|
|
Realizace rázu po neslabičných předložkách v českých projevech ruskojazyčných mluvčích
Tolkunova, Yana ; Veroňková, Jitka (vedoucí práce) ; Confortiová, Helena (oponent)
Glotalizace, jako nepravidelné kmitaní hlasivek, plní množství jazykových funkcí a může se vyskytnout v různých souvislostech. Tato práce zkoumá míru výskytu rázu po neslabičných předložkách u rusky mluvících v českém jazyce. V češtině, stejně jako v některých jiných jazycích, je poměrně vysoká četnost glotalizace. Účelem této studie je prozkoumat určité faktory, které by mohly výskyt rázu ovlivnit. Mluvčí produkovali krátký čtený text, který obsahoval 59 kombinací neslabičné předložky se slovem začínajícím na vokál, v nichž by mělo ke glotalizaci dle spisovné české výslovnosti dojít. Základní soubor k percepční analýze a statistickému zpracování tvořilo 582 položek. Míra glotalizace u jednotlivých mluvčích kolísá v rozmezí 0 % až 90 %, její průměrný objem činí 49 %. Statistická významnost rozdílů četností v analyzovaných skupinách vytvořených na základě sledovaných aspektů byla vypočtena s použitím testu chí-kvadrát.
|
|
|
Theoretical Aspects of the Czech Textbook for Ukrainian Speakers - Level A1 CEFR
Macurová, Jana ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Palamarchuk, Olga (oponent) ; Hasil, Jiří (oponent)
V posledních letech na Ukrajině pod vlivem politických a ekonomických změn značně vzrostl zájem o výuku cizích jazyků. Čeština, přestože patří mezi "malé" jazyky, má v této zemi dost početnou skupinu zájemců. V neposlední řadě tomu napomáhají dobré vztahy mezi Českou republikou a Ukrajinou, tradičně atraktivní obraz Česka jako cílové země v migračních procesech. Disertační práce vychází vstříc potřebám rozšíření spektra učebních materiálů, určených cílovým skupinám, jež v současné době pociťují nedostatek odpovídajících učebnic. Máme na mysli především dospělé zájemce, kteří potřebují naučit se česky pro ryze praktické účely (nikoli jako specializaci v rámci vysokoškolských humanitních kurikul), učí se mimo prostředí rodilých mluvčích a do značné míry autonomně. Profil dané cílové skupiny předurčil základní parametry budoucí jazykové učebnice. V disertaci bude kromě obecné a předmětové teorie jazykové učebnice věnována pozornost takovým otázkám, jako je výuka blízce příbuzného jazyka, jazyková výuka mimo prostředí rodilých mluvčích, specifičnost počáteční etapy osvojení cizího jazyka, autonomní učení a jeho perspektivy z hlediska lingvodidaktiky aj. V praktické části je představena mozaika různých metodických řešení, které se vyskytují v jazykových učebnicích a mohou být, dle našeho mínění, cenným...
|
|
|
Plošné testování jazykových dovedností žáků se sluchovým postižením
Chmátalová, Zuzana ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Hudáková, Andrea (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá plošným testování jazykových dovedností žáků se sluchovým postižením na konci prvního a druhého stupně. Na základě vymezení charakteristiky plošného testování se práce dále zaměřuje na přehled v současnosti používaných plošných testování jazyka, a to jak na mezinárodní úrovni, tak podává informace o praxi ve vybraných zahraničních vzdělávacích systémech. Zvláštní pozornost je věnována informacím, které pojednávají o plošném testování jazykových dovedností v České republice, a o podobě účasti žáků se sluchovým postižením v těchto testováních. Praktickou částí práce je výzkumné šetření, které bylo provedeno s cílem zjistit názory osob, zúčastněných ve výchově a vzdělávání žáků se sluchovým postižením právě na současnou praxi plošného testování jazykových dovedností těchto žáků. V závěrečné části jsou nastíněny možné inovace v plošném testování vztažené k informacím z předcházejících částí diplomové práce
|
|
|
Lingvistická pragmatika ve výuce češtiny jako cizího jazyka
Mašín, Jaroslav ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Hrdlička, Milan (oponent) ; Škodová, Svatava (oponent)
Tato práce náleží svým zaměřením do oblasti studia osvojování češtiny jako cizího jazyka a zabývá se osvojováním pragmatické kompetence nerodilými mluvčími. Vzhledem k tomu, že se jedná o širokou oblast, koncentruje se práce na mluvní akty žádost/prosba. Cílem práce je popsat, jak si dva studenti češtiny osvojovali tyto mluvní akty během jednoročního intenzívního kurzu. Nejdříve jsou podána teoretická východiska. Českému čtenáři je zde představen termín pragmatika mezijazyka. Kapitola dále mapuje, čím se pragmatický výzkum jazykových projevů nerodilých mluvčích obecně zabývá a jaké otázky si klade. Pozornost je věnována tomu, jak je možné sbírat data pro výzkum pragmatické kompetence, jaké typy chyb zpravidla nerodilí mluvčí dělají, jaké prostředí je vhodné pro rozvoj pragmatické kompetence nebo tomu, jak pragmatickou kompetenci ovlivňují individuální rozdíly mezi studenty. V další části se pozornost obrací k mluvním aktům žádost/prosba. Uvádíme přehled významných longitudinálních výzkumů, na základě kterých bylo zjištěno, že studenti angličtiny procházejí pěti vývojovými fázemi. Ty jsou zde detailně představeny. Ve výzkumné části je detailně popsáno, jak si dva nerodilí mluvčí (student z Tchaj- wanu a studentka z Japonska) osvojovali mluvní akt žádost/prosba. Sběr materiálu trval dva semestry a...
|
|
|
Plošné testování jazykových dovedností žáků se sluchovým postižením
Chmátalová, Zuzana ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Hudáková, Andrea (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá plošným testování jazykových dovedností žáků se sluchovým postižením a blíže se zaměřuje zejména na žáky prelingválně neslyšící na konci prvního a druhého stupně. Na základě vymezení charakteristiky plošného testování se práce dále zaměřuje na přehled v současnosti používaných plošných testování jazyka, a to jak na mezinárodní úrovni, tak podává informace o praxi ve vybraných zahraničních vzdělávacích systémech. Zvláštní pozornost je věnována informacím, které pojednávají o plošném testování jazykových dovedností v České republice, a o podobě účasti neslyšících žáků v těchto testováních. Praktickou částí práce je výzkumné šetření, které bylo provedeno s cílem zjistit názory osob, zúčastněných ve výchově a vzdělávání žáků se sluchovým postižením právě na současnou praxi plošného testování jazykových dovedností těchto žáků. V závěrečné části jsou nastíněny možné inovace v plošném testování vztažené k informacím z předcházejících částí diplomové práce.
|
|
|
Problematika spisovnosti se zřetelem k výuce češtiny jako cizího jazyka
Bulejčíková, Petra ; Oliva, Karel (vedoucí práce) ; Hrdlička, Milan (oponent) ; Škodová, Svatava (oponent)
Disertační práce nahlíží problematiku stratifikace českého národního jazyka z hlediska vyučování češtiny jako cizího jazyka. Teoretická část, která je i přes svoji obecnost co nejvíce vztahována k didaktice češtiny jako cizího jazyka nebo alespoň cizích jazyků, je pak doplněna o analýzu nahrávek autentické komunikace mezi českým mluvčím a cizincem. Zjištění, která z analýzy vyplynula, jsou lingvodidakticky aplikována v ukázkových plánech vyučovacích celků. První část práce se zabývá historií teorie spisovného jazyka a jsou v ní mimo jiné uvedeny postoje členů Pražského lingvistického kroužku k didaktice cizích jazyků, jak byly publikovány ve sborníku Spisovná čeština a jazyková kultura v roce 1932. V teoretické části je nastíněna problematika definování spisovnosti či standardu, zmíněna je otázka diglosie a jsou prezentovány různé současné názory na směřování budoucí kodifikace. V souladu s didaktickým zaměřením práce jsou citována doporučení popisů referenčních úrovní češtiny jako cizího jazyka a také je charakterizován tzv. Foreigner Talk, včetně způsobu, jakým k cizincům hovoří čeští mluvčí. Dále je zjišťováno, zda je běžně mluvená podoba českého jazyka reflektována ve výuce češtiny jako cizího jazyka a ve vybraných učebnicích. Za účelem ověření podoby tzv. české Foreigner Talk byla nahrávána...
|
|
|
Znělost v češtině německých mluvčích
Pospíšilová, Lucie ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Tato práce se zabývá výslovností češtiny německých mluvčích, konkrétně problematikou znělostí obstruentů. Jejich fonologická znělost je v češtině a němčině realizována odlišnými způsoby a asimilace znělosti se řídí rozdílnými principy. Výslovnost je ve výuce často podceňována. Cílem této práce je zjistit nejčastější chyby a navrhnout způsoby ke zlepšení výuky této problematiky. K tomu jsem pečlivým poslechem analyzovala 20 čtených projevů mluvčích, jejichž mateřštinou je němčina. Také jsem provedla srovnání učebnic z hlediska toho, jak se věnují výuce výslovnosti. Nejvíce problémů jsem zjistila v asimilaci znělosti přes hranice slabik a slov. Přínosem pro učitele češtiny jako cizího jazyka by mělo být shrnutí problémů s výslovností německých mluvčích a vytvořené materiály, které je možné zařadit do výuky.
|
|
|
Výuka českého jazyka v 1. - 3. ročníku základních škol pro sluchově postižené - popis současného stavu a možnosti inovace
Fuková, Veronika ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Petráňová, Romana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou výuky v předmětu český jazyk v 1. - 3. ročníku základních škol pro sluchově postižené. Celá práce je zasazena do teoretického rámce, který vymezuje specifičnost vzdělávání žáků se sluchovou vadou a také cíle, kterých mají žáci se sluchovou vadou v základním vzdělávání a především ve vzdělávání jazykovém dosáhnout. Zvláštní pozornost je věnována problematice prvopočátečního čtení a psaní - způsobům nabývání čtenářské gramotnosti u žáků se sluchovou vadou. Představeny jsou metody výuky prvopočátečního čtení a psaní a zamýšlím se nad vhodností jejich užití ve výuce žáků se sluchovou vadou. Nastíněn je průběh výuky v předmětu český jazyk na základních školách pro sluchově postižené v minulosti (rok 1948 - 1990), podrobně rozebrány jsou také tehdy užívané výukové materiály. Současný stav výuky v předmětu český jazyk je popsán na základě výzkumné sondy realizované ve školním roce 2011/2012 ve čtyřech vybraných základních školách pro sluchově postižené v ČR. Výsledky pozorování jsou vztaženy ke stanoveným hypotézám a z toho vyvozeny závěry. Součástí práce jsou i podrobné záznamy průběhu vyučování na vybraných školách. Závěrečná část práce je věnována krátkému zamyšlení nad možnostmi inovace ve výuce českého jazyka u žáků se sluchovou vadou. Zvlášť v souvislosti...
|
|
|
K užití vybraných prepozic v současné češtině z perspektivy češtiny jako cizího jazyka
Hejlová, Tereza ; Hrdlička, Milan (vedoucí práce) ; Šebesta, Karel (oponent)
česky: Diplomová práce se zabývá problematikou prezentace předložek ve výuce češtiny pro cizince. Toto téma nebylo doposud podrobně zpracováno, proto je jejím hlavním cílem především upozornit na některé problémové momenty ve zpracování předložek v učebních materiálech češtiny pro cizince. Práce stručně mapuje historii výukových metod z hlediska prezentace a významu gramatiky a zpracovává základní charakteristiku českých předložek na podkladě jejich výkladu ve vybraných příručkách a studiích. Na vzorku učebnic češtiny pro cizince dále zkoumá, jakou formou jsou předložky studentům prezentovány. Zároveň se také pokouší přiblížit význam vybraných předložek způsobu a na jejich příkladě formulovat některá obecně platná lingvodidaktická doporučení pro prezentaci předložek ve výuce češtiny pro cizince.
|
|
|
Čeština jako cizí jazyk. Modifikovaný lingvistický popis vybraných gramatických kategorií češtiny.
KUTLÁKOVÁ, Michala
Cílem předkládané disertační práce je návrh a vypracování teoretické lingvistické báze pro obor čeština jako cizí jazyk. Konkrétně jde o komplexní lingvistický popis gramatiky češtiny ve funkci cizího jazyka, který představuje teoretické východisko pro zpracování didaktických gramatik češtiny pro cizince. Tento popis má poskytnout takový rozsah lingvistických informací, jenž umožňuje variabilně a v závislosti na účelu zpracovat jazykové struktury a zároveň ozřejmuje i vztahy a souvislosti mezi nimi. Uvedený lingvistický popis češtiny jako jazyka cizího se zaměřuje na konkrétní skupinu nerodilých mluvčích, v našem případě na skupinu nerodilých mluvčích s němčinou jako rodným jazykem. Protože se v disertaci jedná se o modelové zpracování popisu, je pozornost věnována pouze vybraným gramatickým kategoriím češtiny, a to gramatické kategorii genitivu substantiv a slovesného vidu. Problematikou popisu gramatiky přirozeného jazyka se nejprve zabýváme v obecné rovině, v části, v níž definujeme typy gramatik, které jsou pro naši práci relevantní. Následně charakterizujeme oba národní jazyky, tzn. češtinu a němčinu, z hlediska typologického a z hlediska jejich diferenciace a stratifikace. Vlastní lingvistický popis, jehož modelová aplikace je jádrem této práce, nazýváme s odkazem na J. Dolníka (1993) modifikovaným lingvistický popisem. Tento popis je založen na pěti východiscích. Jsou jimi teoretické práce předních českých a slovenských lingvistů věnované problematice přirozeného jazyka i práce popisující gramatiku češtiny. Dalšími východisky navrhovaného komplexního popisu gramatiky češtiny jsou vymezení jednotlivých referenčních úrovní podle SERR pro češtinu jako cizí jazyk, výzkumná sonda zaměřená na vnímání obtížnosti českých gramatických jevů cílovou skupinou nerodilých mluvčích a v neposlední řadě i sondy prováděné v dílčích korpusech Českého národního korpusu.
|
host ::
RSS.