|
|
Závaznost nálezu Ústavního soudu: Normativní východiska a praktické limity
Drápalová, Jana ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Závaznost nálezu Ústavního soudu: Normativní východiska a praktické limity Abstrakt Po diskuzi, která v této oblasti od vzniku Ústavního soudu v České republice proběhla, dnešní teoretické a doktrinální studie docházejí k závěru, že nálezy Ústavního soudu ČR, včetně nálezů o ústavních stížnostech a to včetně jejich odůvodnění, oplývají precedenční závazností, a to zvláště jakmile se stanou součástí ustálené judikatury ÚS. Tato práce zkoumá, zda nálezy Ústavního soudu ovlivňují rozhodování obecných soudů nikoli v teorii, ale v praxi. Zabývá se vlivem nálezu II. ÚS 482/18, kterým Ústavní soud navazuje na svou předchozí judikaturu a stanovuje jasná pravidla pro podrobné odůvodňování rozhodnutí o návrzích na podmíněné propuštění. Zákonem stanovené podmínky pro vyhovění návrhů na podmíněné propuštění totiž jsou formulovány vcelku neurčitě a celkově § 88 Trestního zákoníku nechává soudcům velký prostor pro jejich uvážení při tomto rozhodování. V takové situaci je obzvlášť důležité, aby rozhodnutí byla odůvodňována pečlivě a řádně. Ve své práci jsem podrobila detailnímu zkoumání celkem 171 rozhodnutí od všech soudů, které o návrzích na PP rozhodují, ze dvou srovnatelných období (81 rozhodnutí z období těsně před vydáním nálezu v roce 2018, a 89 rozhodnutí z období rok po vydání nálezu). Docházím k závěru, že...
|
|
|
Ústavní soudnictví v České republice ve středoevropském kontextu
Půhoný, Ondřej ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou ústavní kontroly právních norem jednak v obecném vývoji v její historické retrospektivě a dále pak popisuje její fungování v kontinentálním a anglo-americkém typu právní kultury. Samostatná část je věnována historickému vývoji na českém území od počátků ústavnosti v Rakousku resp. Rakousku-Uhersku přes její rozvoj v meziválečném období, potlačení v období nesvobody za druhé světové války a v období komunistické totality po jejím skončení, až po její obnovu po roce 1989 a následný zánik Československa. Dalším cílem této práce je stručný popis aktuálního fungování ústavního soudnictví v České republice a jeho srovnání s fungováním systémů ústavního soudnictví ve vybraných evropských zemích. Zcela závěrem jsem se zaměřil na prvky ústavní kontroly v evropském měřítku a na zhodnocení jejího významu pro právní řád a pro ochranu lidských práv a svobod. Práce je rozdělena systematicky do šesti základních okruhů. První popisuje právní stát jako ústavní stát, druhý charakterizuje ústavní soudnictví jako jednu z garancí právního státu, třetí popisuje retrospektivně historický vývoj jednak obecně a dále pak se zaměřením na území České republiky, čtvrtý nejobsáhlejší okruh se zabývá aktuálním fungováním ústavního soudnictví v České republice vč. postavení Ústavního soudu České...
|
|
|
Výběr ústavních soudců v České republice a na Slovensku
Svoboda, Jiří ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na institucionální aspekt (tj. formální právní úpravu) výběru ústavních soudců v České a Slovenské republice. Poté se zaměří na personální aspekt, v nemž je identifikováno, odkud se rekrutují kandidáti na funkci ústavního soudce v obou zemích a jaké vlastnosti se od nich očekávají. Následně je podroben analýze procesní aspekt, tj. jaká měřítka při výběru ústavních soudců aplikují klíčové ústavní orgány (prezident ČR, Senát ČR, Národná rada a prezident SR). Na základě analýzy těchto tří aspektů jsou identifikovány silné a slabé stránky obou systémů a jejich rizikové prvky, které mohou vést k paralýze dotčeného ústavní soudu.
|
|
|
Respektuje Parlament Ústavní soud?
Staněk, Michal ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Práce se zabývá tím, zda Parlament respektuje Ústavní soud. K zodpovězení této otázky je nejprve v teoretické části práce řešena otázka, zda je vůbec Parlament povinen Ústavní soud a jeho rozhodnutí. Na teorii je následně navázáno empirickou částí, v níž je na řešenou problematiku nahlíženo ze dvou úhlů pohledu. Nejprve prostřednictvím parlamentních debat a toho, jakou roli v nich Ústavní soud a jeho rozhodnutí hrají. Druhý pohled spočívá v analýze reakcí Parlamentu na nálezy, jimiž Ústavní soud v průběhu VII. volebního období Poslanecké sněmovny zrušil zákon či ustanovení.
|
|
|
Ústavní soud: negativní zákonodárce?
Večerka, Jiří ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Ústavní soud: negativní zákonodárce? Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou, zdali lze Ústavní soud České republiky považovat, v souvislosti s rozhodováním o návrzích na zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých částí dle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy, za pouhého negativního zákonodárce, nebo z této pozice Ústavní soud vykračuje a jakým způsobem. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, přičemž se autor snaží vycházet zejména ze samotné rozhodovací praxe Ústavního soudu. V teoretické části se práce zabývá pojmem negativního zákonodárce a jeho původem v myšlenkách Hanse Kelsena. Kelsenovo pojetí ústavního soudnictví jakožto negativního zákonodárce je představeno. V následujících podkapitolách se teoretická část věnuje seznámení čtenáře s rozhodováním Ústavního soudu o návrzích na zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých částí. Práce popisuje také vázanost soudců při rozhodování a jejich závaznosti pro další subjekty. V praktické části, je pak diplomová práce rozdělena na šest jednotlivých kapitol, z nichž se každá samostatně věnuje jednomu typu rozhodnutí, jimž Ústavní soud ze své pozice negativního zákonodárce vybočuje. V každé kapitole je podrobněji rozebrán jeden autorem vybraný zástupný nález, a krom kapitoly poslední, je pak doplněn o nálezy podobné, za účelem zobecnění dané...
|
|
|
Obecně závazné vyhlášky obcí
Stuchlík, Karel ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Obecně závazné vyhlášky obcí Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá obecně závaznými vyhláškami obcí. Obecně závazné vyhlášky jsou právní předpisy, které obce vydávají v samostatné působnosti na základě čl. 104 odst. 3 Ústavy. Je nutné je odlišovat od nařízení obce vydávaných v přenesené působnosti podle čl. 79 odst. 3 Ústavy. Přístup k obecně závazným vyhláškám významně ovlivnil Ústavní soud. První kapitola pojednává obecně o ústavních a zákonných základech územní samosprávy, dále o územním a osobním základu a o samostatné a přenesené působnosti obcí. Druhá kapitola blíže rozebírá proces přijímání obecně závazných vyhlášek a možné zapojení veřejnosti. Dále se zabývá obsahovými náležitostmi obecně závazných vyhlášek a jejich strukturou. Pojednává také o vyhlášení a evidenci právních předpisů obcí a upozorňuje na chystanou sbírku právních předpisů obcí a krajů. Část kapitoly je věnována úloze Ministerstva vnitra, které vykonává dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek, a řízení před Ústavním soudem, který je může pro rozpor s ústavním pořádkem nebo zákonem zrušit. Další kapitola se zabývá možností obcí ukládat povinnosti a jednotlivými zákonnými zmocněními s přihlédnutím k rozhodovací činnosti Ústavního soudu. Kapitola se zaměřuje především na § 10 zákona o obcích a na místní poplatky....
|
|
|
Obecně závazné vyhlášky obcí
Kuchař, Karel ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
[Obecně závazné vyhlášky obcí] Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o obecně závazných vyhláškách obcí. Obecně závazná vyhláška je právní předpis, který je v souladu s ustanovením čl. 104 odst. 3 Ústavy vydáván zastupitelstvem obce. Jedná se o významný a můžeme říci i jedinečný projev práva obcí na samosprávu, které je obcím rovněž zaručeno na ústavní úrovni. Po první kapitole, ve které jsou definovány nezbytné pojmy pro další text, následuje kapitola věnující se ústavním a zákonným základům k vydání obecně závazných vyhlášek. V této kapitole je rovněž popsán první nález Ústavního soudu týkající se obecně závazných vyhlášek a je zde nastíněna diskuse, která po je vydání proběhla. Na tuto kapitolu je pak navázáno v páté kapitole práce, které se blíže věnuje vývoji judikatury Ústavního soudu a popisuje její další vývoj. Zejména je pozornost soustředěna na nález Pl. ÚS 45/06 a na změnu právního názoru Ústavního soudu s tímto nálezem související. Třetí kapitola práce se věnuje některým vybraným tématům souvisejícím s vydáváním obecně závazných vyhlášek. V jejím úvodu je pak krátké zamyšlení nad vhodností a potřebností regulace pomocí obecně závazných vyhlášek. Čtvrtá kapitola je zaměřena na dozor a činnost dozorčího orgán, kterým je Ministerstvo vnitra ČR. V této kapitole je rovněž zmíněn největší problém...
|
|
|
Základní práva v daňové judikatuře Ústavního soudu
Osborne, Alice ; Vybíral, Roman (vedoucí práce) ; Boháč, Radim (oponent)
Základní práva v daňové judikatuře Ústavního soudu Abstrakt Práce se věnuje judikatuře Ústavního soudu v daňových věcech, kde je důvodem přezkumu tvrzené porušení základního práva či právního principu. V první části práce je stručně popsána výchozí situace, zejména teoretická a ústavněprávní východiska pro přezkum daňových předpisů a rozhodnutí a jsou vymezena relevantní základní práva a metody a standardy přezkumu, které Ústavní soud ve své judikatuře používá, a to obecně a zejména v daňových věcech. Těžištěm práce je pak rozbor vybraných daňových kauz a rozhodnutí Ústavního soudu. U každého rozhodnutí je nejprve stručně popsána výchozí situace a okolnosti přijetí předmětné úpravy, poté následuje samotný rozbor a nakonec shrnutí z hlediska porušovaných / tvrzených práv v dané kauze a metod a standardů přezkumu uplatněných Ústavním soudem. Výsledky rozboru jsou poté shrnuty, konfrontovány s obecnými východisky a jsou identifkovány společné prvky příslušných kauz a rozhodnutí. Závěrem je zjištění, že v analyzovaných kauzách nebyla předmětná úprava dostatečně pečlivě posuzována z hlediska dopadů na základní práva adresátů (právo na informační sebeurčení a právo podnikat) a souladu s ústavněprávními principy (rovnost, výhrada zákona), ať už z toho důvodu, že se jednalo o dílčí, nekoncepční změny, nebo z toho...
|
|
|
Soudní soustava ČR
Hercíková, Monika Rita ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Téma diplomové práce je zaměřeno na uspořádání soudní soustavy ČR. Cílem práce je podat základní ucelený pohled na organizaci soustavy soudů rozvedený o bližší analýzu týkající se personálního obsazování a celkového fungování jednotlivých soudů. Úvodní část práce se zabývá historickým vývojem soudnictví na českém území, zejména organizací soudní soustavy v období tzv. první republiky (1918-1938). Prvorepubliková soustava soudů z větší míry navazovala na základě přijetí recepčního zákona číslo 11/1918 Sb. na úpravu rakouského a uherského soudnictví. Postupně došlo ke sjednocení rozdílné úpravy soudní organizace v českých zemích a na Slovensku. Soudní soustava první republiky se vyznačovala vysokou mírou specializace, soudy byly děleny na soudy řádné, specializované a rozhodčí soudy. Soustava obecných soudů je tvořena soudy okresními, krajskými, vrchními, Nejvyšším soudem a Nejvyšším správním soudem. Součástí práce je rovněž popis fungování soudcovských rad, vzniku, trvání a zániku funkcí soudců a přísedících. Zvláštní pozornost, vyjma soustavy obecných soudů, je věnována Ústavnímu soudu jakožto zvláštnímu soudnímu orgánu ochrany ústavnosti, vycházející z koncentrovaného modelu ústavního soudnictví a samotnému vývoji Ústavního soudu od jeho vzniku v roce 1920. Ústavní soud by měl fungovat zejména...
|
|
| |
host ::
RSS.