|
|
Náboženská interpretace psychotického onemocnění. Jak rozumí svému onemocnění křesťansky orientovaní pacienti?
Němeček, Filip ; Motl, Jiří (vedoucí práce) ; Říčan, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá náboženskými interpretacemi psychotického onemocnění. V teoretické části je nejprve psychotické onemocnění stručně definováno a je zde nastíněno několik podnětných psychologických výkladů. Následuje přehled historie vztahu psychologie a náboženství. V další kapitole jsou shrnuty některé náboženské interpretace psychóz. Těžištěm práce je výzkumná část. Jde o psychologický kvalitativní výzkum, z něhož vyplývá, jak tři křesťansky orientované duševně nemocné ženy s psychotickými symptomy interpretují vlastní nemoc. Uvedené případové studie jsou pak v samostatné kapitole srovnány, čímž dochází k mírnému zobecnění výsledků. Na závěr jsou reflektovány limity výzkumu.
|
|
|
Sebevražednost v ČR jako veřejně-politický problém a možnosti prevence
Kasal, Alexandr ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Míra sebevražednosti je s ostatními státy ČR nadprůměrná a současně je zde dlouhodobě opomíjeno možné řešení problému spočívající v prevenci tohoto jevu. Cílem práce bylo navrhnout obsah politiky prevence sebevražednosti pro české prostředí. Pro potřeby této práce byla adaptována optika přístupu evidence-based policy (politika založená na důkazech) a v souvislosti s ní metoda meta- review (systematická rešerše systematických rešerší; MR) a metoda skupinové diskuze. V rámci MR bylo identifikováno celkem 73 potenciálně efektivních intervencí, 47 (64%) z nich bylo doporučeno ke zhodnocení pro český kontext. Tyto intervence byly v rámci skupinové diskuze kriticky posouzeny sedmi experty a výsledkem je soubor poznámek a dalších relevantních výstupů. Závěry MR a skupinové diskuze byly uvedeny do širšího kontextu a představují tak vhodný základ pro komplexní politiku prevence sebevražednosti v ČR.
|
|
|
FOKUS Tábor a intervence u lidí s duševním onemocněním
Kobernová, Nicola ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jak jsou sociální služby, které nabízí FOKUS Tábor, účinné z hlediska subjektivní kvality života svých klientů. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se věnuje duševnímu onemocnění - klasifikaci, symptomům, léčbě, omezením, která duševní onemocnění způsobuje, a životní perspektivě lidí s duševním onemocněním. Druhá kapitola pojednává o kvalitě života, jejím hodnocení a měření, dále o faktorech ovlivňujících kvalitu života a také o kvalitě života lidí s duševním onemocněním a možnostech jejího zvyšování. Poslední kapitola se zabývá spolkem FOKUS Tábor - charakteristikou, posláním, historií a současností spolku, jeho cíli a principy, nabízenými službami a charakteristikou cílové skupiny. Cílem výzkumné části práce je zjistit, jakou roli má FOKUS Tábor při zvyšování kvality života u svých klientů s duševním onemocněním. K naplnění cíle jsou realizovány se samotnými klienty FOKUSu Tábor rozhovory, během kterých se zaměřuji především na to, jak oni sami vnímají intervence spolku, tedy účinnost nabízených sociálních služeb. Ve výzkumné části je využit kvalitativní výzkum, za pomoci kterého je naplňován výzkumný cíl. Získávání dat bude zprostředkováno prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Účelem práce je poukázat na významnost služeb...
|
|
|
Multidisciplinární tým v implementaci Center duševního zdraví
Prokopová, Johana ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá multidisciplinárními týmy Center duševního zdraví, která jsou budována v rámci implementace Reformy psychiatrické péče v České republice. Cílem práce je zjistit, jaká je role a funkce Center duševního zdraví a jejich multidisciplinárních týmů v systému péče o osoby s duševním onemocněním a jak tento nový prvek psychiatrické péče funguje v praxi. Na implementaci a fungování multidisciplinárních týmů je nahlíženo perspektivou jejich členů, se kterými bylo v rámci výzkumu uskutečněno sedm polostrukturovaných rozhovorů. Na základně výpovědí dotazovaných práce předkládá výhody práce v multidisciplinárním týmu s cílovou skupinou lidí s duševním onemocněním, ale rovněž komplikace, které pracovníci v pilotním provozu Center duševního zdraví pociťují.
|
|
|
Vliv projevů hraničního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti na rodinné příslušníky
Samcová, Magdalena ; Racková, Barbora (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
68 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá projevy hraničního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti a jejím vlivem na rodinné příslušníky osob s tímto onemocněním. Cílem bylo přiblížit zkušenost ze soužití s člověkem s HPO. Kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů probíhal se třemi respondenty, jedním mužem a dvěma ženami. Výsledná data byla vyhodnocována pomocí interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Z výpovědí je zřejmý negativní v oblasti osobní roviny, kontaktu s jedincem s HPO a evidentní je taktéž psychická zátěž. Práce by mohla být přínosem pro sociální a zdravotní pracovníky, kteří v rámci své praxe přichází do kontaktu s lidmi s HPO a jejich blízkými. V závěru práce jsou zmíněny kroky, kterými může přispět ke zlepšení situace každý z nás.
|
|
|
Postavení osob s duševní poruchou na trhu práce
Vovsová, Nikola ; Rybová, Lucie (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Osoby s duševním onemocněním představují velmi roztříštěnou skupinu. Jedná se o skupinu, která se kvůli své diagnóze potýká s předsudky a stigmatizací, což prostupuje všechny roviny jejich života - i tu pracovní. Diplomová práce Postavení osob s duševní poruchou na trhu práce zkoumá osoby s duševním onemocněním a jejich situaci na českém trhu práce. Vychází z předpokladu, že zaměstnání je důležitým prvkem pro každého jedince, jelikož zabezpečuje příjem, a hlavně představuje sounáležitost k majoritní společnosti. V práci se zabývám nastavením české legislativy a veřejně-politickými dokumenty, realizuji vlastní kvantitativní (pomocí obsahové analýzy mediálních výstupů) i kvalitativní (pomocí polostrukturovaných expertních rozhovorů) výzkum a na základě toho zařazuji osoby s duševním onemocněním do příslušné cílové populace dle teorie Sociální konstrukce cílových populací (SKCP) podle Schneider a Ingram. Tato teorie říká, jak jsou ve společnosti alokovány benefity nebo zátěže. Postup kombinovaného (= smíšeného) výzkumu volím pro získání dostatečného objemu dat. Definuji problémy a na závěr představuji možná doporučení, jak by za pomoci nástrojů veřejné politiky mohlo dojít ke změně situace a zmírnění stigmatizace, které tyto osoby musí čelit.
|
|
|
Vliv pořadí narození na vybraná duševní onemocnění
Havlová, Adéla ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Tureček, Petr (oponent)
Práce poskytuje základní vhled do problematicky vlivu pořadí narození na mentální zdraví člověka. Porovnává vliv pořadí narození na třech vybraných duševních onemocněních: schizofrenii, úzkosti a depresích V úvodu jsou vysvětleny základní pojmy a formulace pro lepší orientaci v dané problematice. V práci je shrnuto několik studií, zkoumajících vliv pořadí narození na lidské mentální zdraví a jeho poruchy. Výzkumy ukazují na to, že u schizofrenie se efekt projevuje u posledních narozených, u úzkosti se efekt projevuje u prostředních narozeních a u depresí se efekt projevuje u nejstarších narozených. Práce propojuje poznatky z psychologie, biologie, evoluční biologie a etologie člověka.
|
|
|
Etická problematika postavení lidí trpících duševním onemocněním na trhu práce
Cabishová, Kateřina ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Červenková, Denisa (oponent)
Tématem diplomové práce je popis etických problémů a komplikovanosti sociálních mechanismů vztahujících se k zaměstnávání lidí trpících duševním onemocněním. Existují faktory, které ovlivňují šance žadatelů o zaměstnání pro jejich přijetí, jako jsou například neupřesněné nebo zamlčené informace o diagnóze. Vše se děje na základě zkušenosti se stigmatizací a předsudky. Diplomová práce reflektuje tato dilemata a role nemocného ve společnosti a navrhuje řešení těchto situací ve světle etiky. Cílem bude návrh etických pravidel (kodexu), která by mohla ulehčit vstup na trh práce lidem trpících duševním onemocněním, stejně tak může být prospěšná pro ty, kteří tyto osoby zaměstnávají nebo se je rozhodnou zaměstnávat. Klíčová slova etický problém, etické dilema, duševní onemocnění, stigmatizace, ctnost, etický kodex
|
|
|
Diskriminace osob s duševním onemocněním na úřadech ČSSZ
Nouzová, Adéla ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Tato práce se zabývá diskriminací osob s duševním onemocněním na úřadech České správy sociálního zabezpečení. Cílem práce je odpovědět na výzkumné otázky, které se ptají na to, jestli se osoby s duševní poruchou s nějakou diskriminací potkává v průběhu žádání o invalidní důchod. Diskriminační prvky se hledají jak v chování pracovníků, tak v legislativním nastavení přidělování důchodů. Chování pracovníků je vysvětleno pomocí teorie rámování. V teoretické části je popsána přímá a nepřímá diskriminace, teorie rámování a teorie liniových pracovníků se kterými se dále v práci pracuje. Dále je naznačen postup přidělování invalidních důchodů, který se v praktické části porovnává se zkušeností respondentů. V praktické části jsou odpovězeny výzkumné otázky pomocí několika rozhovorů s respondenty s duševním onemocněním, kteří si prošli procesem žádosti a invalidní důchod a s respondenty, kteří pracují jako posudkový lékaři na správě sociálního zabezpečení. V této části se nachází i diskuze, která rozebírá schéma průběhu, které se projevilo u všech respondentů s duševním onemocněním. V závěru jsou shrnuty všechny zjištění a odpovědi na výzkumné otázky.
|
|
|
Self-efficacy u pacientů s duální diagnózou v závěrečné fázi léčby v rámci psychiatrické hospitalizace
Kyzeková, Michaela ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, jak může vypadat self-efficacy pacientů s duální diagnózou v závěrečné fázi jejich léčby v rámci psychiatrické hospitalizace. V teoretické části je rozebrán konstrukt self-efficacy, problematika hospitalizace a vybraná duševní onemocnění. V praktické části byla zvolena kvalitativní metodologie, obsahující prvky interpretativní fenomenologické analýzy. Výzkumný vzorek tvořilo 5 pacientů s duální diagnózou a psycholog starající se o tyto pacienty na oddělení duálních diagnóz v PN Bohnice. Se všemi aktéry proběhly polostrukturované rozhovory. Výsledky obsahují analýzu příběhů jednotlivých aktérů s tématy pro ně klíčovými, a následně je předložena celková analýza všech dat, která přináší nový pohled na self-efficacy, rozprostírající se do tří rovin - intrapersonální, interpersonální a systémové. Diskuze obsahuje výsledky propojené s již existující literaturou, a odpovědi na výzkumné otázky. KLÍČOVÁ SLOVA Self-efficacy - duální diagnóza - hospitalizace - duševní onemocnění
|
host ::
RSS.