|
|
Současné metodologické přístupy k literární historii v České republice
BOROVKOVÁ, Gabriela
V průběhu 20. a 21. století se v české literární vědě objevilo několik produktivních metodologických přístupů k literární historii. Práce sleduje proměny myšlení o literárních dějinách a realizaci těchto konceptů v praktickém psaní dějin od konce 19. století do současnosti, přičemž větší prostor je věnován konceptům formujícím dobovou řeč v dekádách bližších současnosti. Po roce 1989 je blíže sledován i diskurs o jednotlivých tématech literárních dějin. Pozornost je soustředěna na koncepce znamenající určitý zlom či novost ve způsobu mluvení o literárních dějinách, práce má tedy spíše kvalitativní než kvantitativní charakter. Všechny metodologické koncepty jsou usouvztažněny s tendencemi ve světě.
|
|
|
Novela Marie Alexandra Klimenta a její filmová adaptace Václava Vorlíčka
HLAVÁČKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá analýzou novely Marie z roku 1960 z pera českého prozaika Alexandra Klimenta v komparaci se stejnojmennou filmovou adaptací, již roku 1964 zrežíroval Václav Vorlíček. Soustředí se na popsání obou narativů především v kategorii příběhu a postav, pozornost je taktéž věnována aspektu vypravěče, událostí a prostoru. Prostřednictvím analýzy jednotlivých kategorií a jejich následného porovnání v obou narativech si práce klade za cíl zjistit, zda se příběh přenosem z média literárního do média filmového mohl změnit, a pokud ano, jaký vliv mělo dané médium na interpretaci samotného příběhu.
|
|
|
Vztah Jaira Bolsonara a tradičních médií
Jinochová, Tereza ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Diplomová práce Vztah Jaira Bolsonara a tradičních médií se zabývá zkoumáním a popisem vývoje mediálního systému v Brazílii. Tradiční masová média v Brazílii byla během historie považována za hegemonistická, tento náhled se ale s nástupem prezidenta Bolsonara k moci proměňuje. Práce se zabývá vlastnickou strukturou tradičních médií, vlivem evangelikálních církví na politickou i mediální scénu v Brazílii a věnuje se i krátkém úvodu do historického kontextu fungování tradičních médií v zemi. Zaměřuje se především na dva největší celostátní deníky, O Globo a Folha de São Paulo, které mají v zemi nejvyšší dosah. Oba tyto deníky patří tradičním mediálním společnostem, které na brazilském mediálním trhu figurují již od počátku 20. století. Pomocí diskurzivní analýzy článků deníků O Globo a Folha de São Paulo a twitterových příspěvků Jaira Bolsonara se práce snaží popsat vývoj vztahu médií a prezidenta od jeho kandidatury po současnost.
|
|
|
Diskurzivní analýza sekuritizace koronaviru v českých médiích
Kroupa, Jan ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Účelem této diplomové práce je aplikovat koncept sekuritizace v oblasti mediálních studií. Práce také blíže zkoumá roli médií v (de)sekuritizačním procesu jakožto autonomního aktéra, který je schopný produkovat vlastní diskurz, nezávislý na diskurzu politických aktérů. Cílem práce je potvrdit odlišnosti v (de)sekuritizační rovině mezi diskurzem, který produkují média a zástupci politických elit. Konkrétně je zkoumáno téma koronavirové epidemie v období od ledna roku 2020 do okamžiku vyhlášení nouzového stavu vládou 12. března 2020. Práce je zpracována jako diskurzivní analýza na základech foucaultovské historické metody. V teoretickém oddílu jsou představeny základní myšlenky sekuritizační teorie, její geneze a současná diskuze, včetně dimenze mediální autonomie. Analytická část se věnuje sedmi tematickým aspektům, které jsou pro koronavirový diskurz ve sledovaném období charakteristické. Dále je hlouběji zkoumána také reprezentace vládních sdělení v mediálních výstupech. Analýza zahrnuje korpus celkem 154 textových materiálů, mezi něž patří přepisy tiskových konferencí vlády věnované koronaviru a články online médií iDnes a Fórum 24, vybrané na základě sekvence klíčových slov. Výsledky diskurzivní analýzy potvrzují unikátnost koronavirového diskurzu médií, a také jeho protichůdnou tendenci v rámci...
|
|
| |
|
|
Evolution of the Idea of the "Russian Threat" to the Security of the European Union and NATO
Peleshenko, Anastasiia ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Following the Russian invasion of Ukraine in 2014, the illegal annexation of Crimea, and the Russian proxy-war in the Donbas region of Ukraine, the idea of the Russian threat to the West has emerged in the academia and political discourse. While generally accepted as a serious concern among both Western democracies and international organizations, its conceptual complexity increased with time, to the point that the understanding of which Russian capabilities and foreign activities had to be considered threatening became multifaceted and convoluted. In order to understand how the idea of the Russian threat has evolved over the years, a discourse analysis of the texts from the EU and NATO was conducted, examining how the factors of context, identity, and goals have affected the articulation of the discourse. Research has shown that even though Russia gained a status of an ideological Other to the West, it was not always considered a threat. Additionally, while the awareness and understanding of the threats it posed to Western democracies grew over time, the organization(s) could not always articulate a clear discourse of the Russian threat. The changing contexts, the identities of the organizations and the values they are based on, as well as the EU and NATO's goals pertaining to Russia, have both...
|
|
|
The Phenomenon of the "Intellectual Dark Web"
Drake, Daniel ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Tato práce se zabývá tématem "Intelektuálního Dark Webu" - údajného uskupení akademiků, autorů a dalších osobností, jejichž názory jsou považovány za kontroverzní. Vzhledem k nedostatku akademické literatury práce objasňuje pozadí, z něhož termín vzešel a zjišťuje, zda je skupina jako celek koherentní. Výzkumná část práce je rozdělena do dvou fází. V první jsou tři nejvýznamnější aktéři (Jordan Peterson, Sam Harris a Ben Shapiro) podrobeni kritické diskursivní analýze, z níž vzejde pět opakujících se témat. Jsou jimi identita, svoboda slova, opozice vůči levici, opozice vůči elitám a apel na rozum. Následně je analyzováno deset vzorků tvorby každého z autorů s cílem zjistit, zda je oněch pět témat přítomno napříč časem a různými typy mediálních formátů. Největší překryv byl zjištěn u proti levicové rétoriky, byť se současně ukázalo, že mezi aktéry existuje jemný rozdíl ve vnímaní slova "levice". Podobné závěry byly učiněny i v případě tématu identity a odporu k elitám. Analýza také ukázala, že kromě zjištěných společných témat se každý z autorů zaměřuje na různé jiné oblasti, v nichž vzhledem k jejich odlišnému ideologickému, a především náboženskému přesvědčení nelze předpokládat takovou shodu.
|
|
|
"Je to něco jako chlapská rýmička": Mužský pohled na ženské dny
Dostálková, Michaela ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce "Je to něco jako chlapská rýmička": Mužský pohled na ženské dny pojednává o způsobu, jakým muži prezentují menstruaci, na jaké úrovni o ní komunikují a jak nahlíží na menstruující ženy. Zároveň odhaluje stereotypy, které v naší společnosti o menstruaci panují, a v neposlední řadě se zaměřuje na diskurzy, v rámci kterých muži na ženské dny nahlíží. Práce se zaměřuje na tři věkové skupiny klasifikované perspektivou generací X, Y a Z. Teoretická část práce představuje základní pojmy, se kterými text pracuje, jako je gender, diskurz, stereotyp apod. Na menstruaci je v této části nahlíženo pohledem biologickým, lingvistickým, historickým a společenským, čímž je demonstrována skutečnost, že se jedná o důležitou součást ženského života v naší společnosti. Následně je věnován prostor definici termínu generace a odlišnostem, které jsou pro jednotlivé generace typické. Cílem práce je prostřednictvím smíšeného výzkumu odhalit, jakým způsobem muži přistupují k ženským dnům. Konkrétně byl vedle polostrukturovaných rozhovorů s muži z jednotlivých generací využit online dotazník. Klíčová slova Menstruace, generace, diskurz, stereotyp, kulturální studia.
|
|
|
Challenging Hegemony: Coercion, Repression and Protest in Liberal Democracies.
Čapinská, Barbora ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Gagnon, Jean-Paul (oponent) ; Wahlström, Mattias (oponent)
Barbora Čapinská Abstrakt k disertační práci Challenging hegemony: coercion, repression, and protest in liberal democracies Rok obhajoby 2022 Abstrakt: Tato disertační práce identifikuje a klasifikuje typy donucovacích a represivních metod, které liberální demokratické státy používají k prevenci, odporu, nebo potlačení protestu prostřednictvím analýzy sekundární literatury z několika různých vědních oborů. I přes značnou roztříštěnost tohoto výzkumu projekt systematizuje a upřesňuje terminologii používanou k popisu donucování/nátlaku a represí a kombinuje dosavadní poznatky ze všech relevantních výzkumných směrů. Projekt zdůrazňuje skutečnost, že represe jsou uplatňovány v reakci na hrozbu, kterou představují vyzyvatelé, ale že míra této hrozby, respektive legitimita protestu, je ovlivněna či dokonce konstruována masmediálním pokrytím protestu a sociálních hnutí. Přijetím diskurzně-teoretického prizmatu a konceptu hegemonie, vztahové definice státu a trojrozměrného pohledu na moc autorka navrhuje nahlížet na protest a represi jako na hegemonický boj, v němž je protest kontrahegemonickým diskursem a stát ztělesněním hegemonie potlačující výzvy. Pro doplnění existujících typologií autorka zavádí pojmy "institucionální nátlak" a "hegemonický nátlak", aby vysvětlila situace, kdy k protestu nedochází, kdy se...
|
|
|
Analysis of the Official Israeli Discourse during the Second Intifada: Categorisation and Legitimisation
Záhora, Jakub ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Diplomová práce "Analysis of the Official Israeli Discourse during the Second Intifada: Legitimization and Categorization" se zabývá zobrazením palestinského terorismu a izraelských bezpečnostních opatření během druhé intifády v diskurzu čelních představitelů izraelského státu. Čerpá přitom z prací, které vnímají jazyk nikoliv jako neutrální prostředek k popsání sociální reality, ale jako nástroj pro nastolení a udržení společenské a politické nerovnosti a dominance určitých skupin nad jinými. Tento postoj je základem epistemologického rámce následného výzkumu, který se zabývá rétorickými strategiemi, jimiž izraelští politici ospravedlňovali izraelské protiteroristické politiky po vypuknutí intifády na podzim roku 2000. Práce identifikuje několik diskursivních schémat, která měla legitimizovat tvrdě kritizovaná bezpečnostní opatření izraelského státu. Základní strategií izraelských představitelů je kategorizace na jedné straně Izraelců jakožto národa neúnavně usilující o mír, jehož velkorysé kompromisní návrhy jsou opakovaně odmítány palestinskou stranou na straně druhé, která na veškeré mírové iniciativy reaguje terorem. Práce se dále zabývá tím, jak je po útocích z 11. září izraelsko-palestinský konflikt diskursivně napojen na globální válku proti teroru vedenou Spojenými státy s cílem zajistit...
|
host ::
RSS.