|
|
Dialekty japonštiny: srovnání a historický vývoj
Abbasov, Dmitry ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Kanasugi, Petra (oponent)
Cílem této práce je podat synchronní i diachronní přehled dialektů japonského jazyka na území čtyř největších ostrovů Japonska. Práce nejprve vymezuje pojem dialektu a poté podává krátký přehled historie dialektologie v Japonsku. Třetí kapitola představuje jádro práce, popis japonských dialektů od 20. století, pro jejichž členění do jednotlivých skupin byla použita klasifikace zakladatele japonské dialektologie Tódžóa Misaa. Po vytyčení některých nářečních rysů zejména v rovině fonetické a gramatické a krátkého popisu jejich současného stavu následuje exkurz do vývoje japonské jazykové politiky v průběhu 20. století a jejího vlivu na postavení nářečí v japonské společnosti. V závěru shrnuji dnešní tendence v jazykovém vývoji jednotlivých regionů Japonska. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Původ americké španělštiny
Terešková, Barbora ; Mištinová, Anna (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Tato práce se zabývá původem latinskoamerické španělštiny. Vzhledem k tomu, že je naprosto nemožné studovat cokoliv bez znalosti historického kontextu, je první část této diplomové práce věnována právě situaci v níž se nacházelo Španělské království v dobách objevných plaveb, které jsou také v této části práce rozpracovány. Vezmeme-li v úvahu fakt, že Nový svět nebyl objeven během týdne ani měsíce, ale že tento proces trval velmi dlouho, uvidíme, jak velkou důležitost zde historický kontext a datace jednotlivých plaveb hraje. Součástí historického kontextu je taktéž kapitola zabývající se jazykovou politikou. Nejvyšší záměr Katolických králů v Novém světě bylo pokřesťanštění původních obyvatel, k čemuž byl hlavním nástrojem jazyk. Jazyková politika uplatňovaná panovníky po staletí nám dopomůže pochopit některé skutečnosti. Na úplném počátku je potřeba si definovat, co to americká španělština je a jaké je klíčové období pro její formování. Vzhledem k faktu, že rozsah práce neposkytuje prostor k tomu, aby zde byli zmínění všichni lingvisté zabývající se kdy tímto tématem, zvolila jsem jen ty nejdůležitější, kteří do tématu vnesli něco zásadního. V následující části se práce věnuje charakteristickým prvkům latinskoamerické španělštiny v oblasti výslovnosti, morfosyntaxe a lexika. Ve většině těchto...
|
|
|
European language policy and some aspects of its implementation in the Czech Republic
Brablcová, Zuzana ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Engelhardt, Oliver Manfred (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá implementací evropské jazykové politiky v České republice, konkrétně v oblasti základního školství. V první části jsou vymezeny a definovány základní pojmy, především jazyková politika, jazykový management a jazykové plánování. Dále jsou v práci popsány principy evropské jazykové politiky a koncept dvoj/mnoho/vícejazyčnosti. Druhá část práce se věnuje konkrétní podobě evropské jazykové politiky v České republice, zejména v oblasti základního školství. Jsou rozebrány základní právní a kutikulární dokumenty k tomuto tématu. Kvalitativní výzkum si klade za cíl prozkoumat rozhodovací procesy ředitelů škol v oblasti výuky cizích jazyků. Práce zkoumá, co tato rozhodnutí ovlivňuje a čím jsou utvářena. Klíčová slova jazyková politika, jazykový management, jazykové plánování, výuka cizích jazyků, Česká republika, druhý cizí jazyk, vzdělávací programy
|
|
|
French in Western Africa - history and present
Barešová, Jitka ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá užíváním francouzského jazyka v zemích západní Afriky, především v Senegalu a Pobřeží Slonoviny. Za účelem porozumění dnešního statutu francouzského jazyka v těchto zemích se první část této práce vrací do historie, do dob kdy se francouzský jazyk dostal na území Afriky a sleduje vývoj tohoto jazyka až po získání nezávislosti. Popisována je zde především jazyková politika, politika tzv. asimilace a systém školství francouzských kolonizátorů. Druhá část této práce se zabývá jazyky v Západní Africe, především v Senegalu a Pobřeží Slonoviny. Popisuje vliv francouzské kolonizace na dnešní jazykovou politiku, současný status francouzštiny a budoucnost francouzského jazyka v těchto zemích.
|
|
| |
|
|
Pravopisné reformy norštiny s důrazem na reformu bokmål v roce 2005
Vedralová, Iva ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
V diplomové práci se autorka zaobírá problematikou jazykových reforem norštiny, konkrétně formy bokmål, ve 20. století a současnou jazykovou situací. Důraz je kladen na reformu z roku 2005, která je důkladně popsána. Na základě tohoto popisu autorka polemizuje s účinky reformy a předkládá možnosti dalšího vývoje norského pravopisu jak vzhledem k uživatelům jazyka, tak i studentům norštiny jako cizího jazyka. Výsledkem práce je tedy zmapování jazykové situace v Norsku po reformě z roku 2005.
|
|
|
Světový jazyk francouzština a jeho současný význam v Evropské unii
Růžičková, Kateřina ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Müllerová, Eva (oponent)
Diplomová práce představuje pozici francouzského jazyka na mezinárodní scéně, jeho úlohu ve formování národního cítění Francouzů a vývoj v rámci institucí Evropské unie. Práce se zabývá důvody, které francouzský jazyk vynesly na úroveň mezinárodního jazyka a jazyka diplomacie a které později vedly k oslabení jeho vlivu ve světě. Dále je analyzována jazyková politika Francie, která společně s institucemi podporujícími frankofonii dbá o ochranu a zachování francouzštiny v evropském i celosvětovém měřítku. V neposlední řadě je nastíněn význam francouzského jazyka v procesu evropské integrace a jeho současná úloha v jednotlivých institucích Evropské unie.
|
|
|
Jazyková politika v Norsku ve 20. a na začátku 21. století
Doušová, Iva ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
Diplomová práce pojednává o přístupu k řešení jazykové otázky, která se v Norsku objevila po roce 1814, kdy skončila dánská nadvláda, během níž dánština nahradila v písemném styku norštinu. Bylo nutné stanovit, jakou podobu by měl mít psaný norský jazyk: zda by to měl být riksmål - tj. ponorštěná dánština (později známý jako bokmål), nebo landsmål - tj. nový jazyk, vycházející z norských dialektů (později přejmenovaný na nynorsk). Práce nejprve popisuje, jak vznikl jazykový spor mezi zastánci nynorsk a bokmål v 19. století a jak byl vázán na tehdejší politickou situaci a naopak. Poté je analyzováno, jak byla ve 20. století rozvíjena a přijímána oficiální jazyková politika, kterou po několik desítek let určovala sociálnědemokratická strana. Do ní spadají pravopisné reformy z let 1907, 1917, 1938, 1959, 1981, 2005 a 2012, zákony o užívání jazyka, politika sbližování nynorsk a bokmål s cílem vytvořit společný jazyk samnorsk a vytvoření jazykového orgánu Språkrådet (Jazykové rady). Nakonec práce zkoumá, jak vypadá jazyková situace v Norsku v souvislosti se vztahem bokmål-nynorsk v prvním desetiletí 21. století.
|
|
|
Management bilingvismu v situaci jazykového posunu: Diskurzy, problémy a krajina Běloruska
Sloboda, Marián ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Gladkova, Hana (oponent) ; Ondrejovič, Slavo (oponent)
Práce se věnuje managementu bilingvismu v situaci jazykového posunu, tj. tomu, jak se jednotlivci a organizace chovají vůči dvojjazyčnosti, jak s ní zacházejí, a to v situaci, kdy společnost přechází od užívání jednoho jazyka k jazyku jinému. Práce se konkrétně zaměřuje na vybrané, dosud méně zkoumané aspekty současné jazykové situace v Bělorusku. Analyzované aspekty zahrnují: 1) geosémiotiku a management jazykového posunu na nápisech ve veřejném prostoru, 2) management jazykových problémů se zaměřením na školství a 3) snahy o obrácený jazykový posun k běloruštině. Pozornost se přitom věnuje korespondencím mezi jazykovým managementem občanů a státních nebo jiných veřejných organizací. Cílem práce je přispět jak k lepšímu poznání jazykové situace v Bělorusku, tak k rozpracování některých sociolingvistických konceptů, jako je zejména jazykový posun a jazykový problém. Práce aplikuje teorii jazykového managementu jako obecný model jazykového posunu a jako instrument k diagnostikaci jazykových problémů. Při aplikaci teorie v uvedených kontextech se ukázalo jako užitečné rozšířit ji o koncept diskurzu a kolektivního jednání, které pomůžou konceptualizovat propojení mezi jednoduchým a organizovaným jazykovým managementem, respektive mezi mikrosociální a makrosociální rovinou. Klíčová slova bilingvismus,...
|
|
|
Proměny francouzské jazykové politiky ve vztahu k regionálním jazykům
Miškovská, Veronika ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Miklošová, Kateřina (oponent)
Tato práce se věnuje problematice jazykové politiky Francie ve vztahu k regionálním jazykům. Přestože je pozice francouzštiny jako jediného oficiálního jazyka francouzské republiky neotřesitelná, představuje otázka regionálních jazyků a jejich podpory aktuální téma francouzské politiky. Pozornost je soustředěna především na vývoj jazykové politiky v tomto směru od raných počátků francouzské jazykové politiky až do současnosti a faktorům, které k takovému vývoji vedly. Součástí této politiky je i postoj vůči Evropské chartě regionálních či menšinových jazyků, kterou Francie podepsala v roce 1999, ale dosud ji neratifikovala. Přestože jsou závazky plynoucí z této smlouvy pro signatářské státy velice volné, představuje ratifikace tohoto dokumentu pro Francii téma dotýkající se samotných základů republiky. Francie tedy nemůže/nechce Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků ratifikovat. Práce se soustředí na analýzu hlavních důvodů, proč dosud k ratifikaci dokumentu zásadního především svým symbolickým významem dosud nedošlo. Tyto důvody vyplývají z povahy francouzského ústavního práva, stejně jako z důvodů čistě ideologických a politických.
|
host ::
RSS.