|
|
Návrh simulátoru ranního slunce
Suský, Stanislav ; Krbal, Michal (oponent) ; Štěpánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá seznámením s problematikou vlivu elektromagnetického záření na cirkadiánní rytmy a jejich vlivu na organismus. V práci jsou popsány cirkadiánní rytmy a jejich vliv na organismus, umístění a popis funkcí důležitých orgánů a vliv elektromagnetického záření na tyto orgány. Jsou popsány zdroje světla a jejich vliv na cirkadiánní rytmy.
|
|
|
Chronotypy a sociální jet lag v souvislosti s obezitou
Halászová, Andrea ; Fárková, Eva (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
V přírodě lze pozorovat řadu dějů, které podléhají určité pravidelnosti a s určitou periodou se opakují. Mezi tyto děje patří mj. i rytmus cirkadiánní s periodou přibližně jeden den. Jeho hlavním synchronizátorem je světlo, ovšem na synchronizaci má vliv i mnoho vnějších faktorů, mezi které patří i sociokulturní prostředí, v němž člověk žije. Cirkadiánnímu rytmu podléhá řada dějů v organismu, u každého člověka ovšem může být nastavení cirkadiánního rytmu lehce odlišné. Toto individuální nastavení nazýváme chronotyp. Výkumy posledních let ukazují, že velmi důležité je to, zda člověk žije v souladu se svým chronotypem. Dlouhodobý nesoulad a cirkadiánní desynchronizace vytvořená tlakem společnosti na život v ní udávaném rytmu se nazývá sociální jet lag. Mnohé studie potvrzují, že právě sociální jet lag může hrát roli v patogenezi mnoha civilizačních onemocnění včetně obezity. Proto by mohla být přínosem aplikace poznatků o fungování cirkadiánního rytmu a jeho porušení do klinické praxe, ať už pro zajištění efektivnější léčby souvisejících onemocnění či účinné prevence.
|
|
|
Plasticita cirkadiánních rytmů štěnice domácí
Čejková, Lada ; Balvín, Ondřej (vedoucí práce) ; Doležel, David (oponent)
Cirkadiánní rytmy jsou přítomné u všech organismů od prokaryot přes rostliny až po živočichy. Jsou značně plastické, schopné se adaptovat na okolní klimatické podmínky a na aktuální dostupnost potravy, takové rozdíly v podmínkách vedly i ke vzniku vnitrodruhových polymorfismů cirkadiánních rytmů. Tato práce shrnuje známá data o plasticitě cirkadiánních rytmů, mechanismech, kterými jsou cirkadiánní rytmy řízené, a jejich vzájemnou závislost. Cirkadiánní rytmy byly u ektoparazita člověka štěnice domácí (Cimex lectularius) studovány pouze sporadicky, obrácení rytmu je možné docílit pouhou změnou osvitu. Se znalostmi o plasticitě cirkadiánních rytmů bude možné přesně zjistit, jaké změny v mechanismech řízení cirkadiánních rytmů se u štěnice dějí. Klíčová slova: cirkadiánní rytmy, štěnice domácí, plasticita cirkadiánních rytmů, polymorfismus cirkadiánních rytmů
|
|
|
Zkoumání vybraných cirkadiánních determinant u tělesně postižených
JANKOVSKÁ, Alena
Cirkadiánní rytmy jsou rytmické změny, které lze pozorovat v řadě funkcí lidského organismu na úrovni buněčného i orgánové. Příkladem je spánek a bdění, tělesná teplota, uvolňování hormonů a další. Tato bakalářská práce pojednává o cirkadiánních determinantech klientů Rehabilitačního ústavu Kladruby, kteří mají tělesné postižení. Praktická část byla zhotovena pomocí standardizovaného dotazníku Cirkadiánní typologie CIT Harada & Krejčí (2010), který vyplnilo 77 klientů Rehabilitačního ústavu Kladruby. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou podmínky ke kvalitnímu spánku v Rehabilitačním ústavu Kladruby a zdali má tělesné postižení vliv na kvalitu spánku. Vyhodnocením výsledků bylo prokázáno, že klienti Rehabilitačního ústavu Kladruby mají pouze zřídka problémy s usínáním. Většina z dotazovaných usne do patnácti minut od ulehnutí do postele. Problémy nastávají během noci, kdy se více než třikrát probudí 26 % mužů a 41,3 % žen.
|
|
|
Pineální léze: klinický obraz, produkce hormonů a kvalita spánku, efekt chirurgické léčby
Májovský, Martin ; Netuka, David (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Lipina, Radim (oponent)
Úvod: Pineální krajina je hluboká oblast mozku obklopená vysoce elokventními strukturami. Expanzivních léze, které nacházíme v této oblasti, jsou cysty glandula pinealis, nádory glandula pinealis (od pineocytomu po pinealoblastom) a dále metastázy, germinální nádory, meningeomy, gliomy, hemangioblastomy a neuroektodermální nádory. V této práci jsem se zaměřil na pineální cysty, jež jsou benigní afekce lidské šišinky na pomezí varianty normy a patologie. Klinický přístup k pacientům s pineální cystou je velmi kontroverzní, zejména pokud přichází s nespecifickými potížemi. U malé části nemocných lze zvažovat chirurgickou léčbu ovšem indikační kritéria nejsou jasně definována. Hlavní funkcí šišinky je řízení cirkadiánních rytmů skrze hormon melatonin, není ale doposud známo, jak pineální cysta ovlivňuje sekreci melatoninu a jak se mění po resekci cysty. Materiál a metodika: Prospektivně vedená sestava zahrnuje pacienty s pineální cystou větší než 7 mm, kteří byli vyšetřeni na naší klinice mezi lety 2000 a 2016. Zaznamenána byla epidemiologická data, příznaky, chirurgické výsledky a radiologické parametry. V podskupině 4 operovaných a 3 neoperovaných pacientů byl stanoven 24-hodinový profil melatoninu, kortizolu a glykemie. Dále jsme provedli online dotazníkový výzkum, abychom porovnali praktiky léčby...
|
|
|
Mechanismy mateřské synchronizace fetálních cirkadiánních hodin
Černá, Barbora ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Balaštík, Martin (oponent)
Naše tělo je vystavené velkému množství cyklických změn ve svém okolí, jako je například střídání dne a noci nebo ročních období. Aby mohl organismus tyto změny předvídat a včas na ně reagovat, je vybaven vnitřními hodinami, které rytmicky ovlivňují fyziologické procesy, jako jsou spánek nebo metabolické rytmy. Vzhledem k tomu, že narušení naší vnitřní rytmicity na molekulární i behaviorální úrovni přispívá k mnoha závažným onemocněním, je nezbytné, aby byly všechny mechanismy těchto vnitřních hodin správně vyvinuty a seřízeny. Za prvotní nastavení našich cirkadiánních hodin je odpovědná matka, která za pomoci nejrůznějších signálů předává embryu rytmickou informaci o střídání dne a noci. Ačkoliv je tato synchronizace mezi matkou a mládětem tématem, kterému se věnuje čím dál více pozornosti, dosud není znám její přesný mechanismus. Tato práce si klade za cíl přispět k aktuálnímu poznání této problematiky. Experimenty, realizované v této práci, se týkají zkoumání schopnosti mateřských signálů synchronizovat centrální cirkadiánní hodiny embrya s okolními podmínkami. Březím samicím bylo manipulováno se světelným i potravním režimem a následně byl pozorován efekt těchto změn na neuronální aktivitu v suprachiasmatických jádrech 19ti denních embryí, měřený pomocí exprese genu c-fos.
|
|
|
Interaction between circadian clock and macrophages in the adipose tissue
Honzlová, Petra ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Horáková, Olga (oponent)
Dobře fungující cirkadiánní systém je důležitou součástí zdravého organismu a jeho narušení může vést k ovlivnění metabolických funkcí a následným rozvojem obezity a diabetu mellitu 2.typu. Obezita je obecně doprovázena zvýšenou migrací pro-zánětlivě polarizovaných makrofágů (M1) do tukové tkáně. V této práci jsme ukázali, že interakce makrofágů tohoto typu s tukovou tkání má významný vliv na rytmickou expresi hodinových genů v adipocytech. Dále jsme zkoumali efekt vysokotuké diety a diety obohacené o omega-3 mastné kyseliny na cirkadiánní oscilace v bílé tukové tkáni a různě polarizovaných makrofázích. Tato dieta ovlivnila chod hodin v tukové tkáni a v M0 a M2 polarizovaných makrofázích. Tyto výsledky podporují předchozí objevy týkající se efektu omega-3 mastných kyselin na metabolismus a naznačují jejich efekt na cirkadiánní systém. Klíčová slova: cirkadiánní rytmy, tuková tkáň, makrofágy, omega-3 mastné kyseliny, high fat diet
|
|
|
Cirkadiánní preference se zaměřením na děti žákovského věku
Kasalová, Michaela ; Janečková, Denisa (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Bakalářská práce: Cirkadiánní preference se zaměřením na děti žákovského věku Řešitel: Michaela Kasalová Vedoucí práce: PhDr. Denisa Janečková, Ph.D. Abstrakt: Chronobiologie (název je odvozen z řeckého slova chronos = čas) je vědní obor zabývající se biologickými rytmy, které podléhají určitým cyklům s různou délkou periody. Za nejdůležitější rytmy pro člověka lze považovat tzv. cirkadiánní, jejichž perioda je přibližně 24 hodin. Tyto rytmy ovlivňují individuální načasování fyziologických, biochemických a psychologických proměnných, které odborně nazýváme chronotypy. Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat chronotypy z historického pohledu, nastíní jednotlivé typy a jejich specifika, biologickou podstatu a souvislost s cirkadiánními rytmy a spánkovým režimem. Rozdíly mezi chronotypy nejsou pouze u jednotlivých osob, ale liší se i s věkem, proto se zaměříme na děti školního věku. Žáci jsou dnešním školním systémem tlačeni k určitému rytmu, který nemusí ladit s jejich přirozeným vnitřním biorytmem, a to může ovlivňovat jejich prospěch i další studijní možnosti.
|
|
| |
|
|
Intervence sester v souvislosti s prevencí spánkové deprivace pacientů na jednotkách intenzivní péče
Růžičková, Martina ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Vaňková, Milena (oponent)
V odborné literatuře lze najít celou řadu studií zabývajících se problematikou spánku v souvislosti s výkonem práce ve směnném provozu. Naopak málo studií se věnuje podmínkám pro kvalitní odpočinek a spánek pacientů hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Nedostatečný nebo nekvalitní spánek a odpočinek patří k nejčastějším problémům, které uvádějí pacienti po proběhnuté hospitalizaci na jednotkách intenzivní péče (JIP). Spánek patří mezi základní biologické potřeby člověka. Nedostatek spánku však může vést jak k fyziologické tak psychické dysfunkci, což má za následek ovlivnění procesu hojení. Diplomová práce se věnuje problematice spánku pacientů hospitalizovaných především na jednotkách intenzivní péče. Cílem práce je zjistit názory sester pracujících na jednotkách intenzivní péče ohledně uspokojování potřeb v souvislosti se spánkem a odpočinkem u hospitalizovaných pacientů a zmapování, jakých opatření využívají pro zabránění výskytu obtíží v této oblasti. Teoretická část práce popisuje nejprve fyziologii spánku a biologických rytmů, následně poruchy spánku, dále pak faktory ovlivňující spánek spolu s důsledky jeho nedostatku a nakonec ošetřovatelský proces u pacientů s poruchou spánku. Empirická část práce prezentuje výsledky dotazníkového šetření a následně provedené statistické...
|
host ::
RSS.