|
|
Úloha proteinu NtRGS1 v buněčné signalizaci a regulaci růstu buněk tabákové linie BY-2.
Šonka, Josef ; Srba, Miroslav (vedoucí práce) ; Martinec, Jan (oponent)
4 Abstrakt Práce je zaměřena na studium významu regulátoru G-proteinové signalizace NtRGS1 v regulaci růstu a dělení buněk tabákové linie BY-2. Protein NtRGS1 je významným kandidátem na úlohu receptoru vázaného na heterotrimerní G-proteiny u rostlin. Heterotrimerní G-proteiny jsou součástí jednoho z klíčových mechanizmů buněčné signalizace eukaryot. Základní principy G-proteinové signalizace jsou shodné v živočišných i rostlinných systémech. Specifikem této signalizace u rostlin je odlišná kinetika enzymatické aktivity Gα podjednotky G-proteinového heterotrimeru. Rozdíly v enzymové kinetice Gα jsou úzce spjaty s chimérickou povahou a funkcí studovaného regulátoru G-proteinové signalizace (RGS). Vzájemná interakce Gα podjednotky a regulátoru je zcela zásadní pro regulaci spouštění buněčné signalizace prostřednictvím G-proteinového heterotrimeru. V rámci charakterizace proteinu NtRGS1 byly vytvořeny zkrácené konstrukty příslušného genu ve fúzi s GFP za účelem analýzy vlivu jednotlivých úseků proteinu na jeho buněčné směrování. Dále byly popsány vlivy ošetření vybranými látkami, zejména cukry, na změny lokalizace proteinu NtRGS1 a jeho zkrácené verze a v daných podmínkách byla zdokumentována i exprese genů pro Gα a NtRGS1. V poslední řadě byly popsány vlivy modulace exprese genu NtGPA1 (Gα) a NtRGS1 na růstové...
|
|
|
Zvířata a rostliny v italských a českých frazeologismech
Gábová, Renata ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent)
(česky) Práce analyzuje italské a české frazeologické jednotky, ve kterých jako bázové slovo vystupují zvířata a rostliny. Práce je rozdělena do teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá frazeologií, idiomatikou a základní terminologií. Praktická část se věnuje symbolice, pranostikám a analýze frazeologické jednotky dle míry ekvivalence. Následující kapitoly analyzují morfologické, lexikální, syntaktické a slovotvorné hledisko.
|
|
|
Molekulární podstata interakce rostlinného HSP90 s mikrotubuly
Benáková, Martina ; Krtková, Jana (vedoucí práce) ; Malcová, Ivana (oponent)
Mikrotubuly (MT) jsou jednou ze základních buněčných struktur a účastní se mnoha klíčových dějů v rostlinných buňkách a jejich vlastnosti a funkce jsou ovlivňovány a modifikovány dalšími proteiny. Tyto proteiny řadíme do skupiny proteinů asociovaných s mikrotubuly (MAPs, microtubule-associated proteins). Jedním z MAP je také mnou zkoumaný molekulární chaperon Hsp90, který zastává v buňce velké množství nejrůznějších funkcí. Mimo jiné u něj byla již v minulosti prokázána kolokalizace s MT (Freudenreich a Nick, 1998; Petrášek et al., 1998). Přímá vazba k MT byla však popsána teprve nedávno, a to za pomoci kosedimentačních reakcí specifické tabákové cytozolické izoformy Hsp90, která byla díky své schopnosti vázat MT nazvána Hsp90_MT. Zároveň bylo zjištěno, že vazba k MT je nezávislá na aktivitě ATP (Krtková et al., 2012). Ve zmíněné práci autoři také zjistili pozitivní vliv Hsp90_MT na obnovu MT vystavených chladovému stresu. Přestože se na dynamice MT cytoskeletu podílí v obrovské míře právě MAP, je s podivem, že u mnohých z nich dosud není známá molekulární podstata interakce s MT, tedy jejich MT-vazebná doména. Rozhodli jsme se proto určit tuto doménu u tabákového Hsp90_MT za pomoci tvorby rekombinantních proteinů obsahujících charakteristické domény pro rodinu Hsp90 a následných kosedimentačních...
|
|
|
Vliv teploty na vývoj rostlin: teplotní čas a jeho význam
Chuchvalcová, Lucie ; Skálová, Hana (vedoucí práce) ; Jarošík, Vojtěch (oponent)
Vývoj rostlin je silně závislý na okolní teplotě. Vliv ostatních environmentálních faktorů je menší. V závislosti na okolní teplotě dochází k urychlení, nebo naopak zpomalení, enzymatických reakcí, a tím i vývoje rostliny. Faktory čas a teplotu integruje proměnná nazývaná teplotní čas, který je definován jako suma teplot nad spodním prahem vývoje, což je teplota, při jejímž dosažení vývoj zcela ustává. Po dosažení teplotní meze označované jako optimální teplota, při které je rychlost vývoje nejvyšší, dochází při dalším nárůstu teploty opět k zpomalování vývoje rostliny, a to rychlejším tempem než pro teplotní rozmezí mezi spodní hranicí vývoje a optimální teplotou. Jednotlivá vývojová stádia nastávají po uplynutí přesného teplotního času. Teplotní čas se využívá převážně v zemědělství pro předpovědi rychlosti vývoje a optimalizaci výnosu plodin, pro předpovědi určitého stadia vývoje plevelů a existují i práce zaměřené na planě rostoucí rostliny. Vliv teploty na vývoj rostliny se nejlépe studuje na vývoji jejích listů. Rychlost, s jakou se listy objevují na stonku, a převrácená hodnota této rychlosti nazývaná fylochron jsou často využívanými charakteristikami rostlin. Využití teplotního času oproti počtu dnů značně vylepšilo předpovědi fenologických jevů rostlin. Tato práce vysvětluje koncept teplotního času...
|
|
|
Koncepční řešení střešních zahrad, extensívní a intensívní střešní zahrady, návrh a realizace - objekt MCEV II ČZU, 7 N.P.
Hoštičková, Lucie ; Vaněk, Jan (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce, charakteru projektu, sestává z několika osnovních částí. Teoretická část, pod názvem Literární přehled současného stavu problematiky, se zabývá střešními zahradami od počátku věků, kde se pojednává o původním záměru a funkci. Pokračuje vývojem především v zápdních zemích a vyzdvihuje zajímavé příklady z 20. století. Přináší informace o skladbě střešní vegetace, popisuje jednotlivé vrstvy a materiály, které zde mohou být využity. Součástí jsou i detailní řezy a popis následné údržby. Kapitola o moderních stešních zahradách obsahuje příklady z České republiky i ze světa v podobě extenzivní i intenzivní střešní zeleně, zajímavé svým provedením a koncepcí.
Praktická část sestává ze dvou hlavních kapitol. První zhodnocuje hlavní podkladové údaje a skladbu již připravených záhonů, na které byl následně vytvořen koncept a osazovací plán. Samostatný projekt ukazuje návrh v podobě výkresových částí, rozdělených do jednotlivých podkapitol. První část ukazuje barevnou variantu myšlenky, druhá je v podobě osazovacího plánu s tabulkami použitých rostlin. Jsou zde uvedeny techniky dopravení materiálu a uložení jednotlivých komponentů, které jsou v návrhu použity. Závěrečné podkapitoly obsahují informace o navrhované údržbě střešní zahrady a původní rozpočet.
Prostor střešní zahrady má sloužit k výukovým metodám pro studenty, neboť přináší pestrý sortiment rostlin, a zároveň být reprezentativním prvkem Mezifakultního centra environmentálních věd II. Jelikož nebyl plně realizován původní návrh, je v projektové části doložen reálný plán, který je k vidění na střeše MCEV II. Všechna autorská práva tohoto projektu náleží České zemědělské univerzitě v Praze.
|
|
|
Vliv bioefektoru RhizoVital na přístupnost fosforu v půdě a odběr P rostlinami kukuřice
Beneš, Zdeněk ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Jindřich (oponent)
Fosfor se pravděpodobně v nejbližší době stane rozhodujícím prvkem ve výživě rostlin. Hlavním důvodem jsou především omezené zdroje P pro výrobu hnojiv. Proto je nutné hledat dlouhodobé řešení. Jednou z možností je využití odpadů obsahujících P, jako jsou např. čistírenské kaly, digestát nebo popel. Další možnost vychází z faktu, že přibližně 90 % P v půdě se nachází v rostlinám nepřístupných formách. Mobilizací těchto forem by bylo možno zajistit dostatek P pro růst rostlin v dlouhodobém horizontu. Za tímto účelem jsou vyvíjeny tzv. bio-efektory, které podporují dostupnost živin pro rostliny. Je však zřejmé, že by aplikace samotných bio-efektorů mohla vést k postupnému odčerpávání většiny P z půdních zásob. Nejvýhodnější se tedy jeví aplikace bio-efektorů v kombinaci s různými fosforečnými hnojivy, popř. odpady. Zejména mleté fosfáty, popel a digestát obsahují značné množství rostlinám hůře dostupných forem P. Společnou aplikací těchto hnojiv s bio-efektory by tedy mělo dojít k zefektivnění využití P, tedy i ke snížení vstupů P hnojiv do půdy.
Cílem práce bylo ověřit vliv kombinace 3 bioefektorů (účinné mikroorganismy: Bacillus amyloliquefaciens, kmeny FZB42 a FZB45 a kombinace kmene FZB42 s Paenibacillus mucilaginosus, kmen JX-1) v kombinaci s mletým fosfátem, čistírenskými kaly, torefikovanými čistírenskými kaly, separovaným digestátem, slámovým a dřevěným popelem na růst nadzemní hmoty kukuřice a obsah a odběr fosforu a dalších vybraných živin.
Z hodnocení variant hnojení bez ohledu na aplikované bioefektory lze usuzovat, že největší efekt na výnos nadzemní biomasy měly čistírenské kaly, dřevěný popel a zejména slámový popel. Tato hnojiva průkazně zvýšila i obsah a odběr S. U dalších sledovaných parametrů nebylo možné určit jednoznačné tendence.
Aplikací bioefektorů samotných i v kombinaci s uvedenými materiály nebylo dosaženo jejich pozitivního vlivu u sledovaných parametrů. Naopak kombinace kmene FZB42 s Paenibacillus mucilaginosus vykazovala v řadě případů průkazně negativní vliv.
|
|
|
Vliv bioefektoru Trianum na přístupnost fosforu v půdě a odběr P rostlinami kukuřice
Vukliševič, Zdeněk ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Sedlář, Ondřej (oponent)
Fosfor se pravděpodobně v nejbližší době stane rozhodujícím prvkem ve výživě rostlin. Hlavním důvodem jsou především omezené zdroje fosforu pro výrobu hnojiv. Proto je nutné hledat dlouhodobé řešení. Jednou z možností je využití odpadů obsahujících fosfor, jako jsou např. čistírenské kaly, digestát a popel. V současné době jsou rovněž šlechtěny odrůdy rostlin se schopností vyššího odběru fosforu. Další možnost vychází z faktu, že přibližně 90 % fosforu v půdě se nachází v rostlinám nepřístupných formách. Mobilizací těchto forem by bylo možné zajistit dostatek fosforu pro růst rostlin v dlouhodobém horizontu. Za tímto účelem jsou vyvíjeny tzv. bioefektory, které podporují dostupnost živin pro rostliny. Jako nejvýhodnější se pak jeví aplikace bioefektorů v kombinaci s různými fosforečnými hnojivy, popř. odpadními materiály. Zejména mleté fosfáty, popel a digestát obsahují značné množství rostlinám hůře dostupných forem fosforu. Společnou aplikací těchto hnojiv s bioefektory by tedy mělo dojít k zefektivnění využití fosforu, tedy i ke snížení vstupů fosforečných hnojiv do půdy.
Cílem této práce bylo vyhodnocení vlivu bioefektoru Trianum (Trichoderma harzianum, kmen OMG 08) na výnos nadzemní hmoty, výšku rostlin a odběr fosforu rostlinami kukuřice z půdy chudé na fosfor, ověření mobilizace fosforu z hůře dostupných forem v různých hnojivech prostřednictvím působení bioefektoru a hodnocení vlivu na odběr dalších limitujících živin (síry a zinku) kukuřicí. Spolu s kontrolní nehnojenou variantou byly bioefektory aplikovány rovněž v kombinaci s hnojivy s obtížně přístupným fosforem (slámový popel, dřevěný popel, čistírenský kal, torefikovaný čistírenský kal, tuhá frakce digestátu, mletý fosfát). Jako další kontrolní bioefektor byl zvolen Biological fertilizer OD s účinnou látkou Penicillium bilalii.
Po vyhodnocení výsledků nebyl potvrzen statisticky významný vliv bioefektorů na výnos nadzemní hmoty, výšku rostlin a mobilizaci fosforu. Statisticky významný vliv měla pouze v některých výjimkách kombinace hnojiv s bioefektorem na odběr i obsah síry. Ve všech sledovaných znacích byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi srovnávanými variantami hnojení bez ohledu na použitý bioefektor.
|
|
|
Historie a tradice litomyšlských školek a využití jejich výpěstků v regionu
Kotoučková, Michaela
Bakalářská práce na téma historie a tradice litomyšlských školek a využití jejich výpěstků v regionu, se zabývá vznikem a vývojem společnosti Okrasné a ovocné školky Litomyšl s.r.o. Podnik se nachází na okraji města Litomyšle a patří k největším okrasným a ovocným školkám v České republice. Zaměřila jsme se na prolínání historie a současnosti. Dále v práci řeším provoz a činnost daného zařízení. Školky byly založeny v roce 1946 zahradníkem Josefem Peňázem, který podnik vedl do roku 1983. Na vývoji školek mělo velký vliv uplatnění jejich výpěstků na trhu a také politické změny v naší historii. Po odchodu pana Peňáze byl podnik předán a do současnosti veden Ing. Václavem Truhlářem, Ing. Michalem Andrusivem a Oldřichem Chadimou. Druhové a odrůdové zastoupení od založení zahradnického podniku mělo vliv na zahradnickou činnost a zakládané výsadby v regionu Litomyšlska.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.