|
Práva na zachování menšinového jazyka a kultury v mezinárodním právu(tradiční menšiny versus imigranti)
Šimková, Sylva ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá poskytováním práv na zachování menšinového jazyka a kultury imigrantským menšinám. Práce se zvláště soustředí na "lingvistická práva", tedy na veřejné vzdělání v menšinovém jazyce a přístup menšiny k většinovému jazyku, právo na vícejazyčné názvy a označení, právo na financování aktivit, které zviditelňují menšinovou kulturu, a právo na použití menšinového jazyka při jednání s úřady. Práce shrnuje úpravu lingvistických práv v mezinárodněprávních dokumentech. Budou popsány závazky, které pro státy vyplývají z následujících dokumentů: Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (1966), Deklarace OSN o právech osob náležejících k národnostním, etnickým, náboženským a jazykovým menšinám (1992), Všeobecná deklarace lingvistických práv (1996), Všeobecná deklarace kulturní diversity (2001), Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků (1990), Římská smlouva (1957), Evropská úmluva o lidských právech (1950), Evropská charta regionálních či menšinových jazyků (1992), Podobně Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin (1995), Haagská doporučení vztahující se k právům národnostních menšin na vzdělání (1996) a Doporučení z Oslo vztahující se k lingvistickým právům národnostních menšin (1998). Cílem práce je zjistit, jak se lingvistická...
|
|
Přičitatelnost jednání státu podle mezinárodního práva veřejného
Bruner, Tomáš ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Práce nejdříve popisuje historické proměny způsobu, jak přičítat jednání jednotlivce státu. Původní starověké pojetí kolektivní odpovědnosti bylo absolutní. Státu či pospolitosti byl tedy přičítán jakýkoli protiprávní čin jeho členů, poškozené společenství si mohlo zvolit, zdali bude vyžadovat a přijme reparaci, nebo se uchýlí k použití síly. Toto pojetí se změnilo ve vrcholném středověku a novověku. Došlo k subjektivizaci odpovědnosti, kdy byly mezinárodní vztahy vnímány jako meziosobní vztahy mezi panovníky. Protiprávní jednání soukromých osob pak nebylo panovníkům přičítáno a převládlo subjektivní pojetí odpovědnosti založené na zavinění panovníka, a to buď ve formě konání, nebo opomenutí, resp. nedbalosti. Přičitatelnost jednání panovníka státu se pak rozšířila i na přičitatelnost jednání státních orgánů. Od 19. století však docházelo ke zpětné objektivizaci odpovědnosti. Koncept diplomatické ochrany fakticky umožnil přičíst státu, že nezajistil ochranný standard zájmů cizince na svém území. Koncept náležité péče (due diligence) pak i v dalších oblastech určil, že lze státu přičíst, pokud dopustí, aby došlo k porušení práva. Zde ovšem zůstává sporné, zda je možné státu přičíst celkový následek protiprávního jednání, nebo pouze jeho část, neboť státu je přičitatelné jen to, že jednání nezabránil, nikoli...
|
| |
| |
|
Komparace českého a australského kartelového práva
Šach, Petr ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Vozáb, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na kartelové právo formou srovnání australské a české úpravy. Přibližuje základní principy australského kartelového práva, obsahuje výklad nejdůležitějsích pojmů - relevantní trh, tržní síla a soutěžitel - dle australské i české úpravy. Pojednává o institucionálním rámci kartelového práva z pohledu obou úprav a přibližuje rozdíly regulace dohod narušujících soutěž, zneužití dominantního postavení a spojování soutěžitelů.
|
| |
|
Mravní závaznost Hippokratovy přísahy dnes
PETRŮ, Martina
Hippokratova přísaha pochází pravděpodobně ze 4-5 stol. př. n. l. Je tradičně připisována starověkému lékaři Hippokratovi nebo některému z jeho žáků. Vznikla jako morální návod k chování lékařů a zaznamenává základní etické principy jejich profese ve vztahu k okolí, rodině, vyučujícím a pacientovi. Ve své době představovala převratnou normu.Text Hippokratovy přísahy po celá staletí fungoval jako přísaha nastupujících lékařů. Dnes jej nahrazuje lékařský slib, který ve svých různých variantách vychází z etických hippokratovských požadavků na kvalitu kontaktu mezi lékařem a pacientem.Změny v Hippokratově přísaze jsou spojeny především s rozvojem chirurgie, transplantací, eutanazie atd. Hippokratova přísaha odmítá chirurgické zákroky, protože v době, ve které vznikla, odporovaly jejím principům dobřečinění a nepoškození. Z tohoto důvodu zároveň odmítá eutanazii a potraty. Tyto zákroky jsou v dnešní době v některých zemích již do jisté míry legalizovány a jsou podle příslušných zásad aplikovány.Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaký význam je dnes přikládán Hippokratově přísaze. Práce byla pojata jako teoretická historická srovnávací studie, jejímž cílem byla interpretace obsahu Hippokratovy přísahy, jejího dalšího historického vývoje a její dnešní platnosti či použitelnosti. Bylo zjišťováno, zda její znění dokáže obstát v současnosti a které části jsou stále platné a které již byly překonány. K tomuto účelu byla využita komparace interpretace obsahu Hippokratovy přísahy se současně platnými morálními kodexy v medicíně, a to konkrétně s Kodexem České lékařské komory a Kodexem sester.V úvodní kapitole bakalářské práce jsou definovány základní pojmy související s Hippokratovou přísahou, jako je etika, morálka, lékařská etika, vztah etiky a práva a základní lékařské principy. Další kapitola se zabývá autorem přísahy, jeho učením, dobou a okolnostmi vzniku Hippokratovy přísahy a vývojem změn ve znění lékařských sponzí v souvislosti se změnami ve společnosti. Třetí kapitola je věnována historii lékařství od Hippokratovy smrti po současnost. Poslední část je věnována rozboru textu Hippokratovy přísahy v souvislosti se současným stavem medicíny a zároveň je provedena komparace textu s výše uvedenými platnými kodexy.Smyslem této práce bylo kromě interpretace a zjištění platnosti Hippokratovy přísahy odhalit v kodexech shodné a rozdílné prvky odkazující na její text. Ze vzájemné komparace bylo zjištěno, že oba dva kodexy, pokud se týká etické problematiky, jsou v souladu s Hippokratovou přísahou. Obecné etické zásady jako je slušnost, ohleduplnost a vzájemná úcta jsou pojmy, které mají platnost i v dnešní době.Dalo by se říci, že v některých bodech se přísaha přežila a dnešní době nemá co předat. Opak je však pravdou. V dnešní době, kdy se medicína rozvíjí neskutečným tempem, se pomalu vytrácejí dobré vztahy mezi lékařem a pacientem. Pacient se stále více stává jakousi spíše materiální substancí. Lékaři často vykonávají svoji práci pod tlakem prostředí, pojišťoven, farmaceutických a jiných firem. Vytrácí se slušnost, empatie a dobré mravy. Zároveň upadá morálka ve společnosti.V současné době Hippokratova přísaha již nemůže plně obsáhnout všechny složité vztahy a problémy, se kterými lékaři při výkonu svého povolání musí počítat a podle nich volit skutečné etické postupy. Navzdory svému stáří je však stále přijímána laickou i odbornou veřejností pro svůj nezpochybnitelný mravní odkaz dnešku.
|
|
Daňový systém Spojených států a možnosti implementace do daňového práva ČR
Janoutová, Alena ; Láchová, Lenka (vedoucí práce) ; Kouba, Tomáš (oponent)
Obsahem mé diplomové práce je daňový systém Spojených států amerických. Pozornost je věnována nejen federálnímu zdanění ve Spojených státech amerických, ale i daním placeným na úrovni státu a municipalit. Hlavním cílem je analýza současného daňového systému USA, která obsahuje i má doporučení na zlepšení českého daňového systému např. zlepšení platební morálky či zvýšení právní jistoty občanů. Závěr práce obsahuje kompletní zhodnocení zjištěných poznatků. Na základě této práce by měl čtenář získat komplexní představu o charakteru daňového systému Spojených států.
|
| |
|
Role mezinárodních organizací při vzniku norem mezinárodního trestního práva
Mazánková, Zuzana ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá aktuálním tématem mezinárodního práva trestního a vlivu, jaký na jeho vznik a fungování mají mezinárodní organizace. Jejím cílem je identifikovat způsoby, kterými nejvýznamnější mezinárodní organizace přispívají k rozvoji mezinárodního trestního práva a jeho norem, berouc v úvahu existenci mezinárodních nevládních organizací stejně jako organizací mezivládních. První část je věnována teoretickému vymezení mezinárodního práva trestního, jeho postavení v kontextu mezinárodního práva veřejného a objasnění pojmů. Další části se již věnují konkrétním organizacím a analýze jejich činnosti na poli mezinárodního trestního práva a odvětví, se kterými je provázáno.
|
host ::
