Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 52 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Architektura na výstavě. Nástup moderní architektury na velkých pražských výstavách 1891-1908
Turková, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
V období od 90. let 19. století do počátku 20. století došlo v české architektuře k přerodu od pozdního historismu k moderně. Diplomová práce se snaží tuto změnu ukázat na architektuře výstavních pavilonů během velkých pražských výstav, konaných v letech 1891-1908 na holešovickém výstavišti. Monograficky pojednává o Jubilejní zemské výstavě v roce 1891, Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895, Výstavě architektury a inženýrství v roce 1898 a Jubilejní výstavě Obchodní a živnostenské komory v roce 1908. Po zasazení výstav do širšího kontextu a s důrazem na výrazné stavby, které by neměly být opominuty v rámci vývoje české architektury, v závěrečné kapitole odpovídá na v úvodu položenou otázku, zda lze velké pražské výstavy považovat za pole nástupu české moderní architektury.
Klasicismus v české architektuře 19. a 20. století
Ďurža, Karel ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Studie zpracuje téma klasicismu v širším smyslu tohoto pojmu na materiálu české architektury. V úvodní kapitole pojmově vymezí klasické, klasicismus a neoklasicismus. Samostatně stručně pojedná o formování klasického kánonu v Evropě a nastíní vývoj klasicismů v dějinách české architektury v evropském kontextu. Systematicky pak v samostatných kapitolách zpracuje problematiku klasicismu 1. poloviny 19. století, období přísného a pozdního historismu a rané a vrcholné moderny. Zvláštní pozornost bude věnovat tématu klasického v českém myšlení o umění v meziválečném období a v letech okupace. Po analýze klasicizujících tendencí v architektuře socialistického realismu stanoví základní klasicizující snahy ve druhé polovině 20. století a na počátku století 21. Závěrečná kapitola na základě vybraných příkladů identifikuje rysy, které lze považovat za specifické pro klasicismus v české architektuře.
Architektura a reprezentace Československé republiky: Moderní architektura na území Podkarpatské Rusi
Nikolenko, Valentyna ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Studie bude na materiálu architektury Podkarpatské Rusi mezi léty 1919 a 1939 sledovat, jak mladá Československá republika hledala architektonické formy své reprezentace. Jádro práce vytvoří analýza vybraných staveb; jejich výběr se neomezí jen na přímou reprezentaci státu (např. zemský úřad, soud, hlavní pošta a další stavby v Užhorodě), ale zahrne i ukázky stavební činnosti soukromých společností, stavebních družstev a nestátních institucí (např. firma Baťa). Hlavní kapitole bude předcházet jednak stručný nástin vývoje české, resp. československé moderní architektury, jednak přiblížení architektonického a kulturního kontextu, do něhož československá moderní architektura na Podkarpatské Rusi vstupovala. architektura, moderna, národní sloh, purismus, funkcionalismus, klasicizující moderna (nebo moderní klasicismus), Československo, Podkarpatská Rus, reprezentace
Intertextuální užití mýtu ve filmu Lany Del Rey Tropico
Cabrnochová, Kristýna ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Sluková, Tereza (oponent)
Diplomová práce Intertextuální užití mýtu ve filmu Lany Del Rey Tropico věnuje pozornost radikálnímu vrstvení mýtů tímto filmem. Sleduje vztah intertextuality a mýtus postmoderní situace v návaznosti na strukturalistické analýzy mýtu Clauda Lévi-Strausse a Rolanda Barthese. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Hranice labyrintu. Poetika prostoru italského postmoderního románu
Čaplyginová, Olga ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent) ; Pechar, Jiří (oponent)
Dizertační práce s názvem Hranice labyrintu a podtitulem Poetika prostoru italského postmoderního románu usiluje o konkretizaci a přesnější definici žánru postmoderního románu skrze analýzu literárního prostoru. Formálně je práce rozdělena do tří částí. První část práce se snaží o teoretický úvod do problematiky tří okruhů souvisejících s uvedeným tématem, a sice definice postmoderny a postmodernismu, žánru románu samotného a v neposlední řadě do studia prostoru v literatuře. Obsahem druhé části práce je již vlastní literárněvědná analýza zvolených románů (Città invisibili a Se una notte d'inverno un viaggiatore Itala Calvina, Notturno indiano Antonia Tabucchiho, Comici spaventati guerrieri Stefana Benniho a Oceano mare a City Alessandra Baricca), která sleduje tři základní a nejčastější prostorová topoi, jež se v těchto románech vyskytují, a sice topos města, domu-hotelu a cesty. Závěrečný, třetí oddíl pak shrnuje vysledované aspekty a charakteristiky a snaží se na jejich základě stanovit určitý zobecňující časoprostorový princip, pomocí kterého by bylo alespoň částečné možné charakterizovat postmoderní román jako samostatný žánr.
Poetry on the Road
Likina, Nina Justina ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Tato práce se věnuje významu cesty, putování, úniku v poezii Arthura Rimbauda, pomocí analýzy jednotlivých básní a syntézy studií o autorovi je sleduje jako motivy, procházející celým autorovým dílem, i jako skutečnou, radikální vnitřní touhu, která určovala jeho osud. Od prvních vlivů a inspirací, které formovaly Rimbaudovu fantazii, přes jeho pozdější toulky a útěky až k odjezdu do Afriky a úplnému odmítnutí poezie práce vede celistvou linii a snaží se zodpovědět otázku, zda a nakolik došlo k naplnění jeho vizí a zda jeho skutečná cesta souvisí s tou literární. Na základě analýzy rozdílných postojů životopisců vůči africkému období pak nastoluje téma jednoty života a díla.
Resurrection of Jessus of Nazareth as a Question of Hermeneutics
Mašatová, Nina ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent)
Práca sa zaoberá pre kresťanstvo kľúčovou zvesťou vzkriesenia Ježiša z Nazareta a jej relevantným hermeneutickým uchopením. V prvej kapitole je analyzovaný dobový hermeneutický kontext zvesti v rámci helenistickej a židovskej kultúry. V druhej kapitole je prezentovaná analýza predpavlovských vyznaní viery, Pavlových textov a synoptických evanjelií, zameraná na cielené formovanie zvesti jednotlivým komunitám s prihliadnutím na ich kultúrne zázemie. Posledná kapitola si kladie za cieľ prezentovať niektoré súčasné relevantné hermeneutické prístupy k tejto zvesti. Jednou z nich by mohla byť tzv. mýtotvorba, ktorá kladie dôraz na nutnosť neustálej aktualizácie výkladu prijatých názorov, zvestí a skutočností. Mýtotvorný proces môžeme pozorovať už u novozákonných autorov a od každej, teda aj našej generácie sa očakáva, že zvesť o vzkriesení Ježiša z Nazareta podáme ďalším generáciám relevantným spôsobom. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Luis Cernuda - Melancholický básník zmítající se mezi skutečností a touhou.
Juračková, Pavlína ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Holub, Jiří (oponent)
Klíčová slova Cernuda - Melancholie - Generace 27 - Moderna - Avantgarda Abstrakt Práce uvažuje nad poetikou vtisknutou do sbírky La realidad y el deseo z pera španělského básníka a literárního kritika Luise Cernudy. Jmenovaná kniha obsahuje šest dílčích sbírek reflektujících postupné zrání jedné senzibility. Práce se prostřednictvím obecné úvahy o poezii dostává k Cernudově historické okolnosti představované pojmy moderna a avantgarda, které se snaží uchopit a vymezit. Následně se z širšího kontextu ubírá k okolnosti španělské k tzv. Generaci 27 a odtud k meditaci nad dílčími sbírkami. Cílem úvah je představení básníka Luise Cernudy, jenž se svou poetikou a osobním založením přibližuje velikosti evropských básníků, které si promyšleně vybírá za zdroj své inspirace. Cernudovy básně se tím jednak přimykají k tradici evropské moderní lyriky hloubající nad melancholií a smutkem, druhak se v nich setkáváme s osobitou reflexivní lyrikou uvažující nad údělem člověka obecně. Práce by se mohla stát podnětem k překladu Cernudova díla do češtiny, který českému literárnímu prostoru stále chybí.
Modernism and new media in literary works and essays of Walter Benjamin and Siegrifried Kracauer
Nechanický, Jan ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá teoretickým pojmem moderny. Pokouší se tento pojem uchopit na základě poukazu na zkušenost změněného vnímání času. V první části práce jsou analyzovány různé teoretické koncepty moderny. V následujících částech se autor zabývá mediálními úvahami dvou autorů výmarské éry, a sice Waltera Benjamina a Siegfrieda Kracauera a snaží se odpovídat na otázku, jak tito dva autoři zmíněnou zkušenost moderny reflektují.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 52 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.