|
|
Vliv urbanizace na kvalitu habitatu vodních toků.
Stádníková, Monika ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Králová, Magdalena (oponent)
Zvýšení nepropustného pokrytí krajiny jako důsledek urbanizace mění přirozený cyklus vody. Změny ve tvaru a rozměrech městských toků a následné zhoršení kvality vody jsou nejvíce viditelné dopady zvýšené nepropustnosti. Větší četnost a prudkost záplav, eroze koryta a narušení vodních habitatu vyplývají z urbanizace povodí. Proměny vodního prostředí v návaznosti na hydrologické změny velmi ovlivňují fungování vodních toků.
|
|
|
Zvláštnosti právní úpravy ochrany životního prostředí ve městech
Erbenová, Kateřina Alžběta ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Fabšíková, Tereza (oponent)
Zvláštnosti právní úpravy ochrany životního prostředí ve městech Abstrakt Trendem moderní společnosti je urbanizace, jejíž součástí je přesun části obyvatelstva z venkovského prostředí do měst. Ruku v ruce s tímto trendem však dochází k vyšší koncentraci lidí ve městech, což vede ke zvýšenému spotřebovávání přírodních zdrojů, produkci znečišťujících látek a odpadů a dalším činnostem, které mají negativní vliv na městské životní prostředí. Tato diplomová práce se zabývá zvláštnostmi městského životního prostředí a právními nástroji, které mají města ke zlepšení tohoto životního prostředí k dispozici. Cílem práce bylo definovat pojem město jak z hlediska právního, tak urbanistického, a na základě této definice potom vymezit odlišnosti měst od zbytku území a vliv těchto odlišností na městské životní prostředí. Následně je věnována pozornost právní úpravě jednotlivých oblastí životního prostředí se zaměřením na městské oblasti. Cílem je popsat právní úpravu relevantní pro městské životní prostředí a nástroje ochrany životního prostředí, které mají města k dispozici. Z obsahového hlediska je práce rozdělena do tří částí. První část pojednává o pojmu město a jeho definici v právním řádu České republiky, ale i urbanistické definici tohoto pojmu, popisu typických znaků města a jeho specifik, a obecnému představení...
|
|
|
"Budiž světlo!" Veřejné osvětlení v českých městech v 19. a na počátku 20. století
Jelínek, David ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Pokludová, Andrea (oponent)
Fenomén zavádění veřejného osvětlení se v českých městech pojí především s nárůstem obyvatelstva v regionálně významných centrech průmyslu, obchodu, řemesla, nebo správy. Tato práce si na rozdíl od klasických historiografických monografií klade za cíl zkoumat, jakým způsobem k zavádění veřejného osvětlení docházelo, kdo se na něm podílel a co všechno se s tím pojilo. Za pomoci analýzy literárních pramenů, zejména pak novinových (jak celozemských, tak lokálních) článků a archivních záznamů se práce snaží poukázat na atributy světla nejen jako čistě praktického městského prvku, ale také jako nositele symbolických rovin bezpečnosti a pokroku. Ukázalo se, že světlo hrálo důležitou roli jako udržovatel bezpečnosti a svou přítomností předcházelo kriminálnímu jednání. Dále vyšlo najevo, že světlo chápáno jako projev civilizace, vzdělanosti a pokroku. Mít na ulicích veřejné osvětlení tedy nebylo otázkou pouze praktickou, ale mělo i svou rovinu symbolickou. To se také odráželo ve volebních programech místních politických stran. Nebyly to však obce, kdo vynaložil značné náklady na modernizaci světlené infrastruktury (založení plynáren, elektráren, položení potrubí), byly to soukromé subjekty, které s obcemi uzavíraly smlouvy na desetiletí. Poměrně záhy se však ukázalo, že se jedná o velmi výnosný podnik,...
|
|
|
Biodiverzita zelených střech
Matoušková, Kateřina ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Šípek, Petr (oponent)
Zelené střechy díky své multifunkčnosti nabízí zajímavé řešení mnoha problémů najednou. Na malé ploše přináší výhody lidem i přírodě. Tepelně izolují budovy, zlepšují lokální mikroklima a zmírňují efekt městského tepelného ostrova. Zvyšují kvalitu ovzduší a také pomáhají zadržovat vodu v krajině. V kombinaci se solárními panely a retenčními nádržemi mohou zelené střechy přispívat k modernímu trendu výstavby zelených - udržitelných - budov. Dále mohou sloužit k pěstování plodin a k rekreačním aktivitám. Kromě člověkem sázených rostlin vytváří zelené střechy prostor i pro volně rostoucí rostliny. Divoké rostliny mohou zelené střechy spontánně kolonizovat a tím rozšiřovat svůj areál výskytu. Přítomné rostliny vytváří životní prostor pro mnoho živočichů (především bezobratlých) a poskytují potravu opylovačům. Ptactvu slouží kromě potravních stanovišť i k hnízdění a jako odpočinkové místo během migrace. V této práci byl zhodnocen přínos zelených střech se zaměřením na podporu biodiverzity. V současnosti se však většina vědeckých studií zabývá výhodami zelených střech v souvislosti s ochranou životního prostředí či technickou stránkou realizace střech. Menší část studií zkoumá biodiverzitní funkčnost zelených střech. Mým cílem bylo zjistit, jaké faktory nejvíce ovlivňují biodiverzitu zelených střech a...
|
|
|
Analýza prezentace motivu slumu a života v něm v českých médiích v letech 2010-2017
Kučerová, Zuzana ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediální prezentací světových slumů v českém prostředí v průběhu let 2010-2017. V současné době žije ve slumech podle posledních odhadů více než jedna miliarda lidí. Dá se předpokládat, že počet obyvatel v těchto chudinských čtvrtích bude v příštích desetiletích narůstat. Většina slumů se nachází v městských oblastech rozvojových státech, které ve srovnání s rozvinutějšími zeměmi zaznamenávají vyšší míru urbanizace. Slumy jsou přelidněná místa měst, kde obyvatelé žijí v nevyhovujících podmínkách s nedostatkem pitné vody, zhoršenou hygienou, kanalizací, zdravotní péčí atd. Diplomová práce se zaměřuje na mediální prezentaci pěti slumů (Kibera, Dharavi, Khayelitsha, Ciudad Neza a Orangi Town), které se řadí mezi největší na světě. Práce stručně shrnuje sociální konstrukci reality podle T. Bergera a P. L. Luckmanna, mediální konstrukci reality a zpravodajské hodnoty. Přibližuje blíže pojmy slum, rozvojová země, urbanizace a uprchlická krize. Zkoumá texty kombinací kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy. Kvantitativní obsahová analýza vychází ze tří výzkumných otázek a šesti hypotéz. Pro výzkum bylo využito databáze Newton Media, prostřednictvím které byly vybrány relevantní příspěvky z novin, časopisů a jejich internetových mutací, webových portálů veřejnoprávních médií...
|
|
|
Vliv urbánního gradientu na společenstva netopýrů ve středoevropské krajině
Kočí, Jakub ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Andreas, Michal (oponent)
Letouni (Chiroptera) jsou obvykle chápáni jako skupina, která je významně ohrožena ničením stanovišť spojeným s lidskou činností. Ve středoevropské krajině však významná část druhového spektra využívá úkryty v lidských stavbách, přičemž u některých druhů jsou přírodní úkryty marginální či prakticky neznámé. Vzhledem k vazbě velké části našich netopýrů na fragmentované prostředí a v souvislosti s dlouhodobým vlivem člověka na středoevropskou krajinu se nabízí otázka, zda není alespoň pro část našich druhů vliv člověka skrze poskytování vhodných úkrytů spíše pozitivní. Na základě analýzy vlivu struktury krajinného pokryvu a členitosti krajiny na densitu, diverzitu a populační strukturu netopýřích společenstev získaných pomocí standardizovaných odchytů do sítí v rámci nízko položených (do 500 m n. m.) oblastí České republiky (celkem 204 lokalit, 3585 jedinců, 22 druhů netopýrů) bylo zjištěno, že i když jsou reakce druhově specifické a několik druhů vykazuje pozitivní vazbu na lidskou zástavbu, tak většina druhů spoléhá na rozlohu listnatého lesa a další člověkem nezasažené biotopy, jako jsou vodní plochy. Navzdory našemu očekávání se ukázalo, že nejvýznamnějším prvkem určujícím přítomnost různých pohlaví je členitost krajiny. Klíčová slova: Letouni, Chiroptera, fragmentace, Evropa, mírný pás
|
|
|
Druhové charakteristiky a ekologické podmínky související s průnikem ptáků do měst
Grünwald, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Lidská sídla představují nový typ prostředí, na jehož rychlou expanzi musí organismy reagovat. Pro ochranu biodiverzity je klíčové pochopit, jaké mechanismy tuto reakci podmiňují. Tato práce se zaměřuje na urbanizaci u ptáků, a to jak z pohledu společenstva, tak z pohledu jednotlivce. Cílem práce je zjistit, zda jsou některé druhy "předurčeny" k úspěchu v městském prostředí, nebo zda do měst mohou potenciálně proniknout všechny druhy na základě lokálních podmínek. Rešerší dostupných literárních pramenů jsem zjistil, že nelze definovat univerzální mechanismus, kterým urbanizace ptáků probíhá, existují však společné vlastnosti, které sdílí většina ptáků obsazujících města. Úspěšné městské druhy jsou většinou omnivorní nebo granivorní, hnízdí na stromech nebo v dutinách a celkově jde spíše o ekologické generalisty. Velmi často jde o druhy nepůvodní, které se vyskytují ve městech po celém světě.
|
|
|
NOVÉ STARÉ BRNO Návrat bydlení do center měst
Lysá, Karolína ; Kaštánková, Jana (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá tématem návratu bydlení do center měst. Je rozčleněna do třech oddílů. V první části analyzuji dotčené území. Na analytickou část navazuji urbanistickou studií, která nabízí řešení reurbanizace dané lokality. Poslední oddíl je věnován urbanistickému detailu - obytnému bloku členěnému na osm bytových domů, z nichž čtyři zpracovávám na úrovni architektonické studie.
|
|
| |
|
|
Effects of urbanization on the landscape of a Modern City in Ghana: A case study of sunyani
Boateng, K. A. ; Mensah, Caleb ; Agyei, Thomas ; Švik, Marian
Changes in land use through urbanization and agriculture are the key anthropogenic effects of climate change. Thus, the preservation of natural environment of urban areas is essential for conserving water and soil, while still adjusting the microclimatic variables (temperature, precipitation, relative humidity, etc.) and stabilizing the natural ecological system from destruction. It has been observed that most parts of city's green vegetation have been lost due to housing developments and commercial activities. This study was carried out to assess the effect of the change in land use on a modern city like Sunyani, by observing the significant changes in vegetation cover from LANDSAT TM imagery over a 31-year period (1986 – 2017). From the study, there was significant decline of vegetation cover from 1986 to 1999, and no significant change from 1999 to 2017. There were also significant changes in the built-up areas from 1986 to 1999 and no significant change from 1999 to 2017. Adoption of sustainable and environmentally friendly technologies that maintain open green vegetation is recommended for future city planning.
|
host ::
RSS.