|
|
Motiv "noci" u Jana od Kříže a v současné spiritualitě
Andil, Jan ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem temné noci v díle svatého Jana od Kříže a ve tvorbě současných duchovních autorů. Nejdříve se zaměřuje na společenská a životopisná fakta týkající se španělského karmelitánského mystika Jana od Kříže, která jsou kontextem Janovy duchovní tvorby a bez nichž by symbol temné noci postrádal své historické zařazení. Následuje výpis a stručná charakteristika stěžejních děl Jana od Kříže. Z těchto textů se motivem temné noci zabývá "Výstup na horu Karmel" a "Temná noc", které tvoří dva aspekty jedné cesty vedoucí ke sjednocení s Bohem. Se samotným motivem temné noci se setkáváme ve třetí kapitole. Nejdříve se podíváme na temnou noc popsanou Janem od Kříže, poté nás bude zajímat symbolika temné noci ve světcově díle, její členění a vyústění. Poslední kapitola nás potom seznamuje s pohledem současných duchovních autorů, jmenovitě Thomase H. Greena, Tomáše Halíka, Iaina Matthewa, Geralda G. Maye a Wilfrida Stinissena, na motiv temné noci.
|
|
|
Zázrak nebo ošklivý pád z olivovníku? Středověký spor o stigmata svatého Františka z Assisi
Hlaváč, Stanislav ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Diplomová práce pojednává o středověkém sporu o stigmata Františka z Assisi. Náboženský fenomén stigmat nahlíží z hlediska obecného vývoje vrcholně středověké spirituality. Práce se snaží respektovat chronologický vývoj polemiky a podle toho rovněž pojednává o postupu františkánské reflexe stigmat. Jedna z kapitol je věnována rozboru počátků františkánské tradice o stigmatech zakladatele. Následně práce pojednává o odporu vůči kultu stigmatizovaného světce z hlediska řádových pramenů a papežských bul hájících pravost stigmat. Předposlední kapitola je věnována vývoji františkánské teologie stigmat, která vyústila v exaltaci postavy zakladatele a jeho řádu. Na základě tohoto vývoje se stigmata stala předmětem rivality mezi františkány a dominikány, o čemž pojednává poslední kapitola.
|
|
|
Imago Dei v *Zrcadle prostých duší*
Härtelová, Eliška Dana ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Cílem práce je dobové zasazení, analýza a interpretace Zrcadla prostých znicotněných duší, které zůstávají jen ve vůli a touze lásky, mystického textu z počátku čtrnáctého století spojeného se jménem francouzské bekyně Markéty Porete. Práce se zabývá především konceptem imago Dei, který vnímá v úzké souvislosti s Markétiným náhledem na mystické sjednocení duše s Bohem. Klíčovou roli hraje v textu interpretace lásky a imitatio Christi.
|
|
| |
|
|
Postava golema v německé literatuře a její možné interpretace
Škorvánková, Lucie ; Markvartová, Eva (vedoucí práce) ; Bučková, Tamara (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postavou golema a jejími možnými interpretacemi. První kapitola je zaměřena obecně na umělé výtvory, do kterých bývá řazena právě postava golema. Druhá kapitola se věnuje původu a významu slova golem, dále uvádí výčet jeho vlastností a návody ke stvoření. Kromě typického pojetí golema pojednávají následující dvě kapitoly o archetypu stínu a motivu dvojníka. Archetypem stínu se podrobněji zabýval C. G. Jung a co se týče problematiky dvojníka, vychází tato práce z díla O. Fischera a D. Hodrové. Pátá kapitola je věnována pražskému golemovi a jeho stvořiteli rabbi Löwovi. Kromě českých pověstí jsou uvedeny i pověsti německé, konkrétně kniha Sippurim, ze které mnozí autoři ovlivnění golemovským tématem čerpali. V následujících kapitolách jsou rozebírána jednotlivá díla německé literatury. Jako první je analyzována báseň Ludwiga Kalische Die Geschichte von dem Golem, ve které je lyricky zpracován motiv golema. Následuje rozbor díla Isabella von Ägypten od A. von Arnima, které pojednává o golemovi ženě, dvojnici hlavní hrdinky Belly. Kromě těchto dvou děl je interpretována i povídka Der Sandmann od E. T. A. Hoffmanna, ve které se objevuje jak postava golema, dřevěná loutka Olimpie, tak motiv dvojníka v podobě advokáta Coppelia a prodejce tlakoměrů Coppoly. Posledním dílem,...
|
|
|
Motiv ohně a krve v Žízních Bohuslava Reynka a v Les Noces Pierra Jeana Jouvea
Raušerová, Andrea ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Tato práce se snaží nahlížet básnické texty Bohuslava Reynka a Pierra Jeana Jouvea prizmatem motivů ohně a krve. Pozornost je zaměřena na jejich ranou tvorbu, tedy u Bohuslava Reynka na jeho Žízně a u Pierra Jeana Jouvea na Les Noces. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část poskytuje vhled do bádání v oblasti motivů ohně a krve, k čemuž jsou použita východiska jak literární teorie (např. Bachelard), tak psychoanalýzy (Jung a další) a teologie (Špidlík). Další kapitola teoretické části shrnuje dosavadní odbornou recepci obou výchozích analyzovaných textů, samozřejmě s přihlédnutím na zkoumané motivy. K tomuto účelu slouží u Reynka především interpretace Medova a Putnova, u Jouvea Picové, Kellyho a mnohých dalších. Hlavní část diplomové práce pak sestává ze sémanticko-motivické analýzy. Autorka práce v ní hledá nejrůznější podoby motivů ohně a krve, jako např. ohnivých jazyků (symbol Ducha svatého), probodeného srdce i jejich prolínání, tedy např. planoucího srdce, krvácejícího slunce apod. Závěr práce pak nabízí komparativní analýzu básnických topoi ohně a krve a jejich proměn v realizacích obou básníků. Z té vysvítá, že oba přistupují k těmto obrazům odlišně, Reynek s pocitem intenzivního vysychání (oné žízně), Jouve výrazně dramatičtěji, násilničtěji a...
|
|
|
Terezie z Avily a Augustin: Bůh v nitru
Čadilová, Anna ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Zatlkajová, Katarína (oponent)
Práce se věnuje tématu Boží přítomnosti v duši člověka u sv. Terezie z Ávily s přihlédnutím k téže myšlence u sv. Augustina. Zasazuje autorku do kontextu společenských proměn v 16. století a pak do kontextu literárního. Ten je sledován nejprve z diachronního hlediska, jakožto tradice mystické literatury, do níž patřili Augustin i Terezie, poté z hlediska synchronního, tedy jako španělská mystická literatura Zlatého věku. Dále je vylíčeno rodinné prostředí sv. Terezie, které ji vedlo k duchovní literatuře i k rytířským románům, vstup do kláštera a "druhá konverze" spojená s Augustinovými Vyznáními. Poté je popsána Tereziina tvorba a hlavně autorčina pozice ve společnosti, která vyžadovala poslušnost autoritám, ale přitom dovolovala i šíření vlastních názorů a jisté potěšení z psaní. Je zvláště zajímavý fakt, že se Terezie mohla dostat k původně latinsky psanému Augustinovu dílu, proto je představena nejprve celkově její četba, která zahrnovala vedle duchovní literatury také rytířské romány, poté konkrétně Augustinovo dílo, na které se Terezie přímo odvolávala jen výjimečně, ale zato v průběhu celé tvůrčí kariéry. Nakonec se práce zaměřuje přímo na Augustinova Vyznání, Tereziin Život a Hrad v nitru a v nich sleduje téma Boží přítomnosti v nitru člověka. Zjišťuje, že autorům jsou společné některé...
|
|
|
Recepční příběh textů Miloše Urbana
Budílková, Jitka ; Králíková, Andrea (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá autorskou osobností a romány Miloše Urbana. Cílem práce bylo zmapovat jejich dosavadní recepci, a to především s ohledem na vývoj a reflexi autorského stylu a podobu vypravěče. Vzhledem k tomu, že se jedná o autora současného a jeho dílo ještě není reflektováno v samostatné monografii, tvořily materiál práce především recenze, a to jak recenze publikované v literárních časopisech, tak ty uveřejňované v denním tisku. Práce se zaměřila mimo jiné na konfrontaci pohledu recenzentů a mého vlastního kritického čtení autorových románů.
|
|
|
Stigmata a stigmatizovaní ve středověku
Janatová, Nikola ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
(česky) Magisterská diplomová práce se zabývá fenoménem stigmat a stigmatizovaných osob ve středověku. Skládá se tří na sebe navazujících částí. Cílem první části je zmapování symboliky Ukřižování od počátku křesťanství až po první stigmata Františka z Assisi roku 1224. Hlavní část se zabývá samotným fenoménem stigmat: jejich definicí, podstatou a přijetím v církevním, i odborném prostředí. Závěrečná část se zaměřuje na významné středověké nositele stigmat a analýzou jejich hagiografie. Klíčová slova (česky) Stigmata, Ježíš Kristus, kříž, ukřižování, krvavý pot, krvavé slzy, trnová koruna, mystika, sebe ztotožnění.
|
|
|
"Býti stromem v tiché zemi." Poetika samoty Ludmily Maceškové
Boháčová, Kristýna ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Práce sleduje linii samoty v poezii Jana Kameníka (vlastním jménem Ludmila Macešková). Všímá si autorovy nezařaditelnosti do literárních skupin 40.-60. let 20. století a především pozoruje jeho dramatickou cestu motivovanou touhou nalézt osobitý výraz své zkušenosti. Nejprve se věnuje prostorům, jež se podílejí na Kameníkově odstiňování jednotlivých etap cesty. Poté se soustředí na básnický jazyk, jenž je vystaven neustávající potřebě vtisknout do slov zážitek. Na závěr dospívá k dotyku jakožto specifickému zjevení jména, v němž jsou překonány všechny rozdíly.
|
host ::
RSS.