|
|
Pečují sestry o své zdraví?
SMRŽOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývala tématem, jestli sestry pečují o své zdraví? Definici zdraví máme jasně danou. Světová zdravotnická organizace v roce 1948 definovala pojem zdraví jako stav úplné tělesné, duševní i sociální pohody, a nikoli pouze nepřítomnost vady nebo nemoci. Hamplová z roku 2015 nám ve své publikaci uvádí, že vnímat zdraví pouze jako nepřítomnost nemoci je příliš zjednodušené a nedopovídá to mnohotvárnosti tohoto pojmu. Vzhledem k mnoha složkám, které jsou zdravím ovlivněni, je velmi důležité, abychom se o své zdraví starali, a jeho péči nezanedbávali. Přičemž by péče o zdraví měla být doménou všech jedinců bez rozdílu a pro zdravotníky o to víc. Práce má teoretickou a výzkumnou část. Do teoretické části jsme zahrnuli samotnou definici zdraví, jeho determinanty, životní styl. Dále pak jsme charakterizovali osobnost sestry a její náplň práce se specializací a bez specializace. A dalšími dvěma kapitolami byla péče o zdraví fyzické, kam spadala i manipulace s pacienty a preventivní prohlídky. A péče o zdraví psychické, kam jsme zahrnuli i syndrom vyhoření a jeho prevenci. Druhá část práce bylo výzkumné šetření. Zvolili jsme si výzkumný vzorek deseti sester, které pracují na jednosměnný a více směnný provoz a porovnávali jsme, jak se liší jejich péče o zdraví. Dle poskytnutých odpovědí jsme zjistili, že sestry nejčastěji pečují o zdraví tím, že se snaží dodržovat stravu a pohyb, zatímco oblast péče o psychiku lehce stagnuje. Velmi pozitivním výsledkem v naší práci bylo, že sestry až na malé výjimky dodržují ve velké škále prevence, dodržují hygienu v oblasti zaměstnání, do které řadíme dezinfekci, sterilizaci, a třídění odpadu. Metodiku jsme zvolili kvalitativní výzkum, který obsahoval řízené rozhovory s polostrukturovanými otázkami.
|
|
|
Problematika komunikace mezi sestrou a dětským pacientem se syndromem hyperaktivity
BUGOŠOVÁ, Klára
Naše bakalářská práce se věnuje problematice, která se týká komunikace mezi sestrou a dětským pacientem se syndromem hyperaktivity (dále jen ADHD). Cílem naší práce bylo nalézt nejčastější chyby, ke kterým dochází v komunikaci mezi sestrou a dětským pacientem s ADHD. Dále jsme chtěli zjistit, jaké bariéry se vyskytují v komunikaci mezi dětským pacientem s ADHD a sestrou, zmapovat informovanost sester o správné komunikaci a přístupu k dítěti s ADHD a také zanalyzovat zkušenosti rodičů dítěte s ADHD během komunikace v rámci ošetřovatelské péče. Pro dosažení těchto cílů jsme si zvolili tři následné výzkumné otázky. Jaké bariéry se vyskytují v komunikaci mezi sestrou a dětským pacientem s ADHD? Jaké jsou znalosti sester o správné komunikaci a přístupu k dítěti s ADHD? Jaké zkušenosti mají rodiče dítěte s ADHD v souvislosti s komunikací při poskytování ošetřovatelské péče? Pro uskutečnění výzkumného šetření jsme zvolili kvalitativní přístup pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek nám tvořilo 8 probandek z řad sester pracujících na dětském oddělení a v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Dále 8 rodinných příslušníků, kteří mají dítě s ADHD. Výsledky výzkumného šetření ukázaly vyskytující se problémy v komunikaci mezi sestrou a dětským pacientem s ADHD jak z pohledu sestry, tak i rodinných příslušníků. Dále nám výzkumné šetření odhalilo nejčastější bariéry, které se vyskytují během komunikace, kdy za nejčastější bariéru byly označeny projevy dítěte a rodiče. Při výzkumném šetření se nám znalosti sester potvrdily. Většina rodičů však uvedla negativní zkušenosti nejen se sestrami, ale i s ostatním nelékařským personálem. Naše výzkumné šetření otevírá prostor pro hlubší výzkumné šetření zaměřené i na jiné pracovníky než sestry, aby došlo k efektivnější komunikaci s dětským pacientem s ADHD.
|
|
|
Výskyt syndromu vyhoření u zdravotních sester ve vybraných nemocničních odděleních
VÁŇOVÁ, Kristýna
Tato diplomová práce se zabývá výskytem syndromem vyhoření u zdravotních sester. Hlavními cíly práce je zjistit výskyt syndromu vyhoření u zdravotních sester ve vybraných nemocničních odděleních a ve vybraných nemocnicích. V teoretické části práce je popsána profese zdravotní sestry, syndrom vyhoření a možnosti jeho prevence. V praktické části popisuji cíle, úkoly, hypotézy a metodiku mé práce. Výzkumné šetření realizuji prostřednictvím standardizovaného dotazníku Maslach Burnout Invertory, který je určen ke sledování syndromu vyhoření u exponovaných profesí v nemocnici v Českých Budějovicích, Písku a Strakonicích. Získaná data vyhodnocuji statistickou metodou chí kvadrát testu, kterým ověřím předem stanovené hypotézy práce. Získané výsledky jsou vyhodnocovány a interpretovány.
|
|
|
Příušnice u adolescentů a mladých dospělých
BÖHMOVÁ, Monika
Cíle práce Cílem práce bylo zjistit průběh příušnic u adolescentů a mladých dospělých a zmapovat specifika ošetřovatelské péče u adolescentů a mladých dospělých z pohledu sester praktických lékařů. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jaký byl průběh příušnic u adolescentů a mladých dospělých? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u adolescentů a mladých dospělých z pohledu sester praktických lékařů? Použité metody K zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí hloubkového rozhovoru s pacienty, kteří prodělali onemocnění příušnicemi a se sestrami pracujícími u praktických lékařů pro dospělé nebo děti a dorost. Rozhovory byly zachyceny záznamem na diktafon, nahráváním v telefonu nebo písemnou formou a zpracovány formou přímého přepisu. Výsledky Přepsané rozhovory byly podrobeny podrobné analýze otevřeným kódováním, za pomoci metody papír a tužka. Z analýzy dat vzniklo celkem šest kategorií, které se dělí do dvou skupin: Rozhovory se sestrami a Rozhovory s pacienty s příušnicemi. Kategorie z rozhovorů se sestrami jsou: Očkování, Opatření u příušnic, Průběh příušnic dle sester. Kategorie z rozhovorů s pacienty s příušnicemi jsou: Spolupráce se zdravotnickým personálem, Informace od pacientů a použitá očkovací látka a Průběh příušnic u pacientů s příušnicemi. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, do kterých jsou zakódovány důležité informace a to vše jsme zařadili a znázornili do jednotlivých schémat. Závěr Z rozhovorů s respondenty jsme zjistili, jaký měli průběh příušnic adolescenti a mladí dospělí. Bylo zjištěno, že polovina respondentů měla vážnější komplikace, ale bez trvalých následků, pouze v jednom případě zůstal zhoršený sluch, ostatní vážné komplikace po vyléčení vymizely. U sester z výsledku vyplynulo, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u adolescentů a mladých dospělých z pohledu sester praktických lékařů. V hlavní problematice se všechny sestry orientovaly správně. Zjistili jsme, že sestry mají minimum vlastních zkušeností s tímto onemocněním, protože se s ním za svoji praxi setkávaly jen sporadicky a spíše ho znají jen teoreticky, i když v posledních letech se výskyt onemocnění příušnicemi zvyšuje a sestry by měly získat více zkušeností. Toto zjištění může mít za následek nedostatečnou informovanost o dodržování všech léčebných opatření. Z dosažených výsledků lze konstatovat, že by bylo vhodné, aby lékaři a jejich sestry, kteří se s tímto onemocněním nesetkali, prošli edukačním seminářem, který by byl zaměřen na onemocnění příušnicemi, jejich příznaky, léčbu, možné komplikace a protiepidemická opatření, se kterými následně souvisí ošetřovatelská péče o nemocné s příušnicemi.
|
|
|
Informační chování zdravotních sester
Málková, Michaela ; Jarolímková, Adéla (vedoucí práce) ; Lipková, Helena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá informačním chováním zdravotních sester pracujících v Institutu klinické a experimentální medicíny na Klinice anesteziologie a resuscitace. Zjišťuje, proč a jak zdravotní sestry vyhledávají informace související s jejich oborovým zaměřením a jak s nimi posléze pracují. Je stručně nastíněna charakteristika instituce IKEM, ošetřovatelská péče a pracovní náplň zdravotních sester, dále pak jejich motivace k vyhledávání informací a jejich orientace v informačních zdrojích. Výzkum probíhal v podobě kvalitativních strukturovaných rozhovorů se zdravotními sestrami. Závěr práce je věnován shrnutí zjištěných informací z rozhovorů, zodpovězení definovaných výzkumných otázek a vyhodnocení informačního zabezpečení v praxi.
|
|
|
Porovnávání postojů sester ke vzdělávání v České republice a na Slovensku
Bradáčová, Mária ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Svobodová, Hana (oponent)
Bakalářská práce "Porovnávání postojů sester ke vzdělávání v České republice a na Slovensku" prezentuje vývoj vzdělávání sester na Slovensku a v České republice po roce 1990 a analyzuje postoje sester z obou zemí k současnému systému vzdělávání. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V teoretické části popisujeme proces změn ve vzdělávání sester po roce 1990 v obou zemích až po současný stav pregraduálního a postgraduálního vzdělávání sester. Cílem empirické části bylo zjistit názory sester z praxe na současné vzdělávání na Slovensku a v České republice a zároveň porovnat jejich postoje. Výzkum jsme realizovali v Nemocnici na Bulovce v Praze a v Univerzitní nemocnici Louisa Pasteura v Košicích, na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a na chirurgických odděleních. Podle výsledků dotazníkového šetření hodnotí sestry obou zemí kvalifikační přípravu sester po transformaci vzdělávání spíše nespokojeně až velmi nespokojeně a řešení této problematiky shodně vidí v lepším finančním ohodnocení, zkrácení doby studia a diferenciaci kompetencí v praxi podle dosaženého vzdělání. Na základě výzkumu navrhujeme zvýšit povědomí sester o potřebě současného systému vzdělávání, samotný vzdělávací proces by se měl zaměřit především na zvýšení úrovně praktické přípravy absolventů a mělo by se ponechat jen...
|
|
|
Stravovací a pitný režim všeobecných sester na vybraných pracovištích
Neradová, Anna ; Lukášová Jeřábková, Lenka (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Tato bakalařska přace se zabýva střavovacím a pitným řezimem vseobecných sesteř na výbřaných přacovistích. Toto tema jsem si zvolila, přoto ze si mýslím, ze je aktualní a ze je dulezite abý se setřý více zajímalý o svuj střavovací a pitný řezim. Přace vseobecne sestřý, je povolaní nařocne a to hned v mnoha ohledech. Přace ve smennem přovozu je zatezující a muze výřazne zasahovat do kvalitý zivota sesteř. Nařusení ciřkadianí řýtmicitý muze výustit ve spankove pořuchý a mnoha zavazna onemocnení. Velmi casto k temto obtízím přispíva přave nevhodna výziva a střavovací řezim. Oslovený býlý vseobecne sestřý přacující ve dvousmennem přovozu. Hlavním cílem teto přace býlo zmapovat střavovací a pitný řezim vseobecných sesteř ve smennem přovozu. Mezi dílcí cíle tohoto výzkumu patřilo zmapovat střavovací podmínký vseobecných sesteř ve dvousmennem přovozu, zjistit zda u sesteř ve dvousmennem přovozu doslo k výřaznemu zvýsení / snízení telesne hmotnosti (více nez 5kg) od nastupu do soucasneho zamestnaní, jestli se sestřý ve dvousmennem přovozu střavují přavidelne v peti dopořucených davkach. Dale pak zjistit kolik řespondentu z výzkumneho vzořku třpí zazívacími a dýspeptickými obtízemi a zdasestřý v přacovní smene pijí dopořucene mnozství tekutin. Výzkum býl uskutecnen v řamci nejmenovane fakultní nemocnice v...
|
|
|
Occupational regulation and its influence on the labor market: evidence from reforms in the Czech Republic
Ptáčníková, Marie ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Gok, Ugur (oponent)
Tato práce zkoumá dopad reformy z roku 2004, která zvýšila vzdělanostní požadavky pro vybranou regulovanou profesi, přesněji řečeno zdravotní sestry, na průměrný výdělek v platové i mzdové sféře a zaměstnanost zdravotních sester v České republice. V současné době je v procesu schvalování zákon, který navrhuje požadavky na vzdělání všeobecných sester snížit. To dělá tuto analýzu aktuální. Evropská komise provedla podobné studie, které se týkaly regulovaných povolání, v několika členských státech a výsledky těchto studií byly rozmanité, což dodatečně motivuje k této studii. K identifikaci efektů výše zmíněné reformy byl použit lineární pravděpodobnostní model a takzvaná difference-in- differences metoda. Empirické výsledky naznačují negativní dopad na platy sester v porovnání s lékaři, kteří byly použiti jako kontrolní skupina. Co se týče mezd, efekt je kolísavý. V případě zaměstnanosti byl zaznamenán pokles v pravděpodobnosti vykonávat profesi zdravotní sestry v letech po reformě, výsledky jsou ale převážně nesignifikantní. Obecně řečeno na základě výsledků této práce se zdá, že reforma měla mírně negativní krátkodobý efekt na průměrný výdělek zdravotních sester a zaměstnanost. Nicméně je náročné vyvodit obecné závěry jen několik let po reformě.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.