|
| |
|
| |
|
|
Chov bezobratlých živočichů a jeho použití ve výuce na školách
Farionová, Jana ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Předložená bakalářská práce má rešeršní charakter, zabývá se obecnou charakteristikou vybraných skupin bezobratlých živočichů a jejich chovem, který je vhodný pro domácí nebo školní prostředí. Zpracované téma souvisí se studovaným oborem, obsahuje návod, možnosti chovu bezobratlých živočichů a vybrané druhy. Mohou z něho vycházet jak učitelé, tak i žáci a studenti biologie. Několik částí je věnováno základním prvkům, na které je dobré se při výuce zaměřit a které jsou na daných organizmech dobře pozorovatelné. Úvodní část se věnuje krátké charakteristice bezobratlých živočichů, zahrnuje slovník pojmů vyskytujících se v textu a obecně informuje o zásadách chovu. Další kapitoly obsahují charakteristiku a chov vybraných skupin, příklady vhodných druhů a problémy, které mohou nastat v chovu. Jednotlivé skupiny živočichů jsou doplněné o možnosti, jak je lze využít při výuce na školách. Práce je doplněna obrazovou dokumentací. KLÍČOVÁ SLOVA Bezobratlí, charakteristika, chov, druhy
|
|
|
Problematika výuky dřevin na 1. stupni ZŠ
Hladíková, Hana ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je příprava a realizace projektu o dřevinách pro žáky čtvrtých ročníků základních škol. V úvodních kapitolách jsou představeny základní kurikulární dokumenty týkající se enviromentální výchovy. Autor v práci analyzuje učebnice základních škol zpracovávající přírodovědná témata a zjišťuje, jakým způsobem je učivo o dřevinách probíráno v učebnicích pro čtvrtý a pátý ročník základní školy. V kapitole Charakteristika Riegrových sadů se autor zabývá historií parku a uvádí druhy dřevin vyskytující se na jejich území. Část diplomové práce je věnována výsledkům dotazníkového šetření realizovaného na školách v přilehlém okolí parku. Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo zjistit zájem o projekt zabývající se problematikou dřevin v Riegrových sadech. Autor si zároveň kladl za cíl zjistit, jaká forma projektu je pro učitele vybraných škol nejvíce vyhovující. Praktická část obsahuje projekt "Dřeviny v Riegrových sadech". Základem projektu jsou 4 vycházky do Riegrových sadů v různých ročních obdobích, k nimž jsou vyrobeny pracovní listy. V závěru práce autor sděluje své zkušenosti z realizace jarní části projektu.
|
|
|
Hustotní a elektrostatické vlastnosti vody a jejich využití v termodynamice vodných specií a rozpustnosti minerálů za vysokých teplot a tlaků
Hanková, Barbora ; Dolejš, David (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
Hydrotermální roztoky představují důležité transportní médium pro hmotu i energii v prostředí zemské kůry a pláště. Kromě transportní role se v horninovém prostředí účastní jako reaktanty nebo produkty v řadě procesů, od parciálního tavení po magmatickou a metamorfní devolatilizaci. Tato práce se zaměřuje na vyhodnocení vlivu stavových rovnic a termodynamických dat na předpověď rozpustnosti minerálů ve vodných roztocích za vysokých teplot a tlaků pomocí široce rozšířeného Helgesonova-Kirkhamova-Flowersova (HKF) modelu. Do tohoto výpočtu vstupují (i) objemové vlastnosti vody; (ii) dielektrické vlastnosti vody; (iii) termodynamická data vodných specií. Srovnání deseti stavových rovnic vody vůči mezinárodnímu standardu IAPWS ukazuje relativní shodu předpovědí objemových vlastností vody za studovaných teplotně tlakových podmínek do 1200 řC a tlaku do 50 kbar (maximální odchylky ± 5 %) s výjimkou nízkých tlaků (do 2 kbar), teplot nad 1000 řC a křivky varu vody, zejména v okolí kritického bodu. Dále bylo testováno devět modelů pro dielektrickou konstantu vody, jež nabývají v porovnání se stavovými rovnicemi výrazně vyšších odchylek od IAPWS v řádech desítek až stovek procent. Odchylky v objemových a dielektrických vlastnostech vody propagují do výpočtu rozpustnosti minerálů. U křemene, korundu a kalcitu...
|
|
|
Diverzita a rozšíření druhového komplexu Euastrum humerosum / didelta (Desmidiales)
Kupčíková, Eva ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Kollár, Jan (oponent)
Z 23 evropských a severoamerických kmenů druhového komplexu Euastrum humerosum/didelta (Desmidiales) jsem získala 3 evoluční linie v molekulárním markeru trnGucc intronu (druhého typu). U SSU intronu jsem nezískala signifikantní a jednotné výsledky. Je pravděpodobné, že jsou linie trnGucc intronu velice mladé. SEM odhalila jeden centrální pór a pětici hrbolků. Linie byly signifikantně odlišné svým tvarem a rozměry. V některých kmenech byla vysoká morfologická variabilita. Linie se lišily především délkou a šířkou buněk. Uvnitř morfotypu E. humerosum se linie lišily tvarem a rozměry polárního laloku. Uvnitř morfotypu E. didelta se linie lišily tvarem a rozměry krku. To bylo zjištěné geometrickou morfometrikou a měřením. Lineární diskriminační analýza krásivek z literatury odhalila, že je možné částečně odlišit skupiny variet (E. humerosum var. parallelum a E. didelta v linii A; dvě formy E. didelta f. val Piora a E. didelta f. latior v linii B; E. didelta var. inermiforme a E. humerosum var. affine v linii C). Klíčová slova: krásivky, druhy, skrytá diverzita, molekulární fylogenetika, geometrická morfometrika, Euastrum, skenovací elektronová mikroskopie
|
|
|
Diverzita a rozšíření druhového komplexu Euastrum humerosum / didelta (Desmidiales)
Kupčíková, Eva ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Kollár, Jan (oponent)
Z 23 evropských a severoamerických kmenů druhového komplexu Euastrum humerosum/didelta (Desmidiales) jsme získali 3 evoluční linie v molekulárním markeru trnGuuc intronu (druhého typu). U SSU intronu jsme nezískali signifikantní a jednotné výsledky. Je pravděpodobné, že jsou linie velice mladé. Linie byly signifikantně odlišné svým tvarem a rozměry. Použili jsme geometrickou morfometriku a měření rozměrů délky a šířky semicely, isthmu a jejich poměrů. V některých kmenech byla vysoká morfologická variabilita. Různé morfy v sebe přecházely a lišily se ve vroubkování bazálního laloku. Linie se lišily především svými rozměry a tvarově variabilními polárními laloky, včetně krku. SEM odhalila jeden centrální pór, oproti E. didelta var. bengalicum, který je v literatuře uváděn s póry dvěma. Klíčová slova: krásivky, druhy, skrytá diverzita, molekulární fylogenetika, geometrická morfometrika, Euastrum, skenovací elektronová mikroskopie
|
|
|
Hustotní a elektrostatické vlastnosti vody a jejich využití v termodynamice vodných specií a rozpustnosti minerálů za vysokých teplot a tlaků
Hanková, Barbora ; Dolejš, David (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
Hydrotermální roztoky představují důležité transportní médium pro hmotu i energii v prostředí zemské kůry a pláště. Kromě transportní role se v horninovém prostředí účastní jako reaktanty nebo produkty v řadě procesů, od parciálního tavení po magmatickou a metamorfní devolatilizaci. Tato práce se zaměřuje na vyhodnocení vlivu stavových rovnic a termodynamických dat na předpověď rozpustnosti minerálů ve vodných roztocích za vysokých teplot a tlaků pomocí široce rozšířeného Helgesonova-Kirkhamova-Flowersova (HKF) modelu. Do tohoto výpočtu vstupují (i) objemové vlastnosti vody; (ii) dielektrické vlastnosti vody; (iii) termodynamická data vodných specií. Srovnání deseti stavových rovnic vody vůči mezinárodnímu standardu IAPWS ukazuje relativní shodu předpovědí objemových vlastností vody za studovaných teplotně tlakových podmínek do 1200 řC a tlaku do 50 kbar (maximální odchylky ± 5 %) s výjimkou nízkých tlaků (do 2 kbar), teplot nad 1000 řC a křivky varu vody, zejména v okolí kritického bodu. Dále bylo testováno devět modelů pro dielektrickou konstantu vody, jež nabývají v porovnání se stavovými rovnicemi výrazně vyšších odchylek od IAPWS v řádech desítek až stovek procent. Odchylky v objemových a dielektrických vlastnostech vody propagují do výpočtu rozpustnosti minerálů. U křemene, korundu a kalcitu...
|
|
|
Chov bezobratlých živočichů a jeho použití ve výuce na školách
Farionová, Jana ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Předložená bakalářská práce má rešeršní charakter, zabývá se obecnou charakteristikou vybraných skupin bezobratlých živočichů a jejich chovem, který je vhodný pro domácí nebo školní prostředí. Zpracované téma souvisí se studovaným oborem, obsahuje návod, možnosti chovu bezobratlých živočichů a vybrané druhy. Mohou z něho vycházet jak učitelé, tak i žáci a studenti biologie. Několik částí je věnováno základním prvkům, na které je dobré se při výuce zaměřit a které jsou na daných organizmech dobře pozorovatelné. Úvodní část se věnuje krátké charakteristice bezobratlých živočichů, zahrnuje slovník pojmů vyskytujících se v textu a obecně informuje o zásadách chovu. Další kapitoly obsahují charakteristiku a chov vybraných skupin, příklady vhodných druhů a problémy, které mohou nastat v chovu. Jednotlivé skupiny živočichů jsou doplněné o možnosti, jak je lze využít při výuce na školách. Práce je doplněna obrazovou dokumentací. KLÍČOVÁ SLOVA Bezobratlí, charakteristika, chov, druhy
|
|
|
Vliv lesních pasek na ptačí populace
Eršil, Lukáš ; Policht, Richard (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Nejrozšířenějším způsobem těžby je dnes stále holoseč. Paseku lze vnímat jako určitý specifický prvek v zapojeném lese. Ve své práci se snažím zjistit jaký vliv má tato disturbance v lese na ptačí společenstvo a jaké konkrétní ekologické či vegetační parametry mají významný vliv. Dále také, jak významný vliv budou paseky mít v různých typech lesa. V sedmi lokalitách byly bodovou sčítací metodou zaznamenány počty ptáků a soubor ekologických a vegetačních proměnných. V lokalitách byli zastoupeny jak listnaté a smíšené lesy tak i jehličnaté monokultury. Sběr dat byl prováděn v hnízdící sezóně 2011 a 2012. Předpokládal jsem, že paseky zajišťující určitou heterogenitu v lesním prostředí zvýší počet druhů ptáků. Tento vliv jsem čekal významnější v jehličnatých monokulturách nežli ve smíšených a listnatých lesích. Tento předpoklad se částečně potvrdil. Větší vliv mají paseky v jehličnatých lesích, ovšem zde bude záležet na celkové rozloze lesa. V rozlehlých jehličnatých monokulturách je význam pasek větší. V ostatních případech smíšených a listnatých lesů rozloha vliv neměla. Větší vliv měla druhová bohatost stromů se kterou nejvíce koreloval budníček menší, střízlík obecný strnad obecný, pěnice slavíková a černohlavá, datel černý a drozd zpěvný. Další významnou proměnnou bylo bylinné patro. Ptáci na...
|
host ::
RSS.