|
|
Dědická smlouva jako nový dědický institut
Srp, Michal ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Předložená práce se zabývá starobylým a současně staronovým právním institutem dědické smlouvy v rekodifikovaném soukromém právu. Dědická smlouva (pactum successorium) byla v českém právním řádu do 50. let minulého století považována za tradiční historický institut dědického práva, přičemž byla koncipována jako dědický titul nejsilnější a její uzavření bylo přípustné jedině mezi manželi nebo snoubenci. Zmíněná problematika začala být znovu aktuální v souvislosti s vládním návrhem zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník), k jehož schválení Poslaneckou sněmovnou došlo 9. listopadu roku 2011. Rekodifikace představuje návrat dědické smlouvy do české právní úpravy dědického práva, avšak přinesla i celou řadu jiných významných institutů, které dosavadní úprava po dlouhou dobu opomíjela či vůbec neznala. Institut dědické smlouvy klade důraz na vůli zůstavitele, jemuž dává další možnost pořízení se svým majetkem pro případ smrti (mortis causa). Jejím specifikem je, že v sobě kombinuje jak prvky závěti (testamentární), ze které se vyvinula a je z ní odvozena, tak prvky smlouvy (kontraktuální). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Heritage and Innovation II - Polynesian Literature in English - F. J. Frisbie, Patricia Grace and Sia Figiel: three generations of authors
Binarová, Teata ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Díla tří polynéských spisovatelek - Florence (Johnny) Frisbie (*1932 Cookovy ostrovy), Patricia Grace (*1937 Nový Zéland) a Sia Figiel (*1967 Samoa) - představují tři klíčové etapy vývoje polynéské literatury v angličtině a jsou úzce spjata s proměnami postkoloniálního kontextu. Autobiografie Miss Ulysses from Puka-Puka, napsaná F. J. Frisbie a vydána roku 1948, je definována jako zakládající dílo této nové literatury. Příběh je zasazen do polynéského koloniálního prostředí. Patricia Grace patří do první generace polynéských spisovatelů píšících anglicky. Účastní se takzvané "Maorské renesance", která je spojená s širším panpolynéským hnutím vzdoru proti britské koloniální nadvládě a kulturním obrozením původních obyvatel od 60. let dvacátého století. Sia Figiel je vůdčí spisovatelkou už etablované současné polynéské literatury 90. let. Celá oblast je dnes už téměř plně samostatná. Zvolená témata a práce s jazykem těchto tří polynéských spisovatelek spolu s jejich vybranými narativními technikami odrážejí rostoucí emancipaci původních obyvatel. Autorky se postupně osvobozují od norem standardní angličtiny a vzdalují se tradici evropského písemnictví. Stále výrazněji začleňují do importované anglicky psané románové formy slovní zásobu a gramatické struktury vlastních polynéských jazyků, ústní...
|
|
|
Za novou Prahu! Tradice, vize a budování (obrazu) města po roce 1945
Kurz, Michal ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Tématem práce je výstavba a symbolické kódování města Prahy od roku 1945 do konce 50. let s důrazem na období stalinismu. Na základě rozboru dobových textů a architektonických projektů sleduje práce motivace a taktiky, jimiž se poválečné politické a odborné elity snažily manifestovat v prostoru hlavního města vlastní hodnoty a ideologické principy. S pomocí analýzy dobově užívaných pojmů "staré" a "nové" Prahy zkoumá proměňující se vztah mezi tradicemi a modernitou v obraze města. Sociokulturní fenomén stalinistického budovatelství tematizuje v širší časové perspektivě jako specifickou součást modernizačního procesu, jímž Praha prochází v průběhu 1. poloviny 20. století. V zásadní míře si všímá konkrétních atributů, jimiž se měla "nová" socialistická Praha vyznačovat, a míry využití oficiálních sovětských vzorů i domácích historických tradic. Klíčová slova: Praha, město, obraz města, architektura, urbanismus, paměť, památková péče, socialistický realismus, stalinismus, 50. léta
|
|
|
Železná opona a její dědictví v kontextu proměn pohraničí Česka v 2. polovině 20. století
Chloupek, Pavel ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Semian, Michal (oponent)
Železná opona a její dědictví v kontextu proměn pohraničí Česka v 2. polovině 20. století Bakalářská práce se zabývá železnou oponou a jejím dědictvím, což souvisí s tím, jak je nám dnes železná opona připomínána, a jak se můžeme dívat na minulost českého pohraničí ovlivněného touto bývalou bariérou. V práci je nejprve představen fenomén železné opony a problém vymezení pohraničí. Pak je zde formou diskuse s literaturou probíráno, jak se české pohraničí měnilo vlivem železné opony a jejího pozdějšího pádu, a co bylo v těchto souvislostech zkoumáno a zjišťováno. Dále je probíráno, co dědictví železné opony přineslo, a jeho možné využití. Vlastním výzkumem je zde nejprve zjišťováno, kde se dnes nachází připomínky železné opony, a co nám tyto připomínky mohou říci. Další část výzkumu je zaměřena na to, co na prezentaci minulosti železné opony říkají sami lidé, v tomto případě návštěvníci muzea železné opony. Různými typy rozhovorů jsou zde zjištěny další zajímavé zjištěné informace o pohraničí a vlivu železné opony. Z výzkumu plyne, že železná opona je připomínána sice zdařile, ale neuškodilo by kdyby byla připomínána více, aby se již nikdy takováto historie neopakovala. Klíčová slova: železná opona; pohraničí; proměny krajiny; dědictví; Česko
|
|
|
Řízení o pozůstalosti
Chvalinová, Barbora ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Resumé Téma mojí diplomové práce zní "Řízení o pozůstalosti". Toto téma jsem si vybrala z několika důvodů. Přestože jde o tradiční institut civilního procesního práva, jedná se o téma velmi aktuální s ohledem na novou úpravu soukromého práva v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kterou došlo k výraznému rozšíření ustanovení o dědickém právu, a na ni navazující novou procesní úpravu v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Dalším důvodem byla skutečnost, že tuto problematiku shledávám zajímavou, a to zejména z důvodu její komplexnosti a výrazného prolínání procesněprávní a hmotněprávní úpravy. Jelikož je účast v řízení o pozůstalosti v životě člověka prakticky nevyhnutelnou záležitostí, ráda jsem si svoje dosavadní znalosti doplnila o znalost nové právní úpravy. V neposlední řadě mi tato problematika připadá v prostředí advokacie, do které bych po vystudování ráda zamířila, poněkud zbytečně a neoprávněně opomíjená. Cílem této diplomové práce je přehledně vylíčit průběh řízení o pozůstalosti tak, aby byly patrné jednotlivé fáze řízení o pozůstalosti, a zároveň zohlednit a doplnit výklad v nezbytném rozsahu o důležité aspekty a instituty hmotněprávní, které řízení o pozůstalosti ovlivňují. S ohledem na přijetí nové právní úpravy jsem se snažila poukázat na nejdůležitější změny a rozdíly...
|
|
|
Pays de la Loire: cultural and natural heritage
Malá, Markéta ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Kalfiřtová, Eva (oponent)
NÁZEV: Pays de la Loire - patrimoine culturel et naturel AUTOR: Markéta Malá KATEDRA: Katedra francouzského jazyka a literatury VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Tomáš Klinka ABSTRAKT: Tématem bakalářské práce je francouzský region Pays de la Loire a jeho kulturní a přírodní dědictví. V první části práce je region představen z několika aspektů: nejprve je vytyčena jeho poloha na území Francie, dále je popsáno jeho administrativní členění (ke každému departementu je navíc přiřazeno jeho hlavní město) a v neposlední řadě je zde uvedeno několik základních zeměpisných údajů týkajících se rozlohy, reliéfu a ostrovů, které spadají pod jeho správu. Druhá část se zabývá kulturou daného regionu, největšími a kulturně nejdůležitějšími městy regionu. Dále pak regionálními jazyky, místními kulinářskými specialitami, vybranými zámky, muzey a festivaly. V závěru této kapitoly je představen regionální orchestr a akademie sdružující univezity. Třetí část je věnována přírodnímu dědictví. Snaží se zjistit, zda region disponuje přírodními parky, zahradami či jinými přirodními rezervacemi. Poslední část této práce přináší aktuality z regionu, často probíraná a diskutovaná témata. KLÍČOVÁ SLOVA: Pays de la Loire, region, departement, dědictví, kultura, jazyk
|
|
| |
|
|
"Tuto zemi dám tvému potomstvu" (Gn 12,7): Dar země jako téma Starého zákona
Michnová, Jaroslava ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Práce mapuje téma země v rámci hebrejského kánonu. Od základního rozdělení na jednotlivé významy slova spolu se stručnou charakteristikou a statistikou výskytů těchto jednotlivých významů v kánonu, přes podrobnější zaměření na jeden z významů slova, a to na Zemi zaslíbenou. Téma je sledováno z hlediska obsahu a teologického významu s ohledem na dějovou linii textu. Pozornost je zaměřena na jednotlivé výskyty slova v hebrejském textu, na jejich specifika, ale i na spojující prvky z perspektivy celého kánonu Hebrejské bible.
|
|
|
Architektonické proměny center českých měst v letech 1945 - 1989
Kurz, Michal ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Tématem práce jsou architektonické proměny (přestavby a novostavby) historických center českých měst v letech 1945-1989. Autor se snaží zařadit tyto procesy do kontextu dobové architektury a památkové péče a hledá odpovědi na některé základní otázky. Jak se vyvíjely představy o optimální podobě nových objektů určených do historického prostředí? Jakými faktory byly tyto představy ovlivňovány? Proč byly nové objekty tak často situovány právě do těchto cenných částí měst a kdo se na jejich vzniku podílel? Práce je rozdělena do pěti časově navazujících kapitol a autor klade důraz na kontinuitu tématu s předválečným obdobím, neboť střet tradicionalismu a modernismu, stejně jako výhody a limity obou těchto přístupů, můžeme sledovat už ve 30. letech. Jednotlivé příklady jsou vybírány ze vzorku 71 okresních měst České republiky s vynecháním Prahy. Klíčová slova: Modernizace center historických měst, urbanismus, architektura, památková péče, 1945-1989
|
|
|
Dědictví se zvláštním zřetelem k dědickým titulům
Tesařová, Lenka ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Radvanová, Senta (oponent) ; Salač, Josef (oponent)
1 Abstrakt Ve své práci jsem se nejdříve věnovala vysvětlení a definování pojmu a funkce dědictví, přičemž za zmínku stojí chápání dědictví podle obecného zákoníku občanského z roku 1811. Dědické právo totiž podle něj bylo chápáno jako výlučné právo ujmout se držby celé pozůstalosti nebo jejího dílu určeného v poměru k celku. Dědické právo bylo věcným právem, které působilo proti každému, kdo by si chtěl pozůstalost osobovat (rušit dědice v uplatnění, nebo při výkonu příslušného práva). V uvedené části práce jde o jakýsi obecný výklad a současně o úvod do dědického práva podle platné právní úpravy. Tato část práce současně obsahuje i stručnou charakteristiku zásad, o které se dědické právo opírá. Tyto zásady formuloval již Emanuel Tilsch. Dědickým právem obecně lze nazývat souhrn všech právních norem upravujících přechod práv a povinností zemřelého na jeho právní nástupce (dědické právo v objektivním smyslu). Obecně se dědické právo (dědictví) spojuje se smrtí fyzické osoby (ať je prokázaná úmrtním listem, nebo prohlášením fyzické osoby soudem za mrtvou apod.). Z právního hlediska je smrt fyzické osoby důležitou právní skutečností, jež je nezávislá na lidské vůli a se kterou právo spojuje vznik, změnu a zánik právních vztahů týkajících se zemřelé osoby. Se smrtí fyzické osoby je spojen také zánik její...
|
host ::
RSS.