|
|
Jazyková politika v Norsku ve 20. a na začátku 21. století
Doušová, Iva ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
Diplomová práce pojednává o přístupu k řešení jazykové otázky, která se v Norsku objevila po roce 1814, kdy skončila dánská nadvláda, během níž dánština nahradila v písemném styku norštinu. Bylo nutné stanovit, jakou podobu by měl mít psaný norský jazyk: zda by to měl být riksmål - tj. ponorštěná dánština (později známý jako bokmål), nebo landsmål - tj. nový jazyk, vycházející z norských dialektů (později přejmenovaný na nynorsk). Práce nejprve popisuje, jak vznikl jazykový spor mezi zastánci nynorsk a bokmål v 19. století a jak byl vázán na tehdejší politickou situaci a naopak. Poté je analyzováno, jak byla ve 20. století rozvíjena a přijímána oficiální jazyková politika, kterou po několik desítek let určovala sociálnědemokratická strana. Do ní spadají pravopisné reformy z let 1907, 1917, 1938, 1959, 1981, 2005 a 2012, zákony o užívání jazyka, politika sbližování nynorsk a bokmål s cílem vytvořit společný jazyk samnorsk a vytvoření jazykového orgánu Språkrådet (Jazykové rady). Nakonec práce zkoumá, jak vypadá jazyková situace v Norsku v souvislosti se vztahem bokmål-nynorsk v prvním desetiletí 21. století.
|
|
|
Syntaktické aspekty existenciální konstrukce v dánštině s přihlédnutím k anglickému a českému překladu
Weigertová, Barbora ; Dubec, Pavel (vedoucí práce) ; Stahr, Radka (oponent)
Tato práce pojednává o dánských existenciálních konstrukcích uvozených zájmenem "der", zejména z hlediska syntaxe. Práce nejprve v teoretické části popisuje metodologii uplatněnou při tvorbě praktické části, dále všeobecné charakteristiky a pravidla existenciálních "der" konstrukcí, přihlíží i k jejich průniku s "det" konstrukcemi, okrajově také porovnává již existující zdroje hovořící o této tématice a následně přechází do vlastní praktické části. Praktická část se sestává z analýzy 120 příkladů, přičemž 60 konstrukcí pochází z beletrie, přesněji ze tří soudobých literárních děl. Dalších 60 příkladů bylo korpusově vybráno z dokumentů Evropského parlamentu. Analýza se zaměřuje zejména na pozici zájmena "der" ve větě, nocionální podmět a jeho realizace, užitá slovesa a umístění příslovečných určení v daných konstrukcích. Účelem této práce je jak ověření pravidel nastíněných v praktické části, tak nalezení specifických charakteristik těchto dvou odlišných typů textů. Tímto se práce pokusí přispět do diskurzu ohledně této problematiky, prohloubit jejich specifikaci, a tím posloužit dalším srovnávacím analýzám, ať už mezi stylisticky různými dánskými texty, nebo mezi existenciálními konstrukcemi užitými v jednotlivých skandinávských jazycích. Práce také může být brána jako pedagogická pomůcka při...
|
|
|
Kontrastivní analýza použití přívlastku v dánštině a češtině
Nedělčevová, Anna ; Stahr, Radka (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
Kontrastivní analýza použití přívlastku v dánštině a češtině Bc. Anna Nedělčevová Abstrakt Diplomová práce se zabývá použitím přívlastku v češtině a dánštině. Teoretická část obsahuje přehled využití přívlastku v systému obou jazyků. Praktická část se věnuje analýze úryvků z šesti překladových textů a zkoumá postavení a způsob vyjádření přívlastku v překladu a frekvenci použití a rozvitost přívlastku v originálních textech. Data byla analyzována pomocí kontingenčních tabulek. Analýza potvrdila větší část předpokladů získaných z teoretické části - častější využití kompozit v dánštině, občasné nahrazování českých genitivních přívlastků dánskými přívlastky tvořenými předložkovou vazbou a běžnější využití postponovaných adjektivních přívlastků v češtině. Odhalila ovšem i další tendence např. nahrazování dánských vedlejších vět přívlastkových postponovanými adjektivními přívlastky v češtině. Klíčová slova přívlastek, dánština, čeština, překlad, kontrastivní analýza, přídavná jména, složenina
|
|
|
Paralelní srovnání idiomů v českém, dánském a německém jazyce
Strnková, Karolína ; Stahr, Radka (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
Český abstrakt: Předkládaná práce si klade za cíl s pomocí jazykových korpora paralelně srovnat vybraný okruh dánských frazémů obsahujících názvy zemí a národností s němčině a češtině. Opírá se o část teoretickou, která popisuje přístup k českém, dánském a německém jazyce tématu zároveň nepřehlednost této oblasti jazyka společně s nedostatečným ukotvením frazeologické terminologie. Část praktická zkoumá celkový počet shromážděných dánských frazémů, které jsou podle míry sémantické, lexikální a formální shody jejich německými a českými protějšky rozčleněn do odpovídajících skupin. V samotném závěru je věnována pozornost také vzájemné blízkosti jednotlivých jazyků navzdory jejich příslušnosti k odlišné jazykové skupině. Mimo to je zde znázorněn procentuální podíl jednotlivých národností v rámci
|
|
|
Švédské derivační sufixy -is a -o jako dva slangové slovotvorné procesy v současném jazyce na sociálních sítích: korpusová studie
Löblová, Alžběta ; Dubec, Pavel (vedoucí práce) ; Štěříková, Hana (oponent)
The thesis is focussed on Swedish derivational suffixes -is and -o used in col- loquial Swedish or slang to coin embellished clippings or complex words. The aim of the thesis is to provide comparison of the suffixes in terms of the way new words are coined, what part of speech the words can be classified as and in terms of their meaning. The comparison helps to determine whether or not we are dealing with suffixes in competition. With respect to the way new words are coined with the suffixes, it was nec- essary to delineate some of the Swedish productive word-formation processes. The delineation of the productive processes in Swedish made possible to define the way new words with the suffixes -is and -o are coined. Newly coined words are usually marked by some degree of familiarity and often are perceived as creative neologisms by native speakers. Most words with these suffixes are randomly formed and as such are not used for a long period of time. For those reasons the suffixes are most productive in informal styles such as colloquial language or slang. The data sample is extracted from the texts on social media included in the Swedish corpus, where higher frequency of occurrence was expected. The analysis proved that the Swedish suffixes -is and -o are alike in terms of word-formation processes...
|
|
|
Analýza užívání pasivních konstrukcí v češtině a švédštině a jejich překladu
Braná, Marie ; Štěříková, Hana (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
Ve švédštině rozlišujeme dva typy pasiva, a to s-pasivum a opisné pasivum, přičemž s-pasivum se používá výrazně častěji. V češtině existuje opisné pasivum a tradičně se za pasivum považuje také zvratné pasivum, avšak na jeho zařazení do kategorie pasiva se lingvisté jednoznačně neshodnou. Opisné pasivum je spíše knižní a méně frekventované, zatímco běžnější zvratné pasivum se pokládá za neutrální pasivní konstrukci. Ve švédských beletristických textech se pasivum vyskytuje přibližně dvakrát častěji než v českých. Při analýze překladových řešení rozlišujeme tři typy pasivních konstrukcí, jelikož se oba podtypy opisného pasiva ve švédštině - vara-pasivum a bli pasivum - významově odlišují. Z analýzy vyplývá výrazná tendence překládat pasivum aktivem, v tom se velmi podobají překlady s-pasiva a bli-pasiva. Vara-pasivum, které má na rozdíl od nich výrazně stavový význam, bývá nejčastěji překládáno verbonominálním predikátem. Druhým nejčastějším překladovým řešením všech tří typů pasiva je pak překlad opisem. U překladu opisem se nejedná o homogenní kategorii, jelikož do ní řadíme všechna překladová řešení, která nespadají do žádné jiné kategorie. Klíčová slova Trpný rod, pasivum, diateze, čeština, švédština, překlad, zvratné pasivum, opisné pasivum
|
|
|
The contemporary Norwegians' understanding of Russenorsk
Boldižarová, Katarína ; Dubec, Pavel (vedoucí práce) ; Stahr, Radka (oponent)
Práce se zabývá srovnáním pidginu russenorsk se současnou norštinou (konkrétně její dominantní formou zvanou bokmål). Jejím cílem je jednak popsat podobnosti obou jazyků a ssenorsk srozumitelný pro současné Nory. Hlavní část práce porovnává pidžin lexikální rovině. Primárně se věnuje větným členům, slovotvorbě a struktuře vět. Práce se důkladněji věnuje zmíněnému pidžinu, z norské gramatiky jsou zmíněny pouze relevantní aspekty. Russenorsk má mnoho společných rysů s norštinou, avšak je to pidžin složený ze dvou jazyků a ruština v něm také hraje určitou roli. Od norštiny se liší rozlišnými morfologickými pravidly, s norského původu). Druhou částí práce je krátká analýza kterém se nacházejí různé věty z russenorsk. Dotazník byl vyplněn anonymně Nory, kteří odpověděli na řešili úkoly týkající se překladu, porozumění a určování větných členů. Poznatky získané porovnáním russenorsk s norštinou a cílený dotazník nám pomohly odpovědět na otázku, zda Norové rozumějí russenorsk a do Klíčová slova: russenorsk, norština, jazyk, lingvistika, jazykověda, pidžin
|
|
|
Aspect in the Slavic and Scandinavian languages: comparison and interlingual translation with examples from Czech, Ukrainian and Swedish
Polishchuk, Daria ; Štěříková, Hana (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
(på tjeckiska): Diplomová práce si klade za cíl na příkladu češtiny a ukrajinštiny prozkoumat slovesný vid neboli aspekt jako gramatickou kategorii: co vyjadřuje, jak se tvoří a kdy se v těchto jazycích používá. Vedle vidu popisuje také způsob slovesného děje neboli aktionsart. V úvodu je téma zasazeno do teoretického rámce a uvádí do kontextu dosavadního výzkumu a popisu kategorie vidu, aktionsart a aspektuality ve vztahu k temporalitě v ukrajinštině a češtině. Konkrétní příklady vyjádření způsobu slovesného děje a použití dokonavých a nedokonavých sloves jsou zdůrazněny v kapitolách zabývajících se jednotlivými jazyky. Dále jsou na příkladu švédštiny analyzovány prostředky, kterými lze vyjádřit aspekt v jazycích postrádajících aspekt jako gramatickou kategorii. Zvláštní pozornost je věnována frázovým slovesům jakožto jednomu z možných způsobů vyjádření aspektuality v takovýchto jazycích. Praktická část diplomové práce obsahuje korpusový výzkum zaměřený na překlad dokonavých českých a ukrajinských sloves do švédštiny (celkem 27 sloves). Je založený na metodě corpus driven a jeho cílem je zjistit, do jaké míry se při překladu slovanského dokonavého vidu používají švédská frázová slovesa. Analýza ukazuje, že frázová slovesa jsou relativně častým způsobem vyjádření dokonavosti při překladu vidu....
|
|
|
Syntactic and FSP aspects of the existential construction in Norwegian
Dubec, Pavel
Předložená rigorózní práce si klade za cíl zkoumat norskou existenciální konstrukci (presenteringskonstruksjonen) z hlediska syntaxe, statické sémantiky, dynamické sémantiky a aktuálního členění větného. Práce nejprve obecně nastiňuje Firbasovu teorii aktuálního členění a jednotlivé koncepty demonstruje na norských příkladech. Poté shrnuje ta pojetí, která se pro zkoumání existenciální konstrukce zdají nejrelevantnější. Analýza je založena na vzorku čítajícím 1000 příkladů (500 z krásné literatury a 500 z odborné literatury) a zaměřuje se především na nocionální podmět, sloveso a případné adverbiální určení. Syntaktická analýza zahrnuje pozici a strukturu nocionálního podmětu a adverbiálních určení. Vedle toho se pozornost klade také na lexikální sémantiku řídícího členu a statickou sémantiku adverbiálních určení. Aktuálněčlenská analýza si všímá toho, které aktuálněčlenské funkce mohou jednotlivé větné členy zastávat a jak se kombinují do jednotlivých aktuálněčlenských vzorců. Dále pak zkoumá vztah statické a dynamické sémantiky. Cílem těchto analýz je zjistit, za jakých okolností realizuje existenciální konstrukce presentační nebo kvalifikační škálu a v jakých funkcích se tyto realizace vyskytují. Rigorózní práce zkoumá aplikaci teorie aktuálního členění na skutečný norský text, a její výsledky...
|
|
|
Anglicismy v dánštině a češtině. Komparativní studie.
Šimsová, Anna ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
Tématem práce je srovnání přístupu k anglickým výpůjčkám v českém a dánském jazykovém prostředí. Ve snaze poskytnout celistvý obraz zkoumané problematiky se na proces přejímání anglicismů do obou jazyků nahlíží z několika rozdílných úhlů. První část práce je věnována popisu diachronního vývoje češtiny a dánštiny, a to především vlivu cizích jazyků na jejich slovní zásobu. Zde je také vymezena používaná terminologie a zároveň je popsán teoretický rámec práce, tedy způsoby obohacování slovní zásoby a rozdělení výpůjček z cizích jazyků. Druhá část práce je věnována pohledu sociolingvistickému, popsána je jazyková politika obou zemí, přístup jazykových institucí a ústřední témata, jež jsou příznačná pro současnou jazykovou situaci v České republice a v Dánsku. Třetí část pak popisuje formální adaptaci anglicismů v češtině a dánštině z hlediska morfologického, ortografického, fonetického a syntaktického. V poslední kapitole je věnován prostor vyhodnocení ankety, která představuje praktickou část této diplomové práce. Teoretická část práce byla zpracována pomocí metody literární rešerše a praktická část pomocí metody dotazování. Jelikož se práce zabývá dvěma jazyky zároveň, v celé práci byla použita také metoda srovnávání. Klíčová slova: anglicismy, čeština, dánština, přejímání cizích slov, strategie...
|
host ::
RSS.