|
|
Rozvoj elementárních hudebních dovedností u dětí (předškolní věk) pomocí hry na zobcovou flétnu
HELLEBRANTOVÁ, Kamila
Práce je zaměřena na děti v předškolním věku a rozvoj jejich hudebnosti formou hry v kolektivu mateřské školy. Tuto věkovou skupinu stručně popisuje také z hlediska vývoje fyzického, duševního a emocionálního. Téměř všechny její kapitoly obsahují praktická cvičení nejprve dechová, dále pohybová včetně procvičování jemné motoriky a na konec jsou zařazeny hry se zobcovou flétnou. Těm předchází krátký popis vývoje tohoto hudebního nástroje od jeho vzniku do dnešní doby a odůvodnění jeho využití v mateřské škole jako možnost obohacení Orffova instrumentáře. Zároveň tato práce představuje některé významné české hudební pedagogy (prof. Václava Žilku, PaeDr. Alenu Tichou PhD., prof. PhDr. Evu Jenčkovou, CSc., manžele Kvapilovi, Petra Ebena, Mgr. Zdeňka Šimanovského) a jejich metodiky, které mj. obsahují vhodné hry pro věk 3 - 6 let. Ty byly také inspirací pro vytvoření některých vlastních her s flétnou.
|
|
|
Vliv organizovaných zájmových hudebních činností v mateřské škole na rozvoj hudebnosti dítěte
LHOTÁKOVÁ, Zuzana
Cílem bakalářské práce je zjistit individuální přínosy hudebních činností nad rámec běžného vzdělávacího programu pro rozvoj hudebnosti dětí. Dalším cílem je zjistit úroveň hudebních schopností u skupiny dětí předškolního věku, konkrétně pěvecko hudebně sluchových schopností, reprodukčních schopností, rytmického cítění, tonálního cítění a hudební paměti a zjistit jak se tyto hudební schopnosti rozvinou v období od října 2016 do února 2017. V teoretické části popíši jednotlivé složky hudebnosti dítěte a psychologická specifika dítěte předškolního věku ve vztahu k hudebnosti. Dále nastíním rámcové podmínky pro poskytování organizovaných zájmových činností v mateřských školách. V praktické části provedu testování 5 - 7letých dětí ve třech mateřských školách před počátkem hudebních zájmových aktivit. V poslední části bakalářské práce budu diagnostikovat pomocí měření rozdíl ve změně hudebních schopností u skupiny dětí docházejících do hudebního kroužku a u skupiny dětí, které jsou rozvíjeny v rámci běžného programu v mateřské škole.
|
|
|
Hudba jako výrazný prostředek kultivace řeči předškolních dětí
Kmentová, Milena ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Disertační práce se pohybuje v průniku oborů hudební výchova, hudební psychologie, lingvis- tika a speciální pedagogika. Teoretická část se věnuje pojmu témbr z muzikologického a lingvistického hlediska, charakte- rizuje témbrový sluch jako hudebně sluchovou schopnost. Představuje a srovnává testy tém- brového a fonematického sluchu. Z ontogenetického hlediska popisuje rozvoj hudebnosti a řeči dětí předškolního věku a klade důraz na sluchovou pozornost jako předpoklad jejich rozvoje. Charakterizuje narušení těchto schopností a popisuje terapie zapojující do reedukace řeči hu- dební výchovu nebo prvky muzikoterapie. Terénní výzkum popisovaný v praktické části měl podobu základního výzkumu a experimentu, pracoval s výzkumným vzorkem 180 předškolních dětí. Předmětem základního výzkumu byly vztahy mezi hudebními a řečovými projevy předškolních dětí s atypickým vývojem řeči. Před- mětem experimentu bylo hledání nejúčinnějšího propojení hudební a jazykové výchovy s klad- ným vlivem na hudebnost i řeč. Jednotlivé kapitoly představují vlastní diagnostický materiál, experimentální metodiku a průběh výzkumu. Základní terénní výzkum přinesl podrobné údaje o chování předškolních dětí s atypickým vývojem řeči při hudebních činnostech a o kvalitě slu- chové pozornosti, témbrového a fonematického sluchu....
|
|
|
Rozvoj tvořivosti žáka základní školy prostřednictvím notačního programu
Grobár, Martin ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Sedláček, Marek (oponent)
Vsouvislosti scelosvětovým rozvojem informační a komunikační technologie a sjejím postupným pronikáním do edukačních procesů se i v hudební pedagogice jeví otázky využití moderní technologie v hudebním vyučování jako aktuální a hudebně pedagogickou veřejností diskutované. Předmětem disertační práce se stalo bádání nad možnostmi notačního programu v rozvoji hudebnosti žáků na druhém stupni základní školy, zejména pak jejich elementární hudební tvořivosti. Teoretická část práce vytváří rámec vlastního výzkumu. Klasifikuje hudební technologie, podrobněji se zabývá nejdůležitějšími notačními programy s důrazem na ve výzkumu použitý program MuseScore a přináší nezbytná fakta k problematice hudební kreativity. Část výzkumná stanoví předmět, cíle a základní pracovní hypotézy výzkumu. Ten byl realizován v několika etapách a v návazných výzkumných šetřeních. Hlavní výzkum si kladl za cíl ověřit experimentální metodiku vyučování hudební výchovy u žáků šestých tříd základních škol s využitím notačního programu jako nástroje pro rozvoj jejich hudebně- tvořivých dovedností. Závěry výzkumu lze uplatnit v dalším procesu hledání možností využití hudební technologie v rozvoji celkové hudebnosti žáků v základním vzdělávání. Následná šetření verifikovala závěry hlavního výzkumu a ověřovala navrhovaná řešení v podobě využití...
|
|
|
"Kým jsme pro současnou francouzskou poezii?" Hledání identity ve sbírce La Chute des temps Bernarda Noëla
Bratská, Johana ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
(česky): Diplomová práce "Kým jsme pro současnou francouzskou poezii?" Hledání identity v básnické sbírce La Chute des temps Bernarda Noëla si klade za cíl prozkoumat současnou - v tomto případě primárně francouzskou - poezii. V první části se ptá po příčinách úpadku poezie ve smyslu čtenosti a oblíbenosti tohoto žánru a hledá odpověď na otázku, jaký přínos má četba poezie pro současného čtenáře. Na základě analýzy textů literárních kritiků, teoretiků a básníků dochází k závěrům, které ve druhé části aplikuje na rozbor konkrétního textu francouzského básníka Bernarda Noëla La Chute des temps. Analyzuje hledání identity "já" autora a čtenáře, hudebnost ve verších jako autorův podvědomý podpis, vztah mezi tělem básníka, čtenáře a samotné básně a v neposlední řadě metaforu kůže jako hranice mezi vnitřním a vnějším. Klíčová slova: současná francouzská poezie, doslovnost, nová lyrika, Bernard Noël, identita subjektu, básnický prostor, hudebnost, tělesnost
|
|
| |
|
|
Struktura a výzkum mimoškolních vlivů na rozvoj hudebnosti dítěte
Lohniská, Martina ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá dětskou hudebností a hlavními faktory, které ji ovlivňují. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se věnuje problematice hudebnosti, její struktuře, ale také faktorům, které hudebnost ovlivňují. Speciální pozornost je pak věnována mimoškolním vlivům na rozvoj hudebnosti. Je zde nastíněn vliv rodiny a jejích členů, také charakteristika současné rodiny a moderního životního stylu. Práce se zabývá i vlivem sociální skupiny a hromadných sdělovacích prostředků, jako je televize, počítače a internet. Jedna podkapitola je rovněž věnována mimoškolním uměleckým aktivitám dětí, další pojednává o tom, jak na nás může působit hudba okolo v podobě reklamy nebo např. v obchodě. Praktickou část práce tvoří výzkum orientovaný na zmíněné mimoškolní vlivy, realizovaný na ZŠ Libčická v Praze. Výzkum byl prováděn pomocí dotazníkového šetření, další fázi tvořila kolektivní prověrka hudebnosti, která sloužila pro vypracování případových studií vybraných žáků. Porovnáním výsledků dotazníku s výkony dětí v prověrce hudebnosti, práce upozorňuje na význam mimoškolních vlivů na rozvoj hudebnosti dětí.
|
|
| |
|
|
Problematika hudebnosti v gymnastických programech na UK FTVS
Maroušková, Zuzana ; Novotná, Viléma (vedoucí práce) ; Chrudimský, Jan (oponent)
Název: Problematika hudebnosti v gymnastických programech na UK FTVS Cíl: Posoudit změny úrovně hudebnosti studentů vlivem výuky intervenčního programu předmětů Rytmická gymnastika, Gymnastika I - Tance a Pohybová výchova a tanec a prezentovat výsledky testování. Metody: V práci je použita analyticko-syntetická metoda založená na studiu dostupných materiálů v písemném formátu i audio formátu, jejich utřídění v obsahových a časových souvislostech. Dále je v práci použita experimentální metoda spojena se sběrem dat a jejich vyhodnocováním. Praktická část je pojata formou testování. Výsledky: Popis výsledků testu hudebnosti. Klíčová slova: Hudebnost, výška tónů, melodická paměť, souzvuky, rytmická paměť, A. Bentley
|
|
|
Využití melodických nástrojů v hudebních činnostech dětí předškolního věku
ORŠLOVÁ, Jiřina
Tématem bakalářské práce je hudebnost dětí v předškolním věku a jejich schopnost pracovat i s obtížnějšími melodickými nástroji. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmu hudebnost, hudební vývoj dítěte od narození do šesti let, hudební tvořivost a vliv hudby na zdárný vstup do ZŠ. Další nedílnou součástí teoretické části je rozdělení Orffovského instrumentáře, jeho správného pojmenování a metodika hry. Cílem praktické části je ukázka možností k využití melodických nástrojů u dětí předškolního věku na konkrétních písních a jeho začlenění do tematického hudebně-pohybového vystoupení. Šetření proběhlo kvalitativní, metodou zúčastněného, nestrukturovaného pozorování, doplněného fotografiemi a videozáznamem. Využití melodických nástrojů jsem vyhodnotila jako splnitelné a za předpokladu fundovaného vedení, vhodné.
|
host ::
RSS.