Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Bernardino de Sahagún a předkolumbovské pojetí fungování světa
Trčková, Helena ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
(česky) Tato diplomová práce si klade za cíl zdokumentovat vnímání fungování světa předkolumbovskými Aztéky na základě raně koloniálního textu Historia general de las cosas de Nueva España. Jejím autorem je františkánský mnich Bernardino de Sahagún, věnuji se proto v rámci úvodu do kontextu působení františkánů na území bývalé "aztécké říše" těsně po jejím dobytí Španěly. V úvodní kapitole jsou zároveň stručně shrnuty nejdůležitější informace o aztécké civilizaci a jejím střetu s evropskou kulturou. Základ celé práce pak tvoří shrnutí a rozbor Historia general. V této diplomové práci je předkolumbovská kultura prezentována na základě jejích dvou složek - duchovní a "světské". Prostor je zde věnován významu předkolumbovských božstev v životě Aztéků, popisu mnohá rituálů spojených s uctíváním bohů, politické správě "říše", ale například i výchově dívek a chlapců v aztécké společnosti. Na základě rozboru textu zároveň poukazuji na zkreslení některých informací obsažených v Sahagúnově díle a nutnost číst tuto jeho práci do jisté míry kriticky.
Rané dílo Garcíi Márqueze: Všechna špína světa ve srovnání se Sto roky samoty
Trčková, Helena ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
(česky) Tato práce se zaměřuje na rané dílo kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze, Všechna špína světa (La Hojarasca), a pro srovnání se zabývá autorovým nejvýznamnějším románem Sto roků samoty (Cien años de soledad). Všechna špína světa je samotným autorem považována za přímého předchůdce Sto roků samoty, přestože se jedná o dílo velmi odlišné. Na následujících stranách se budu věnovat několika aspektům autorova raného románu. Konkrétně se zaměřím na kompozici, Macondo, téma násilí, "smršť" v názvu knihy, atmosféru, dílo jako moderní verzi antické tragédie, magično a absurditu, motiv času a téma samoty. Obě knihy se odehrávají v Macondu a popisují stejné historické události, nicméně velmi se liší například z hlediska kompozice - zatímco ve Sto rokách samoty je užita výstavba tradičnější, Všechna špína světa je z tohoto pohledu dílem více experimentálním. Sto roků samoty se řadí k magickému realismu, Všechna špína světa je v tomto směru dílo naprosto odlišné. V autorově prvním románu jistě můžeme spatřovat předlohu k napsání Sto roků samoty, ale zároveň se jedná o velmi osobité dílo, které má svůj význam i mimo kontext autorova pozdějšího románu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.