|
|
Vliv chronického působení morfinu na přežití buněk po působení oxidativního stresu u neuroblastomové linie SH-SY5Y buněk
Moutelíková, Karolína ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Musílková, Jana (oponent)
Morfin je přirozený alkaloid s velmi potentními analgetickými a sedativními účinky, díky kterým je využíván ve zdravotnictví. V popředí vědeckého zájmu je dlouhou dobu zejména díky schopnosti vyvolat závislost. V posledních letech byla popsána jeho role i v oxidativním stresu. Mnohé studie poukazují na jeho protektivní potenciál, ale na druhou stranu existují i studie, které naopak popisují jeho pro-oxidativní účinky. Jedním z cílů této práce bylo, stanovit vliv chronického působení morfinu na viabilitu diferencovaných buněk neuroblastomové linie SH-SY5Y po vyvolání oxidativního stresu analogem H202 - tert- butylhydroperoxidem (tBHP). Výsledky prokázaly, že morfin má protektivní efekt proti oxidativnímu stresu, přičemž nejvyššího protektivního účinku morfinu je dosaženo v koncentraci 10 µM. Morfin na molekulární úrovni působí na signální dráhy mí-opioidních receptorů (MOR) i Toll-like 4 (TLR4). Dalším z cílů bylo určit roli MOR a TLR4 v protektivním působení morfinu proti oxidativnímu stresu u SH-SY5Y buněk pomocí dvou testů. Za prvé to byly testy oxidativního stresu na viabilitu buněk, které ukázaly na majoritní roli TLR4 a minoritní MOR. Za druhé byly sledovány změny v expresi MOR a TLR4 po chronickém působení morfinu pomocí SDS-PAGE elektroforézy. Výsledky těchto testů neprokázaly signifikantní...
|
|
|
Vliv morfinu na neurogenezi a neurodegeneraci v mozku potkana
Rydzyková, Tereza ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Vodička, Martin (oponent)
Morfin je klinicky používaným analgetikem ale zároveň také zneužívanou drogou. Působí v celé řadě oblastí CNS (nucleus accumbens, ventrální tegmentum, hipokampus, aj.) a ovlivňuje jejich funkce; například kognitivní funkce či anxietu. Ačkoliv výsledky dosud publikovaných studií jsou často protichůdné, byl prokázán i vliv na vznik a zánik buněk v CNS. V této práci jsme se zaměřili na to, jakým způsobem chronické podávání a následné vysazení morfinu ovlivňuje neurogenezi a neurodegeneraci v mozku potkana a zároveň jakým způsobem ovlivňuje některé markery zahrnuté do procesu vzniku závislosti a také stavu po vysazení drogy. Podařilo se nám úspěšně zavést imunohistochemické markery pro monitorování neurogeneze (bromodeoxyuridin, doublecortin), nerodegeneraci (Fluoro-Jade C) a detekci vybraných neuromodulačních peptidů (cholecystokinin, neuropeptid Y). Zjistili jsme, že morfin může ovlivňovat procesy neurogeneze a neurodegenerace, nicméně jeho vliv se liší v různých strukturách CNS (nucleus accumbens, hipokampus, amygdala). Klíčová slova: Morfin, mozek, potkan, abstineční syndrom, neurogeneze, neurodegenerace
|
|
| |
|
|
N-oxidy morfinanových alkaloidů
Palušák, Martin ; Dračínská, Helena (vedoucí práce) ; Chmelík, Josef (oponent)
Morfinanové alkaloidy patří mezi důležité látky při léčbě a potlačení bolesti. Pochopení účinku těchto látek je důležité pro zdokonalení léčby pomocí těchto alkaloidů, například při syntéze nových derivátů se zvýšenými účinky. Tato práce má za cíl shrnout dosavadní znalosti o těchto látkách od jejich biosyntézy v rostlinách, až po celkový účinek na organismus. Cílem praktické části práce je pak určit relativní konfiguraci morfinanových N- oxidů vzniklých in situ oxidací výchozích alkaloidů pomocí NMR spektroskopie a molekulového modelování. Pomocí NMR spektroskopie byly určeny relativní konfigurace oxidovaných i neoxidovaných forem morfinu, kodeinu a tebainu a zjištěn poměr vzniklých N-oxidů in situ. Tyto výsledky byly porovnány s kvantově chemickými výpočty provedenými metodou DFT. Porovnáním obou metod byla ověřena spolehlivost zvolené výpočetní metody. Klíčová slova: NMR spektroskopie, morfin, kodein, tebain, N-oxidy, metabolismus alkaloidů
|
|
|
Role glutamátergní transmise v mechanismech závislosti na morfinu.
Moutelíková, Karolína ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Drogy jsou užívány lidstvem už od starověku. Jednou skupinou těchto látek jsou opioidy. Opioidy mají výrazné tlumící účinky na bolest a zároveň navozují euforii a uvolnění. Při jejich dlouhodobém užívání může dojít k rozvoji závislosti a fenoménů s ní souvisejících - tolerance a sensitizace. Jedním z nejpoužívanějších opioidů v lékařské praxi je morfin. Morfin, izolovaný z opia máku setého (Papaver somniferum), zprostředkovává svůj přímý efekt aktivací μ-opioidních receptorů a jejich signalizační kaskády. Bylo prokázáno, že podávání morfinu ovlivňuje i ostatní přenašečové systémy v mozku a naopak tyto přenašečové systémy hrají důležitou roli při vývoji závislosti a dalších jevů. Jedním z těchto systémů je významný excitační systém mozku - glutamátergní systém. Bakalářská práce se právě zaměřuje na vzájemný vztah opioidního a glutamátergního systému během závislosti. Byly popsány změny v podjednotkovém složení glutamátových ionotropních receptorů, změny v jejich expresi, stejně tak v expresi jednotlivých typů metabotropních receptorů. Tyto změny se liší v různých částech mozku i různých stadií závislosti na morfinu. I přes všechny rozdíly výsledky studií shodně naznačují významnou účast glutamátergních receptorů ve vzniku zavislosti na morfinu. Látky ovlivňují glutamátergní transmisi mohou pomoci...
|
|
|
Modulační vliv monovalentních iontů na δ-opioidní receptory
Vošahlíková, Miroslava ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Jakubík, Jan (oponent) ; Kršiak, Miloslav (oponent)
Přesná role opioidních receptorů v drogové závislosti a také modulační mechanizmus, jakým jsou tyto receptory ovlivňovány monovalentními ionty, nejsou doposud zcela vysvětleny. Naše výsledky podporují názor, že mechanizmus závislosti na morfinu je primárně založen na desenzitizaci odpovědi μ- a δ-opioidních receptorů. Desenzitizace nastává již na úrovni funkční aktivity G proteinů. Dlouhodobé vystavení potkanů působení morfinu mělo za následek zvýšení počtu δ-opioidních receptorů a změnu jejich citlivosti vůči sodným iontům. Analýza inhibičního vlivu různých monovalentních iontů na vazbu agonisty v buněčné linii δ-OR-Gi1α (Cys351 -Ile351 )-HEK293 potvrdila preferenční citlivost δ-opioidního receptoru k sodným iontům. Podařilo se nám rozlišit vysoko- a nízkoafinní vazebná místa pro sodné ionty. Biofyzikální analýza interakce iontů lithia, sodíku, draslíku a cesia s plazmatickou membránou buněk HEK293 pomocí fluorescenčních technik ukázala na význam polárních skupin přítomných v povrchové vrstvě membrány. Právě do této oblasti je možné umístit vazebná místa s nízkou afinitou. Klíčová slova: morfin, frontální mozková kůra, opioidní receptory, G proteiny, monovalentní ionty, plazmatická membrána, metody fluorescenční spektroskopie.
|
|
|
Changes in opioid signalisation during the ontogenesis.
Hoľuková, Martina ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Škrabalová, Jitka (oponent)
Opioidné receptory interagujú s opioidnými zlúčeninami a vyvolávajú zníženie neuroexcitability. Aktivácia opioidných signalizačných dráh hrá nepostrádateľnú úlohu pri liečbe chronických a nádorových bolestí. Začiatok tejto práce zhrňuje všeobecné znalosti o opioidných receptoroch a o vzniku tolerancie. Nasledujúca časť sa zaoberá ontogenézou opioidných receptorov a ďalších komponent ich signalizácie, keďže sa zdá, že vek má veľký vplyv na molekuly v rámci samotnej signalizácie, ale i molekuly nepriamo s ňou súvisiace. Na záver tejto práce je poskytnutý súhrn informácií o vplyve morfia behom ontogenéze, keďže morfium je jedným z najčastejšie používaných opioidných zlúčenín používaných v klinickej praxi. Kľúčové slová Opioidné receptory, signalizácia, ontogenéza, závislosť, tolerancia, morfium
|
|
|
Vliv opioidů na redoxní stav potkaního myokardu
Jandová, Gabriela ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Roubalová, Lenka (oponent)
Cílem této práce bylo studium exprese proteinů účastnících se reakcí, při kterých jsou v organismu odbourávány škodlivé volné radikály. Byl sledován rozdíl v expresi vybraných proteinů v myokardu mezi neovlivněnými zvířaty a těmi, kterým byl jednou denně podáván morfin v menších dávkách (0,1 mg/kg a 1 mg/kg) nebo ve větších dávkách (10 mg/kg). Menší dávky se podávaly po dobu 28 dní a větší pak 10 dní. U malé dávky 1 mg/kg byly též sledovány důsledky abstinence po vysazení, která trvala jeden týden. Aplikace morfinu v nízké (0,1 mg/kg) dávce způsobila zvýšení hladiny glutathionperoxidáza-1/2, což může být považováno za jeden z možných důsledků probíhajícího oxidativního stresu. glutathionperoxidáza-6 v tomto případě neprokázala žádné významné rozdíly v naměřených hodnotách. Dalším cílem bylo studium exprese antioxidačních enzymů. Tento výzkum byl proveden na vzorcích myokardu ze zvířat, kterým byly každý den po dobu 10 dní podávány stálé dávky morfinu (10 mg/kg). Vzorky tkáně z těchto zvířat posloužily pro naměření hodnot odpovídajících celkové antioxidační kapacitě a též pro stanovení hladiny markeru oxidativního stresu 8-isoprostanu, jehož obsah byl separátně měřen v tkáni z levých a pravých komor. Byla také zavedena metodika pro in situ analýzu hladiny superoxidových radikálů v řezech srdce...
|
|
|
Funkční aktivita opioidních receptorů v membránových doménách
Cechová, Kristína ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Mrízová, Iveta (oponent)
7 ABSTRAKT Tato práce se zabývá studiem vlivu podávání morfinu laboratorním potkanům na zastoupení µ-opioidních receptorů a kaveolinů v jejich mozkovém kortexu. Účinek morfinu je vyvolán vazbou na opioidní receptory, především podtypu µ. Jeho dlouhodobé působení má za následek snížení funkčnosti a množství těchto receptorů v rámci vzniku tolerance a závislosti. Kaveoliny jsou proteiny nezbytné pro utváření membránových mikrodomén kaveol. Dnes je známo, že jejich přítomnost není omezena na kaveoly a také jejich funkce je pravděpodobně na těchto doménách nezávislá (mohou se účastnit regulace signálních drah, transportu lipidů, aj.). Funkce kaveolinů v mozkových buňkách však dosud není přesně známa. V experimentální části byly metodou "Western blot" detekovány proteiny kaveolin-1 a kaveolin-2 v kortexech potkanů po desetidenní aplikaci morfinu a v kortexech kontrolních zvířat. Zaznamenán byl signifikantní nárůst množství kaveolinu-1 ve vzorcích z morfinem ovlivněných potkanů ve srovnání s kontrolními, menší nárůst množství kaveolinů-2 byl vyhodnocen jako nesignifikantní. Množství µ-opioidních receptorů u morfinem ovlivněných zvířat oproti kontrolám signifikantně pokleslo, po deseti dnech tak byly zaznamenány změny odpovídající dlouhodobé adaptaci. V literatuře je uváděno zvýšení množství kaveolinu-1 v mozkové...
|
|
|
Methadone Maintenance Treatment - The pharmacokinetics and the pharmacodynamics as a basis.
Pajorová, Júlia ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Cieľom tejto práce bolo zosumarizovať farmakokinetické a farmakodynamické poznatky o metadóne a porovnať ho ako na molekulárnej tak na klinickej úrovni s morfínom. Metadón a morfín sú µ ópioidný agonisti, a preto sa ich účinky na organizmus podobajú. Avšak existujú zásadne rozdiely, ktoré sú rozhodujúce pre ich využitie v klinickej praxi. Zistilo sa, že na molekulárnej úrovni má metadón vyššiu účinnosť pri internalizácií µ receptorv ako morfín, a tiež, že jeho potenciál tvorby závislosti a tolerancie je nižší. Z farmakokinetického hľadiska má metadón oproti morfínu oveľa dlhší polčas eliminácie, čo prináša mnoho výhod aj nevýhod. Jednou z výhod je dlhšie pôsobenie účinkov, čo spolu s nižším potenciálom rozvoja tolerancie a závislosti predurčilo metadón k substitučnej liečbe pacientov závislých na ópioidoch. Substitučná liečba spočíva v náhrade nežiaducej drogy (hlavne heroínu) za ópioid s podobnými vlastnosťami, ale priaznivejšími účinkami na pacienta (metadón). Účelom je zmierniť rozvoj abstinenčných príznakov v prvých fázach liečby a po čase doviesť pacienta postupným znižovaním dávky metadónu až k úplnej abstinencii.
|
host ::
RSS.