|
|
Jednotné Rusko a upevňování vlivu v Ruské federaci
Vondráčková, Dominika ; Příhoda, David (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Práce se zabývá Jednotným Ruskem, proprezidentskou stranou Ruské federace a způsoby, kterým strana posiluje svůj vliv ve státě. Těmito způsoby jsou především volební reformy, ovlivňování médií, ovlivňování volebního chování prostřednictvím regionů a vychovávání nové generace. Text je rozdělen do tří částí - teoretické, historické a názorné. První kapitola pojednává o teorii politických stran, o typu proprezidentské strany a o stranických systémech s převládající stranou. Tato kapitola poskytuje teoretický rámec a dokládá tvrzení, že pokud hegemonická strana nemá být nahrazena přirozenou názorovou pluralitou společnosti, musí různými prostředky udržovat svůj vliv. Druhá kapitola je historická a ukazuje širší souvislosti tradice politických stran v Rusku. Tradičně strany měly slabé postavení a byly často zakládány státem, nikoli společností. Tato kapitola hovoří o dlouhodobých faktorech, které přispívájí k posilování vlivu proprezidentských stran v Rusku. Třetí a poslední část hovoří o konkrétních způsobech posilování vlivu Jednotného Ruska od jeho vzniku v roce 2001 do současnosti (2016). Na konkrétních příkladech demonstruji sféry posilování vlivu strany - například jak přesně strana měnila volební systém ve svůj prospěch nebo jak probíhá ovlivňování volebního chování na úrovni regionů. Dále práce...
|
|
|
Postavení strany Jednotné Rusko v potitickém systému Ruské federace
Vondráčková, Dominika ; Příhoda, David (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Práce pojednává o současné ruské proprezidentské straně - o Jednotném Rusku. Strana vznikla za účelem konkurovat jiné straně ve volbách 1999, v kterých nakonec uspěla s poměrně vysokým počtem hlasů. Téměř od začátku jsme mohli být svědky propojení s kandidátem na prezidenta, Vladimirem Putinem. Potom, co byl v roce 2000 zvolen prezidentem, začaly pobíhat změny v zákonech o politických stranách a charakter stranického systému se spolu s těmito změnami začal měnit. Cílem mé práce je ukázat, jakou roli má strana v systému a jakým způsobem Kreml ovlivňuje její postavení. V první části práce se zaměřuji na klasifikaci stranických systémů, nejprve na Sartoriho a jeho obecnou klasifikaci méně soutěživých systémů a dále také uvádím další specifika a pojmy používané v souvislosti s Jednotným Ruskem. Dále přecházím ke stranickému vývoji a reformám po nástupu Putina na prezidentský úřad, které nám názorně ukazují reformy a změny, které ve stranickém systému probíhaly. Na konci práce hovořím o Jednotném Rusku jako takovém a o tom, jak distribuuje svůj vliv.
|
|
| |
|
|
Cesta Vladimira Putina k moci
Dryndak, Roksolana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Cesta Vladimira Putina k moci" si dává za cíl zanalyzovat vývoj kariéry Vladimira Putina. Jako metoda zpracování byla zvolena případová studie. Text chronologicky popisuje vývoj Putinovy profesní dráhy od vstupu Putina do struktur KGB v roce 1975 po jeho zvolení na post prezidenta Ruské federace v březnu roku 2000. Stěžejní část práce představuje popis politikova působení v období 1996 až 2000, v němž zaznamenal výrazný růst vlivu. Zejména se zaměřuje na vnitropolitické machinace Borise Jelcina a jeho okolí vůči Putinovi. Pro porozumění nezbytným souvislostem text shrnuje též základní fakta a specifika vrcholné ruské politiky v tomto období. V práci vymezuji a popisuji nejdůležitější zlomové body Putinovy politické dráhy, mezi něž řadím zejména působnost na petrohradském magistrátu, jmenování na post ředitele Federální bezpečnostní služby, dosazení na post ministerského předsedy a vítězství v prezidentských volbách. Práce dále předkládá Putinovy předpoklady pro zvolení za nástupce tehdejšího prezidenta Borise Jelcina.
|
|
|
Komentovaný český překlad esejistického díla: Anna Politkovskaja. Putinskaja Rossija (Biblioteka Al'debaran: http: lib.aldebaran.ru)
Hovorková, Aneta ; Rubáš, Stanislav (vedoucí práce) ; Oganesjanová, Danuše (oponent)
Reference 1 Abstrakt Cílem této práce je vytvoření komentovaného překladu vybraných částí knihy Putinskaja Rossija autorky Anny Politkovské, konkrétně se jedná o kapitolu Nord-Ost. Novějšaja istorija uničtoženija (Istorija pervaja. Pjatyj; Istorija vtoraja. No. 2551 - "neizvěstnyj"; Istorija treťja. Siradži, Jacha i vsje-vsje-vsje). Úvodní část komentáře je věnována analýze autorčina života a činnosti, současné politické a společenské situaci v Ruské federaci a problematice ruských opozičních novinářů a organizací. Další část předkládá kontrastivní analýzu textu originálu a návrh překladatelských řešení, vždy se zaměřením na funkční ekvivalenci. Během této analýzy je stanovena překladatelská metoda. Na závěr diskutujeme a odůvodňujeme jednotlivá překladatelská řešení u překladatelsky obtížných pasáží.
|
|
|
Uzbekistan's Foreign Policy: The Pendulum Diplomacy between the US and Russia
Lídl, Václav ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Rigorózní práce analyzuje formování uzbecké zahraniční politiky od roku 1991. Taškentský rozhodovací proces v zahraniční politice byl podle ní v největší míře ovlivněn vztahem mezi Uzbekistánem, Ruskem a Spojenými státy. Režim Islama Karimova se snažil udržet svoji nezávislost a status regionálního lídra ve Střední Asii. To bylo možné především díky jeho střídavé spolupráci s Moskvou a Washingtonem. Pro potřeby této studie je tento proces nazván "kyvadlová diplomacie". Tento proces je analyzován ve druhé a třetí kapitole práce, zatímco první kapitola obsahuje analytický rámec pro tuto analýzu. Rigorózní práce se pokouší popsat prostředí, ve kterém byla formována uzbecká zahraniční politika a hlavní výzvy, se kterými se musela vyrovnat.
|
|
|
Penzijní reforma v Ruské federaci a její souvislost s politickou situací za vlády Vladimira Putina
Ringelová, Johana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Cílem této bakalářské práce je představit situaci v penzijním systému Ruské federace v období od roku 2000, kdy se stal novým prezidentem Ruské federace Vladimir Putin, až do dubna roku 2015. V práci je rozebrán vývoj penzijního systému v tomto období s důrazem na penzijní reformu z roku 2002, její hlavní principy, proces jejího schvalování a následné fungování. Dále se v textu analyzuje neúspěšný pokus o reformu nepeněžních benefitů z roku 2005, který vyústil v masové protesty ruských občanů a ukázal tak, kde jsou hranice strukturálních reforem. Poslední kapitoly se zaměřují na penzijní reformu roku 2010 a současnou situaci v ruském penzijním systému. V práci jsou také analyzovány hlavní problémy fungování celého systému a navrhují se možná řešení. Speciální pozornost je při analyzování jednotlivých stránek penzijního systému a jeho vývoje věnována politickému aspektu. Ten hrál při snahách o reformování penzijního systému zásadní roli a měnící se preference ruských voličů měly v úvahách o reformě neobyčejný význam. Právě postupná změna politického kurzu prezidenta Vladimira Putina, související se změnou preferencí jeho elektorátu, byla důvodem pro nepokračování slibně nastartovaných strukturálních reforem z jeho prvního prezidentského období.
|
|
|
Bezpečnost Ruské federace: (de)sekuritizace USA ruskými představiteli
Vacková, Zdeňka ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Diplomová práce s názvem Bezpečnost Ruské federace: (de)sekuritizace USA ruskými představiteli se zabývá bezpečností Ruska z pohledu jeho vrcholových představitelů především ve vztahu ke Spojeným státům americkým. Zkoumané období je vymezeno funkčním obdobím prezidenta Dmitrije Medveděva (2008 - 2012). Cílem práce je zjistit, proč byly USA v průběhu Medveděvova prezidentství (de)sekuritizovány a potvrdit či vyvrátit stanové hypotézy. Zahraniční politiku Ruské federace vytváří prezident, premiér a ministr zahraničních věcí, jejichž projevy a rozhovory jsou hlavním zdrojem dat. V první části práce jsou rozebírány základní bezpečnostní pojmy a teorie (de)sekuritizace. V následující části je definována bezpečnost z pohledu Ruska. Jsou zde zkoumány oficiální dokumenty zaměřující se na vymezení národní bezpečnosti, na zahraniční politiku a vojenskou oblast. Je zde také rozebrán ruský mediální diskurz od 90. let 20. století a rusko-americké vztahy. Poslední empirická část zkoumá rozhovory a projevy prezidenta Medveděva, premiéra Putina a ministra zahraničních věcí Lavrova z hlediska jejich postoje k USA.
|
|
|
ROZPAD SSSR - RUSKÁ NÁRODNÍ TRAGÉDIE? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu
Lelek, Jakub ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Rozpad SSSR - ruská národní tragédie? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu rozebírá vývoj vnímání fenoménu konce Sovětského svazu ruskou veřejností v období prezidentství Borise Jelcina (1991 - 1999) a Vladimíra Putina (2000 - 2008). V první kapitole je objasněna situace v Rusku po rozpadu SSSR, následně práce popisuje společenské, politické a ekonomické poměry země v průběhu obou zmíněných období. Ve druhé části práce je na základě dostupných průzkumů veřejného mínění a akademických prací, zaměřených na dané téma, analyzován posun názorů Rusů na rozpad Sovětského svazu. Autor práce vychází z předpokladu, že rozpad SSSR byl vnímán jako národní tragédie. Po uskutečněné analýze dochází k závěru, že v ruské společnosti v obou zkoumaných obdobích existovala základní úroveň postsovětské nostalgie, přesto se ale o národní tragédii nejednalo. Nostalgie byla přítomna jak u starší generace, pro kterou Sovětský svaz symbolizoval nejen výrazného světového hráče na poli mezinárodní politiky, ale i vlastní (často idealizované) mládí, tak i u generace mladší, jež nikdy neměla s SSSR přímou zkušenost. Současně autor zjišťuje, že kvůli zhoršující se ekonomické a politické situaci během mandátu Borise Jelcina míra nostalgie rostla, naopak s příchodem nového stylu vedení...
|
|
|
Proliferace zbraní hromadného ničení v sekuritizačním diskurzu USA a Ruska : role v procesu formování bezpečnostních politik jaderných velmocí
Klůz, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Proliferace zbraní hromadného ničení v sekuritizačním diskurzu USA a Ruska: Role v procesu formování zahraničních politik jaderných velmocí Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá politickým použitím sekuritizace zbraní hromadného ničení prezidenty dvou nejzásadnějších světových jaderných mocností - USA a Ruské Federace. Za tímto účelem je v práci provedena diskurzivní analýza proslovů obou prezidentů v jejich prvních funkčních obdobích, s cílem sekuritizační diskurz identifikovat a interpretovat. Výstupem je analýza nejčastějšího typu využití sekuritizace ZHN k legitimizaci zahraničně-politických kroků a cílů těchto států a srovnání výsledků. Výsledky analýzy ukazují, že v případě USA byla sekuritizace ZHN používána především k legitimizaci politiky s cílem aktivně formovat mezinárodní situaci tak, aby byla v souladu se zájmy USA. Naopak v případě Ruska byl analyzovaný diskurz vzhledem k primárnímu zaměření pozornosti na domácí situaci použit především k zachování co nejstabilnější podoby v té době aktuálního statu quo. V případech USA i Ruska lze nicméně argumentovat predominantně ekonomické motivace využití analyzovaného diskurzu.
|
host ::
RSS.