku v letech 1963-1966
Matějů, Petra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Rigorózní práce Politika západonemeckých parlamentních stran vuci zemím východního bloku v letech 1963-1966 se zameruje na postoje jednotlivých parlamentních stran Spolkové republiky Nemecko (tedy CDU/CSU, FDP a SPD) k politice Spolkové republiky vuci zemím východního bloku v dobe Erhardovy vlády. Vychází z predpokladu, že v letech 1963-1966 došlo u všech parlamentních politických stran Spolkové republiky Nemecko k výraznému posunu ve vnímání nemecké a východní politiky. Tuto tezi se práce snaží potvrdit, anebo vyvrátit pomocí dukladného, chronologicky usporádaného popisu a rozboru vývoje dané problematiky a následné komparativní analýzy prístupu sledovaných politických stran k politice vuci Sovetskému svazu, Nemecké demokratické republice i dalším komunistickým státum východní Evropy ve vymezeném období. Práce predkládá ctenárum charakteristiku nemecké a východní politiky Spolkové republiky Nemecko v první polovine 60. let 20. století, jež se neomezuje na pouhé zaznamenání oficiálních postoju spolkové vlády, nýbrž se zabývá postoji všech parlamentních politických stran. Navíc se tuto problematiku snaží predstavit jako proces utvárení kolektivních názoru, které se neustále vyvíjejí a reagují na zmeny ve svetové i domácí politice. Rozbor nemecké a východní politiky západonemeckých parlamentních stran...
|
|
|
Odrodilci, zrádci, vrazi v bílých pláštích. Obraz "Žida" jako "nepřítele" v propagandě pozdního stalinismu
Šimová, Kateřina ; Reiman, Michal (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
V období vrcholného stalinismu (1948-1953) došlo k výrazné eskalaci protižidovských projevů sovětského režimu. Ty byly podmíněny řadou faktorů jak povahy vnitropolitické (ideologická diverzifikace intelektuální elity, nárůst židovského nacionalismu, mocenské boje uvnitř nejvyšší nomenklatury), tak zahraničněpolitické (proměna sovětsko-izraelských vztahů, kontext formující se studené války). Předkládaná práce se pokusí popsat, jakým způsobem se tento vývoj odrážel ve své době. Věnuje se proto způsobům konstrukce obrazu "Žida" v rámci sovětské propagandy a proměnám tohoto obrazu ve sledovaném období. Obecným rámcem pro tuto analýzu bude sloužit obraz "nepřítele" jako jedna ze základních figur totalitárního ideologického kánonu, přičemž pozornost bude věnována zejména tomu, jakými prostředky a jakým způsobem byl ve sledovaném období tento obraz naplňován významy spjatými s pojmem "Žid". Hlavním metodologickým rámcem práce bude sémiotická analýza, jejím předmětem pak dvě propagandistické kampaně, které právě v daném období ovládly veřejný prostor. Jedná se o kampaň proti "kosmopolitismu" z ledna-března roku 1949 a "případ lékařů" z roku ledna-března roku 1953.
|
|
| |
|
|
Československo, Guatemala a Mexiko v období guatemalské revoluce
Perutka, Lukáš ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Barteček, Ivo (oponent) ; Kovář, Michal (oponent)
Práce se zabývá doposud prakticky neprobádaným vztahem Československa a Guatemaly v období tzv. guatemalské revoluce v letech 1944-1954. Ohled je také brán na vysvětlení širších souvislostí mezinárodních vztahů, především Guatemaly, Mexika a Spojených států amerických. Práce se opírá především o dosud nepublikovaný archivní materiál z archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky, Ministerstva zahraničních věcí Mexika, Národního archivu České republiky a také americké Central Intelligence Agency. Československý vztah ke Guatemale vnikl již v meziválečném období, kdy se malá středoevropská republika stala jedním z největších odběratelů guatemalské kávy. Právě obchodní zájmy Československa napomohly vzniku oficiálních diplomatických styků v tomto období, na jehož konci byla uzavřena významná obchodní dohoda v roce 1936 a Guatemalou byly ve stejném roce nakoupeny v Československu zbraně. Po skončení 2. světové války tyto styky nebyly obnoveny, nicméně nový demokratický režim presidenta Arévala měl eminentní zájem na obnovení vztahů a jako gesto dobré vůle uznával nadále obchodní smlouvu z roku 1936, byť nebyla aktualizována. Ve stejném duchu pak pokračoval i Arévalův nástupce ve funkci, prezident Jacobo Arbenz. Tomu se skutečně podařilo obnovit vztahy na diplomatické bázi a v roce 1954...
|
|
|
Role západní Evropy v bezpečnostní politice Spojených států amerických v letech 1945-1950
Dolejší, Ondřej ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zahraniční a bezpečnostní politikou Spojených států amerických vůči západní Evropě v letech 1945-1950. Jedním ze základních cílů je analýza významu a role západní Evropy (zejména Velké Británie, Francie, zemí Beneluxu a Itálie) v bezpečnostní politice Spojených států amerických od konce druhé světové války do vzniku konfliktu v Koreji. V práci rovněž nebude opomenuto, proč se Spojené státy aktivně zapojily do otázek evropské bezpečnosti po druhé světové válce, přičemž velká pozornost bude věnována vzniku Severoatlantické aliance a problémům spojených s jejím fungováním v letech 1949-1950. Zkoumaná problematika bude navíc zasazena do širšího kontextu politického vývoje poválečné západní Evropy a začínající studené války.
|
|
|
Zobrazení Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975 na stránkách dobového tisku
Niedermeierová, Jana ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Bakalářská práce Zobrazení Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975 na stránkách dobového tisku se snaží přiblížit, jakým způsobem dobové československé deníky Rudé právo, Lidová demokracie, Práce, Mladá fronta a Svobodné slovo informovaly o historické události zvané Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v době od 1. července 1975 do 31. srpna 1975. V polovině tohoto období se totiž uskutečnila poslední a nejdůležitější fáze dva roky trvající konference. Během ní vedoucí představitelé 35 zúčastněných států podepsali Závěrečný akt KBSE shrnující zásady mezinárodní spolupráce. Analytická část bakalářské práce se zabývá zpracováním tématu konference tištěnými médii po obsahové i formální stránce. Zároveň zkoumá, do jaké míry se v příspěvcích o KBSE projevila politická propaganda a manipulace. Teoretická část obsahuje kapitolu věnovanou samotné konferenci. Ta má v dějinách důležité místo, protože přinesla otázku lidských práv a napomohla ke skončení studené války a rozpadu sovětského bloku. Teoretická část také popisuje období normalizace v Československu, během něhož se KBSE konala. Pojednává rovněž o represivní mediální politice v dané době.
|
|
|
Role Spojených států v irácko-íránském konfliktu (1980-1988)
Hrabcová, Klára ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Islámská revoluce v roce 1979 znamenala nejen konec šáhova režimu v Íránu a ustanovení islámské republiky, ale také měla významný vliv na zahraniční politiku nového režimu. Za Chomejního režimu došlo ke zrušení diplomatických vztahů se Spojenými státy, které tím přišly o hlavního spojence v oblasti Perského zálivu, což dále znamenalo ohrožení amerického vlivu na Blízkém východě. Stejně tak došlo ke zhoršení vztahů se sousedním Irákem, jehož vůdce Saddám Husajn v září 1980 podnikl vojenskou intervenci do Íránu za účelem svržení nově nastolené islámské republiky. Spojené státy se v tomto konfliktu angažovaly již od počátku na straně Iráku. Práce se zabývá otázkou, jaké důvody vedly Spojené státy k podpoře do té doby nepřátelského režimu a jaké cíle v této válce americká zahraniční politika sledovala. Na základě analýzy role USA v této válce práce dochází k závěru, že hlavním motivem zapojení byla především ztráta hlavního spojence, obava ze šíření islámské revoluce, ale také sovětského vlivu, a ochrana amerických ropných zájmů v oblasti. Práce dále také analyzuje vývoj americké strategie, která byla zaměřena především na ochranu amerických zájmů v oblasti, posílení vlivu a zabránění rozpínavosti Sovětského svazu. Tyto faktory poté vedly americkou administrativu k balancování proti oběma stranám...
|
host ::
RSS.