|
|
Polyphenols in nutritions and their effect on DNA
Osorio, Juan ; Černayová, Diana (oponent) ; Brázda, Václav (vedoucí práce)
Epidemiological studies have shown the effect of plant-derived food consumption in the prevention of a wide range of diseases. The natural antioxidants present in these foods, among which polyphenols are very relevant, may be responsible for this health-promoting activity. The aim of this bachelor thesis is to submit evidence in the interaction of certain polyphenols with the genetic material through different signaling mechanisms, especially regarding the stabilization of the non-canonical DNA structure G-quadruplex and therefore point out the most selective substance to inhibit biochemical processes. Furthermore, the thesis includes detailed information that might help understand how polyphenol compounds can be attached to the DNA through epigenetic mechanisms and G4 structures, and which factors may affect the efficiency of these. Different experiments, by biological and experimental repetition, were used to corroborate the interaction between the compounds and DNA.
|
|
|
Charakterizace rostlinné složky vybraných potravin pomocí technik molekulární biologie a instrumentálních metod
Tomíšek, Martin ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo srovnání hodnocení autenticity potravinářských výrobků s ovocnou složkou pomocí instrumentálních a molekulárních metod. Konkrétně byla prokazována přítomnost borůvek ve vybraných komerčně dostupných potravinách. Teoretická část je zaměřena na charakterizaci, chemické složení a botanické zařazení borůvek (borůvka evropská, borůvka kanadská), a na přehled instrumentálních a molekulárně diagnostických metod, které pro analýzu těchto plodů lze použít. Experimentální část se zaměřuje na výběr vhodné metody izolace DNA a vhodných primerů pro molekulární důkaz borůvek v komerčních výrobcích. Analýza DNA byla provedena pomocí metody qPCR a HRM analýzy. DNA byla izolována v dostatečné kvalitě pro PCR a dále byla prokázána přítomnost borůvek u vybraných výrobků metodou qPCR. Pomocí HRM analýzy bylo možné odlišit borůvku evropskou (Vaccinium myrtillus) od borůvky kanadské (Vaccinium corymbosum), jak v kontrolních vzorcích, tak i ve vybraných komerčních výrobcích. Dále byly kapalinovou chromatografií detekovány určité fenolické kyseliny a některé flavonoidy specifické pro borůvky a spektrofotometricky byl stanoven celkový obsah polyfenolů a flavonoidů.
|
|
|
Studium přírodních látek zázvoru
Dobiáš, Vojtěch ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na stanovení přírodních látek obsažených v zázvoru. Extrakty bio zázvorového čaje a oddenku zázvoru byly připraveny do tří různých rozpouštědel. Spektrofotometrickými metodami byla stanovena antioxidační aktivita a obsah celkových polyfenolů a flavonoidů. Byl také zkoumán antimikrobiální účinek extraktů difuzní jamkovou metodou proti bakteriím Bacillus cereus a Serratia marcescens. Z experimentálních dat lze usoudit, že analyzované vzorky se v obsahu sledovaných látek značně liší. Nejvyšší koncentrace polyfenolických látek byly naměřeny u zázvorového čaje, kde koncentrace dosahovala až 0,481 mgml-1, zatímco u oddenku zázvoru jen 0,078 mgml-1. Čaj také vykazoval významně vyšší antioxidační aktivitu. Vliv na růst mikroorganismů projevily pouze vodné extrakty čaje, které velice slabě inhibovaly růst bakterie Bacillus cereus.
|
|
|
Charakterizace odrůd minoritního ovoce z hlediska využití v potravinářském průmyslu
Jurečková, Zuzana ; Vítová, Eva (oponent) ; Golian, Jozef (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Závěrečná práce se zabývá jednou skupinou drobného ovoce, rodu Ribes tedy rybízem a angreštem. Posuzuje jejich fyzikální a chemické parametry s ohledem na možnost využití v těchto vlastností pro návrh nového typu výrobku – nápoje. Pro hodnocení byly vybrány titrační, spektrometrické a jiné metody pro hodnocení těchto vlastností. Těchto metod bylo k dispozici celkem patnáct (celková výtěžnost šťávy, pH šťávy, celková sušina, rozpustná sušina plodů, titrační kyselost, formolové číslo, obsah redukujících sacharidů, obsah D-glukosy, D-fruktosy a sacharosy, celkový obsah polyfenolických látek, anthokyanových barviv, vitamin C a celková antioxidační kapacita) a pro stanovení minerálních prvků bylo vybráno celkem devět analytů (měď, železo, hořčík, fosfor, zinek, mangan, draslík, vápník a sodík). Po dva roky (sklizeň 2014 a 2015) byly tyto parametry sledovány u barevných variant rybízů (bílý, červený a černý) a angreštů (zelenoplodé, žlutoplodé a červenoplodé). Ve skupině rybízů bylo celkem testováno šest odrůd bílých – Olin, Jantar, Primus, Blanka, Viktoria a Orion, jedenáct odrůd červených rybízů – Junnifer, Jesan, Detvan, Rovada, Rubigo, J.V.Tets, Tatran, Losan, Kozolupský raný, Stanca, NŠLS 11/6 a jedenáct odrůd černých odrůd rybízů – Ometa, Démon, Triton, Ben Hope, Ruben, Ben Gairm, Ben Lomond, Morávia, Ben Conan, Fokus a Ceres. Celkem bylo testováno pět odrůd zelenoplodých angreštů – Zebín, Mucurines, Rixanta, Rodnik a Prima. Žlutoplodé angrešty byly k dispozici čtyři odrůdy – Citronový obří, Invicta, Zlatý Fík a Darek. Mezi červenoplodé angrešty patřily odrůdy – Rolonda, Alan, Karát, Karmen, Krasnoslawjanskij, Himnomacki Rot, Remarka, Tamara a Černý Neguš. Pomocí Tukeyho testu byla provedena analýza a pomocí bodového hodnocení jednotlivých odrůd na základě výsledků z jednotlivých analýz, byl sestaven seznam doporučených odrůd pro další práci vývoje nového nápoje. Bohužel v roce 2015 bylo velmi málo plodů zelenoplodých a žlutoplodých angreštů, proto bylo rozhodnuto, že objem plodů připadne na testování bioaktivních látek. Proto v závěru práce není možné objektivně vyhodnotit tyto odrůdy angreštů v celém rozsahu analýz. Přistoupilo se proto k bodovému hodnocení odrůd na základě průměrů jednotlivých odrůd. Červenoplodé odrůdy byly k dispozici v plném množství, a proto mohlo proběhnout hodnocení v plném rozsahu. Nejvýznamnější rozdíly mezi odrůdami červených plodů angreštů bylo v obsahu bioaktivních látek (obsah polyfenolických látek, anthokyanových barviv, vitaminu C) a antioxidačních kapacitě. Tyto výsledky byly poskytnuty potravinářskému subjektu, který s těmito hodnotami nadále pracoval. Na základě tohoto projektu byl vypracován užitný vzor č. PUV 2016-33171 a výsledný kombinovaný nápoj na bázi vína a ovocné šťávy.
|
|
|
Vývoj nových typů energetických nápojů na bázi kávy s aktivními složkami
Dudrová, Markéta ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem a přípravou nových energetických nápojů s přídavkem aktivních rostlinných složek ve volné a enkapsulované formě. Teoretická část je zaměřena na charakterizaci energetických nápojů, hlavních složek a jejich vlastností i účinků na lidský organismus. Experimentální část se zabývá přípravou rostlinných extraktů, jejich charakterizací a následnou enkapsulací do liposomových částic. U všech částic byla stanovena velikost, koloidní stabilita, dlouhodobá stabilita, antioxidační aktivita a enkapsulační účinnost. Dále byly vytvořeny energetické nápoje, jejichž základem byly různé druhy kávy, které byly obohaceny o volný nebo enkapsulovaný extrakt z guarany, kustovnice, matchy nebo kakaa. U připravených energetických nápojů byl sledován obsah kofeinu, cukrů, polyfenolů a také antioxidační aktivita. Na závěr byly vybrané energetické nápoje podrobeny senzorické analýze, kde byl hodnocen vzhled, barva, vůně i chuť.
|
|
|
Analýza flavonoidů v pivu metodou LC-MS
Měřínská, Radana ; Kočí, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřená na analýzu fenolických látek u piv různé stupňovitosti a značek. Cílem práce bylo nalezení případných rozdílů mezi jednotlivými typy piv a dále mezi pivy českými a zahraničními. Teoretická část obsahuje podrobný popis technologie výroby piva, ale také nejvýznamnější metody pro analýzu polyfenolů a pro stanovení jejich antioxidačních aktivit. Výrazně se věnuje především metodě LC/MS. Experimentální část práce obsahuje výsledky analýzy celkových polyfenolů, celkových flavonoidů a antioxidační aktivity, které byly získány spektrofotometricky. Byly stanoveny také pivovarské charakteristiky, a to pyknometrickou metodou. K identifikaci a kvantifikaci jednotlivých fenolických látek byla využita metoda on-line kapalinové chromatografie s detekcí diodovým polem a s hmotnostní detekcí. Kvantifikace polyfenolů a flavonoidů fotometrickou metodou se ukázala jako málo specifická, což odpovídá poznatkům z dostupné literatury. Prokázalo se, že za hořkou chuť piva jsou zodpovědné především isosloučeniny, které tvoří 65,44 – 90,93 % celkových hořkých látek. Metoda HPLC/MS byla nezbytná pro určení charakteristických látek jednotlivých typů piv. V rámci měření byly vyzkoušeny tři kolony, z nichž nejuspokojivější výsledky poskytovala kolona Restek C18. V českých pivech byly prokázány vyšší hladiny většiny fenolických látek než v zahraničních pivech a rovněž specifické zastoupení jednotlivých derivátů.
|
|
|
Sledování změn vybraných druhů lokálního ovoce v průběhu mražení
Matějková, Markéta ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené diplomové práci jsou popsány nízkomolekulární antioxidanty obsažené v různých druzích ovoce. Blíže jsou specifikovány antioxidanty, biologické účinky a charakteristiky druhů studované v této diplomové práci. Teoretická část je také zaměřena na principy uchovávání ovoce, způsoby zpracování a skladování ovoce. Dále byly popsány změny, které jsou pozorovány během skladování konkrétních druhů ovoce. V praktické části byly sledovány změny obsahu vybraných antioxidantů v plodech bobulovitého ovoce. V této práci byly studovány jahody, maliny, borůvky, červený a černý rybíz, které byly uchovávány v mrazničce po dobu šesti měsíců ve čtyřech různých formách zpracování – celé plody, celé proslazené plody, dřeň a proslazená dřeň. Nejprve byly změřeny výchozí hodnoty u vybraných antioxidačních parametrů (vitamin C, celková antioxidační aktivita, celkové polyfenoly, celkové flavonoidy, katechiny a individuální flavonoidy) u čerstvého ovoce, poté bylo ovoce zamraženo a tyto parametry byly proměřovány vždy po dvou měsících. Jako nejvhodnější zpracování ovoce z hlediska obsahu antioxidantů se jeví skladování celých plodů, případně dření. Obsah askorbátu klesal u všech forem a druhů zpracovaného ovoce po celou dobu skladování, ale obsah ostatních sledovaných antioxidantů zaznamenával převážně kolísavý, případně vzrůstající průběh. U celých plodů a u celých proslazených plodů byla provedena i senzorická analýza.
|
|
|
Příprava a využití vybraných typů nanočástic v kosmetice
Hoová, Julie ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na přípravu a využití vybraných typů nanočástic v kosmetice. Teoretická část se zabývá obecnou charakterizací a využitím kofeinu, polyfenolů a vitaminu C v kosmetice. Také byly charakterizovány liposomy a možnosti enkapsulace aktivních látek získaných z přírodních zdrojů. V experimentální části byly třemi různými technikami připraveny liposomy s enkapsulovanými aktivními látkami. Účinnost enkapsulace kofeinu byla stanovena pomocí HPLC/PDA, celkových polyfenolů pomocí spektrofotometrické metody a vitaminu C pomocí titrační metody. U připravených částic byla sledována jejich velikost a stabilita metodou dynamického rozptylu světla. Také byla sledována jejich dlouhodobá stabilita v modelových podmínkách stanovením změny koncentrace nebo množství daných aktivních látek. V práci bylo zjištěno, že ko-enkapsulované liposomy jsou nejvhodnější aplikační formou z testovaných možností, a tak mohou být využity do pleťové vody či gelu. Ko-enkasulované liposomy vykazovaly poměrně vysokou enkapsulační účinnost, dobrou stabilitu a díky vlastnostem aktivních látek vyhovují požadavkům spotřebitele kosmetického průmyslu.
|
|
|
Extrakce antioxidantů z bezových květů a úchova extraktu pro další možné využití
Krůzová, Sabina ; Němcová, Andrea (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá extrakcí antioxidantů z bezových květů a způsobem uchovávání získaného extraktu. Bezové květy, které vznikají při stříhání stromů jako odpadní produkt a po zpracování by mohly sloužit jako ingredience do kosmetických produktů na tělo i pleť, nebo také v lázeňství, jako přísada do koupelí. V teoretické části jsou informace o bezu černém, jeho botanická charakteristika, využití a obsahové látky. Dále je zde psáno o nejvíce zastoupených antioxidantech, které jsou obsaženy v květech bezu. Mimo jiné je zde i zmíněna kapitola o lyofilizaci, jakožto informace o metodě, která byla využita k zakoncentrování extraktu. A poslední velkou kapitolu zaujímá trocha teorie o kapalinové chromatografii, která v tomto případě sloužila jako analytický nástroj pro charakterizaci látek obsažených ve výsledném extraktu. Experimentální část práce popisuje optimalizační kroky při přípravě extraktu, s co největším obsahem polyfenolických sloučenin, ve kterých bylo zjištěno, že při použití destilované vody, je optimální poměr vody a sušených květů 1:10. Optimální teplota vody pro extrakci je 100 °C a bylo zjištěno, že doba louhování květů nemá významný vliv na obsah získaných polyfenolů. Pro zakoncentrovaní extraktu byla využita metoda lyofilizace, díky které byl získán suchý prášek světle hnědé barvy, který je možné uchovávat dlouhou dobu ve stabilní podobě. Tento lyofilizát byl dále podrobován zkouškám ohledně různých vlastností, jako je pH, hustota, hořlavost, rozpustnost, index lomu. Dále byla stanovována také antioxidační aktivita, která byla stanovena spektrofotometricky metodou DPPH, při které bylo zjištěno, že zhášecí aktivita je 64,9 %. Při stanovení těžkých kovů metodou ICP-OES byl zjištěn obsah olova a chromu ve stopovém množství. Kapalinovou chromatografií byl nakonec analyzován obsah vybraných polyfenolických sloučenin, obsah kyseliny kávové 59,6 mgl1, chlorogenové 398 mgl1 a kyselina ferulová nebyla detekována. Analýzy a měření byly prováděny u 1% roztoku lyofilizátu v čištěné vodě, zejména z důvodu, že do kosmetických produktů by se přidával extrakt v množství 1 %. V posledním kroku byla připravena pleťová voda s obsahem extraktu a mast z vepřového sádla. Pleťová voda byla také podrobena krátkým stabilitním testům.
|
|
|
Stanovení vybraných chemických parametrů plodů moderních odrůd angreštů
Javorská, Kateřina ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením jednotlivých chemických parametrů v moderních odrůdách angreštu (Grossularia uva-crispa). Teoretická část je zaměřena na botanickou charakteristiku rostliny, popis vybraných odrůd, chemické složení a potravinářské využití plodů. Druhá polovina teoretické části je věnována charakteristice vybraných nutričních parametrů a metodám stanovení celkových anthokyanů, fenolických látek, vitaminu C a antioxidační aktivity. V experimentální části byla provedena analýza celkem 17 odrůd angreštu, které pocházejí od pěstitele Vondráčka a z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích. Ke stanovení monomerních anthokyanů byla použita pH diferenciální metoda. Celkový obsah polyfenolů byl stanovován pomocí Folin-Ciocalteuova činidla. Dále byl ve všech odrůdách stanoven obsah vitaminu C metodou HPLC a zhodnocena celková antioxidační aktivita s využitím radikálu DPPH. Jednotlivé odrůdy angreštu byly nakonec porovnány podle obsahu stanovovaných chemických parametrů.
|
host ::
RSS.