|
|
"Doma s Ivanou" - přirozený porod jako narušení mocenského diskurzu: diskurzivní analýza Příběhů pro Ivanu
Zemanová, Eva ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Jahodová, Dita (oponent)
Předložená práce se zabývá ženskou zkušeností s přirozeným porodem a jejím potenciálem pro narušení medicínského diskurzu, který je v České republice v oblasti porodů stále dominující. Prostřednictvím metody diskurzivní analýzy se snažím o vygenerování takového jednání, které může být v rozporu se společenskými očekáváními, a může tak normy a standardy v oblasti těhotenství a porodnictví zpochybnit. Současně s tím se snažím vysledovat, zda a jakým způsobem prohlubování a získávání porodního vědění vede k proměně ženských identit. Teoreticky je práce zakotvena v poststrukturalistickém paradigmatu a staví na konceptech biomoci, performativního aktérství a autoritativního vědění. Zdrojem dat jsou na internetu zveřejňované příběhy psané na podporu porodní asistence Ivaně Königsmarkové (www.pribehyproivanu.cz).
|
|
|
Domácí porody v médiích
Štichauerová, Iva ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jak se o domácích porodech mluvilo v médiích v souvislosti s mediální kauzou s porodní asistentkou Ivanou Königsmarkovou. Cílem práce je popsat, jaké přístupy lze na této kauze vysledovat, jaký je genderový rozměr těchto přístupů a jak se na nich manifestuje aspekt moci. Abych toho docílila, zvolila jsem si metodu diskurzivní analýzy, která nejlépe poukazuje na vztah mezi jazykem, mocí a ideologií. Analyzovaný materiál představují články z českých médií, které s danou kauzou a domácími porody a souvisí a na jejichž základě se dají vysledovat témata, jež se v nich objevují nejčastěji a také jejich tendence v průběhu času. V neposlední řadě v práci podrobně analyzuji dva vybrané články, zastupující dva dominantní názorové směry - lékařský přístup k porodu a přístup přirozený či alternativní. KLÍČOVÁ SLOVA: přirozený porod, domácí porod, diskurz, média, moc, autoritativní vědění, gender
|
|
| |
|
|
Právní aspekty domácích porodů
Krtičková, Adéla ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Shrnutí Diplomová práce se zabývá problematikou domácích porodů a právními otázkami s tímto tématem souvisejícími. V českém právním řádu chybí konkrétní právní úprava týkající se domácích porodů, přesto lze při výkladu dané problematiky vycházet z právních předpisů, a to zejména z práva zdravotnického, občanského a trestního. Domácí porody jsou v poslední době tématem velice aktuálním, což dokládá i současná bohatá judikatura českých i zahraničních soudů, která mimo jiné tvoří jeden z podstatných zdrojů této práce. Kromě popisu situace v České republice jsem se pokusila upozornit na některé rozdíly v právních úpravách zahraničních států, nastínit změny přicházející s novou úpravou občanského práva a připojit úvahy o možném budoucím vývoji domácích porodů v České republice. Cílem práce bylo poukázat na konflikty zaručených práv obsažených v předpisech nejvyšší právní síly, kvůli kterým probíhají ve společnosti časté spory, a nabídnout možná východiska z této situace. V otázce domácích porodů se střetává ústavními předpisy zaručené právo na ochranu života a zdraví s právem na soukromý a rodinný život. Pod druhé z výše zmíněných práv řadíme i možnost ženy svobodně si zvolit místo svého porodu, včetně výběru osob u porodu asistujících, aniž by za tuto volbu byla v případě budoucích komplikací odpovědná. Kromě...
|
|
|
Anthropological perception of current home births without medical assistance.
Drabantová, Lucia ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Koudelová, Jana (oponent)
Práca pojednáva o súčasných domácich porodoch v rozvinutých krajinách. Úvodom sa zaoberá vznikom modelu ľudského porodu na pozadí evolučných mechanizmov a z nich vyplývajúcich biologických rizík, ktoré dokladá údajmi o materskej a novorodeneckej mortalite. Domáce porody chápe v komplexnom merítku a tak je ich postavenie uvedené na historickom pozadí vzniku súčasného modelu porodníctva vo vybraných krajinách. Na základe typológie žien a faktorov, ktoré ich ovplvnili prináša najčastejší obraz ženy a okolností, ktoré vedú k voľbe domáceho porodu. Práca je zameraná na porovnanie porodov doma a v porodnici vzhľadom k výskytu nežiadúcich zdravotných komplikácií. Kedže toto porovnanie viedlo k zisteniu, že výsledky porodov sú vo veľkej miere ovplyvnené vykonanými lekárskymi zákrokmi je porovnaná aj frekvencia týchto zákrokov. Vyšší výskyt intervencií pri porodoch v porodnici može byt zčasti vysvetlený zmenou v demografickom profile rodičiek, ktorá zvyšuje riziká spojené s porodom v domácnosti. Údaje spracované v práci naznačujú, že dnešné domáce porody si vyžadujú rozsiahlu implementáciu systémových zmien, a preto sa k domácim porodom ako k bezpečnej alternatíve neprikláňa. Kedže porody v porodnici nepovažuje za vhodné z hľadiska nadmerného množstva intervencií, volí kompromis v podobe domácich porodných izieb,...
|
|
|
Otázka přirozenosti v kontextu české mediální diskuse o podobě porodu
Veverková, Martina ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
Předmětem této práce je analýza českého mediálního diskursu o podobě porodu se zaměřením na užívání pojmu přirozenost. České porodnictví je ovlivněno dědictvím z doby socialismu a postupně se mění na porodnictví západního typu, kvalita péče je ale stále kritizována a i z tohoto důvodu se znovu objevil domácí porod jako alternativa k dominantním praktikám. Tento fenomén působí v české společnosti poměrně velké kontroverze, které doprovází zmiňovaná mediální diskuse. Hlavními zjištěními analýzy je, že lékaři mají tendenci vždy obhajovat dominantní praktiky, ať už se diskuse týká domácích porodů nebo elektivního císařského řezu (tyto dva fenomény jsou v podstatě odchylkami od dominantních praktik směrem k větší přirozenosti, respektive k úplné medikalizaci) - právě v tomto druhém případě se stávají obhájci přirozenosti. Soukromé porodní asistentky, které se staví proti dominantním praktikám, nejsou schopny do médií dostatečně sdělit pozitiva jejich praktik a idey přirozeného porodu, což může být příčinou jejich neúspěchů při prosazování legislativního ukotvení domácích porodů. Klíčová slova Sociologie těla, sociologie porodu, medikalizace, domácí porod, přirozenost
|
|
| |
|
|
Síť aktérů domácího porodu: Mnohočetné podoby
Genttnerová, Kristýna ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Síť aktérů domácího porodu: Mnohočetné podoby Tématem této diplomové práce je výzkum a popis domácího porodu v rámci lékařské antropologie z pohledu teorie sítě aktérů. Zájmem práce tedy není popsat domácí porod z profesního pohledu medicíny jako biologický proces, ani z pohledu rodiček a jejich osobního prožívání domácího porodu, ale popsat domácí porod jak je tvořen sám o sobě v interakcích aktérů sítě. Po představení dvou náhledů na medicínu (disease a illness), prezentování základních principů a návodů ANT (i v rámci symetrické antropologie), prací lidí, kteří z ní vycházejí (Mol - mnohočetnost, De Laet - fluidita, Law) a přehledu současného stavu porodnictví v ČR, se práce zaměřuje na popis všech aktérů, kteří svým jednáním a vzájemnou interakcí zjednávají domácí porod. Tato jednání vyplývají z rozhovorů s rodičkami, dulou a pediatričkou. Popis sítě zahrnuje jak lidi, tak předměty, kterým ANT přisuzuje stejnou míru sociálního jednání. Součástí domácího porodu jsou pak předměty potřebné k porodu - různé pomůcky k jeho podpoře a usnadnění průběhu, dále lidé, kteří se ho zúčastní, místa, kde se odehrává a polohy, ve kterých probíhá. Dále síť obsahuje i dobu před porodem - shánění informací o domácím porodu z knih a od žen, a předchozí zážitky v nemocnici, které určují standard porodu, jak by doma probíhat...
|
|
|
Trestněprávní odpovědnost lékařů v oboru gynekologie a porodnictví
Kociánová, Natálie ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat trestněprávní odpovědnost lékařů, zvláště pak lékařů v oboru gynekologie a porodnictví. Z obsahového hlediska je práce členěna do pěti hlavních kapitol a několika podkapitol. V první kapitole je popsána právní odpovědnost obecně, zmíněny jsou i další druhy právních odpovědností, které mohou vzniknout v souvislosti s výkonem lékařského povolání. Kromě odpovědnosti trestní je v první kapitole věnována bližší pozornost také odpovědnosti správní a disciplinární. Záměrem výkladu dalších právních odpovědností bylo zdůraznit pojetí trestního práva jako ultima ratio. Druhá kapitola je věnována výkladu jednotlivých pojmů zdravotnického práva, které je zapotřebí vymezit, neboť jsou tyto instituty zmiňovány napříč celým následujícím textem této diplomové práce. Kromě vymezení lékařského oboru gynekologie a porodnictví a jeho právní úpravy, je dále specifikován postup lege artis, informovaný souhlas či nesouhlas a dříve vyslovená přání. Tyto instituty jsou navíc demonstrovány na příkladech z praxe oboru gynekologie a porodnictví a judikatuře s tím související. Třetí kapitola podává ucelený výklad teoretických poznatků trestněprávní odpovědnosti. Stěžejním pramenem, z kterého tato kapitola vychází je publikace Solnaře, Fenyka a Císařové - Základy trestněprávní...
|
|
|
Postoje žen k domácímu porodu
TESAŘOVÁ, Blanka
Bakalářská práce "Postoje žen k domácímu porodu" se zaměřuje na aktuálně poměrně často diskutovanou problematiku domácích porodů, případně porodů v nelékařských zařízeních. Domácí porody mají svůj historický, legislativní, ale také osobní aspekt. Zjištění postojů žen k domácím porodům a důvodů, které je k této volbě vedou, nebo naopak zcela odrazují, je cílem této práce. V teoretické části je popsán historický vývoj porodnictví a porodní asistence ve světě i v České republice, včetně postupného přesunu porodů z domácností do lékařských zařízení, kde bylo hlavním důvodem zajištění dostupnosti lékařské péče a snížení rizik z případných porodních komplikací pro matku i dítě. Patřičný prostor je tak věnován i aktuální situaci a legislativě v České Republice, protože v současné době není problematika domácího porodu, či porodu v porodním domě uspokojivě vyřešena. Taktéž je zde zmíněn aktuální nátlak určité části odborné i laické veřejnosti na větší svobodu rozhodování při porodu a výběru jeho místa. Jsou shrnuty názory zastánců i odpůrců této možnosti. Nastíněny jsou výhody, nevýhody, komplikace a rizika porodů nejen mimo zdravotnické zařízení. Zmíněna je role porodních asistentek či jejich kompetence zakotvené v legislativě. Praktická část je kvalitativním výzkumem na vzorku čtyř žen, které byly formou polostrukturovaného hloubkového rozhovoru dotazovány na svůj postoj k problematice domácího porodu, či porodu v nelékařském zařízení. Tyto rozhovory jsou zpracovány a vyhodnoceny. Výsledkem je postoj uvedeného vzorku žen k této problematice, jenž ovšem zcela neodpovídá ani zastáncům, ani odpůrcům domácího porodu. Všechny dotazované ženy oceňují intimitu domácího porodu, jeho průběh v důvěrně známém civilním prostředí a určitou možnost svobody pohybu při samotném porodu. Na druhou stranu si však také uvědomují možné komplikace související s porodem a fakt, že pozdě, nebo vůbec dostupná lékařská péče může být příčinou zvýšeného rizika pro matku i dítě. Z mého šetření tak u uvedeného vzorku respondentek vyplynulo, že by všechny tyto ženy uvítaly možnost rodit v porodnici, s okamžitě dostupnou lékařskou péčí v případě komplikací, avšak na pokoji s civilnějším vybavením, soukromím, s možností volného pohybu, určité svobody rozhodování o postupu. Některé z žen by při fyziologickém porodu bez komplikací uvítaly porod s předem zvolenou porodní asistentkou, tedy porod bez lékaře.
|
host ::
RSS.