|
|
O víře v moc
Smetana, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
V této práci je fenomén (zejména lidské) moci zkoumán z hlediska principu, na kterém je člověkem přijímán - v tomto smyslu se práce zabývá uvěřitelností různých forem moci. Nejprve vychází z pojetí moci u Machiavelliho (Vladař), v němž se snaží upozornit na nebezpečí absolutizace tohoto principu. Ke vhledům do Machiavelliho myšlení využívá analýzy Ľubomíra Beláse, jakož i pohledů Anny Hogenové, Jana Patočky, Ernsta Jüngera, Václava Bělohradského a dalších autorů. Práce též uvádí Komenského kritiku Machiavelliho pojetí. Vzniká tak určité odhalení principu moci, který přehlíží jiné hodnoty a před nímž práce v tomto smyslu varuje. Dále práce zkoumá pojetí Václava Klause (Modrá, nikoliv zelená planeta), které s pomocí myšlenek zejména Jana Kellera a srovnání s vědeckými názory (Ravi Kumar Kooparapu) na ekologickou problematiku hodnotí jako uzavřené do jisté koncepce ekonomie, která v tomto smyslu vlastně slouží jako nástroj moci či jako nástroj zesměšňující některé druhy tázání. Práce dále zkoumá extrémní formu účelového pokroucení obrazu světa u ideologa Alexandera Dugina (Velká válka kontinentů), ukazuje zde nebezpečné mocensko-demagogické rysy, které porovnává s podobnými jevy u Rudolfa Goebbelse, jakož i vytváří obranu proti Duginovým metafyzicko-dualistickým spekulacím, a to především...
|
|
|
Koncepce Společného evropského domu M. S. Gorbačova
Stejskalová, Jana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Tato bakalářská práce "Koncepce Společného evropského domu M. S. Gorbačova" analyzuje proevropsky orientovanou myšlenku sovětské zahraniční politiky, která vešla ve známost v polovině 80. let. Šlo o koncept mírové vize a nové otevřenosti Sovětského svazu vůči politice Spojených států amerických a Západu v době studené války. Toto období se vyznačovalo vzájemnou nedůvěrou dvou ideologicky odlišných bloků a reálnou hrozbou jaderného konfliktu. Gorbačov nebyl jediným státníkem, který se evropskou politikou zabýval. Šíření evropských idejí má bohaté historické pozadí. Konkrétně s prvkem společného evropského domu se bylo možné setkat již v rámci zahraniční politiky Leonida I. Brežněva. O aktivní prosazování této koncepce se však zasloužil až Michail S. Gorbačov, kterému je rovněž připisováno její autorství. Tato bakalářská práce mapuje vznik, vývoj i zánik této sovětské zahraniční politiky. A to, včetně průvodních událostí a zásadních postojů západních zemí k ní. Diskutuje také důležité mezníky, které tuto koncepci zásadně ovlivnily. Kromě detailní analýzy obsahu diskutované myšlenky se práce zároveň zaobírá i jejím teritoriálním odkazem. Gorbačovův Společný evropský dům je vedle dalších důležitých aspektů neodmyslitelně spjat s pádem železné opony a s rozpadem Sovětského svazu.
|
|
|
Odštěpené subjekty od KSČ(M)
Zítek, Michal ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Anotace: Michal Zítek: Odštěpené subjekty od KSČ(M) Cílem práce bylo poskytnout ucelený pohled na politické subjekty, které vznikly odštěpením od KSČ(M). Práce Vás seznámí s dílčím vývojem mateřské a podmínkami, které z něho vyplývaly pro vznik nových stran. Práce představí vývoj jednotlivých stran, jejich základní programové body a nejvýraznější osobnosti.
|
|
|
Odštěpené subjekty od KSČ(M)
Zítek, Michal ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Anotace: Michal Zítek: Odštěpené subjekty od KSČ(M) Cílem práce bylo poskytnout ucelený pohled na politické subjekty, které vznikly odštěpením od KSČ(M). Práce Vás seznámí s dílčím vývojem mateřské a podmínkami, které z něho vyplývaly pro vznik nových stran. Práce představí vývoj jednotlivých stran, jejich základní programové body a nejvýraznější osobnosti.
|
|
|
Dopad Velkopáteční dohody na protestantskou komunitu
Ročejdlová, Markéta ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Práce "Dopad Velkopáteční dohody na protestantskou komunitu" se zabývá protestantskou komunitou v Severním Irsku v období mezi podepsáním Velkopáteční dohody v roce 1998 a Dohody ze St. Andrews v roce 2007. Předmětem zkoumání je to, jak Velkopáteční dohoda a její implementace, respektive tří principů, které zavádí (princip sdílení moci, rovnosti a právo na sebeurčení), ovlivnily protestantskou komunitu v jejím vztahu k sobě samotné, katolíkům i v postoji k Velké Británii a Irské republice. Práce je rozdělena do několika částí. Je zde kapitola věnovaná samotnému představení Velkopáteční dohody a profilu protestantů v roce 1998 a dále pak kapitoly věnující se již samotným principům a jejich dopadu na protesty. Díky více či méně úspěšné implementaci Velkopáteční dohody a ztrátě pozice hegemona došlo k výraznému posunu v identitární rovinně protestantů. Vzhledem k velmi silné provázanosti identity s náboženstvím a politicko-národní identifikací došlo k oslabení vazeb s Británií a vnímání sebe sama jako Brit u poměrně významné části protestantů. Došlo tedy k odklonu od tradiční identifikace v národním smyslu ve prospěch identity Severní Ir, a zároveň i odklonu od tradičního rozdělení společnosti v Severním Irsku. Respektive ke změně nejen v rovině identity, ale i politických praktik, jako například...
|
|
|
Vliv Evropské unie na konflikt v Kolumbii
Gregůrková, Lucie ; Antal, Jarolím (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Kolumbie je postižena vnitřním ozbrojeným konfliktem od 60. let 20. století. Evropská unie se rozhodla, že se zapojí do řešení tohoto konfliktu na začátku milénia, a to pomocí několika nástrojů. Cílem předkládané práce je analyzovat vliv akcí Evropské unie na vývoj kolumbijského konfliktu, stejně jako zvážit, zda tak přispěla k míru v Kolumbii. Reálné akce Evropské unie vůči Kolumbii budou porovnány s teoretickými koncepty Johana Galtunga a Johna Paula Lederacha, dále i s legislativním rámcem Evropské unie. Přestože byly rozvojové snahy Evropské unie hodnoceny tak, že přispěly k míru v Kolumbii, rozdílné aktivity některých členských států Evropské unie, organizací a jednotlivců však měly efekt opačný. Evropské unii by se tedy dalo doporučit vyvinutí rámce pro zajištění konsistence a koherence vnitřních i vnějších aktivit Evropské unie.
|
|
|
Vyhledávání v hudebních signálech
Skála, František ; Szőke, Igor (oponent) ; Černocký, Jan (vedoucí práce)
Tato práce obsahuje přehled metod používaných v oblasti získávání informací z hudby, zejména pro účely vyhledávání hudebních nahrávek. Představeno je několik již existujících služeb, které se vyhledáváním a identifikací nahrávek zabývají, a jsou popsány jejich metody pro identifikaci nahrávky. Práce se dále zabývá možnými úpravami těchto postupů pro vyhledávání cover verzí písniček a pro možnost hledání na základě hlasem zadávaných vzorků.
|
|
|
Žiju tarot
Oplatková, Hana ; Vondřejcová, Silvie (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Osobní balíček karet vytvořený na základě půlročního průzkumu a dokumentací denních prožitků. Balíček obsahuje 49 karet a je inspirován sadou 78 tarotových karet. Textový obsah – rub karty byl vytvořen podle deníkových záznamů. Líc karty byl vybrán jako reprezentace dějů obvykle se odehrávající v dny, kdy daná denní karta vycházela.
|
|
|
ETIKA VÁLKY V KATOLICKÉ SOCIÁLNÍ NAUCE
KOUDELKA, Jaroslav
Práce se zabývá etikou války, především z pohledu sociální nauky církve. Popisuje dějinně-chronologický pohled sociální nauky církve na problém války. Charakterizuje zásadní postoje církve k problematice a zachycuje její konkrétní názorová odůvodnění a stanoviska. Společně s problematikou války práce osvětluje pohled na samotné sociální učení církve s ohledem na její vývoj, komplexnost, aktuálnost a provázanost s tradicí. I přesto, že hlavním tématem práce není sociální učení církve jako takové, nabízí určitý pohled na její místo a postavení ve společenském řádu světa. Důkazem toho je reflexe vycházející ze skutečnosti, která potvrzuje, že sociální nauka církve stojí na principech sociální spravedlnosti, lásky a pravdy, které jsou patrné v celém úsilí sociální nauky církve, tedy nejen v oblasti válečných konfliktů.
|
|
|
Zdánlivý mír
TESAŘOVÁ, Iva
Bakalářská práce {\clqq}Zdánlivý mír`` pojednává o tematice války v poezii 50. let 20. století. Úvodní část se zabývá historickými událostmi, které měli vliv na vývoj poezie a literatury, a dobovým kontextem. Tato práce popisuje představy kulturních referentů té doby o poezii a literatuře. Další část se věnuje vybraným autorům a jejich dílům. V práci se objevují jména jako: Konstantin Biebl, František Branislav, E. F. Burian, Miroslav Holub, Vítězslav Nezval a Ivan Skála. Interpretace básnických textů je zaměřena na danou tematiku, tedy tematiku války a míru. Z jednotlivých básních jsou vybrány a interpretovány motivy vztahující se k válečné tematice.
|
host ::
RSS.