|
|
Proměna geopolitického významu Severního ledového oceánu v důsledku klimatických změn
Doboš, Bohumil ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce se zabývá popisem a vyvozením možného budoucího scénáře vývoje geopolitické situace v oblasti Severního ledového oceánu. Problematika je zpracována s ohledem na tání arktického ledovce, které vede jak k zpřístupnění nerostného bohatství umístěného pod mořským dnem, tak i tzv. Severní cesty jako nejkratší námořní spojnice mezi Dálným východem a trhy v Evropě. Práce je pojata jako případová studie, která z dostupných zdrojů a pramenů vyvozuje nejpravděpodobnější vývoj v regionu a zkoumá možný konfliktní potenciál vývoje v regionu. Konkrétní body zkoumané v práci jsou po geografickém vymezení regionu a shrnutí historického vývoje, problematika peak oil a naznačení reálnosti roztátí arktického ledovce. Druhý oddíl se věnuje otázce těžby nerostných surovin v regionu - a to hlavně ropy a zemního plynu. Také se zabývá závislostí jednotlivých států v oblasti na této těžbě a dopadům případné existence vrtů v regionu na tyto státy. Tento oddíl také popisuje nástroje a konvence námořního práva v problematice vymezení tzv. Exkluzivních ekonomických zón a technické problémy spojené s potencionální těžbou. Třetí oddíl se zabývá problematice průjezdnosti Severní cesty a Severozápadního průlivu a jejich vlivem na obchod mezi Dálným východem a Evropou a taktéž i na nedostatečnou kapacitu současných tras v budoucích letech.
|
|
|
Analýza vztahů jihokavkazských států
Makovský, Pavel ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Uchočová, Michaela (oponent)
Pavel Makovský: Analýza vztahů jihokavkazských států Abstrakt Jižní Kavkaz je velmi heterogenní a dynamický region. V oblasti se střetávají nejen křesťanství s islámem, ale i významní geopolitičtí aktéři. Díky nalezištím ropy, zemního plynu a transportu nerostného bohatství se v lokalitě snaží prosazovat světové mocnosti. Cílem práce je na základě principů liberálně-idealistické tradice analyzovat vzájemné vztahy všech tří států. Rozebrána je ekonomická síla a vzájemná provázanost zahraničního obchodu, intenzita a výsledky zahraničních schůzek politiků nebo angažovanost nadnárodních institucí a jejich přínos. Každý stát zaujímá ke svým sousedním státům zcela odlišný postoj a výsledné vztahy jsou proto zcela rozličné. Různorodost prohlubuje orientace států na světové mocnosti a instituce, jejichž zájmy staví tyto potenciální partnery proti sobě. Nestabilitu celé oblasti stvrzuje konflikt o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem, který je stále aktuální, jelikož ještě v dubnu 2016 docházelo ke vzájemným ozbrojeným střetům. Klíčová slova: Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Jižní Kavkaz, liberálně-idealistická tradice mezinárodních vztahů, geopolitika
|
|
|
Russia's role in the development of the 21st century gas sector: economic and geopolitical perspective
Akhmatulin, Artem ; Žídková, Markéta (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou momentálních trendů v sektoru globálního plynařství skrze zdůraznění několika stěžejních bodů ve vztahu mezi 'produkujícím' a 'spotřebitelským' státem a hodnocení případného rozvoje plynařského sektoru - zvláštní pozornost je věnována nadnárodním společnostem. Průzkum užívá z anglického jazyka takzvanou SWOT analýzu (ohodnocení silných stránek, slabin, příležitostí a hrozeb) v ruském plynovém sektoru za účelem napomoci lepšímu porozumění stávajícím trendům trhu s plynem trhu zmíněné země; dále za účelem analýzy dopadu jeho aktivit na globální plynařský průmysl a provedení celkové předpovědi pro energetický sektor Ruska. S ohledem na tyto požadavky analýza vypovídá, že ruský plynařský sektor je determinován velikostí země, převahou plynu v celkové rovnováze spotřeby paliv v zemi, nestabilní ekonomickou situací a nově se objevujícímu trendu obecného nedostatku plynu. Na základě analýzy příležitostí a výzev spojených se vznikem 'plynařské OPEC' dochází studie k závěru, že existuje pravděpodobnost vzniku takové organizace, a to kvůli zvyšující se poptávce. Avšak studie argumentuje, že k docílení případného členství a dalšího rozvoje svého plynařského průmyslu Rusko potřebuje diversifikovat jeho, najít nové trasy pro přepravu, zajistit nové průtoky plynu a přeformovat...
|
|
| |
|
|
Strategic Naval Thinking of the United States of America and its Application on the Current Challenges of the U.S. Pacific Fleet
Voral, Jan ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Táto diplomová práca predstavuje analýzu a konfrontáciu klasického a súčasného námorného myslenia zameranú na odhalenie relevancie klasických teórií námornej moci pre súčasné strategické myslenie Spojených štátov amerických a vedenie námorných operácií americkým námorným loďstvom. Práca to uskutočňuje vytvorením teoretického analytického rámca založeného na analýze prác dvoch vybraných predstaviteľov klasického námorného myslenia Admirála A.T. Mahana a Sira Juliana S. Corbetta. Tento teoretický rámec je následne aplikovaný na analýzu súčasných amerických strategických dokumentov, ktorými sú: Národná bezpečnostná stratégia, Národná vojenská stratégia a Námorná stratégia. Aplikovaním teoretického rámca do analýzy týchto dokumentov práca potvrdí alebo vyvráti relevanciu klasického námorného myslenia pre to súčasné. Práca následne pokračuje aplikovaním teoretického rámca v časti, ktorá analyzuje Pacifickú flotilu Spojených štátov amerických a jej oblasť zodpovednosti s cieľom identifikovať strategické výzvy, ktorým Pacifická flotila vo svojej oblasti zodpovednosti čelí. Následná analýza je zameraná na identifikovanie a zhodnotenie reakcií Pacifickej flotily na identifikované výzvy.
|
|
| |
|
|
Vliv geopolitiky a konfliktu v Sýrii na status syrského Kurdistánu
Kolář, Josef ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku syrského Kurdistánu. Od stručné historie celého kurdského etnika a vývoje postavení Kurdů v Sýrii ve 20. století společně s kurdskými politickými stranami, zkoumá především vývoj pozice syrského Kurdistánu od propuknutí syrské občanské války v roce 2011. Klade důraz na zapojení syrských Kurdů a jejich podporovatelů do války, jejím cílem je analyzovat pozici Kurdů v konfliktu a popsat vztah velmocí k otázce syrského Kurdistánu po ukončení ozbrojených střetů. Práce si primárně klade za cíl propojit vývoj autonomie Rojavy s účastí Kurdů ve válce a proměnou síly jejich pozice na regionální i mezinárodní úrovni během války a po jejím konci.
|
|
|
Geopolitika ropy
Odintsov, Nikita ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce geopolitika ropy usiluje o teoretickou konceptualizaci vývoje a změn režimu obchodu s ropou od konce druhé světové války po r. 2011. Práce vychází ze dvou dominantních teorií mezinárodních vztahů - z neorealismu a teorie interdependence. V teoretické části jsou představeny jejich hlavní přínosy a nedostatky. Na jejich základě je pak zformulován nový přístup ke konceptualizaci politické ekonomie ropy s důrazem na geo-ekonomii. Práce se zabývá dvěma základními otázkami: 1) "Za jakých okolností exportéři ropy konsolidují svůj energetický sektor?" a 2) "Jaký je důvod pro angažování mocností v ropných regionech?" Práce zkoumá vztahy mezi exportéry z Perského zálivu a Spojenými státy. Teorie interdependence je testována prostřednictvím výpočtu vzorce symetrie/asymetrie mezi importéry a exportéry, který je vyvozen ze srovnávání vzájemných obchodních podílů v době změn režimu obchodu s ropou. Teorie neorealismu a konceptuální přístup k politické ekonomii ropy jsou pak zkoumány prostřednictvím detailních případových studií, které se zaměřují na to, jak se importéři a exportéři snažili využít ropu ke svým mocenským zájmům. Práce přichází se závěrem, podle kterého geopolitika ropy je součástí širší geopolitiky a geo- ekonomie vzájemně si konkurujících a kooperujících států v anarchické struktuře...
|
|
|
Geopolitika Japonska v procesu globalizace a geopolitických změn
Mašek, Petr ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá geopolitikou Japonského císařství v procesu ekonomické globalizace. Primárním cílem je zhodnotit rysy a proměny japonské geopolitiky v rámci globalizovaného a měnícího se světa a naznačit její perspektivní orientaci a nové výzvy. Práce se snaží odpovědět tyto zásadní otázky. Jak se vyvíjelo geopolitické smýšlení a směřování Japonska v poválečném období v kontextu měnící se architektury geopolitického systému? S jakými výzvami či konflikty se Japonsko snažilo vypořádat a jak reaguje na proměny systému v současnosti? Jak se poválečné změny a změny po konci studené války promítly do zapojení a postavení Japonska v rámci mezinárodního ekonomického systému v podmínkách stále intenzivnější globalizace? Práce je členěna do několika částí. Na začátku je krátké shrnutí geopolitických teorií a vymezení klíčových pojmů. Následující části jsou analytické, zabývající se popisem vývoje japonské domácí a zahraniční politiky, stejně tak vztahům ke klíčovým zemím, nejprve v politické, následně ekonomické rovině. Nakonec následuje praktické uchopení získaných poznatků a jejich uvedení na konkrétních příkladech. Klíčová slova: geopolitika, Japonsko, zahraniční politika, OSN, globalizace, USA, EU, Čína, Rusko, mezinárodní ekonomika, ekonomické změny
|
|
|
Geopolitika Ruska - její konstanty a proměny v období po rozpadu SSSR
Vosátková, Veronika ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
Za téma diplomové práce byla zvolena teoretická analýza geopolitického postavení Ruska. Primárním cílem bylo zhodnocení současné geopolitiky Ruské federace po rozpadu SSSR a nástin jejího budoucího vývoje. Práce se snaží odpovědět na několik základních otázek. Jaká je současná geopolitická situace v Rusku, jaký směrem se vyvíjí, vztahy s kterými aktéry jsou pro Rusko klíčové v geopolitickém kontextu a zda můžeme deklarovat výrazný posun k nějakému směru. Práce je členěna do několika hlavních částí. Po úvodu následuje teoretické uchopení hlavních pojmů a hlavních aktérů zabývajících se geopolitikou. Další dvě části jsou analytické, zabývající se vztahem Ruska ke klíčovým aktérům jako jsou USA a NATO, EU, Čína, blízké sousedství Střední Asie a Zakavkazsko a geopolitikou ropy a zemního plynu. Poslední je praktická část, ve které se získané informace z předešlých částí aplikují do konkrétních příkladů v ruské zahraniční politice. Klíčová slova: geopolitika, Rusko, eurasijství, zahraniční politika, USA, EU, Čína, Střední Asie, NATO, energetická politika, ropa, zemní plyn
|
host ::
RSS.