|
|
Komplexy zinečnatých solí a flavonoidů
Křížová, Tereza ; Roithová, Jana (vedoucí práce) ; Volný, Michael (oponent)
ABSTAKT Moderní hmotnostně-spektrometrické techniky jsou velice vhodné pro analýzu flavonoidů a jejich komplexů. Vývoj v posledních dvou desetiletích udělal z hmotnostní spektrometrie nejvíce citlivou metodu z hlediska molekulární analýzy flavonoidů. Přináší nám například informace o přesné molekulové hmotnosti nebo o struktuře. Flavonoidy působí jako chelační činidla na různé ionty kovů. Cílem studie bylo zjistit, jaké typy iontů se tvoří v roztoku zinečnatých solí a flavonoidů pomocí hmotnostní spektrometrie spojené s ionizací elektrosprejem. Nejprve jsme zkoumali substruktury flavonoidů - resorcin, pyrokatechin a pyron - abychom zjistili, jak jednotlivé části flavonoidů interagují se zinečnatými ionty.
|
|
|
Rostlinné alkaloidy a jejich vliv na enzymy metabolisující xenobiotika
Višněvská, Kateřina ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Černá, Věra (oponent)
Sanguinarin a chelerythrin jsou benzo[c]fenanthridinové alkaloidy. Prvním krokem metabolismu sanguinarinu je jeho redukce za vzniku dihydrosanguinarinu. Antimikrobiální a protizánětlivé účinky jsou využívány ve stomatologii a jako aditiva v krmivu zvířat. Sanguinarin i chelerythrin indukuje apoptózu buněk. Schopnost fluorescence alkaloidu a interkalace do DNA má potenciální využití ve značení DNA supravitálními sondami. Mezi negativní účinky sanguinarinu a chelerythrinu patří jejich genotoxicita. V metabolismu ellipticinu hrají základní roli cytochromy P450 a peroxidasy. Ellipticin je potenciální agens pro léčbu rakoviny s vícenásobným mechanismem působení. Ellipticin interkaluje do DNA a inhibuje topoisomerasu II. Po aktivaci ellipticinu CYP a peroxidasami tvoří s DNA kovalentní adukty. Antitumorová aktivita ellipticinu a jeho derivátů se také vyznačuje kombinací mechanismů zastavení buněčného cyklu a indukcí apoptózy. Farmakologický účinek a genotoxický vedlejší účinek je modulován cytochromy P450 a peroxidasami v cílové tkáni. Majoritní metabolity biotranformace aristolochových kyselin jsou aristolaktamy. Nitroredukce aristolochových kyselin je stěžejním krokem vzniku aktivního metabolitu N- hydroxyaristolaktamu. Aristolochové kyseliny vykazují nefrotoxické a kancerogenní účinky. Nefropatie...
|
|
|
Elektrochemické studium rozkladu přírodních barviv používaných na uměleckých památkách
Ramešová, Šárka ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
V této práci byla studována oxidace quercetinu (3,3',4',5,7- pentahydroxyflavon) a luteolinu (3',4',5,7-tetrahydroxyflavon). Tyto intenzivně barevné polyfenolické látky patří do skupiny přirozeně vyskytujících se sloučenin flavonoidů. Studie se týká analýzy produktů rozkladu původních barev. Produkty rozkladu vzniklé během procesu stárnutí mohou být použity jako otisk prstu k určení původní barvy. Degradační procesy flavonoidů byly studovány pomocí elektrochemických metod a UV/Vis spektroskopie ve vodném prostředí. Oxidační mechanismus zahrnuje přenos elektronů spojený s chemickou reakcí a je ovlivněn acidobazickými vlastnostmi quercetinu. Disproporcionační konstanty pK1 a pK2 pro quercetin a pK1 a pK2 pro luteolin byly zjištěny kombinací dvou nezávislých metod: acidobazickou titrací a UV/Vis spektroskopií. Stabilita obou látek významně závisí na přítomnosti kyslíku. Distribuce oxidačních produktů quercetinu ve vodném prostředí v rámci působení kyslíku byla sledována pomocí LC-MS/MS a LC-DAD analýzy.
|
|
|
Preparativní diastereomerní dělení silybinu a jeho sulfátů pomocí RP-HPLC
Kolářová, Petra ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Kalíková, Květa (oponent)
Z plodů ostropestřce mariánského (Silybum marianum) se získává standardizovaný extrakt silymarin, jehož hlavní komponentou je silybin. Tento flavonolignan je převážně odpovědný za léčivé účinky plodů ostropestřce: antioxidační, hepatoprotektivní, chemoprotektivní a protinádorové. Přírodní silybin se vyskytuje jako preparativně neseparovatelná ekvimolární směs diastereomerů A a B. Bylo prokázáno, že biologická aktivita silybinu A je odlišná od silybinu B, a že se v organismu konjuguje převážně na glukuronidy a sulfáty. Struktura sulfátů a jejich biologická aktivita není dosud vůbec známa. Cílem této práce je vývoj prakticky použitelné metody pro preparativní separaci diastereomerů silybinu A a B a jeho sulfátů, které jsou považovány za jedny z hlavních metabolitů. Byla vyvinuta původní preparativní metoda na dělení silybinu A a B v mobilní fázi tvořené 50% MeOH. Dále byla optimalizována preparativní metoda pro dělení směsi produktů vznikajících při sulfataci silybin-23-acetátu v mobilní fázi tvořené MeOH/H2O 60/40 (v/v) s přídavkem 10 ml/l HCOOH, na chromatografické koloně Labio C18 25×250 mm.
|
|
|
Komplexy železnatých solí a flavonoidů
Schröpferová, Tereza ; Volný, Michael (oponent) ; Roithová, Jana (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na studium interakcí železnatých iontů s flavonoidy (epikatechin, katechin, quercetin) pomocí hmotnostní spektrometrie s využitím elektrosprejové ionizace. Nejprve bylo provedeno měření s modelovými molekulami (pyrokatechol, resorcinol, 3-hydroxy-2- methyl-4-pyron) za účelem zjištění, jak reagují OH skupiny na uhlovodíkových kruzích. U flavonoidů bylo zjištěno, že epikatechin a pravděpodobně i katechin (u něhož se měření nezdařilo kvůli kontaminaci sodíkem) vážou železo mezi OH skupiny kruhu B, může tak dojít k retro-Diels-Alderově reakci a rozštěpení pyranového kruhu. Jelikož quercetin má na pyranovém kruhu ještě keto a OH skupinu, železo se přednostně váže mezi ně, spíše než na postranní OH skupiny. Nemůže tak dojít k retro-Diels-Alderově reakci (rozštěpení pyronového kruhu) a komplex ztrácí pouze malé molekuly vody a CO z postranních kruhů, jako to bylo pozorováno pro komplexy modelových molekul.
|
|
|
Stanovení flavonoidních látek ve vybraných druzích léčivých rostlin používaných v potravinářství
Bačová, Romana
Funkční význam bylinek, koření a dalších rostlin, včetně jejich složek, je v rostlinném a potravinářském výzkumu často vyhledávané téma. Rostlinný materiál obsahuje množství složek, které působí příznivě na lidské zdraví tak, že snižuje rizika chronických degenerativních onemocnění. K pochopení a vysvětlení biologických účinků je nutné umět jednotlivé látky definovat. První část diplomové práce se věnuje vybraným rostlinám (černý bez, kopřiva dvoudomá, měsíček lékařský, ostropestřec mariánský, rakytník řešetlákový, šalvěj lékařská, třapatka nachová a tymián obecný) a popisuje jejich léčivé účinky a použití. Druhá část práce charakterizuje fenolické a flavonoidní látky. Ve třetí, experimentální části, se kvalitativně i kvantitativně stanovovaly flavonoidní látky u vybraných druhů rostlin. Pro identifikaci byla zvolena metoda kombinující kapalinovou chromatografii a hmotnostní spektrometrii - HPLC/MS. Extrakce látek probíhala třepáním a Soxhletovou metodou za použití dvou koncentrací metanolu. Tyto metody byly následně statisticky porovnány.
|
|
|
Monitoring flavonoidních látek ve vybraných druzích medu
Sojková, Tereza
Tato práce se zabývá flavonoidními látkami obsaženými v medu. V práci je vypracována teoretická část, která je zaměřená na složení medu, jeho účinky na lidské zdraví a dále na popis flavonoidních látek. V dalším úseku práce se nachází část experimentální, kde je v tabulkách zobrazen výskyt fenolových látek v jednotlivých druzích medu.
|
|
|
Antioxidanty v bylinných čajích
Musilová, Eva
Tato bakalářská práce na téma "Antioxidanty v bylinných čajích" přináší formou literární rešerše přehled o látkách s antioxidačním účinkem, které jsou obsaženy v bylinách, z nichž se vyrábí bylinné čaje. V práci jsou nejprve vysvětleny základní pojmy, jako je oxidativní stres, antioxidant a volný radikál. Dále jsou popsány jednotlivé skupiny rostlinných antioxidantů (flavonoidy, fenolické kyseliny, terpenoidy, chlorofyly aj.) z hlediska své chemické struktury a výskytu. Část práce se krátce věnuje metodám, jimiž lze stanovovat antioxidační aktivitu (DPPH, TEAC, FRAP aj.). V další sekci jsou zmíněny části rostlin používané k výrobě bylinných čajů, způsoby jejich přípravy a charakteristika vybraných bylin z hlediska obsahových látek s antioxidačním účinkem. V závěru práce je uveden obecný význam antioxidantů pro lidské zdraví (působení proti oxidativnímu stresu) v návaznosti na některé významné choroby (rakovina, kardiovaskulární a neurodegenerativní onemocnění aj.).
|
|
|
Změny v kvalitě měsíčkové drogy
Lekeš, Radek
Na základě charakterizace používaných orgánů měsíčku byla zaměřena pozornost na způsoby ovlivnění obsahových látek v úborech, jejichž využití se zdaleka nevztahuje pouze na léčebné účinky. Každá skupina látek vykazuje rozdílné působení, přičemž v rostlinném materiálu působí komplex látek, z nichž jsou některé významnější než druhé. Tyto látky jsou značně náchylné ke každé patologické změně v rostlině nebo ve sklizené droze. Degradaci těchto látek se dá zabránit více způsoby, musí být však v souladu s příslušným právním předpisem. Tyto metody a postupy se aplikují na základě znalostí o ovlivňujících faktorech. Do vnitřních se řadí především odrůda, případně rezistence apod., mezi vnější patří vnější podmínky, výživa, či působení patogenů.
|
|
|
Vyhledávání a charakteristika genů zodpovědných za purpurové zbarvení obilek pšenice seté (Triticum aestivum L.)
Trojan, Václav
Purpurová barva obilek u pšenice seté (Triticum aestivum L.) je obvyklým příkladem rozmanitosti Matky přírody. Cílem práce bylo přispět k pochopení genetického založení tvorby těchto pigmentů, jejich ukládání v průběhu zrání obilky množstvím pigmentů v obilce. Červené a bílé obilky jsou běžné u pšenice. Netradiční purpurové zbarvení obilek, je způsobeno ukládáním pigmentů do perikarpu. Po chemické stránce patří barviva mezi antokyany. Klíčovým enzymem v biosyntetické dráze antokyanů je chalkonsyntáza, která katalyzuje hned první krok této dráhy. Dále bylo sledováno ukládání antokyanů do perikarpu, exprese genu příslušnému enzymu chalkonsyntáze a obsah hlavních antokyanů kyanidin 3 glykosidu, který je hlavní součástí pigmentace purpurového perikarpu a dále delfinidin-3-glukosidu. Ukládání barviv v průběhu vývoje obilky není stejnorodé. Nejprve vznikají izolované skvrnky, které následně splynou v jeden celek. V případě exprese mRNA chalkonsyntázy došlo k projevům o pět dnů dříve, než bylo zaznamenáno ukládání pigmentů mikroskopicky. S koncem vývoje obilky hodnoty hlavního antokyanu kyanidin-3-glykosidu klesaly, protože došlo k přeměně na více komplexní látku, jev označovaný jako kopigmentace.
|
host ::
RSS.