|
|
Migration crisis in years 2015 a 2016: National interest as the basic pillar of attitude towards migration in Hungary and Slovak Republic
Korcsogová, Lucia ; Novotná, Markéta (vedoucí práce) ; Werner, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá azylovou politikou v Evropské unii, resp. v Maďarsku a Slovenské republice v průběhu uprchlické krize, v letech 2015 a 2016. V první části, jakožto teoretickém východisku práce, je používána definice národního zájmu Petra Kratochvíla. Jsou vymezeny nejpoužívanější pojmy azylové politiky a změny v azylové politice a v migračních trendech v Maďarsku a v Slovenské republice po vstupu do Evropské unie a do Schengenského prostoru. Dále je na vybraných událostech analyzován postoj maďarské a slovenské vlády ohledně uprchlické krize, a zda je jejich záměry možné považovat za národní zájem podle uvedených kritérií. Vybraní události jsou odmítání přijímání uprchlíků podle povinných kvót, vypsání referenda proti přijímání azylantů a reakce na kritiky mezinárodních organizací.
|
|
| |
|
|
Motivace Francie k účasti na operaci EUFOR Tchad/RCA z pohledu neorealismu
Pacáková, Kateřina ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Tato práce si klade za cíl odpovědět na otázku, jaké byly motivace Francie k účasti na operaci Evropské unie s názvem EUFOR Tchad/RCA, která probíhala v letech 2008 až 2009. Čad i Středoafrická republika, kde se tato operace odehrávala, byly v minulosti součástí francouzského koloniálního impéria. Francie si i po ztrátě kolonií v Africe udržovala v těchto zemích výrazný vliv. Jedním z prostředků, který jí pomáhal k udržování tohoto vlivu, byly mimo jiné vojenské operace. Zatímco tyto operace měly v době studené války především unilaterální charakter, se změnou mezinárodního systému přišla také změna v typu intervencí, do kterých se Francie v Africe zapojovala a změnila se také oficiální stanoviska, kterými zapojení zdůvodňovali vrcholní představitelé státu. Od roku 2003 se v rámci nově vzniklé Společné bezpečnostní a obranné politiky začala zapojovat do operací Evropské unie. Odmítala přitom motivace související s dědictvím koloniální velmoci a naopak kladla důraz na humanitární charakter misí a zároveň zdůrazňovala společný evropský zájem na účasti v rámci operací v Africe. Práce se zabývá motivacemi Francie k účasti na operaci EUFOR Tchad/RCA a motivacemi pro přechod k operacím multilaterálního charakteru na případu této operace v Čadu a Středoafrické republice. Tyto motivace práce zkoumá na...
|
|
|
Islandský rybolov jako národní zájem a jeho prosazování v zahraniční politice
Tůmová, Kateřina ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce analyzuje islandský rybolov jako národní zájem a jeho roli v zahraniční politice. Důležitost rybolovu potvrzuje fakt, že v první polovině dvacátého století tvořily mořské produkty přes 90 % islandského vývozu a islandská ekonomika byla plně závislá na jednom sektorovém odvětví. Postupná diverzifikace ekonomiky v sedmdesátých letech však způsobila pokles exportu rybích produktů až na jednu třetinu celkového vývozu. Práce předpokládá, že islandský rybolov má zásadní vliv na zahraniční politiku, i přestože jeho ekonomický význam klesá. Výzkum konkrétně probíhá na třech historických událostech, jakými jsou tresčí války z padesátých a sedmdesátých let, makrelová roztržka z roku 2010 a stažení islandské přihlášky do EU v roce 2015. Dalo by se očekávat, že vzhledem k islandskému členství v mezinárodních organizacích (NATO, ESVO) a ekonomickým vazbám se bude islandská vláda primárně snažit o mírové řešení mezinárodních konfliktů. Avšak v islandském případě lze pozorovat, že z důvodu tlaku domácího prostředí vláda nezareaguje tak, jak by se dalo očekávat. Dle neoklasického realismu by následně měla být ověřena hypotéza, že v případě ohrožení bezpečnostních zájmů Islandu upřednostní islandská vláda splnění mezinárodních požadavků, avšak jen pouze tehdy, jestliže současně neexistují mimořádně...
|
|
|
Francouzské vojenské intervence v subsaharské Africe 2003 - 2012
Chlebounová, Tereza ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je zodpovědět otázku, jak a proč intervenuje v novém tisíciletí Francie v subsaharské Africe. Toto území představovalo klíčovou oblast francouzského koloniálního impéria, těsné vzájemné vztahy si s ním Francie udržela také po dekolonizaci, mimo jiné i pomocí četných vojenských zásahů. Bezpečnostní a obranná politika vůči subsaharské Africe prošla od 90. let 20. století postupnými změnami, Francie se začala zapojovat do multilaterálních mírových operací a mimo svou tradiční sféru vlivu. Od roku 2003, kdy Evropská unie podnikla první operaci na africkém kontinentu, se drtivá většina jejích zásahů odehrála v rámci Společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Ve zkoumaném období 2003- 2012 se jednalo o dvanáct započatých operací, ze kterých byly pro tento výzkum vybrány všechny čtyři vojenské mise: operace Artemis v Demokratické republice Kongo v roce 2003, EUFOR RD Congo tamtéž v roce 2006, EUFOR Tchad/RCA v Čadu a Středoafrické republice v letech 2008-2009 a námořní operace EU NAVFOR Atalanta u břehů Somálska zahájená v roce 2008. Práce zkoumá pomocí srovnání těchto případů motivy, které Francii vedou k zásahům v subsaharské Africe a k upřednostnění multilaterálního typu operace. Tyto motivy jsou posuzovány v kontextu historie francouzských intervencí na kontinentu, na Francii práce...
|
|
|
Příčiny existence francouzské Cizinecké legie v současnosti
Dolejší, Daniel ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Daniel Dolejší Příčiny existence francouzské Cizinecké legie v současnosti 2015 Abstrakt Tématem práce je francouzská Cizinecká legie, jejíž existence je zkoumána z hlediska národních zájmů a strategické kultury Francie. Autor k tématu přistupuje tak, že na základě předem definovaných národních zájmů a strategické kultury ve vybraných časových periodách hodnotí, zda jednotky Cizinecké legie pomáhaly naplňovat francouzské národní zájmy a jestli jejich činnost byla v souladu se strategickou kulturou Francie. Hlavním závěrem práce je potvrzení hypotézy, že Cizinecká legie nebyla zrušena z toho důvodu, že v každé době plnila důležitou roli při dosahování tehdy aktuálních národních zájmů Francie. Na druhé straně se zcela nepotvrdila hypotéza, že strategická kultura vždy působila jako podpůrný prvek, který pozici Legie v rámci francouzských ozbrojených složek stabilizoval a upevňoval. Především v meziválečném období tomu bylo spíše naopak. Autor také dospěl k závěru, že pozice Legie je v současné době nenahraditelná vzhledem k nízkému počtu jednotek států EU vycvičených pro boj v zahraničí. Roli legionářů vidí především v řešení regionálních konfliktů pod mandátem OSN či v rámci NATO.
|
|
|
Komparace Evropského společenství uhlí a oceli a Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci: Počátky evropské integrace z neorealistického hlediska
Matera, Jan ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Bakalářská práce "Komparace Evropského společenství uhlí a oceli a Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci: počátky evropské integrace z neorealistického hlediska" se zabývá počátky evropského integračního procesu po druhé světové válce. Věnuje se zejména Evropskému společenství uhlí a oceli a Organizaci pro evropskou hospodářskou spolupráci. Poválečný vývoj evropské integrace se stal základním předpokladem pro její další rozvoj až do dnešní podoby. Tato bakalářská práce za pomoci komparace zkoumá proč má současná Evropská unie počátky v Evropském společenství uhlí a oceli a nikoliv v Organizaci pro evropskou hospodářskou spolupráci. Na tuto otázku práce odpovídá na základě neorealistické teorie, která je založena na anarchistickém pojetí mezinárodních vztahů, důležitosti národního zájmu a udržování mocenské rovnováhy. Samotný výzkum se skládá ze dvou základních částí. Nejprve se soustředí na národní zájmy vybraných států v poválečné západní Evropě, jejich politiku vůči evropské integraci, a na obě organizace. Následně se zaměřuje na ekonomický dopad obou organizací a na hospodářské zájmy vybraných států. Práce dochází k závěru, že evropská integrace a integrační úspěch Evropského společenství uhlí a oceli nevychází z ekonomických výsledků organizace, nýbrž ze vzájemně se doplňujících...
|
|
|
De Gaullovo první veto ohledně vstupu Velké Británie do Evropského hospodářského společenství jako nástroj prosazování národního zájmu
Mashehová, Sandra ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato bakalářská práce je případová studie, která měla za cíl odpovědět na výzkumnou otázku, zda-li první francouzské veto ohledně vstupu Velké Británie do Evropského hospodářského společenství bylo nástrojem prosazování francouzského národního zájmu a zejména jestli byl tento zájem primárně geopolitického, nebo ekonomického charakteru. Vycházela jsem z teze, že de Gaullova politika vůči Evropskému hospodářskému společenství a jeho veto byly určovány geopolitickými aspekty. Cílem mé práce bylo tuto hypotézu potvrdit nebo vyvrátit. Analýza de Gaullova veta a tezí liberalistického a realistického přístupu k národnímu zájmu tuto hypotézu nepotvrdily. Ve své práci jsem došla k závěru, že důvody de Gaullova zamítnutí britské žádosti o vstup do EHS nemohou být vnímány pouze z geopolitického hlediska. Jak poukazuje Moravcsik, v de Gaullově politice byla jasně zřetelná snaha uspokojit požadavky francouzských zemědělců. Tedy ekonomické motivy, které byly přinejmenším stejně důležité jako geopolitické (ne-li ještě důležitější). I přesto nelze na otázku, zda-li v de Gaullově politice převažovala geopolitika, nebo ekonomika, podat jednoznačnou a uspokojivou odpověď.
|
|
|
Zájmy ČR v Gruzii: analýza způsobu jejich prosazování
Audyová, Petra ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce analyzuje způsob prosazování národního zájmu České republiky v Gruzii a popisuje případné změny v důsledku českého předsednictví EU. Východiskem ke zkoumání národního zájmu je předpoklad, že konkrétním vyjádřením národního zájmu je zahraniční politika státu. Proto jsou primárním pramenem analýzy oficiální zahraničně politické dokumenty ČR. Cílem práce je potvrdit případně vyvrátit hypotézu, že zahraničně- politické jednání ČR ve vztahu ke Gruzii bylo v období 2007-2011 ovlivněno snahou o maximalizaci vlastního zisku skrze struktury EU. Vzhledem k velikosti České republiky a jejímu geopolitickému významu v práci vycházím z teorie neoliberálního institucionalismu a prostřednictvím této teorie operacionalizuji národní zájem do čtyř kritérií, kterými jsou: 1) Soulad evropských a českých zájmů, 2) Využití platformy předsednictví EU k prosazení zájmů, 3) Dlouhodobá konzistence zájmů a 4) Ekonomická povaha prioritních cílů. Stanovená kritéria umožní identifikovat, zda se ČR chová v souladu s teorií neoliberálního institucionalismu a zda dochází k prosazování českých zájmů skrze multilaterální nebo bilaterální vazby. Práce prokázala, že ve sledovaném případě se ČR chovala v souladu s teorií neoliberálního insitiucionalismu, ve svém zahraničně-politickém jednání se snažila prosazovat vlastní...
|
|
|
Formování českého národního zájmu v problematice globální změny klimatu
Mohelníková, Tereza ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Mezinárodní panel pro změny klimatu označil existující vědecké důkazy o globálním oteplování za jednoznačné. Globální změna klimatu však zdaleka není problémem, kterým by se zaobírali pouze vědci. V současnosti jsme svědky situace, kdy je změna klimatu hojně debatovaným tématem v politických diskuzích, a to včetně České republiky. Tato práce stručně shrnuje vývoj environmentální politiky v České republice a zahrnuje také související kapitolu ke klimaskepticismu a k postoji české široké veřejnosti. Hlavním cílem práce je analýza českého národního zájmu v problematice globální změny klimatu, která je zkoumána prostřednictvím kritérií legitimního národního zájmu. Analýze jsou podrobeny programy politických stran a další klíčové události jako přijetí klimaticko-energetického balíčku a prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí.
|
host ::
RSS.