|
| |
|
| |
|
|
Odvrácená tvář lásky v ruské klasické literatuře
Škrétová, Barbora ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Diplomová práce je tématicky vymezena fenoménem prostituce, jakožto jednoho z nejstarších obchodních artiklů. Teoretická část obsahuje vymezení klíčového pojmu práce, tedy prostituce, i vzájemný vztah mezi společností a touto sociální problematikou. Dále pak následuje stručný přehled historie samotného řemesla i právní předpisy a regule, kterými se vládnoucí elity snažily existenci prodejné lásky potlačit. Praktická část řeší více do hloubky koncepci pojetí lásky v ruské filozofii na přelomu 19. a 20. století, která se promítla do tvorby autorů vybraných literárních děl. Pro detailnější analýzu byli vybráni čtyři spisovatelé, jejichž tvorba spadá do stříbrného věku ruské literatury; jedná se konkrétně o povídky Křesťané a Tma Leonida Andrejeva, Příhoda a Naděžda Nikolajevna Vsevoloda Garšina, Kuprinovu novelu Jáma a Čechovovu povídku Záchvat. Pro lepší pochopení vztahu jednotlivých autorů k tématu lásky, je tento motiv v jejich tvorbě podrobněji analyzován v jedné samostatné kapitole. U všech výše zmíněných literáních děl je představeno kulturně-historické pozadí vzniku i jejich následné přijetí dobovou kritikou. Samotné zobrazení prodejné lásky je pro snazší ilustraci a pochopení analyzováno na základě několika klíčových bodů: pád na dno společnosti, motiv procitnutí, problematika venerických chorob, pokusy...
|
|
|
Postava učitele v ruské klasické literatuře
Štěpánková, Jana ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zhodnotit postavení učitele v odkazu na ruskou klasickou literaturu. V úvodu seznamuje s kulturně historickými kontexty fungování ruského školství v průběhu 19. století. Hlavní náplní práce je obecně představit a analyzovat problematiku sociálního postavení učitele, jakožto významného tvůrce dětské osobnosti, zejména z románů Těžké sny a Posedlý od Fjodora Sologuba a z povídek A. P. Čechova. Na základě komparace těchto děl a dalších literárních odkazů se snaží potvrdit či vyvrátit domněnku, že na povolání učitele se v ruské literatuře pohlíží jako na jedno z nejdůležitějších povolání, protože jeho úkolem je vychovávat budoucí generaci tak, aby byla prospěšná sobě i společnosti. Práce dochází k závěru, že učitel byl zobrazován převážně negativně, neboť převládal autoritativní přístup k dětem, na denním pořádku byly fyzické tresty často podnícené alkoholismem učitele.
|
|
|
Nepřeložené ze Sorokina
Biarozkina, Karina ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Předmětem bakalářské práce je tvorba ruského autora Vladimíra Sorokina. Práce je zaměřená na překlad a s ním spojenou problematiku, přičemž je rozdělená do dvou ucelených částí. První z nich je věnovaná problematice překladu s důrazem na tvorbu tohoto autora, druhá pak obsahuje komentář a to jak k výchozímu, tak k přeloženému textu. Cílem práce je poukázat na autorův specifický styl a vyjadřování, které znesnadňuje převod do jiného jazyka a vytvořit tak předpoklad pro budoucí překlad vybraného díla. Klíčová slova Překlad, překladatelská analýza, překladatelské metody, ruská literatura, Vladimír Sorokin, Goluboje salo
|
|
|
Pašijové motivy v rané povídkové tvorbě A. P. Čechova
Němcová, Kristýna ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce pojednává o žánru velikonoční povídky v tvorbě A. P. Čechova. Vzhledem k tomu, že jde o poměrně široké téma, autorka se soustřeďuje především na raná spisovatelova díla. Teoretická část se zabývá významem Velikonoc v ruském kulturním archetypu a vznikem, vývojem a charakteristikou ruské velikonoční povídky v kontextu tzv. "sváteční" literatury. Hlavním cílem praktické části je prostřednictvím textové analýzy interpretovat vybrané povídky, identifikovat jejich klíčové motivy a novátorské postupy, které spisovatel používal v reakci na krizi žánru i jako atributy svého literárního vyjádření anticipující moderní literární směry. Autorova inovativní stylistika se vyznačuje ambivalentností, lakoničností, tragikomičností, novými narativními metodami či žánrovým experimentátorstvím. Na základě analýzy dílčích povídek jsou vyvozeny poznatky vztahující se k Čechovově poetice a hlavní ideje odhalující humanistické poselství Čechovovy pašijové tvorby a jeho pojetí víry a pravoslaví.
|
|
|
Židovské téma v tvorbě narodnických spisovatelů
Getta, Mariia ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Cílem práce je zpracování tématu židovství v tvorbě vybraných narodnických spisovatelů. Hlavní důraz je kladen na problematiku protižidovských nálad a vymezení jejích zásadních příčin. Pro tuto práci byla vybrána díla, která se věnují tématu židovství a která se zároveň stala dobrou ilustrací protižidovských nálad druhé poloviny 19. století v Ruském impériu. V první kapitole je vymezen pojem národnictví a narodnické literatury, poté je stručně nastíněno postavení Židů v carském Rusku v 19. století. Jádrem práce je analýza děl vybraných spisovatelů narodnické tradice (G. I. Uspenskij, V. G. Korolenko, G. A. Mačtět) s ohledem na téma židovství, a to hlavně na téma pogromů a na téma soužití Židů a křesťanů. Klíčová slova: Narodnictví, židovská otázka, ruská literatura, pogromy, antisemitismus, pásmo osídlení, Židé
|
|
| |
|
|
Ruské noci V. F. Odojevského
Šmatova, Tatiana ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Ruské noci V. F. Odojevského Abstrakt Tématem této bakalářské práce je kniha ruského autora a filozofa Vladimira Odojevského, který působil v 19. století v období romantismu. Dílo bylo jeho nejdůležitějším počinem a nese název Ruské noci. Tato práce se zabývá symbolickým významem názvu a dalších motivů, stejně jako autorovým pohledem na člověka. Odojevskij má různé hrdiny se stejnou podstatou a pro ně vytváří různé situace, ve kterých vytváří kontrast mezi dokonalou myslí a možnostmi projevit svůj talent. Čtenáři tak mají možnost pozorovat život hrdinů ve společnosti, kvůli které nedokázali realizovat svoje neobyčejné myšlenky. Typ hrdiny - šílený génius je pro Odojevského typický. Tento prvek byl inspirací pro všechny významné autory v ruské literatuře 19. století. Klíčová slova: Ruská literatura, 19. Století, romantismus, Vladimir Odojevskij, Ruské noci, filozofický dialog
|
|
|
Vliv Radiščevova odkazu na vybrané ruské autory 19. století
Škrétová, Barbora ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce vychází ze známé skutečnosti, že výrazným rysem ruské klasické literatury je návaznost a aluzivnost, že autoři té doby spolu vedli jakýsi otevřený dialog. V práci je analyzováno dílo A. N. Radiščeva Putování z Petrohradu do Moskvy. Teoretická část se zabývá dobou, ve které toto dílo vznikalo, blíže specifikuje žánr, zmiňuje jeho přijetí dobovou kritikou a podrobně nahlíží na politické názory autora, které jsou vnímány jako nesmiřitelný spor dvou osobností spjatých s idejemi osvícenství - reformátora společnosti Radiščeva a vládnoucí carevny Kateřiny II. V praktické části jsou na základě srovávací analýzy povídkového cyklu Lovcovy zápisky I. S. Turgeněva a novely Jáma A. I. Kuprina hledány souvislosti s Radiščevovým myšlenkovým a uměleckým odkazem v době nevolnictví a po jeho zrušení. Jednotlivé kapitoly jsou zaměřeny především na kritiku samoděržaví, nevolnictví, nerovných možností, dále je pozornost věnována problematice nevěstinců a sňatků z rozumu.
|
host ::
RSS.