|
|
Obraz "Krvavé neděle" v dobovém tisku
Mrázková, Tina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Francová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá rozborem novinových článků, jejichž tématem je konflikt mezi katolickým a protestantským obyvatelstvem Severního Irska a událost z 30. ledna roku 1972, pro kterou se vžilo označení "Krvavá neděle". Předmětem rozboru jsou články vydané v tehdejším československém periodickém tisku jeden měsíc před Krvavou nedělí a jeden měsíc po ní, tedy články vydané v lednu a v únoru roku 1972. Pro analýzu byly vybrány články, které byly otisknuty ve třech tehdejších celostátních denících: v Rudém právu, Mladé frontě a ve Svobodném slovu. Práce se zabývá způsobem, jakým tehdejší komunistický tisk o událostech v Severním Irsku informoval a dává jej do kontextu s tehdejší politickou situací na poli domácím i mezinárodním. Součástí práce je úvod do problematiky severoirského regionu z hlediska jeho historie a následný popis událostí z 30. ledna 1972. Dále práce obsahuje exkurz do podoby československého tisku 70. let 20. století, který byl poznamenán společenskými a politickými změnami souhrnně nazývanými jako normalizace. Cílem analýzy dobového tisku je představit pozici, jakou prostřednictvím mediální produkce k severoirskému konfliktu zaujal československý komunistický režim, jak se na informování o něm v tištěných médiích projevily techniky propagandy a jak se způsob informování o Severním Irsku...
|
|
|
Smrt L. I. Brežněva a její vyobrazení v českém dobovém tisku
Svobodová, Petra ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce "Smrt L.I. Brežněva a její vyobrazení v českém dobovém tisku" pojednává o způsobu, jakým vybraná dobová periodika informovala o smrti sovětského vůdce Leonida Iljiče Brežněva v listopadu 1982. Analyzovány jsou 3 československé celostátní deníky (Rudé právo, Mladá fronta a Svobodné Slovo) a 1 regionální deník (Večerní Praha), sledovaným obdobím je měsíc listopad 1982 (od 1. 11. 1982 do 31. 11. 1982). Nejdříve bude zkoumáno, jak o Leonidu Brežněvovi informovaly sledované deníky v době před jeho smrtí (hledány budou zejména zmínky o jeho zhoršujícím se zdravotním stavu) a poté v souvislosti s jeho úmrtím a následným pohřbem. Bude také popsán mediální obraz Leonida Brežněva, který prezentovala média v souvislosti s těmito událostmi. Teoretická část práce se zabývá osobou Leonida Brežněva, který stál v čele Sovětského svazu od roku 1964, kdy byl zvolen 1. tajemníkem komunistické strany, až do své smrti v roce 1982, jeho politickou kariérou a kultem jeho osobnosti v posledních letech jeho života. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vznik Organizace spojených národů a jeho reflexe v českém dobovém tisku
Jelínková, Vladislava ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Práce se zabývá otázkou vzniku Organizace Spojených národů v roce 1945 a jeho reflexí v československém dobovém tisku. Nejprve seznámí s fakty o předchůdcích OSN, popíše proces vzniku nové organizace a průběh její zakládající konference v San Francisku (25. 4. - 26. 6. 1945). Diskutuje postoj československého ministra zahraničí Jana Masaryka, který před druhou světovou válkou a během ní vystupoval jako velmi prozápadní politik, na konferenci však často vystupoval v rozporu se svými dřívějšími názory a postavil se za zájmy Sovětského svazu (např. v otázce uznání polské vlády). Práce také nastíní vnitropolitickou situaci, která ovlivňovala vystupování J. Masaryka a ostatních československých zástupců na konferenci. V první části textu je taktéž zahrnut text preambule Charty Spojených národů. Druhá část práce se věnuje článkům v dobovém československém tisku, které se vzniku OSN týkaly. Vybrala jsem si tyto deníky: Lidová demokracie, Mladá fronta, Právo lidu, Rudé právo a Svobodné slovo, protože tyto deníky byly celostátní, česky psané, vycházely v období červen-prosinec 1945 a byly vydávány stranami zastoupenými v Národní frontě (kromě deníku Mladá fronta, který vydával Svaz české mládeže, velmi levicová, prokomunisticky orientovaná organizace).
|
|
|
Politická karikatura v českém tisku mezi roky 1945 až 1948
Pallendal, Pavel ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato práce si klade za cíl pomocí historicko-srovnávací metody porovnat rozdílnost karikatur otištěných dvou celonárodních denících na příkladech důležitých událostí československé politiky v letech 1945 - 1948. Pracoval jsem s tématy, která tehdy rozdělovala veřejnost i politiky. Kromě srovnávání způsobu zpracování jednotlivých témat, jsem se soustředil i výběr obsahu karikatur. Jedním ze zkoumaných listů je Svobodné slovo, které vycházelo z tradice stranického listu a jeho obsah byl korigován stranickým vedením Československé strany národně socialistické. Druhým listem je deník Práce, který byl naopak novým listem a reprezentoval názory Ústřední rady odborů. Sledované období 1945 - 1948 jsem rozdělil do tří časově po sobě navazujících fází. První oddíl jsem vymezil rokem 1945. Jako druhé období jsem zvolil volební rok 1946. Poslední fázi jsem ohraničil rokem 1947 a únorovým pučem v roce 1948. Ve všech třech fázích jsem odděleně hodnotil karikatury se vztahem k domácí politické situaci a karikatury hodnotící mezinárodní vztahy. Srovnávací jednotkou mi byly karikatury autorů Ondřeje Sekory v Práci a Jana Blahoslava Novotného ve Svobodném slově publikované ve zmíněném období.
|
|
|
Československá sociální demokracie před volbami v roce 1946 očima Rudého práva a Svobodných novin
Chaloupská, Markéta ; Vošahlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Téma diplomové práce je Československá sociální demokracie před volbami v roce 1946 očima Rudého práva a Svobodných novin. Text si klade za cíl přiblížit problematiku odrazu Československé sociální demokracie (ČSD) před volbami v roce 1946 v dobovém tisku - Svobodných novinách a Rudém právu. Volby do Ústavodárného shromáždění dne 26. května v roce 1946 se totiž na dlouhou dobu staly posledními demokratickými volbami. Komunisté v nich získali 40,17 % hlasů a poprvé v historii Československé republiky se dostali do vlády. O tomto odrazu tohoto tématu v dobovém tisku dosud chybí ucelená literatura. Úkolem diplomové práce je stručně analyzovat situaci v poválečném Československu a postavení sociální demokracie. V analytické části pak budu charakterizovat studovaná periodika a zkoumat materiál. Na základě kvantitativní obsahové analýzy se budu snažit odpovědět na výzkumné otázky a poté potvrdit či vyvrátit hypotézu.
|
|
|
Krčmaňský případ a jeho obraz v dobovém tisku
Burešová, Lucie ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Aplt, Daniel (oponent)
Bakalářská práce Krčmaňský případ a jeho obraz v dobovém tisku pojednává o tzv. krabičkovém atentátu, který byl v roce 1947 neúspěšně spáchán na tři nekomunistické ministry (Jana Masaryka, Prokopa Drtinu a Petra Zenkla). Práce se věnuje analýze novinových článků, které informují o průběhu atentátu a jeho vyšetřování. Konkrétně se zaměřuje na ústřední deník Komunistické strany Československa - Rudé právo a ústřední deník Československé strany národně socialistické - Svobodné slovo. Analýza se soustředí především na odlišnosti v prezentaci této kauzy s ohledem na politickou orientaci deníku. Na základě odborné literatury je práce doplněna historickým kontextem vývoje Československa od konce druhé světové války po komunistický únorový převrat v roce 1948. Důraz je přitom kladen na politickou situaci v zemi a dobovou funkci médií. Z mediální sféry se práce zaměřuje hlavně na postavení tisku. V neposlední řadě práce obsahuje také stručnou biografii ministrů, na které byl atentát spáchán, a popis Krčmaňškého případu na základě odborné literatury.
|
|
|
Summity Nixon-Brežněv v letech 1973 a 1974 v československém tisku
Kvapilík, Ondřej ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem "Summity Nixon-Brežněv v letech 1973 a 1974 v československém tisku" se zabývá způsobem prezentace summitů mezi Leonidem Brežněvem a Richardem Nixonem v soudobých československých denících. Analyzovány jsou texty uveřejňované v médiích v souvislosti se schůzkami v letech 1973 a 1974 ve Washingtonu a v Moskvě ve stanoveném období více než jednoho měsíce kolem těchto schůzek. Práce zkoumá jak míru ovlivnění mediálních obsahů způsobenou ideologickou inklinací k Sovětskému svazu, tak i způsob, jakým se média v Československu vypořádala s prezentací obou znepřátelených velmocí v pozici partnerů. Teoretická část uvádí čtenáře do problematiky a poskytuje základní historické souvislosti zkoumaných událostí. Dále charakterizuje jednotlivé schůzky i analyzované deníky. V praktické části se práce věnuje podrobné kvalitativní analýze obsahů vybraných zástupců soudobého československého tisku, které představovalo Rudé právo, Svobodné slovo, Mladá fronta a Lidová demokracie. Následně práce vzájemně porovnává prezentaci obou zkoumaných schůzek a snaží se nalézt příčiny rozdílů a trendy v zobrazení summitů. Jako doplněk je uvedeno i srovnání s obdobnými summity mezi Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem, které se odehrály o desetiletí později. Závěr práce pak přináší shrnutí a...
|
|
|
Federalizace Československa v roce 1968 a její reflexe v českém a slovenském denním tisku
Jozífek, Radek ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Bakalářská práce "Federalizace Československa v roce 1968 a její reflexe v českém a slovenském denním tisku" pojednává o tom, jakým způsobem psaly vybrané české a slovenské noviny o přípravě a schválení ústavního zákona o československé federaci. Práce se skládá ze čtyř částí. První z nich popisuje historii a vývoj česko-slovenských vztahů: vznik společného státu, vznik samostatného slovenského státu, následné obnovení republiky po druhé světové válce a další vývoj. Na těchto i dalších událostech vysvětluje, proč byla federalizace pro Slováky v roce 1968 tak důležitým tématem. Druhá část se věnuje situaci médií v Československu v roce 1968, kdy byla zakázána cenzura. Reformní proces pražského jara ale přerušila intervence vojsk Varšavské smlouvy do země. Třetí část se věnuje samotnému zákonu o československé federaci, zařazuje tuto významnou novelu "socialistické" ústavy z roku 1960 do kontextu československého ústavního vývoje. Čtvrtá část zkoumá, jakým způsobem psaly české (Rudé právo, Svobodné slovo, Lidová demokracie) a slovenské deníky (Pravda, Hlas ľudu, Smer) o federalizaci ve vybraných časových obdobích z let 1968 a 1969.
|
|
|
Svobodné slovo 1945-1948: ústřední deník Československé strany národně socialistické
Rottová, Tereza ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce Svobodné slovo 1945-1948: ústřední orgán Československé strany národně socialistické pojednává o vývoji stranického listu Svobodné slovo ve výše vymezeném období. Autorka na základě archivních pramenů, dobového tisku a odborné literatury vztahující se k tématu popisuje veškeré aspekty vydávání tohoto listu a okolnosti s nimi spojené. Práce se věnuje obnovení Svobodného slova po skončení 2. světové války, jeho následnému vývoji v rámci nově nastolených poměrů a poskytuje ucelený obraz nejen o vnitřním fungování pražské redakce Svobodného slova, ale také o celkovém obsahovém zaměření listu v daném období. Vzhledem k stranickému charakteru Svobodného slova pojednává autorka též o jeho propojení a úzkém vztahu s Československou stranou národně socialistickou. Práce je doplněna historickým kontextem Československa druhé poloviny 40. let 20. století. V této souvislosti je kladen důraz zejména na parlamentní volby uskutečněné v květnu 1946 a komunistický převrat, k němuž došlo v únoru 1948. Obě tyto události jsou podány především z pohledu, jakým o nich pojednávalo Svobodné slovo a jaké důsledky pro něj tyto události měly. Pro snadnější uvedení do tématu práce též stručně pojednává o klíčových momentech ve vývoji Československé strany národně socialistické od jejího vzniku do konce 2....
|
|
|
Mediální obraz Světového kongresu žen v Praze 1981 na stránkách dobového tisku
Kosová, Petra ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Téma diplomové práce je obraz Světového kongresu žen, který se konal v roce 1981 v Praze, v československém dobovém tisku. V termínu od 8. do 13. října 1981 se do Paláce kultury sjely na akci, kterou pořádala Mezinárodní demokratická federace žen, zástupkyně 133 zemí, aby diskutovaly o rovnoprávnosti a míru. Světový kongres žen byl zeměmi východního bloku vnímán jako jedna z nejdůležitějších politických akcí roku 1981. Uchopení tématu umožní zpracovat událost, o které chybí odborná literatura po roce 1989, která by se jí zabývala, charakterizovat tehdejší mediální scénu, analyzovat přístup tisku k pokrytí události a v neposlední řadě také charakterizovat postavení a roli ženy v roce 1981, jak ji prezentovala média. Diplomová práce si klade za cíl přiblížit tuto historickou událost z pohledu vybraných dobových deníků a časopisu a přinést hloubkovou studii mapující toto historické téma.
|
host ::
RSS.