|
|
Pražské divadelní scény v ziskovém sektoru
Jordan, Hanuš ; PROKOP, Petr (vedoucí práce) ; SRSTKA, Jiří (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá průzkumem tří divadel působících
v ziskovém sektoru v Praze. Vzhledem k citlivé povaze ekonomických údajů
jsou některé informace z oblasti pražských ziskových divadel publikovány
vůbec poprvé.
Zároveň zkoumá Městská divadla pražská, příspěvkovou organizaci hlavního
města Prahy.
Autor této práce v akademické rovině navrhuje zrušení svazku Městských
divadel pražských. Prostor osamostatněného Divadla ABC navrhuje
pronajmout hlavním městem Prahou novému provozovateli se ziskovou
právní subjektivitou. Praha má díky tomutu kroku získat výraznou úsporu
finančních prostředků při zachování reprezentativního divadla v centru
metropole.
Autor se zabývá třemi možnými druhy divadelního provozu pro nově vzniklý
subjekt. Pro ně vypracoval hrací plány a rozpočty na dvě divadelní sezóny.
Ke konci této práce je zvolen nejvhodnější navrhovaný model. Je možné
tento model provozovat se ziskem? A za jakých podmínek?
|
|
|
Kulturní vzdělávání
Fialová, Daniela ; KAŠPAR, David (vedoucí práce) ; CIHLÁŘOVÁ, Kristýna (oponent)
Diplomová práce nese podtitul Koncepční spolupráce základních škol a kulturních institucí v Praze. Zaměřuje se nejen na divadelní prostředí, ale také na další typy institucí jako jsou galerie, hudební tělesa nebo knihovny, aby bylo možné získat vhled do situace programů pro školy, které přispívají k výchově nejmladší generace diváků. Klade si za cíl zmapovat situaci kulturního vzdělávání v Praze a zasadit ji do kontextu České republiky a Evropy. Dále práce na základě rešerší, rozhovorů a studia ustavujících dokumentů zkoumá motivace nebo naopak bariéry při realizaci vzdělávacích programů ze strany kulturních institucí i škol.
V první části se zabývá terminologickými nuancemi souvisejícími se vzděláváním dětí na poli umění a kultury a shrnuje koncepční dokumenty, které pracují s pojmem kulturní vzdělávání.
Práce pokračuje shrnutím východisek pro současný stav kulturního vzdělávání. Zde popisuje nejčastější typy programů určených školám, roli lektora v instituci a rozdílné možnosti pro realizaci takových programů vzhledem k provozním podmínkám.
Druhá část práce se věnuje komparaci výstupů z rozhovorů se zástupci osmi pražských kulturních institucí a s pěti učiteli ze základních škol v Praze.
Na závěr jsou uvedeny dva příklady dobré praxe ze zahraničí a dva příklady pražských projektů a jejich potenciál rozvoje do budoucna.
|
|
| |
|
|
Symposium hudebního managementu, Praha 2014
Dekoj, Viktor ; RADOK ŽÁDNÁ, Ingeborg (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Práce se věnuje organizaci Symposia: UMĚNÍ | HUDBA | MANAGEMENT v roce 2014 na půdě Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze.
Symposium hudebního managementu se uskutečnilo ve dnech 14. a 15. dubna 2014. Jeho program byl rozdělen na přednášky pro odbornou veřejnost a praktickou část určenou studentům hudebního managementu ze tří uměleckých vysokých škol - JAMU, AMU a VŠMU.
|
|
|
Význam českých skladatelů 2. poloviny 18. století
Žáková, Lucie ; MRÁZKOVÁ, Giedre (vedoucí práce) ; SPURNÝ, Vojtěch (oponent)
Tématem mé diplomové práce je hudba 18. století a význam českých skladatelů v evropském kontextu. Na začátku práce jsme uvedeni do historických souvislostí, kde je stručně nastíněna politická a společenská situace, hovoříme o postavení hudebníka tehdejšího světa a jeho uplatnění, dále poukazuji na českou hudebnost a její význam pro evropský klasicismus. V dalších kapitolách se zabývám hudebním prostředím na české půdě, českými kantorskými rody a významem zámeckých kapel u nás. Kapitola následující pojednává o české emigraci, hudebních centrech a institucích Evropy a dalších důležitých událostech 18. století. Osmou kapitolou se dostáváme k typům skladeb v období klasicismu a jejich uplatnění. V závěrečné kapitole číslo 9 se detailněji zabývám čtyřruční tvorbou pro klávesové nástroje v 18. století, konkrétními skladateli, hudebními příklady z čtyřruční tvorby a v samém závěru se podělím o svoji vlastní zkušenost se čtyřruční hrou na klávesové nástroje
|
|
|
Výtvarná koncepce filmu "Wenceslas square" podle scénáře Christopera Markuse a Stephena McFeelyho na motivy povídky Arthura Phillipse. Praha osmdesátých let dvacátého století v hraném filmu.
Železná, Jana ; NEKVASIL, Ondřej (vedoucí práce) ; VLASÁK, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá scénickým filmovým ztvárněním prostředí a dobové atmosféry 80. let 20. století v Praze. Úvodem jsou zachyceny kulturní a historické souvislosti 80. let, které nás uvádějí do optického vnímání této doby.
K vytvoření celkového obrazu slouží výčet filmových snímků s typickým výtvarným ztvárněním zmíněných let. Zvláštní pozornost je pak věnována čtyřem celovečerním filmům, které by mohly posloužit jako scénografický genotyp, který lze aplikovat při návrhu filmových scén postnormalizačního pražského prostředí.
Největší rozsah diplomové práce je věnován scénickému zpracování filmového scénáře "Wenceslas Square" autorů Christophera Marcuse a Stephena MrFreelyho, který vznikl dle příběhu Arthura Philipse. Jde o netradiční love-story, odehrávající se v Praze 80. let 20. století a končící "Sametovou revolucí", nad kterou ale nikdo z protagonistů nejásá. Přiložen je bodový scénář a návrhy jednotlivých scén, včetně orientačních půdorysů a referenčních fotografií.
Klíčová slova: filmové ztvárnění, Praha 80. let 20. století, scénografické zpracování scénáře "Wenceslas Square".
|
|
|
Současná dramaturgie tzv. velkého činoherního domu
Nováková, Hana ; SÍLOVÁ, Zuzana (vedoucí práce) ; KUDLÁČKOVÁ, Jana (oponent)
Práce popisuje repertoár Divadla na Vinohradech v pěti sezonách 2007-2012. Zabývá se dramaturgickým výběrem jednotlivých titulů a výsledky jejich inscenací, které posuzuje na základě kritických ohlasů, divácké obliby i vlastní zkušenosti autorky. Snaží se při tom postihnout obecnější tendence, které se v dramaturgii velké činoherní scény, jakou Vinohradské divadlo představuje, opakovaně objevují. Podrobněji se potom zabývá proudem zábavního divadla, které sleduje v průběhu historie Vinohrad a poukazuje na to, že největších úspěchů divadlo dosáhlo v dobách, kdy byl takový repertoár propojen s dlouhodobě prosazovanou koncepcí umělecky vyhraněných režijních osobností. K problémům, se kterými se Vinohradské divadlo potýká dnes, podle autorky přispívají bulvární tendence při nasazování, obsazování či realizaci některých titulů i nedostatečné propojení režisérského divadla s hereckou dramaturgií.
|
|
|
Veřejná podpora pražských divadel
Hubálková, Michaela ; JEŽEK, Vlastimil (vedoucí práce) ; NEKOLNÝ, Bohumil (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje problematiku veřejné podpory. Práce si klade za cíl zmapovat způsoby a formy veřejné podpory, kterými jsou podporována pražská divadla. V první části je kladen důraz na články, které upravují pravidla veřejné podpory v primárním právu Evropské unie. Hlavním pramenem právní úpravy je zejména Smlouva o fungování EU. Ve druhé části je pozornost věnována zmapování konkrétních způsobů a forem veřejné podpory pražských divadel. Na konci druhé části práce jsou popsána jednotlivá dotační řízení, o která mohou žádat pražská divadla, a která jsou vyhlašovaná Ministerstvem kultury ČR a Magistrátem hl. m. Prahy.
|
|
|
Nákladové nádraží Žižkov
Vlčková, Jovanka ; PROKOP, Petr (vedoucí práce) ; SULŽENKO, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje nákladovému nádraží Žižkov a jeho přeměně na kulturní centrum. Představuje jeho charakteristiky, provoz a výstavbu. Dále zkoumá jeho cestu k prohlášení za kulturní památku, se všemi peripetiemi popisuje složité vztahy a zájmy mezi vlastníkem budovy, developery, městskou částí Praha 3, politiky, ale i neziskovou sférou a občanskými iniciativami. Jedná se o studii prostředí, ve které je nutné se orientovat předtím, než se začne plánovat jakýkoli projekt. Dále práce popisuje konkrétní vize kulturního centra, majetkovou a finanční situaci a prezentuje vybrané subjekty - budoucí obyvatele nádraží, včetně konkrétního projektu, který se chystá realizovat přímo autorka práce. V závěrečné části jsou představeny příklady již funkčních center nejen ze zahraničí, které dokazují veskrze pozitivní dopady na společnost, na uměleckou komunitu i ekonomický vzrůst okolí. Budoucnost nákladového nádraží Žižkov je jen zlomkem v široké problematice konverzí industriálních či nádražních prostor. Jedná se o ojedinělou příležitost, jak v Praze vybudovat z výjimečného místa unikátní projekt.
|
|
|
INDUSTRIÁLNÍ PROSTORY V PRAZE
Blumentrit, Václav ; SVOBODOVÁ, Doubravka (vedoucí práce) ; VÁCLAVOVÁ, Denisa (oponent)
Bakalářská práce Industriální prostory v Praze dokumentuje zahájení kulturní činnosti v deseti konvertovaných stavbách na území Hlavního města Prahy. Prvních sedm - Studio ALTA, Galerie Trafačka, Karlín Hall, Meetfactory, Prostor Underground, Hala C a DOX - se podařilo zmapovat podrobně, díky dostupnosti informací a ochotě jejich představitelů. Tři z popisovaných prostor ? La Fabrika, Kokpit Café a Klub Blink Excelent - jsou pro nedostatek údajů či krátkému fungování popsané jen velmi povrchově. Tato práce se snaží zasadit tato kulturní zařízení do vzájemného kontextu a taktéž do kontextu Hlavního města Prahy. Závěrem shrnuje přínos a popisuje aspekty, které jsou pro existenci těchto kulturních center společné.
|
host ::
RSS.