|
|
Proměny mezinárodních organizací: zkušenosti IAEA v Iráku a Íránu
Kosub, Tomáš ; Bříza, Vlastislav (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) a její reflexí po zkušenostech z Iráku a Íránu. Práce postupně uvádí čtenáře do základního teoretického chápání mezinárodních organizací a procesu změn v nich a poté pomocí případových studií ukazuje, v jakých oblastech měla MAAE problém s verifikací a monitoringem, případně jakým výzvám musela tato mezinárodní organizace čelit. Práce posléze ukazuje, k jakým změnám došlo uvnitř MAAE, jak byly dané problémy reflektovány a k jakému pokroku došlo v oblasti jejich řešení. Významnou částí práce je také srovnání nového stavu s tím, jakými pravomocemi disponovala MAAE před těmito změnami, a jak tyto změny proměnily možnost MAAE vykonávat své poslání specifikované ve Statutu MAAE. Na závěr dochází k zařazení těchto změn do teoretického rámce a vysvětlení rozdílnosti řešení, a především změny v MAAE po zkušenosti z Iráku a Íránu. Stěžejní část tak tvoří deskripce vývoje jaderných programů v obou těchto státech a také ukázka toho, jak Mezinárodní agentura pro atomovou energii postupovala, jaké nástroje využila a o co se při výkonu svého mandátu musela opírat.
|
|
|
Evropská směrnice o bezpečnosti jaderných zařízení: rozhodování v Radě v letech 2004, 2009 a 2014
Kulda, Tomáš ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Jaderná energetika patří k jedněm z prvních oblastí, ve kterých docházelo k integraci evropských států v rámci Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom), přesto se ale otázkou bezpečnosti jaderných zařízení začala Evropská unie zabývat až v souvislosti s blížícím se rozšířením v roce 2004. V roce 2003 předložila Komise historicky první návrh evropské legislativy zaměřené na tuto otázku. Rada ho ale nepřijala a následovalo pětileté období, během kterého byl po intenzivních jednáních vypracován zcela nový návrh, který byl následně v roce 2009 schválen. O dva roky později ovšem v souvislosti s jadernou katastrofou ve Fukushimě nastala potřeba tuto legislativu novelizovat, což vedlo ke schválení nového návrhu v létě 2014. Tato práce zkoumá hlavní faktory, které měly vliv na rozhodování Rady EU v otázce přijímání těchto směrnic v letech 2004, 2009 a 2014. Východiskem je pětice podmínek definovaných autory Manuelem Citim a Martinem Rhodesem, které mají být předpokladem pro přikročení států k integračním krokům v jisté oblasti. Těmito podmínkami jsou selhávající domácí politika spojená s dostupností lepší alternativy v podobě nabízených opatření, dále vliv vnějších událostí, kterým státy samy nedokážou odpovídajícím způsobem čelit, třetím zkoumaným faktorem pak je přítomnost přeshraničních...
|
|
|
Jaderné právo v České republice
Krajíček, Tomáš ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Petrmichl, Václav (oponent)
Jaderné právo v České republice Abstrakt Jaderné právo lze definovat jako soubor právních norem, vytvořených za účelem regulace právnických nebo fyzických osob, zabývajících se činnostmi souvisejícími se štěpnými materiály, ionizujícím zářením a ozářením z přírodních zdrojů záření, jejichž cílem je zajištění ochrany osob, majetku a životního prostředí. Tématem práce Jaderné právo v České republice je právní úprava mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření v kontextu české legislativy v rámci veřejnoprávní úpravy, včetně jeho vazeb a souvislostí na právní úpravu této problematiky na mezinárodní (evropské, celosvětové) úrovni. Diplomová práce po stručném uvedení jaderného práva a jeho základní terminologie představuje v komplexním shrnutí právní úpravu na mezinárodní, evropské a vnitrostátní úrovni, společně s právními principy, které se v rámci právních norem jaderného práva projevují. V rámci české právní úpravy je hlavní pozornost věnována zákonu č. 263/2016 Sb. atomový zákon a jeho návaznosti na jednotlivé oblasti jaderného práva. Z hlediska institucionálního zajištění výkonu správy při využívání jaderné energie v České republice jsou pak představeny instituce s významnými pravomocemi v rámci jaderného práva, kterými jsou vláda ČR, ministerstva, Správa úložišť radioaktivních odpadů, Státní...
|
|
| |
|
|
Evropské a české atomové právo v kontextu práva energetického a práva životního prostředí (renesance nebo úpadek)
Klobouček, Eduard ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent) ; Tomoszková, Veronika (oponent)
Evropské a eské atomové právo v kontextu práva energetického a práva životního prost edí (renesance nebo úpadek) Abstrakt Tato diserta ní práce pojednává o recentním vývoji v atomovém právu v eské republice, Evropské unii i na poli práva mezinárodního. V eské republice nabyl ú innosti za átkem roku 2017 nový zákon . 263/2016 Sb., atomový zákon, který se stal ve ejnoprávním kodexem atomového práva, tedy práva, které zahrnuje problematiku jaderné bezpe nosti, radia ní ochrany, nakládání s radioaktivními odpady, p eprav jaderných materiál a dalších radioaktivních látek, zabezpe ení jaderných materiál a jaderných za ízení, zvládání radia ních mimo ádných událostí, monitorování radia ní situace a neší ení jaderných zbraní, a který nahradil starý zákon . 18/1997 Sb. v rámci n hož z stala nadále v platnosti pouze úprava ob anskoprávní odpov dnosti za jadernou škodu. Na úrovni evropského práva jsme mohli zaznamenat v poslední dob vcelku bou livý vývoj, když došlo zejména k p ijetí nových sm rnic, které upravují nakládání s radioaktivními odpady, jadernou bezpe nost a radia ní ochranu. Na mezinárodním poli poslední dobou nabyla platnosti Úmluva o dodate ném odškodn ní za jadernou škodu a dodatek k Úmluv o fyzické ochran jaderných materiál . Nový atomový zákon se pokusil práv na tyto evropské a mezinárodní dokumenty...
|
|
|
Proměny mezinárodních organizací: zkušenosti IAEA v Iráku a Íránu
Kosub, Tomáš ; Bříza, Vlastislav (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) a její reflexí po zkušenostech z Iráku a Íránu. Práce postupně uvádí čtenáře do základního teoretického chápání mezinárodních organizací a procesu změn v nich a poté pomocí případových studií ukazuje, v jakých oblastech měla MAAE problém s verifikací a monitoringem, případně jakým výzvám musela tato mezinárodní organizace čelit. Práce posléze ukazuje, k jakým změnám došlo uvnitř MAAE, jak byly dané problémy reflektovány a k jakému pokroku došlo v oblasti jejich řešení. Významnou částí práce je také srovnání nového stavu s tím, jakými pravomocemi disponovala MAAE před těmito změnami, a jak tyto změny proměnily možnost MAAE vykonávat své poslání specifikované ve Statutu MAAE. Na závěr dochází k zařazení těchto změn do teoretického rámce a vysvětlení rozdílnosti řešení, a především změny v MAAE po zkušenosti z Iráku a Íránu. Stěžejní část tak tvoří deskripce vývoje jaderných programů v obou těchto státech a také ukázka toho, jak Mezinárodní agentura pro atomovou energii postupovala, jaké nástroje využila a o co se při výkonu svého mandátu musela opírat.
|
|
|
Faktory limitující životnost jaderných elektráren s tlakovodními reaktory
Křivánek, Robert ; Kolat, Pavel (oponent) ; Liszka, Ervin (oponent) ; Fiedler, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je analýza stavu připravenosti jaderných elektráren (JE) na dlouhodobý provoz (LTO z anglického Long Term Operation) na základě výsledků SALTO (Safety Aspects of Long Term Operation) peer review servisu IAEA, analýza nejvýznamnějších poruch, havárií a provozních zkušeností s reaktory typu PWR/VVER se zaměřením na případy způsobené stárnutím zařízení a identifikace hlavních staveb a komponent limitujících životnost elektráren s reaktory typu PWR/VVER a možných opatření pro zajištění jejich požadované životnosti. Na základě výsledků SALTO peer review servisu IAEA byla provedena analýza hlavních nedostatků a opatření JE v připravenosti na bezpečný LTO se zaměřením na témata, jejichž hlubší znalost je důležitá pro budoucí přesnější určení technických faktorů limitujících životnost jaderných elektráren. Hlavní nedostatky a opatření ve fázi přípravy na prodloužení doby provozu a nejdůležitější technická nápravná opatření jsou shrnuty v kapitole 4.5. Samostatně jsou zde diskutovány hlavní nedostatky a nejdůležitější technická nápravná opatření v oblasti řízení stárnutí staveb a komponent. Historie závažných poruch a provozních zkušeností elektráren s reaktory typu PWR/VVER z hlediska stárnutí staveb a komponent je analyzována v kapitole 6.2. Výsledkem je statistická analýza událostí spojených se stárnutím, přehled nejvýznamnějších poruch reaktorů PWR/VVER s vlivem na jejich životnost, statistický přehled a diskuze nejvýznamnějších degradačních mechanismů a další důležité poznatky z historie závažných poruch a provozních zkušeností. V kapitole 6.3 je provedena analýza faktorů limitujících provoz jaderných elektráren s reaktory typu PWR/VVER se zaměřením na stavby a komponenty potencionálně limitující životnost elektráren s reaktory typu PWR/VVER a možná opatření pro zajištění jejich požadované životnosti. Závěrem jsou shrnuty hlavní důvody odstavení JE (skutečné a potencionální) při provozu po dobu 40, 60 a 80 roků a opatření pro zajištění jejich požadované životnosti.
|
|
|
České atomové právo
Staněk, Ondřej ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Tématem této diplomové práce je české atomové právo. Cílem atomového práva je upravit podmínky využívání jaderné energie a ionizujícího záření tak, aby byla zajištěna ochrana osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření. Z důvodu vysokého technického zaměření atomového práva, je první kapitola věnována možnostem využití ionizujícího záření a nastínění některých odborných pojmů. Druhá kapitola této práce se zabývá mezinárodní spolupráci v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Třetí a čtvrtá kapitola se věnují českému atomovému právu se zaměřením na environmentální aspekty. Zatímco třetí kapitola vymezuje zásady, nástroje ochrany životního prostředí v oblasti atomového práva a seznamuje se strukturou norem v této právní oblasti, čtvrtá kapitola analyzuje právní úpravu konkrétních činností spojených s využíváním ionizujícího záření. Zahrnuta je úprava výstavby jaderných zařízení, přeprava radioaktivních látek, vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivními odpady. Opomenuta není ani právní úprava odpovědnosti za jadernou škodu. V závěru diplomové práce jsou problematická místa právní úpravy naznačena a je navrženo jejich možné řešení de lege ferenda, přičemž toto vhodné řešení je následně porovnáno s úpravou v návrhu nového...
|
|
|
Evropská směrnice o bezpečnosti jaderných zařízení: rozhodování v Radě v letech 2004, 2009 a 2014
Kulda, Tomáš ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Jaderná energetika patří k jedněm z prvních oblastí, ve kterých docházelo k integraci evropských států v rámci Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom), přesto se ale otázkou bezpečnosti jaderných zařízení začala Evropská unie zabývat až v souvislosti s blížícím se rozšířením v roce 2004. V roce 2003 předložila Komise historicky první návrh evropské legislativy zaměřené na tuto otázku. Rada ho ale nepřijala a následovalo pětileté období, během kterého byl po intenzivních jednáních vypracován zcela nový návrh, který byl následně v roce 2009 schválen. O dva roky později ovšem v souvislosti s jadernou katastrofou ve Fukushimě nastala potřeba tuto legislativu novelizovat, což vedlo ke schválení nového návrhu v létě 2014. Tato práce zkoumá hlavní faktory, které měly vliv na rozhodování Rady EU v otázce přijímání těchto směrnic v letech 2004, 2009 a 2014. Východiskem je pětice podmínek definovaných autory Manuelem Citim a Martinem Rhodesem, které mají být předpokladem pro přikročení států k integračním krokům v jisté oblasti. Těmito podmínkami jsou selhávající domácí politika spojená s dostupností lepší alternativy v podobě nabízených opatření, dále vliv vnějších událostí, kterým státy samy nedokážou odpovídajícím způsobem čelit, třetím zkoumaným faktorem pak je přítomnost přeshraničních...
|
|
|
České atomové právo
Jebas, Petr ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Tématem diplomové práce je české atomové právo. Atomové právo je soubor právních norem, které upravují způsob a podmínky využívání jaderné energie a ionizujícího záření, systém ochrany osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření, povinnosti v případech vzniku radiačních nehod, podmínky nakládání s radioaktivními odpady a výkon státní správy a dozoru při využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Po krátkém pohledu do historie využívání jaderné energie a ionizujícího záření následují dvě kapitoly věnované mezinárodnímu a unijnímu atomovému právu. V těchto kapitolách jsou vymezeny cíle a obsah mezinárodní a unijní spolupráce v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Ostatní kapitoly jsou věnovány českému atomovému právu. Jsou vymezeny ústavní základy českého atomového práva, předmět právní úpravy atomového zákona a zásady, na kterých je české atomové právo postaveno. Následuje charakteristika pravomocí orgánů státní správy působících v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Pozornost je dále věnována klasifikaci zdrojů ionizujícího záření a charakteristice nástrojů, které právní úprava používá k ochraně životního prostředí před riziky souvisejícími s využíváním těchto zdrojů. Opomenuta nezůstala ani právní úprava...
|
host ::
RSS.