|
|
Analýza diskurzu jezídské genocidy
Vejvodová, Nela ; Daniel, Jan (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Jak reagovat na probíhající genocidu? Jak potrestat její pachatele? Lidstvo se v roce 2014 stalo svědkem další z novodobých genocid, likvidace celého etnika - a to když takzvaný Islámský stát zaútočil na severu Iráku na oblast, kterou po staletí obývali příslušníci malého, ale svébytného etnika jezídů. Tato diplomová práce se zabývá ustanovením diskurzu jezídské genocidy, tedy procesem uznání událostí za genocidu na mezinárodní úrovni. V práci zkoumám vymezení obětí i agresorů a mezinárodní reakci na genocidu, a to jak v mediální, tak politické oblasti. Pro ustanovení diskurzu jezídské genocidy totiž bylo zásadní odlišení obětí a násilí na nich páchaném od ostatních událostí. Stejně tak bylo důležité přesně pojmenovat pachatele genocidy a nebrat je jen jako potenciální geopolitickou hrozbu, ale jako původce jednoho z nejhorších zločinů, jaké lidstvo zná. Diskurz jezídské genocidy do velké míry určovali politici - a jak ve své práci ukazuji, politický rozměr událostí zatlačil do pozadí ten humanitární a právní. Tyto všechny aspekty se na formování a udržování daného diskurzu.
|
|
|
The term genocide in international law
Lukáč, Radovan ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Genocída je zločinom podľa medzinárodného práva, ktorá je páchaná fyzickými osobami v mocenskom postavení porušujúce so súhlasom štátu alebo priamo výkonom verejnej funkcie normy medzinárodného práva verejného. Práca sa venuje pojmu genocídy od jeho vzniku. Za pojem genocídy vďačíme poľskému právnikovi židovského pôvodu Raphaelovi Lemkinovi, ktorý ju charakterizoval už v roku 1944 vo viere, že sa použije ako skutková podstata na stíhanie a odsúdenie nacistických vojnových zločincov v Norimbergu. Bohužiaľ sa tak nakoniec nestalo, ich zločiny boli posudzované iba ako zločiny proti ľudskosti a vojnové zločinov. Genocída neposlúžila na odsúdenie protiprávneho konania nacistických pohlavárov na etnických a národnostných menšinách, súdy ju preto subsumovali pod termíny ako "vyhladzovanie" alebo "masové vraždy". Dohovor o zabránení a trestaní zločinu genocídy bol prijatý až po skončení činnosti Medzinárodného vojenského tribunálu v Norimbergu a to v roku 1948. Genocída po subjektívnej stránke vyžaduje zvláštny úmysel zničiť, úplne alebo čiastočne národnú, etnickú, rasovú alebo náboženskú skupinu. Na naplnenie objektívnej stránky je nutné, aby bol spáchaný jeden z činov vymenovaných v článku II Dohovoru o zabránení a trestaní zločinu genocídy. Práca pozostáva z analýzy definície genocídy podľa Dohovoru a...
|
|
|
Srovnání polského a ukrajinského ústavů paměti národa a jejich interpretace Volyňského masakru
Lavrentev, Aleksei ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Tato práce srovnává polský a ukrajinský ústav paměti národa a analyzuje modely kolektivní paměti, jež dominují v Polsku a na Ukrajině a historické narativy Volyňského masakru 1943. Zároveň práce osvětluje a porovnává interpretace tohoto fenoménu polského a ukrajinského ústavem. Předmětem zkoumání jsou samotné ústavy paměti národa jako hlavní nástroje prosazování státní politiky paměti ve svých státech. Časově je práce vymezena od roku 2014, kdy došlo k revolučním změnám na Ukrajině a následným změnám ukrajinských historických narativů a státní politiky, až do současnosti. V práci je popsána také politická situace na Ukrajině (2014) a v Polsku (2015), jež tyto změny v obou státech ovlivnila a vedla k obnovení konfliktu paměti. První náznaky konfliktu paměti (Juščenkovo období a první vláda PiS) jsou v této práci rozebrány jen krátce, neboť je zaměřena hlavně na současnost. Vycházíme z předpokladu, že Volyňský masakr, jenž je nejtragičtějším prvkem současných polsko-ukrajinských vztahů, je hlavním kamenem úrazu mezi Polskem a Ukrajinou. Práce v detailu ukazuje, že polský a ukrajinský ústav jsou instituce s odlišnými úkoly, cíli a pravomocemi a jejich interpretace Volyňského masakru jsou odlišné ve všech bodech. Snaha o hledání kompromisu existuje pouze na papíře, jelikož ve skutečnosti polská a...
|
|
|
Dopady genocidy v 90. letech 20. století na rwandskou populaci a její informovanost o plánovaném rodičovství
Jelínková, Kamila ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Dopady genocidy v 90. letech 20. století na rwandskou populaci a její informovanost o plánovaném rodičovství Abstrakt Tato práce se zabývá demografickým vývojem a přístupem obyvatel k plánovanému rodičovství ve státě Rwanda. Časové rozmezí sledovaného vývoje je vymezeno druhou polovinou 20. století do současnosti. Prvním cílem je základní popis demografického vývoje daného státu v souvislosti s historickými událostmi. Je obecně známo, že války mají negativní dopad na populaci a ekonomiku státu. V 90. letech ve Rwandě vypukla občanská válka a přinesla velké populační ztráty. V tomto období stejně jako v mnoha dalších rozvojových zemích probíhala demografická revoluce, která je důležitá pro socioekonomický rozvoj státu a byla v důsledku genocidy pozastavena. Rwandská vláda začala touto dobou jako jedna z prvních s podporou programů plánování rodičovství, což mohlo mít příznivý dopad na urychlení demografického přechodu. Druhým cílem práce je zjistit, zda měla genocida vliv na tyto vládní intervence a pozastavila tím šíření povědomí a informací o plánovaném rodičovství mezi obyvatelstvo, a to pomocí médií. Posledním cílem práce je zjistit, zda mezi informovaností žen o plánovaném rodičovství prostřednictvím médií a vybranými klíčovými faktory, jimiž jsou místo bydliště, věk matky při narození prvního dítěte a...
|
|
|
Moderní stát a genocidy : osud tureckých Arménů a evropských Židů
Šeferna, Václav ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Moderní stát a genocidy; osud tureckých Arménů a evropských Židů Tématem diplomové práce je především vztah mezi modernitou, moderním myšlením a moderním státem na jedné straně a holokaustem a arménskou genocidou, potažmo dalšími genocidami, na straně druhé. Úkolem mé práce je odpovědět na otázku, zda se dá moderní stát považovat za pachatele obou těchto tragédií. Dále ve své práci zkoumám příčiny těchto genocid a to hlavně vliv nacionalismu, byrokracie a rasismu. První část diplomové práce je věnována genocidě a zakotvením tohoto pojmu v mezinárodním právu trestním. Zabývám se vznikem tohoto pojmu, jeho následným vývojem jako samostatného zločinu dle mezinárodního práva. V druhé části se zabývám klasifikací genocid. Nejprve se věnuji typologii genocid dle jednotlivých autorů. Dále zkoumám rozdíly mezi tradičními masakry a moderní genocidou, pojmenovávám stěžejní rysy moderní genocidy a pokouším se odpovědět na otázku, zda lze vůbec mluvit o genocidách tradičních. V další kapitole se zaměřuji na arménskou genocidu. Tuto část začínám krátkým představením Arménů, rychlým přehledem jejich historie a popisem arménské situace v Osmanské říši v předvečer genocidy. Dále zde popisuji samotný průběh této genocidy a jednotlivé faktory, které měly na tuto událost největší vliv. Nejprve zde popisuji vznik a vývoj...
|
|
|
Vliv genocidy ve Rwandě na formování Africké unie
Burianová, Kateřina ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Genocida ve Rwandě představuje jak na celosvětové, tak regionální úrovni významný historický milník. Události ve Rwandě v roce 1994 měly za následek smrt přibližně milionu lidí a ukázaly, že pasivita mezinárodního společenství vůči probíhající genocidě vedla africké představitele k přesvědčení, že řešení konfliktů na kontinentu je primárně jejich odpovědností. Organizace africké jednoty jakožto klíčová organizace sjednocující africké státy představovala nejlepší institucionální nástroj, který měl zajišťovat bezpečnost na kontinentu. Organizace ovšem čelila řadě problémů, a tak byla v roce 1999 přijata Syrtská deklarace o založení Africké unie, která měla nahradit stávající Organizaci africké jednoty. V roce 2002 se konal první oficiální summit této organizace. Práce zkoumá, do jaké míry rwandská genocida ovlivnila formování Africké unie, především v otázce přístupu k bezpečnosti a pojetí suverenity státu. Ke rwandské genocidě je v práci přistupováno jako k vnějšímu šoku a historickému milníku, který výrazným způsobem ovlivnil uvažování o změně přístupu k řešení konfliktů a konceptu suverenity. Teoretický rámec práce tvoří konstruktivistické pojetí suverenity a vnějšího šoku, které dotváří celkový obraz představovaného tématu. Zjištěním práce je, že navzdory šoku, který rwandská genocida vyvolala,...
|
|
|
Reflexe genocidy českých židů od roku 1945 do současnosti (Analýza národních příběhů hostitelských zemí obětí holokaustu a vliv na jejich individuální válečné svědectví)
Roubínek, Jan ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
(česky): Cílem mé práce bude ukázat, že svědci určité historické události o ní mohou vypovídat zcela odlišným způsobem, aniž by mluvili nepravdu. Předmětem mého badatelského zájmu bude pohled na genocidu českých židů očima generace narozené v době první československé republiky. Tito židé, ať už česky či německy mluvící, kteří přežili holocaust, byli v den osvobození vesměs sjednoceni v základních aspektech vnímání své minulosti prožité v nacistickém ghettu, a ideologické rozdíly, které mezi nimi snad mohly v předválečných letech existovat, přestaly pro ně být pod vlivem společné zkušenosti z let strávených ve stejných podmínkách důležité. Dalo by se tedy říci, že pod úhlem kritéria vnímání jejich válečných zkušeností se tehdy v roce 1945 jednalo o poměrně monolitní skupinu. Ne však na dlouho. Tito lidé se po skončení II. světové války vrátili do svých domovů v obnovené Československé republice a názory různých skupin mezi nimi se začaly postupně lišit. Některým nový režim naplnil jejich očekávání, ale většina českých židů raději později emigrovala do zahraničí, kde začali o svých válečných zážitcích vypovídat. Vypovídali i židé v Čechách. V průběhu budoucích desetiletí, která uplynula od doby války, byly jejich vzpomínky postupně modifikovány a začaly se v různých pohledech lišit. Evoluci pohledu...
|
|
|
Reflexe velkého hladomoru na Ukrajině (1932 - 1933) v současných zahraničních politikách Ruské federace a Ukrajiny
Hynková, Gabriela ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Práce pojednává o současné zahraniční politice Ruské federace za prezidentů Vladimira Putina a Dmitrije Medveděva, konkrétně o jedné její součásti, kterou je soft power. Jedná se o problematiku sdílené historie mezi v Ruskou federací a Ukrajinou a využívání vlivu společných historických zkušeností na Ukrajině. Práce obsahuje krátký popis dění na Ukrajině během hladomoru, různé interpretace ukrajinského hladomoru z let 1932 - 1933, které se rozvíjely po celá desetiletí a v současnosti jsou základem ruského a ukrajinského pohledu na toto období. Důležitá jsou 90. léta, kdy Rusko mělo po rozpadu Sovětského svazu velké problémy se sebeidentifikací. Ukrajinci se naopak v 90. letech snažili o vytvoření "ukrajinské národní identity". Období (1928 - 1953) bylo pro Ukrajinu nejvíce formující a zároveň nejtragičtější v její historii. Zároveň také nejvlivnější co se týká formování současného myšlení o národu a vyrovnání se s minulostí. Od roku 2000 se mezi Ukrajinou a Ruskou federací vedou spory, zda šlo o společnou tragédii, hladomor či dokonce genocidu. Práce se dále zabývá současným sporem, zda lze považovat hladomor za genocidu či nikoliv a zda je tato debata pro současné dění vůbec aktuální.
|
|
|
Genocida ve Rwandě v roce 1994 v českém dobovém tisku
Buchetka, Oldřich ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tématem této práce je genocida ve Rwandě, která proběhla v roce 1994 a její reflexe na stránkách českého dobového tisku. Cílem výzkumu je zjistit, jakým způsobem informovala vybraná česká periodika nejen o samotné genocidě, ale také o násilnostech v roce 1994, které jí předcházely a o událostech, jež po ní v témže roce následovaly a tyto poznatky vzájemně komparovat. Konkrétně se jedná o deníky Mladá fronta Dnes a Lidové noviny, které byly vybrány jakožto reprezentant spíše pravicových deníků. Rudé právo, periodikum mající blíže k levici a týdeníky Respekt a Reflex jako zástupci nedenního periodického tisku. Práce je tedy sondou českých médií a dává si za cíl alespoň částečně zmapovat mediální obraz, jak informoval o konfliktu ve Rwandě. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část výzkumnou. V první části je nastíněna obecná charakteristika země a jsou zde popsány historické prameny napětí mezi oběma etnickými skupinami. Dále jsou vylíčeny události, které genocidě předcházely, a v neposlední řadě je pozornost věnována jejímu samotnému průběhu a událostem, které po ní v témže roce následovaly. Druhá část práce je věnována samotnému výzkumu vybraných českých periodik.
|
|
|
Mezinárodní trestní tribunály OSN a jejich interpretace zločinu genocidy
Zwinger, Tomáš ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
1 Resumé Tato práce pojednává o Mezinárodních trestních tribunálech OSN a jejich interpretaci zločinu genocidy. Mezi tyto ad hoc tribunály řadíme Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu. Jedná se o první mezinárodní tribunály od dob Norimberského a Tokijského procesu. Oba byly založeny na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN v souladu s kapitolou VII. Charty OSN jako pomocné orgány Rady bezpečnosti. Tyto Tribunály se staly prvními mezinárodními soudními orgány, které interpretovaly a aplikovaly v praxi Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidia, která byla přijata Valným shromážděním OSN v roce 1948, tedy téměř po 50 letech její existence. Svou činností ukázaly celému mezinárodnímu společenství, že jednotlivec může být obviněn z genocidy a následně odsouzen. Cílem práce je stručně popsat historický vývoj mezinárodního trestního soudnictví do založení Mezinárodních trestních tribunálů pro bývalou Jugoslávii a Rwandu, charakterizovat oba Tribunály a vyložit, jak interpretovaly zločin genocidy a jaký měla jejich judikatura přínos pro mezinárodní trestní právo. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole je popsán historický vývoj trestního stíhání jednotlivců a trestního soudnictví v mezinárodním právu až do založení obou Tribunálů....
|
host ::
RSS.