|
|
Rozšíření systému inteligentní domácnosti o ovládání termoregulace
Köszegy, Lukáš ; Hájek, Josef (oponent) ; Viktorin, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na integraci termoregulátora VPT od společnosti Thermona do systému inteligentní domácnosti s názvem BeeeOn. V teoretické části jsou popsány jednotlivé komponenty termoregulátoru VPT a systému BeeeOn. Nejdůležitější část práce tvoří návrh a implementace, které popisují získávání hodnot z termoregulátora VPT pomocí protokolu HTTP s využitím datového souboru ve formátu JSON. V těchto kapitolách jsou také popsány k tomu potřebné součásti, které je třeba integrovat do systému BeeeOn a termoregulátoru VPT.
|
|
|
Nástroj pro podporu komunikace externích účastníků akce
Kratochvíl, Jiří ; Rychlý, Marek (oponent) ; Kreslíková, Jitka (vedoucí práce)
Cílem práce bylo vytvoření multiplatformní aplikace pro podporu komunikace a zajištění účasti externích účastníků (sponzoři, podporovatelé) akce typu konference, festival a další. Aplikace poskytuje podporu pro komunikaci pořadatelů s účastníky a nabízí správu všech potřebných dat spojených s pořádáním akce. Práce dále popisuje způsoby řízení projektů a standardy využitelné pro tuto problematiku. Podrobněji je popsán standard PMBOK, který byl společně s metodikou ARIS využit pro návrh aplikace z pohledu komunikace, obstarávání a zainteresovaných stran.
|
|
|
Komunikační mix společnosti ve sportovním prostředí
Vojáček, Filip ; Čechová, Kristýna (oponent) ; Milichovský, František (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza a zhodnocení stávajícího komunikačního mixu společnosti v průmyslovém prostředí a následnými návrhy na jeho zlepšení. V teoretické části jsou popsána teoretická východiska, která s danou problematikou souvisí. Druhá část práce je zaměřena na charakteristiku společnosti, SWOT analýzu, marketingový mix a hlavně na současný komunikační mix společnosti, na jehož základě jsou v poslední části práce rozpracovány návrhy na zlepšení současné situace.
|
|
|
Analýza výrobních procesů ve firmě za účelem jejich optimalizace
Šilon, Dávid ; Stromko, Pavel (oponent) ; Klčová, Hana (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá optimalizáciou výrobných procesov vo firme, jak informačných, tak i materiálových tokov prebiehajúcich v plánovanej výrobe v spoločnosti. V prvej časti sa zameriava na teoretický popis a východiská danej problematiky. V druhej, praktickej časti, bude táto práca rozoberať a nasledovne analyzovať proces výroby vybranej firmy. Podľa vypracovaného rozboru, analýz a teoretických východísk, stanoví táto práca problémy a nedostatky tohto procesu. V poslednej fázy poskytuje návrhy na zlepšenie nedostatkov a ich implementáciu do výroby.
|
|
|
Návrh komunikačního mixu podniku
Krmíček, Vlastimil ; Vymazal, František (oponent) ; Kaňovská, Lucie (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá komunikačním mixem vybraného podniku. Úvodní část je věnována teoretickým poznatkům týkající se dané problematiky. Druhá část je zaměřena na analýzu současné marketingové situace podniku. V závěrečné části je navržen nový komunikační mix, který má za úkol zvýšit povědomí o značce a získat nové zákazníky.
|
|
| |
|
|
Rozhovor - důležitá součást sociální práce v domově pro seniory
KOTLÍNOVÁ, Lucie
Stárnutí populace v České republice a snaha uspokojit co nejširší spektrum potřeb klientů v domovech pro seniory jsou velmi aktuální. Tato práce se zabývá významem rozhovoru v sociální práci v domovech pro seniory. Hlavním cílem této práce je ukázat, jak mohou být naplňovány některé potřeby starších osob prostřednictvím rozhovoru se sociálním pracovníkem. V první části této práce jsou popsány změny v životě stárnoucích lidí, identifikovány specifické potřeby a úkoly ve stáří a vysvětleny základní principy a aspekty komunikace. V druhé části práce jsou podle zákona č. 108/2006 Sb. definovány domovy pro seniory, popsána jejich specifika a význam stěhování staršího člověka do těchto zařízení. Dále jsou představeny hlavní principy rozhovoru s klienty domovů pro seniory. Poslední část této práce je věnována diskusi omezení a dalším aspektům tohoto typu rozhovorů. Rozhovor může být při znalosti změn, specifických potřeb a úkolů ve stáří a základních principů komunikace se staršími lidmi velmi efektivním nástrojem pro uspokojování potřeb klienta.
|
|
|
Změna přístupu k zajištění požární ochrany na Jaderné elektrárně Temelín po havárii na jaderné elektrárně Fukušima
KŘÍŽEK, Luboš
Tématem diplomové práce je změna přístupu k zajištění požární ochrany na jaderné elektrárně Temelín po havárii na jaderné elektrárně Fukušima. Teoretická část se zabývá úvodem do předmětu požární ochrany. Především ukazuje na vyplývající zákonné povinnosti jak pro veřejný, tak i pro soukromý sektor, přecházející až k podnikovému hasičskému záchrannému sboru. Souběžně s tím dochází k propojení s legislativou a bližší specifikací požární ochrany v rámci států Evropské unie. Popisuje vytvoření jednotného informačního systému, problematiku zvládání bezpečnosti a předcházení zniku nebezpečných situací. Postupně je zde rozebírána historie jaderné energetiky a to od samotného objevení rozpadu jádra uranu v roce 1938, přes prvotně řízenou reakci uvolňování uranu štěpením jádra v roce 1942, kdy zároveň došlo k vystavení prvního reaktoru. Bohužel tímto objevem nebyla odkryta pouze pozitivní vlastnost řízené reakce, ale i odvrácená tvář jaderné energie v podobě atomových bomb využívaných během druhé světové války. Po druhé světové válce se začaly ve světě postupně rozšiřovat organizace civilní obrany. Hlavním cílem všech organizací bylo zabránění šíření jaderných zbraní. V dnešní době máme tři silné mezinárodní organizace zabývající se štěpením jádra. Přes veškerou snahu o vytvoření systému radiační ochrany, nebyla zcela propracována ochrana životního prostředí a dopad na vše živé. Nejprve se pracovalo s pasivními postoji zacílenými na ochranné pomůcky, které se v posledních letech promítají do aktivního přístupu ochrany, tak aby se zabránilo jevům vyvolávajícím rizika ohrožení životního prostředí a života samotného. Samotná historie jaderných elektráren je velmi spletitá a obsáhlá. Principem všech těchto elektráren, ať již je jejich fungování založeno na různých typech reaktorů, vždy založeno na štěpení jádra, které při chybné manipulaci, uschovávání, skladování, má nedozírné důsledky pro celou světovou populaci. Vývoj jaderné energetiky v České republice byl pozvolný, toto bylo zapříčiněno obsazením Jáchymských dolů po druhé světové válce armádou Sovětského svazu, která vytěžený uran po dohodě s Československem vyvážela do Sovětského svazu a na území Československa ponechala pouhých 10% uranu. V této době se začaly v Československu stavět jaderné elektrárny jako jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice, Dukovany a poslední je jaderná elektrárna Temelín, jejíž výstavba začala ještě za doby tehdejšího Československa, její dostavění a spuštění provozu proběhlo již v době existence České republiky. Při využívání FMEA analýzy dochází k odhalování možných rizik a selhání. Zaciluje se na eliminaci rizik a zvýšení bezpečnosti. Výsledkem je objektivní zhodnocení a zvyšování bezpečnosti v rámci jaderné elektrárny Temelín. Značnou negativní stránkou této analýzy je to, že je velmi časově náročná a v čase se mění díky proměnlivosti sledovaných faktorů. Výsledkem celé práce je vyhodnocení stávajícího stavu Hasičského záchranného sboru podniku prostřednictvím SWOT analýzy.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dítěte s epilepsií.
KOBZOVÁ, Andrea
Epilepsie patří mezi nejčastější neurologická onemocnění. Může postihnout děti jakéhokoliv věku. Epilepsie je doprovázena spoustou příznaků a stejně jako jiná onemocnění vyžaduje specifickou léčbu a péči. Téma bakalářské práce je: "Specifika ošetřovatelské péče u dítěte s epilepsií." Teoretická část je zaměřena na charakteristiku epilepsie, její rozdělení, klinický obraz, diagnostiku, léčbu a životosprávu epileptiků. Velká část je věnována ošetřovatelské péči o dítě s epilepsií. V empirické části bakalářské práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak dětské sestry postupují při péči o pacienty s epilepsií. Druhým cílem bylo zjistit, jaké mají hospitalizované děti s epilepsií potřeby. Třetím cílem bylo vytvořit edukační materiál pro sestry standardních dětských oddělení. K těmto cílům byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jak dětské sestry postupují při péči o pacienty s epilepsií? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o dítě hospitalizované s epilepsií? Jaké mají hospitalizované děti s epilepsií potřeby? Ke zpracování empirické části výzkumného šetření byla zvolena kvalitativní metodika. Pro sběr dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Výzkumné šetření probíhalo se sestrami na Klinice dětské neurologie ve Fakultní nemocnici Brno a v nemocnici v Motole. Rozhovor byl tvořen identifikačními údaji sester (věk, délka praxe, pohlaví a dosažené vzdělání). Dále pak předem připravenými otázkami týkajícími se ošetřovatelské péče o děti s epilepsií. Výzkumné šetření bylo anonymní. Se souhlasem sester byly informace zaznamenány na diktafon nebo doslovně přepsány v ruce. Následně byly zpracovány do elektronické podoby, přičemž byly sestaveny tyto kategorie: Specifika hospitalizace, Doprovod, Specifika vyšetření, Potřeby dítěte, Režimová opatření, Specifika ošetřovatelské péče, Zajištění bezpečnosti, Zásady komunikace. Rozhovory byly přepsány do textového editoru Microsoft Office Word 2007 a schémata byla vytvořena v programu draw.io. Na základě výzkumného šetření se dospělo k níže popsaným závěrům a odpovědím na výzkumné otázky. Z výzkumu jasně vyplynulo, že v oblasti hospitalizace je důležitý vzhled pokoje a náplň péče, přičemž byla zjištěna nutnost dodržování pravidelného denního režimu. Důraz byl kladen na zajištění bezpečnosti dítěte, a to vhodným umístěním epileptického dítěte, co nejblíže k sesterně, s tím související vhodný výběr pokoje, kde by měl být nábytek s oblými hranami, lůžko s postranicemi a signalizačním zařízením. Podle výpovědí lze soudit, že názory na hospitalizaci dětí s rodiči a bez rodičů nejsou jednotné. Pokud jde o malé dítě, hospitalizace s rodičem je vhodná, u větších dětí však není nutná a děti ji ani nevyžadují. Dle výzkumného šetření bylo zjištěno, že pokud jde o přípravu na magnetickou rezonanci, je příprava u malých a velkých dětí opět rozdílná. Velké děti jsou připravovány pouze psychicky. Malé děti bývají v celkové anestezii, a proto je třeba rozsáhlejší příprava. Při zjišťování potřeb dítěte lze tvrdit, že mezi nejdůležitější potřeby dítěte s epilepsií patří samostatnost a potřeby sociální. Omezení děti pociťují v tom, že se nemohou účastnit večerních radovánek, kurzů autoškoly, omezení děti pociťují také při sportu, nemohou vykonávat namáhavé sporty, adrenalinové sporty nebo sporty při nichž hrozí riziko pádu z výšky. S tím souvisí i dodržování režimových opatření. Na základě výzkumného šetření je důležité během záchvatu sledovat jeho délku, jakou část těla záchvat poskytuje, frekvenci záchvatu, zda se dítě pomočilo, zda má pěnu u úst a všímat si různých zvláštností. Ne všechny výpovědi se shodovaly v tom, že se dítěti během záchvatu nemá bránit v pohybu. Nedílnou součástí ošetřovatelské péče je komunikace, která byla výzkumným šetřením charakterizována jako komunikace se zdravým dítětem. Práce může být využita pro zlepšení informovanosti o péči zaměřené na dětské pacienty s epilepsií pro sestry i pro rodiče. Dále by také mohla být využita pro výuku v oboru ošetřovatelství.
|
|
|
Problematika aktivizace seniorů v rámci komunikace v ošetřovatelské péči v Domovech pro seniory
KLOUDOVÁ, Martina
Základní teoretická východiska: Diplomová práce je zaměřena na problematiku funkčních změn v oblasti stáří, onemocnění ve stáří a aktivizaci seniorů. Stárnutí populace hospodářsky vyspělých zemí neustále narůstá, z čehož lze vyvodit přirozeně se zvyšující zájem o tuto problematiku. Zdravotnický personál se stále setkává s větším počtem seniorů, tudíž schopnost sester rozpoznat potřeby seniorů a nahlížet na stáří jako na přirozenou součást lidského života je velmi důležitým aspektem. Podpora sebepéče a aktivizace by měla být hlavním cílem v péči o seniory pro zdravotnické pracovníky. Cíle práce: Pro tuto diplomovou práci byly stanoveny tři cíle, kterými jsme chtěli zjistit specifické problémy při komunikaci mezi sestrou a seniory v rámci ošetřovatelské péče v Domovech pro seniory, zmapovat možnosti aktivizace seniorů jako prevence komunikačních bariér v Domovech pro seniory a v poslední řadě zjistit úroveň znalostí sester o aktivizaci seniorů v Domovech pro seniory v souvislosti s efektivně vedenou komunikací. K těmto cílům byly stanoveny následující výzkumné otázky: Jaké nejčastější problémy při aktivizaci v komunikaci seniorů řeší sestry v rámci ošetřovatelské péče v Domovech pro seniory? Jaké jsou možnosti aktivizace seniorů jako prevence komplikací v komunikaci v Domovech pro seniory? Jaké jsou znalosti sester v oblasti aktivizace seniorů v Domovech pro seniory? Metodika: Diplomová práce na téma problematika aktivizace seniorů v rámci komunikace v ošetřovatelské péči v Domovech pro seniory byla zpracována dle metody kvalitativního šetření rozvržené do dvou fází. V první fázi byl sběr dat uskutečněn hloubkovými polostrukturovanými rozhovory se sestrami z Domovů pro seniory. Přesná transkripce rozhovorů byla analyzována technikou otevřeného kódování, kódy roztříděny do kategorií a vzniklých podkategorií uspořádaných do přehledných schémat. V druhé fázi výzkumu byla použita metoda skrytého pozorování, jejíž záznamy byly zapsány do pozorovacího archu a následně popsány. Výzkumné šetření probíhalo ve dnech od 12. února do 20. dubna 2015. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplývá, že všechny sestry znají specifické problémy komunikace se seniory v rámci ošetřovatelské péče v Domovech pro seniory, které jsou taktéž pro sestry psychicky zatěžující. Nadále je z výsledků zjevné, že větší počet sester považuje za aktivizaci seniorů pouze aktivizační programy, které Domovy pro seniory nabízejí. Dle některých sester jsou senioři z důvodu zhoršení jejich psychického nebo fyzického stavu v Domovech pro seniory bez aktivizace. Téměř všechny sestry se v oblasti aktivizace a komunikace vzdělávají formou seminářů a přednášek pořádaných Domovy pro seniory, které jim hradí zaměstnavatel. Všechny sestry považují vzdělávání se v oblasti aktivizace a komunikace jako přínos pro rozšíření vědomostí a zlepšení ošetřovatelské péče. Při druhé fázi výzkumného šetření jsme při pozorování sester během ranní hygieny zjistili, že čtyři z deseti sester provádí téměř celou hygienu za seniory bez jejich pomoci. Některé z nich se i opomenou zeptat, zda-li by si senioři nepřáli provádět hygienu sami. Čtyři sestry tedy seniory při ranní hygieně neaktivizují a některé sestry se seniory komunikují nevhodným způsobem. Závěr: Myslíme si, že by se sestry měly více vzdělávat v oblasti aktivizace a komunikace. Vzdělávání přinese sestrám především teoretické znalosti, které jim pomohou v praxi při řešení problematických situací v ošetřovatelské péči o seniory. Výstupem naší diplomové práce bylo sezení s vrchními sestrami z Domovů pro seniory, kde jsme jim přednesly výsledky této diplomové práce. Vrchní sestry přislíbily konzultaci se sestrami a další seminář na téma aktivizace v souvislosti s komunikací.
|
host ::
RSS.