|
|
Loď jako prostor střetávání života a smrti: nautická metaforika v literární moderně
Ondroušková, Světlana ; Málek, Petr (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
5 Abstrakt Diplomová práce pojednává o tématu nautické metaforiky v literární moderně v jejím širokém pojetí dle Silvia Vietty. Kromě samotného tématu, s důrazem na dílo Franze Kafky, tak postihuje i proměny v chápání jeho atributů, které vedly ke specifické obraznosti v literární moderně přelomu 19. a 20. století. Celá práce se opírá především o uchopení nautického prostoru jako hladkého, nomádského prostoru, jehož charakteristiku formulovali Deleuze a Guattari. První část, vycházející z tezí Bachelardovy hmotné obraznosti, se zabývá především charakteristikou literárního prostoru formovaného mořskou masou a možností alegorického čtení těchto obrazů. Hydraulika moře dává prostoru jeho jedinečné vlastnosti: beztvarost, proměnlivost a ambivalenci. Ty umožňují chápat nautický prostor nejenom jako prostor dění, ale otevírají jej i dění prostoru, tedy přiřazují význam i aktivitě a dynamice tvárnosti samotné hmoty. Druhá část navazuje na tradici nautické metaforiky v evropské literatuře, její antické a křesťanské kořeny. Proměna symboliky lodi s počátkem zámořských plaveb, kdy se loď stává předmětem technického a civilizačního pokroku, je pojednána na díle Komenského. Ukazuje se také důležitost nautické metaforiky pro romantickou senzibilitu v souvislosti s diskuzí o vznešenu. Ta daleko dříve ovlivňuje výtvarné...
|
|
|
Feminism and Mythopoetics in Angela Carter's The Bloody Chamber and Other Stories and Nights at the Circus
Klepáčková, Michaela ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Higgins, Bernadette (oponent)
Cílem této práce je představit specifické pojetí feminismu a mytopoetiky Angely Carterové a demonstrovat je na jejích dvou vybraných dílech, jmenovitě na sbírce subverzivně zpracovaných tradičních pohádek Krvavá komnata a jiné pohádky a na románu Noci v cirkuse. Práce se také zabývá vybranými rysy postmodernismu obsažených v těchto dvou dílech. V první, teoretické části je představena autorka a její dílo, dále pak koncept postmodernismu a jeho vybrané jednotlivé rysy. Druhá, praktická část se zaměřuje na analýzu obou knih s cílem zjistit, zda a jakým způsobem tato díla vykazují rysy postmodernismu a do jaké míry lze ve vybraných knihách myšlenky feminismu a mytopoetiky Angely Carterové nalézt.
|
|
|
Mýty české hudební alternativy osmdesátých let
Jonssonová, Pavla ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Maderová, Blanka (oponent)
Dizertační práce "Mýty české hudební alternativy osmdesátých let" představuje antropologický pohled na fenomén paralelní kultury v limitující situaci. Na základě životopisných vyprávění, doplňujících rozhovorů a dat získaných z jiných typů pramenů jsou konstruovány "mýty" o sedmi významných postavách české alternativní scény. Jde o insiderskou etnomuzikologickou intepretaci, založenou na konceptech mýtu Mircea Eliadeho a Bronislawa Malinowského jako opakujícího se a příkladného vzorce jednání. Popsané osobnosti, Jazzová sekce (Prométheus), Miroslav Wanek ("cesta hrdiny") Karel Babuljak ("hledání ztraceného ráje"), Pavel Zajíček (Odysseus), Mikoláš Chadima ("rebel"), Oldřich Janota (Hermés) a Marka Míková (Psýché), představují některé hlavní trendy tvůrčích procesů české hudební alternativní scény osmdesátých let pomocí mýtu jako metafory. Metafora je zde chápána jednak v pojetí Timothyho Rice, tedy jako organizační princip našeho myšlení, a jednak jako osvětlující obraz.
|
|
|
Russia's Soft Power in Belarus: The Myth of the Great Patriotic War
Michalovič, Lukáš ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Cieľom diplomovej práce je ukázať, že mýtus Veľkej vlasteneckej vojny predstavuje zdroj ruskej mäkkej moci v Bielorusku. Po úvodnej metodologickej kapitole práca pokračuje prepojením konceptu soft power (mäkkej moci), ktorého autorom je Joseph Nye, s konceptom mýtu, ktorý je v práci definovaný na základe teórií Eliadeho a Malinowského. Ďalšia časť sa venuje mäkkej moci Ruskej federácie v postsovietskom priestore všeobecne a osobitne v Bielorusku. Ukazuje, že ruská mäkká moc vychádza z veľkej časti zo spoločnej minulosti zdieľanej Rusmi s ďalšími postsovietskymi národmi. Hlavnými zdrojmi ruskej mäkkej moci sú preto identity a naratívy, a medzi nimi aj mýty. Mýtus Veľkej vlasteneckej vojny bol stredobodom sovietskej mytológie a svoje dominantné postavenie si zachoval aj v postsovietskom období, čo platí obzvlášť pre Bielorusko. Nasledujúca časť práce sleduje vývoj mýtu Veľkej vlasteneckej vojny v Bielorusku od jeho vzniku počas druhej svetovej vojny do súčasnosti. Ukazuje, že základom tohto mýtu je pocit súdržnosti a spoločenstva, ktorý spája niekdajšie sovietske národy. Posledná časť predstavuje interpretatívnu analýzu piatich kvalitatívnych rozhovorov s Bielorusmi. Analýza na individuálnych prípadoch do veľkej miery potvrdila, že mýtus Veľkej vlasteneckej vojny predstavuje základ ruskej mäkkej moci...
|
|
| |
|
|
Rané dílo Garcíi Márqueze: Všechna špína světa ve srovnání se Sto roky samoty
Trčková, Helena ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
(česky) Tato práce se zaměřuje na rané dílo kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze, Všechna špína světa (La Hojarasca), a pro srovnání se zabývá autorovým nejvýznamnějším románem Sto roků samoty (Cien años de soledad). Všechna špína světa je samotným autorem považována za přímého předchůdce Sto roků samoty, přestože se jedná o dílo velmi odlišné. Na následujících stranách se budu věnovat několika aspektům autorova raného románu. Konkrétně se zaměřím na kompozici, Macondo, téma násilí, "smršť" v názvu knihy, atmosféru, dílo jako moderní verzi antické tragédie, magično a absurditu, motiv času a téma samoty. Obě knihy se odehrávají v Macondu a popisují stejné historické události, nicméně velmi se liší například z hlediska kompozice - zatímco ve Sto rokách samoty je užita výstavba tradičnější, Všechna špína světa je z tohoto pohledu dílem více experimentálním. Sto roků samoty se řadí k magickému realismu, Všechna špína světa je v tomto směru dílo naprosto odlišné. V autorově prvním románu jistě můžeme spatřovat předlohu k napsání Sto roků samoty, ale zároveň se jedná o velmi osobité dílo, které má svůj význam i mimo kontext autorova pozdějšího románu.
|
|
|
Transmediální vyprávění fikčního světa Star Wars
Vitoušová, Valérie ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Ve své práci se zaměřuji na problematiku transmediálního vyprávění, které může ovlivňovat původní příběh, i když jeho původním záměrem je příběh rozvíjet. Zásahy do příběhu mohou probíhat jak na samotné dějové úrovni, tak na úrovni teoretické, aplikujeme-li je na příběh. Na příkladu fikčního věta Star Wars, na něž lze vztáhnout teorie vyprávění Vladimíra Proppa, Josepha Campbella, J.R.R, Tolkiena, ale i mytologii v pojetí Rollanda Barthése, Na vybraných příkladech různých typů transmemédií představím, jak toto vyprávění zasahuje do původního příběhu prezentovaného hlavně filmy a také tz.v G-kánonem, přičemž pozměňuje i výše jmenované teoretické rámce, které jsou na původní příběh aplikovatelné. Chci tedy ukázat, že transmediální vyprávění má větší dosah, než který je běžně prezentovaný.
|
|
|
Téma Medúzy ve zpracování studentů arteterapie
KRONIKA, Ondřej Alexandr
Práce se věnuje motivu Medúzy v tvorbě studentů arteterapie. Smíšený výzkum předkládá možnosti výtvarného ztvárnění tématu. Akcentuje vyobrazené postavy, fáze příběhu a variace ve ztvárnění Medúzy jako mýtické postavy. Výzkum nabízí také možnosti, jak s takto ztvárněnými motivy interpretačně pracovat. Teoretické zázemí má práce v tématech pohádky, mýtu a symbolu. Rovněž je uveden popis psychologických způsobů, jak s příběhy pracovat, nebo arteterapeutická východiska a způsoby práce Rožnovské školy. Také samotný mýtus Medúzy, jeho ukotvení v sociokulturních kontextech - včetně pohledu psychoanalýzy má svou kapitolu.
|
|
| |
|
|
Psychologické aspekty narace v mediálních obsazích
Věchetová, Gabriela ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Předložená práce se zabývá tématem narace v mediálních obsazích. Zvažuje psychologické poznatky v souvislosti s užitím médií, zejména televize. Klíčovým tématem je mýtus, který zkoumá z psychologického hlediska. Mýtus je srovnáván s pohádkou jako projevem archetypálních vzorců lidské psychiky. V této práci je nejdříve popsán teoretický rámec v oblasti naratologie, sémiotiky, psychologie a mediálních studií. Poté jsou poznatky užity pro praktickou ukázku sémiotické analýzy vybraných mediálních sdělení, a to reklamy, pohádky a zprávy. Psychologické aspekty jsou zvažovány v mezích kategorií kognice, emoce a motivace, a dále jsou akcentovány hlubší struktury lidské psychiky a její nevědomé procesy. Cílem práce je poskytnout čtenáři hlubší porozumění fungování lidské psychiky při její expozici mediálním obsahům, které využívají prvků narativity a mýtu. Práce čtenáři poskytuje souvislosti z výše zmíněných oborů, tak, aby bylo možno nahlížet na téma komplexně, jedná se tedy o průřezovou práci nabízející integraci poznatků z několika oborů.
|
host ::
RSS.