|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Sýkorová, Alexandra ; Zíka, Vratislav (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Koncept obytného súboru v Brne sa snaží nadviazať na charakter mestskej okrajovej časti Komín, v ktorej sa nachádza. Má priam dedinský charakter “dedina v meste“ . jeho poloha blízka prírode, škole, detskému ihrisku, ale aj centru mesta charakterizuje ideálne podmienky pre rodinné bývanie, na ktoré sa riešenie zameriava. Zástavba má malú mierku skromných radových domčekov, ktoré majú k sebe orientované záhrady a ulice. Vznikajú tak dva spoločné priestory s rôznym charakterom. Na okolitú zástavbu reaguje rovnakým princípom aký je v obytnom súbore, teda orientáciou záhrad k sebe. Koncept rešpektuje súkromie a potrebu izolovať sa, no dáva aj podnet k spoznávaniu, pozorovaniu a interakciám medzi obyvateľmi. Tvar terénu dáva možnosť vzniknúť netradičnému usporiadaniu hmôt domov podľa výškovej úrovne. Tento znak tvorí charakteristickú črtou celého obytného súboru.
|
| |
|
Dostavba ZŠ Slovanské náměstí
Fajkusová, Kateřina ; Kunc, Ing Petr (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce) ; Švecová, Táňa (vedoucí práce)
Projekt se zabývá optimalizací funkcí a dostavbou Základní školy Slovanské náměstí. Tato škola se nachází na slovanském náměstí (č.p. 1218) v Brně – Králově poli a je součástí nemovitých kulturních památek města Brna. Památkově chráněná průčelí do všech tří ulic, kam budova zasahuje, jsou považovány za doklad geometrizující moderny, zde s kubistickými náběhy. Autorem fasády je Antonín Blažek ve spolupráci s Václavem Prokopem a Václavem Hynkem Machem. V rámci projektu byly optimalizovány funkce jednotlivých místností spolu s návaznosti daných provozů. Dále byl požadavek přizpůsobit budovu k využívání i lidmi s omezenou schopností pohybu a orientace, což bylo realizováno vybudováním výtahu a hygienického zázemí. Hygienická zázemí stávající byla upravena tak, aby v obou křídlech budovy byly toalety jak chlapecké tak dívčí. Nedostačující prostory jídelny a družin byly rozšířeny do dostavby, která vznikla na pozemku dvora školy jako dvoupatrová budova. Ta byla umístěna tak, aby se propojila vnitřní hlavní komunikace a tak se zkrátily vzdálenosti mezi jednotlivými křídly budovy. Protože napojení komunikací bylo v 1PP a 1NP realizováno z různých míst, vznikla hmota o dvou podlažích, která se ovšem nekopírují. Vzhledem k této skutečnosti byl konstrukční systém navržen jako monolitický ŽB skelet, tvořený kruhovými sloupy a lokálně podepřenou deskou. Vzhledem k rozložení jednotlivých konstrukčních prvků je založen na monolitickém betonovém roštu. Střechy obou pater jsou ploché, přičemž v 1PP je navržena střecha pochozí, aby se co nejvíce nahradil zastavěný prostor dvora. Budova je v 1PP značně prosklená, aby zabránila pocitu stísněnosti tohoto dvora. Fasáda je navržena na míru, má nahrazovat výtvarné dílo a je navržena podle jednoho z obrazů moderní abstrakce. Celý návrh klade důraz na pohyb a jeho zjednodušení, to se tedy přepsalo i do fasády, spolu se snahou prostor opticky zcelit.
|
|
Studentské bydlení v Brně
Vodička, Jan ; Drobníček, Ladislav (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Šuhajda, Karel (vedoucí práce)
Čtyřpodlažní stavba studentské koleje s veřejnými provozovnami v přízemí je doplněním nárožní proluky v jinak kompaktním městském bloku. Nachází se na frekventované městské třídě. Přímo před vstupem do objektu je zastávka MHD osázená vzrostlými stromy, je sem proto orientován veřejně přístupný parter a hlavní vstup. Hmotové řešení je výsledkem analýzy okolní zástavby a záměrně dodržuje výškovou hladinu stanovenou nejvyššími obytnými budovami. Sousedící škola je, jako typologicky vyšší druh, ponechána v prostorově-hmotové dominanci. Budovu koleje tvoří dva různě vysoké kvádry podporující hmotovou gradaci uliční zástavby směrem k nároží. Zdvojením měřítka fasád se stavba hlásí jak ke svému protějšku v ulici Letní, k funkcionalistickému gymnáziu architekta Fuchse, tak k okolní zástavbě činžovními domy s typickou velikostí okenních otvorů. Jako ochrana před nadměrným hlukem z přilehlé komunikace jsou uliční fasády cloněny předsazenými skleněnými lamelami, které se výraznou měrou spolupodílí na architektonickém výrazu. Barevnost je maximálně redukována na šedé rámy oken v ploše bílé omítky. Barevnými akcenty jsou některé červeně lakované kotvy nesoucí skleněné lamely předsazeného fasádního pláště. Koleje jsou řešeny jako pavlačový dům s vstupy do dvoupokojových bytů přes zádveří přímo z venkovní pavlače. Pro setkávání rezidentů jsou navrženy klubovna v 1. NP, dvoupodlažní přednášková/párty místnost, kavárna a v závislosti na počasí také pavlač, obytný dvůr a střešní terasa.
|
|
Areál pro chov koní
Floriánová, Jitka ; Klimek, Karel (oponent) ; Myslín, Jiří (vedoucí práce) ; Skála, Jiří (vedoucí práce)
Tématem projektu je návrh novostavby centra pro chov a výcvik sportovních koní v lokalitě obce Lipůvka v Jihomoravském kraji. Pozemek se nachází mimo zástavbu obce. Tvary budov a jejich dispozice vznikaly postupně. První návrhy vznikly v ateliéru Zemědělských staveb. Poté, co bylo toto téma vybráno pro komplexní projekt a bakalářskou práci, bylo nutno učinit jak určité dispoziční změny, tak i změny v hmotě stavby, sklonu střechy a konstrukci. Princip návrhu spočívá v rozdělení různých funkcí do jednotlivých objektů, jež jsou vzájemně funkčně propojeny vnitřními a vnějšími cestami. Celý objekt je funkčně členěn do pěti částí- hala kryté a do terénu částečně zahloubené jízdárny osvětlené zvrchu světlíky, na niž jsou napojeny tři hmoty dvoupodlažních objektů bydlení správce/majitele, zázemí kuchyně, prostoru malé restaurace a klubovny, a objektu ubytování návštěvníků. Výše v terénu se nacházejí prostory stájí pro koně s integrovaným zázemím- sklady potravy, šatny jezdců, sklady jezdeckých potřeb a sprchy pro koně. V této bakalářské práci je pojednávána pouze část určená pobytu osob a jejich stravování a bydlení. Nejvýznamnějším požadavkem při navrhování bylo vytvoření funkčního celku i při značném převýšení terénu parcely, pro níž je tento projekt plánován, a přitom příliš nenarušovat ráz krajiny.
|
|
Vzduchotechnika v základní škole
Ďuroška, Ján ; Bernard, Jiří (oponent) ; Rubinová, Olga (vedoucí práce)
V bakalářské práci se budu zabývat základní školou. Problematika spočívá v neotevíratelných oknech, nedostatečném větrání. Pro splnění požadavku a zlepšení vnitřního mikroklimatu, bude navržená vzduchotechnická jednotka. Ve vybraných místnostech, bude klimatizace pro zlepšení vnitřní pohody v letním období.
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Ertl, Jakub ; Čelikovský, Martin (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Urbanistické rišenie Riešená parcela sa nachádza na ulici Pastviny v mestskej časti Brno Komín. Pozemok sa nachádza na samom okraji tejto mestskej časti a priamo naväzuje na okolitý les, ktorý je na jeho východnej strane. Na pozemku sa nachádza alej gaštanových stromov, ktoré návrh zachováva v pôvodnom stave. V oklií je dobrá občianska vybavenosť. V jeho najužšom okolí sa nachádza základná a materská škola s ich priľahlími športoviskami a satelity rodinných radových domov na južnej strane pozemku. Po východnej a severnej hranici pozemku vedie doležitá oddychová pešia trasa, na ktorú návrh reaguje priechodzím parterom a „obnovením“ pastvín, ktoré sa tu kedysi nachádzali. Pozemok by tak rozšíril túto oľúbenú pešiu trasu a slúžil by tak aj komunite obyvateľov mestskej časti Komín. Súčasťou projektu je aj vlastná komunitná miestnosť s náveznosťou na plató s mestským mobiliárom. Architektonické riešenie Hmota objektov vychádza z pozdĺžneho tvaru pozemku a je rozdelená na tri bytové domy. Rozdeľuje pozemok na časť „ulica“ a na časť „pastviny“. Objem reaguje na orientáciu pozemku k svetovým stranám natočením krídel s bytmi na juh a západ. Všetky byty sú tak ideálne oslnené a majú výhľad na „pastviny“. Na severnej strane objektov sú umiestnené komunikácie formou zasklennej pavlače. Táto pavlač spolu s lodžiami bytov je tvorená samostatnou oceľovú konštrukciu, ktorá tvorí formu týchto bytových domov. Hlavným modulom sa stáva jedna obytná miestnosť, čo zaisťuje dobrú bytovú variabilitu. V celom objekte sa tak nachádza štyridsaťtri bytov od veľkosti 1+kk až po byty 5+kk s terasou. Parkovanie je riešené kombinovane formou nadzemného aj podzemného parkovania. Stavebné riešenie Stavba je riešená ako železobetónový skelet o rozmeroch 8600mm x 6600mm so stužujúcim komunikačným jadrom. Tento skelet je zateplený tepelnou izoláciou s hrúbkou 200mm. Plocha stavebných otvorov je minimalizovaná na severnej fasáde a naopak otvorená je južná a západná fasáda, čo prospieva k pasivným ziskom energie. Tieto stavebné otvory sú vyplnené kvalitnými drevohlinikovými oknami a dverami s izolačným trojsklom. Na skelet je naviazaná samostatná ocelová konštrukcia pavlače a lodžií. Táto koncepcia umožňuje dokonalé zateplenie vykurovaného skeletu od samostatnej ocelovej konštrukcie nevykurovaných pavlačí a lodžií a teda značnú mieru energetickej efektívnosti.
|
|
Věkově heterogenní versus věkově homogenní třídy mateřských škol
VELÍŠKOVÁ, Božena
Ve své bakalářské práci se zabývám pozitivy a negativy věkově heterogenních a věkově homogenních tříd mateřské školy. V teoretické části seznamuji s názory na tyto organizační formy v odborné literatuře, vzdělávacích programech a uvádím specifika obou forem. V praktické části zjišťuji pozorováním a testováním dětí a rozhovory s pedagogy vhodnost uvedených organizačních forem z hlediska úrovně připravenosti na vstup do základní školy a z hlediska rozvoje vzájemných vztahů mezi dětmi a jejich sociálních dovedností.
|
| |
|
Obraz Japonska v české společnosti 2. poloviny 19. století
Kvasnička, Jiří ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Kubiš, Karel (oponent)
Japonsko bylo do poloviny 19.století pro Evropany téměř neznámou zemí, která začala po svém "otevření" budit pozornost takřka celého světa. Během padesáti let se však ze vzdálené a tajemné země dalekého Východu stala světová mocnost, která v mnoha směrech zdárně konkurovala západnímu světu. Právě díky tomuto pokroku nabývala percepce Japonska překvapivé podoby, natolik odlišné od vnímání ostatních asijských zemí. Během tohoto rychlého vývoje se tak postupně utvářel obraz této země v evropské společnosti, v kterém se odrážely jak specifika ostrovního císařství, tak samotný pohled Evropanů na okolní svět a sebe sama. V předkládané práci se snažím postihnout jedinečnost tohoto obrazu, tak jak byl konstruován v české společnosti druhé poloviny 19.století. Jedná se tak o snahu oživit myšlenkový svět dávno již nežijících generací, což přináší jistá úskalí. Bylo tedy potřeba se zaměřit na zdroje, které měly v této době největší vliv na vytváření představy světa u těchto lidí. Díky těmto pramenům máme možnost alespoň do jisté míry nahlédnout do mysli člověka 19 .století a pokusit se ozřejmit jeho pohled na svět, v našem případě obraz Japonska.
|
host ::
