|
|
Cirkadiánní regulace spánku během ontogeneze člověka
Grieblová, Adéla ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Soták, Matúš (oponent)
Cirkadiánní systém se vyvinul jako systém umožňující přizpůsobit se periodicky se měnícím podmínkám na Zemi. U savců, a tedy i u člověka, je cirkadiánní systém složen z centrálního a periferních oscilátorů generujících cirkadiánní rytmus. Jedním z nejvýraznějších procesů s cir- kadiánním rytmem je cyklus spánku a bdění. Spánek je regulován součinností cirkadiánního a homeostatického procesu. Cirkadiánní regulace spánku se během ontogeneze člověka mění. Změny se týkají hlavně chronotypu, tedy diurnálních preferencí k době spánku a aktivity v ur- čitou denní dobu. V prvních letech života je typický ranní chronotyp. Koncem první dekády života se cirkadiánní fáze začíná opožd'ovat a během adolescence dosahuje maximálního zpož- dění. V dospělosti se preference znovu mění směrem k rannímu chronotypu a ve stáří dosahují extrémního ranního choronotypu. Změny v cirkadiánní regulaci spánku během ontogeneze jsou v některých obdobích života závislé také na pohlaví. 1
|
|
|
Postnatální ontogeneze lebky želvy nádherné (Trachemys scripta)
Čtrnáctová, Lenka ; Brejcha, Jindřich (vedoucí práce) ; Soukup, Vladimír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na deskriptivní analýzu morfologie lebky želvy nádherné (Trachemys scripta elegans). Základem je preparace lebek a standardizovaná fotografická dokumentace většího souboru vzorků. Takto připravená data následně prošla geometricko-morfometrickými analýzami. Vstupní hypotézy práce byly: 1) lebka T. s. elegans je pohlavně dimorfní; 2) lebka T. s. elegans. je tvořena několika samostatnými moduly. Cílem této práce tedy bylo zhodnotit postnatální ontogenezi lebky modelového taxonu a určit vývojové směry diferenciace jeho lebečních struktur. Výsledky ukázaly, že lebka T. s. elegans vykazuje pohlavní dimorfismus ve tvaru. Pohlavní rozdíly jsou výsledkem rozdílů v alometriích růstu lebky a pravděpodobně odrážejí rozdíly v potravních nárocích. Lebka T. s. elegans sestává ze čtyř modulů, kterými jsou: modul obličejové části, modul centrální a modul basikraniální, s možným dalším modulem v zygomaticko-pterygoidní oblasti.
|
|
|
Intraindividuální komparace vybraných koordinačních ukazatelů bruslařského kroku na ledě a při in-line
Hospůdka, Jakub ; Kračmar, Bronislav (vedoucí práce) ; Süss, Vladimír (oponent)
3 Abstrakt: Název: Intraindividuální komparace vybraných koordinačních ukazatelů bruslařského kroku na ledě a při in-line. Cíle práce: Posouzení míry koordinační příbuznosti při jízdě vpřed při hokejovém a in-line bruslení. Metoda: Případová studie povrchového EMG měření v kombinaci s plošnou kinematografickou analýzou pomocí synchronizovaného videozáznamu. Výsledky: Kineziologický obsah pohybu při bruslení na ledě a při in-line bruslení není stejný. Obecný stereotyp u bruslařského kroku se výrazně liší od stereotypu chůze. Klíčová slova: lidská lokomoce, sportovní lokomoce, fylogeneze, ontogeneze, kvadrupedální zkřížený lokomoční vzor, povrchová elektromyografie, hokejové bruslení, in-line bruslení.
|
|
|
Inter-individual differences in behaviour of laboratory rats
Rudolfová, Veronika ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Stále častěji se ukazuje, že ačkoliv jsou pokusná zvířata vystavena stejným podmínkám, jejich chování se mezi sebou liší. Pokud jsou tyto rozdíly stabilní v čase a napříč různými situacemi, můžeme mluvit o personalitě. Tato diplomová práce testuje interindividuální rozdíly v chování laboratorních potkanů (kmene Long Evans) v sérii experimentů prováděných v rané onotgenezi a v dospělosti. Kromě stanovení interindividuálních rozdílů v chování a personality jedinců si tato práce ukládá dva hlavní cíle. (1) Stanovit stabilitu personality napříč ontogenezí. (2) Zjistit, zda interindividuiální rozdíly v chování souvisí s výkonem v kognitivních testech. Potvrdili jsme existenci interindividuálních rozdílů v chování u laboratorních potkanů. V této sérii experimentů jsme však nebyli schopni určit personalitu jednotlivých pokusných jedinců. Rozdíly v chování jedinců byly nejlépe vyjádřené chováním v open field testu a ve vyvýšeném křížovém bludišti (Elevated plus maze test). Naše výsledky také ukazují, že v jednotlivých opakováních těchto testů se zvířata chovají rozdílně. Dále jsme zjistili, že chování v testu aktivního vyhýbání se místu na rotující arénce a v Morrisově vodním bludišti spolu nesouvisí, ačkoliv oba tyto experimenty testují kognitivní schopnosti. Korelace parametrů z testů aktivního vyhýbání...
|
|
|
Organic memory in embryonic development
Švorcová, Jana ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent) ; Kull, Kalevi (oponent)
Předložená disertační práce se zabývá tématem organické paměti, její definicí a funkcí, a stejně tak i jejími pojetími z různých historických hledisek. Užívám pojem "organické paměti" ve vztahu k autorům, kteří se tímto tématem již dříve zabývali (Elsasser 1987, Otis 1994, Barbieri 2003) a dále i jako pojem, který představuje paměť jinou než neuronovou/mozkovou. Obecné metafory paměti (v tomto případě paměti neuronové) jsou zásadně spojeny s pojmy jako úložiště, matice či místo. Pro spíše materialisticky založená pojetí paměti je navíc příznačné, že různé stavy jako emoce či vlastnosti mysli mohou být konkrétně lokalizovány v mozku. Na druhou stranu někteří filosofové popisovali paměť jako primárně časovou entitu bez konkrétní závislosti na hmotě či místě. Otázka organické paměti byla živá již v biologii 19. století, spojena především s filosofií lamarkismu (Hering 1870, Haeckel 1876, Butler 1910). Představy o organické paměti se v té době pohybovaly mezi vitalistickými a spíše materialistickými koncepcemi: v těch prvních byly buňkám či částečkám paměti přisuzovány psychologické atributy; ty druhé byly založeny na fyzikální či karteziánské doktríně a popisovaly paměť jako lokalizovatelné úložiště stop či fyzikálních vln. Nejdeterminističtější koncepce paměti jsou zakořeněny v metafoře počítače, i...
|
|
|
Úloha knihy při rozvoji dětské fantazie
Zemanová, Pavlína ; Vášová, Lidmila (vedoucí práce) ; Rösslerová, Klára (oponent)
Diplomová práce pojednává o významu knihy v rozvoji dětské fantazie. V úvodní kapitole je stručně nastíněna problematika dětské fantazie. Druhá část se zabývá ontogenetickým vývojem dítěte od prenatálního období po období mladšího školního věku a rozvojem klíčových kompetencí dítěte. Dále se zaměřuje na vybrané psychologické směry, které měly imaginaci jako předmět zkoumání. Vysvětluje a teoreticky vymezuje základní pojmy a procesy imaginace. Věnuje se specifickým jevům dětské fantazie a vývoji fantazie. Třetí část diplomové práce pojednává o literárních žánrech určených dětem, blíže se zabývá tradiční pohádkou a specifikuje úlohu pohádkových postav a literárních hrdinů. Stručně se zabývá historickým vývojem české knižní ilustrace, významem ilustrací v knihách pro děti a též jedním ze způsobů vyjádření fantazijních představ dětí - dětskou kresbou. Předposlední kapitola se zabývá aplikací všech výše zmíněných poznatků v praxi a uvádí praktickou ukázku práce s dětmi předškolního věku. Věnuje se též vztahům dítěte ke škole a ke knize. Závěrečná část obsahuje stručné shrnutí poznatků. [Autorský abstrakt].
|
|
|
Modular and ontogenetic evolution of virtual organisms
Leibl, Marek ; Mráz, František (vedoucí práce) ; Šmíd, Jakub (oponent)
Růst vypočetního výkonu umožňuje v současné době automatizovat mnoho praktických problémů pomocí počítačových programů. Automatizace zahrnuje i problémy jako je návrh virtuálních chodích robotů, na základě kterých je v některých případech možné zkonstruovat reálného robota. Tato práce porovnává dva odlišné přístupy k vývoji virtuálních robotických organismů: umělou ontogenezi (artificial ontogeny), kdy virtuální organismus nejprve vyroste umělým ontogenetickým procesem, a přímé metody bez ontogenetického procesu. Dále je na základě srovnání různých přístupů navržena nová metoda pro vývoj virtuálních robotických organismů: Hypercube-based artificial ontogeny, která je kombinací umělé ontogeneze a Hypercube-based neuroevolution of augmenting topologies (HyperNEAT). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ontogeneze trilobitů
Laibl, Lukáš ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Budil, Petr (oponent)
Práce shrnuje současný stav znalostí o ontogenezi trilobitů. V úvodních kapitolách popisuji základní morfologii a anatomii trilobitů a rovněž zmiňuji jejich ekologii, výskyt a potravní strategie. Ve vlastní části mé práce jsem nejprve shrnul dosavadní výzkumy v této oblasti, a dále se detailně zabýval způsoby zachování larev trilobitů, jejich rozmnožováním, růstem, embryologií, postembryonálním vývojem, segmentací a ekologií. Rovněž jsem zmínil možné využití těchto znalostí v ostatních oborech (stratigrafie, biogeografie, apod.). Poslední část práce tvoří současný pohled na systematiku trilobitů a jejich pozici v rámci kmene členovců.
|
|
|
Vokalizace mláďat kukačky obecné: ontogeneze, vliv druhu hostitele a akustického prostředí
Žabková, Klára ; Honza, Marcel (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Hnízdní parazitizmus je strategie rozmnožování, která vyvíjí značný selekční tlak jak na hostitele, tak na parazita. V jeho důsledku se tak na obou stranách vytvořily specifické adaptace. Jednou z nich by mohly být akustické projevy mláděte hnízdního parazita. Z několika doposud provedených studií vyplývalo, že mláďata kukačky obecné (Cuculus canorus) mění formu svého žadonění podle hostitelského druhu, který je vychovává. Výsledky těchto prací však byly nejednoznačné a jedním z mých úkolů bylo je ověřit. Jako hostitelé byly zvoleny dva sympatricky se vyskytující druhy rákosníků: rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) a rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus). Struktura žadonicích hlasů mláďat kukačky obecné vychovávaných těmito dvěma hostitelskými druhy se nelišila ani v jednom z měřených parametrů (délka slabiky, minimální, maximální frekvence, frekvence v maximální amplitudě, frekvenční rozsah a rychlost žadonění). Naopak žadonění vlastních mláďat hostitelů se mezi druhy významně lišilo. Navíc byla zjištěna značná individuální variabilita u obou skupin mláďat kukaček. Recentní studie zjistily, že již v průběhu embryonálního vývoje mláďata vnímají zvuky a učí se hlasům svých rodičů. Toto jsem se pokusila otestovat porovnáním žadonění mláďat, která byla ve vejci inkubována v přirozeném...
|
|
|
Ontogeneze personality aneb opakovatelnost v behaviorálních a kognitivních testech
Pšeničková, Eliška ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Pro vývoj personality je důležitá individuální stabilita, a především dva vzory konzistence - strukturální a diferenciální. Hlavním cílem této diplomové práce bylo sledovat změny opakovatelnosti chování v čase (tedy diferenciální konzistenci), v průběhu ontogeneze a porovnat konzistentnost jednotlivých vybraných prvků chování v behaviorálních testech a vybraném kognitivním testu. Testování modelového druhu šupinatého plaza, gekončíka nočního (Eublepharis macularius), v rámci běžných behaviorálních testů i ve vybraném kognitivním testu napříč ontogenezí přes tři životní fáze (juvenilní, subadultní a adultní fázi) po statistickém prověření prokázalo pro některé prvky chování vysoké odhady opakovatelnosti i významný vliv ontogenetické fáze. Konzistence chování se mezi juvenilními a adultními jedinci mohla pro určitá chování zvyšovat i snižovat, případně být konzistentní pouze v jedné životní fázi. V subadultním období nebylo chování obecně konzistentní, vyjma vokalizace v rámci testu reaktivity, kde se prokázala vysokým odhadem opakovatelnosti. Cílem testování ve vybraném kognitivním testu bylo zjistit nekognitivní složku variability, která by byla vysvětlitelná rozdílnou personalitou. Kognitivní styly spojené s personalitou však nebyly prokázány. Nejlepší odhady opakovatelnosti byly naměřeny u...
|
host ::
RSS.