|
|
Mašínovský mýtus. Ideologie v české literatuře a kultuře od druhé půle dvacátého století k dnešku
Švéda, Josef ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent) ; Bauer, Michal (oponent)
Tato dizertace analyzuje narativy o bratrech Mašínech a jejich otci Josefu Mašínu seniorovi. Bratři Mašínové založili odbojovou skupinu proti komunistickému režimu a mezi lety 1951 až 1952 zabili tři lidi. V roce 1953 odešli z Československa a směřovali do západního sektoru Berlína. Mašínové s Milanem Paumerem se sem nakonec dostali, přestože byli pronásledováni více než dvaceti tisíci východoněmeckými a sovětskými vojáky a policisty. Tato práce analyzuje celou řadu diskurzů jako jsou novinové články, historické studie a knihy, detektivky, romány, paměti a také epizodu Strach (1975) ze seriálu Třicet případů majora Zemana. Dizertace metodologicky vychází z kulturních studií a kritické teorie. Navazuje na Barthesovy analýzy moderních mytologií, teorii historie Haydena Whita a Žižekovu teorii ideologie. Cílem práce je postihnout vztah mašínovských reprezentací k dominantní ideologii, která byla v platnosti v době jejich vzniku. První kapitola se zabývá narativy vyprodukovanými mezi lety 1955 až 1989. Hlavním empirickým materiálem jsou články z Rudého práva z padesátých let a detektivní příběhy "podle skutečné události", které vycházely v nakladatelství Naše vojsko od šedesátých let až do konce let osmdesátých. Mašínové jsou zde označeni jako "nepřátelé socialismu" a vykresleni jako vrazi. Při analýze...
|
|
|
Gender a média v éře postmodernity: Odkrývání genderových stereotypů v současném českém reklamním diskurzu
Olbertová, Martina ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo v prvé řadě se vůbec hlouběji zamyslet nad problematikou povahy zobrazování genderu v současných médiích. Vzájemný vztah genderu a médií v éře postmodernity jsme se snažili demonstrovat na pěti vybraných reklamních komunikátech zastupujících svou povahou odlišné aspekty zobrazování genderu jako stereotypní kategorie v současném českém reklamním diskurzu. V úvodní kapitole jsme si nastínili vývoj genderu jako společenské kategorie, řekli jsme si více o jeho historii, tradičních feminních a maskulinních atributech, stejně jako fluiditě genderu jako kategorie v optice postmodernity. Zároveň jsme si vymezili také vývoj feminismu a ustavení feministického paradigmatu. Následně jsme si představili pohled na gender v odlišných typech médií, zabývali jsme se podrobněji jeho vztahem k televizi jako médiu a vztahem genderu a reklamy. Předmětem teoretické části byl nástin vybraných pojmů z terminologie mediálních studií stěžejních pro účely této diplomové práce. Seznámili jsme se zde s koncepty souvisejícími s problematikou konstrukce reality v mediálních sděleních, zabývali jsme se rovněž feministickým pohledem na distorzi optiky nazírání genderu v mediálních sděleních a nastínili jsme si také základní pojmy z oblasti sémiotiky: diadické a triádické pojetí znaku a tři stupně...
|
|
|
Socialistický realismus a tzv. totální realismus: charakteristika básnické poetiky a pokus o komparaci
Sieberová, Jana ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Schmarc, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá především vzájemnými vztahy mezi poetickými projevy socialistického a totálního realismu v raných padesátých letech. První část práce má obecnější povahu; zamýšlím se v ní nad některými charakteristickými rysy obou programů, v případě totálního realismu se tak děje převážně na základě komparace s podobně zaměřenými koncepty (Hrabalovy poémy z padesátých let, díla bývalých členů Skupiny 42). V dalších kapitolách svého textu uvažuji o totálním realismu ze dvou hledisek; jednak jako o alternativní formě realismu, která se vymezuje vůči oficiálnímu umění, jednak jako o programu, který je na oficiálním umění do určité míry závislý tím, že využívá nebo parafrázuje některé jeho prostředky
|
|
|
Myth and National Identity
Chytrý, Lukáš ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Znojemská, Helena (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl rozkrýt vztah mezi mýtem a národní identitou. Zásadními otázkami jsou míra, do které je společenská identita závislá na literární naraci a jaké motivy tuto naraci konstituují. Analýza tohoto vztahu je prováděna na vybraných literárních textech s ohledem na kritické přístupy literární teorie a relevantní společensko-politické aspekty. Rozbor je prováděn na základě komparativního přístupu k vybraným textům. Komparativní metoda se zaměřuje na společensko-politický a historický kontext vybraných literárních děl, stejně tak jako na různé přístupy k otázce, co tvoří společenskou identitu. Texty, na které se pozornost zaměřuje především, jsou básnická sbírka James Macphersona, Poems of Ossian, historický román Sir Walter Scotta, Waverley a Rukopisy Královédvorské a Zelenohorské. Tato diplomová práce otevírá diskuzi teoretickým přístupem ke vztahu mezi mýtem a historií. Diskuze se zaobírá způsobem, kterým obě zmíněné složky konstituují kolektivní identitu. Práce se snaží zdůraznit především ty aspekty, které dávají vzniknout manipulativním výrokům a představám, které následně ovlivňují diskurz. Do popředí tak vystupuje otázka tradice, konvence a představy o heroické době, na kterou konkrétní kolektivní povědomí navazuje. Pozornost je tak věnovaná...
|
|
|
Mytologické a mýtotvorné rysy Hvězdných válek a specifika jejich příběhů coby příběhu na pokračování
Pavlíček, Milan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Diplomová práce Mytologické a mýtotvorné rysy Hvězdných válek a specifika jejich příběhů coby příběhu na pokračování se zabývá zkoumáním šestice příběhů tvořících cyklus Hvězdných válek na pozadí modelu příběhu Emila Volka, jehož pojmosloví a typologii příběhu využívá, a usiluje popsat, jak na sebe příběhy vzájemně působí, resp. jak vzájemně ovlivňují svoji recepci, a jak se jejich přijímání v průběhu času proměnilo. Druhým cílem práce je zkoumat, v jakém smyslu je k Hvězdným válkám vztahován pojem mýtu, a zvažovat, zda je taková souvislost oprávněná. Práce se snaží podat jak definici Hvězdných válek, tak definici mýtu a zabývá se vztahem cyklu k monomýtu Josepha Campbella, s nímž bývá cyklus hojně spojován. V závěru jsou popsány narativní prvky a procesy podílející se na utváření původní trilogie. Příloha obsahuje popis problematických aspektů překladu příběhů do češtiny a stručnou kritiku existujících překladových verzí.
|
|
| |
|
|
Fenomén prázdné galerie
Brožka, Petr ; Rozbořil, Blahoslav (oponent) ; Ingerle, Petr (oponent) ; Bartlová,, Milena (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Text řeší otázky týkající se vystavování prázdné galerie. Problém prázdna je nahlížen prismatem teorie výtvarného umění, sémiotiky a fenomenologie, resp. hermeneutiky. Text se vztahuje k diskurzům teorii výtvarného umění vzdálenějším a pokouší se definovat podstatu a obecnější zákonitosti vystavení prázdna v galerii. Dizertační práce předkládá tezi o prostém prázdnu jako uměleckém díle a pokouší se zkonstruovat logicko-sémantickou tezi o specifické formě prázdna v galerii, která generuje umění ze své podstaty. V neposlední řadě text znovu otevírá obecné problémy konceptuálního umění a snaží se nabídnout širší čtenářské obci srozumitelný výklad možností jeho aplikace.
|
|
|
Průhledem zpět
Šindelková, Pavla ; Vaculíková, Pavla (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Cílem mé práce je vyjádřit se k problematice narcismu, který je označován za epidemii naší doby. Narcismus je převážně psychologickým jevem a jeho zobecnění na společnost je obtížné. Ve svém přípravném studiu tématiky v rámci sociologie jsem nenacházela žádné řešení, která by nabízela změnu situace. Při svém pokusu toho dosáhnout, jsem se vrátila k původnímu mýtu.
|
|
|
Mýtus Julius Fučík. Spory o život a dílo v dějinném kontextu.
Suchá, Hana ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Dlouhý, Miloš (oponent)
Diplomová práce je výsledkem historické analýzy dobové interpretace Julia Fučíka. Pozornost je zaměřena na to, jakými způsoby se budoval kult Fučíkovy osobnosti, jak se proměňoval a vytvářel jeho obraz a jakou měl tento obraz funkci v budování či udržování komunistické ideologie. K bližšímu porozumění celé problematiky je charakterizována tvorba Julia Fučíka, zejména pak jeho poslední vrcholné dílo Reportáž, psaná na oprátce, které je důležité k pochopení manipulace s Fučíkovým odkazem. V práci je zkoumáno, jak se s měnící politickou situací transformovala role Julia Fučíka z hrdiny až po zrádce a kolaboranta. Jako protiváha je představena komplexní studie zabývající se odborně Fučíkovým případem. Závěr práce je zaměřen na sedmdesáté výročí úmrtí Julia Fučíka v roce 2013 pohledem současných médií, čímž je dokumentována společenská debata dnešní doby, která již neřeší otázku viny, ale zaměřuje se spíše na Fučíkovo dílo.
|
|
| |
host ::
RSS.