|
|
Kozmologická výchova E. Finka
Dědečková, Eva ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Nezník, Peter (oponent)
Predložená dizertačná práca Kozmologická výchova E. Finka predstavuje upravenú a doplnenú podobu publikácie (2018), ktorá vznikla ako riešenie grantového projektu s podporou GA UK. Cieľom práce je prostredníctvom komentovaného prekladu väčšinou dosiaľ nepreložených častí diel nemeckého filozofa E. Finka, ako aj denníkových zápiskov, nezverejnených poznámok z pozostalosti, ktorá sa nachádza v Univerzitnom archíve vo Freiburgu, priniesť nový pohľad na Finka a podnietiť diskusiu o jeho kozmologickej filozofii výchovy ako možnej forme spoločenského sebautvárania v dobe prevládajúceho nihilizmu. Projekt kozmologickej filozofie výchovy ukazuje Finka, niekdajšieho najlepšieho žiaka a asistenta zakladateľa fenomenológie E. Husserla, v celkom nečakanom svetle - ako radikálneho mysliteľa Nietzscheho filozofického a vychovávateľského odkazu, ktorý sa od husserlovskej fenomenológie vedome odkláňa, čo najdôraznejšie vykresľuje práve doplnená kapitola venovaná problému techniky, vedy a práce. Metóda výskumu intuitívne sleduje a kriticky reflektuje Finkov vlastný spôsob premýšľania problému výchovy, ktorý je neoddeliteľný od jeho všadeprítomného rozhovoru s dejinami filozofie, nutnosťou prehodnocovania metafyzických rámcov a následným rozovretím chápania človeka ako ens cosmologicum, čomu zodpovedá i štruktúra...
|
|
|
Radost v myšlení Friedricha Nietzscheho
Chmel, Patrik ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Bakalářská práce si klade za úkol odhalit pojetí radosti, které má plynout ze závěrů v dílech Friedricha Nietzscheho. Pokusí se nastínit, jakou roli vzhledem k ní hraje Bůh, svět i utrpení. Na začátku práce vyložíme takzvanou smrt Boha, pokusíme se ji zasadit do tehdejšího dobového kontextu a použijeme ji jako odrazový můstek pro pochopení dalších myslitelových stanovisek. Budeme se vymezovat i vůči tradičnímu křesťanskému vnímání člověka, světa a štěstí a do kontrastu proti tomu položíme Nietzscheho radostnou zvěst. Dále pro nás bude důležité zaměřit se na korelaci mezi myšlenkami nadčlověka a věčného návratu téhož, které sebou přinášejí každá zcela jinačí druh radostného života. Avšak mělo by se ukázat, že jedna nemůže existovat bez druhé. Klíčová slova Nietzsche, radost, Ježíš, Dionýsos, vůle k moci, nadčlověk, poslední člověk, věčný návrat téhož, utrpení, křesťanství, Bůh, smrt, svět.
|
|
|
Obraz člověka ve filosofii Friedricha Nietzscheho
ROŠINCOVÁ, Eva
Nietzschovo dílo je kritikou dosavadního způsobu filozofování jako toho, co odvádí člověka od hlavních problémů. Je nutno zabývat se především lidským životem a z něho odvodit to, co jej určuje, co určuje svět. Lidský život je ovládán vůlí k moci, záleží ovšem na tom, zda si to člověk uvědomuje a zda se tímto uvědoměním řídí. Dosud se člověk řídil pouze iluzemi, které často považoval za pravdu. Vůle k moci předurčuje vývoj člověka k vyššímu stupni k nadčlověku. Nadčlověk je schopen realizovat onu vůli k moci, stává se bytostí zcela svobodnou, ovládající vše, co je v jeho dosahu i lidstvo. Nadčlověk se řídí vlastním prospěchem, vytváří si novou morálku, v níž platí, že dobré je to, co je užitečné pro život nadčlověka. Stávající lidstvo hledá ve své slabosti oporu ve víře v Boha. Teprve nadčlověk je schopen se této nadvlády zbavit, neboť pro něho je Bůh mrtev. Život je tím, co neustále vzniká a zaniká ve svých jednotlivých projevech. Chod světa je určen principem věčného návratu, který ovšem nadčlověk přijímá.
|
|
| |
|
|
Nietzscheho filosofické pojetí člověka zaměřené na kritiku náboženství a přehodnocení hodnot
Turýnská, Gabriela ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
NÁZEV: Nietzscheho pojetí člověka zaměřené na kritiku náboženství a přehodnocení hodnot AUTOR: Gabriela Turýnská KATEDRA Katedra občanské výchovy a filosofie VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. PhDr. Naděžda Pelcová, CSc. ABSTRAKT: Diplomová práce se zabývá analýzou Nietzscheho názorů na povahu člověka a výchovy. Zachycuje vývoj jeho názorů na povahu lidství s ohledem na význam těla, vůle, intelektu, na vztah jedince a společnosti. Analyzuje základní pojmy Nietzscheho filosofie jako člověk, poslední člověk a nadčlověk, dále zpracovává pojmy vůle k moci a přehodnocení všech hodnot. Závěr práce poukazuje na vliv Nietzscheho filosofie a možné využití jeho konceptu výchovy v současnosti. KLÍČOVÁ SLOVA: Filosofická antropologie, vůle k moci, panská a rabská morálka, nadčlověk
|
|
|
Nietzscheho filosofické pojetí člověka zaměřené na kritiku náboženství a přehodnocení hodnot
Turýnská, Gabriela ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
NÁZEV: Nietzscheho pojetí člověka zaměřené na kritiku náboženství a přehodnocení hodnot AUTOR: Gabriela Turýnská KATEDRA Katedra občanské výchovy a filosofie VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. PhDr. Naděžda Pelcová, CSc. ABSTRAKT: Diplomová práce se zabývá analýzou Nietzscheho názorů na povahu člověka a výchovy. Zachycuje vývoj jeho názorů na povahu lidství s ohledem na význam těla, vůle, intelektu, na vztah jedince a společnosti. Analyzuje základní pojmy Nietzscheho filosofie jako člověk, poslední člověk a nadčlověk, dále zpracovává téma vůle k moci a přehodnocení všech hodnot. Závěr práce poukazuje na vliv Nietzscheho filosofie a možné využití jeho konceptu výchovy v současnosti. KLÍČOVÁ SLOVA: Filosofická antropologie, vůle k moci, panská a rabská morálka, nadčlověk
|
|
|
Nietzche a dnešek
Koláček, Václav ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
První část této práce si dává za úkol osvětlit Nietzscheho základní pojmy jako je "vůle k moci", "nadčlověk" a "věčný návrat téhož", aby bylo co nejpříměji pochopeno jádro jeho základních filosofických pohledů. Toto porozumění je nutným předpokladem pro druhou část, jejímž záměrem je poukázat na souvislosti Nietzscheho s dnešní dobou, čímž se otevírá otázka po étosu. Ve třetí části se autor zabývá ontologickou diferencí a jejími souvislostmi ve vztahu k dnešnímu člověku, avšak étos u myslitele nakonec nenachází, a tak se propracovává ke čtvrté části, jedinému možnému relevantnímu kroku v před, a sice hledání etiky v prameni každého člověka jako východiska z postmoderního nihilismu. Cílem práce je ukázat nejen na to, že Nietzsche zbořil etické hodnoty institucemi mocenskými dlouho vštěpované, ale zároveň tímto zbořením vytvořil most k hledání sebe sama, což je úkol, ke kterému ani postmoderna zatím nedozrává, avšak prostředí je zde již připraveno.
|
|
|
Protagonist in Gabriele D'Annunzio's Rose Trilogy
Richterová, Daniela ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
V tejto práci sa zameriame na D'Annunziov románový cyklus ruže, na charakteristiku a analýzu jeho protagonistov vo svetle interpretácie spoločensko-historického obdobia Fin de siècle. Po oboznámení sa so životom a tvorbou autora prevedieme rozbory troch románov ruže za pomoci vybraných literárnych kritikov, vytýčime hlavné témy i špecifické charakteristiky románov komparatívne nahliadané v perspektíve zmyslu autorovej tvorby v súdobej talianskej a európskej literatúre. Na záver sa zamyslíme nad možnosťou alternatívnych riešení pre dekadenciu D'Annunziovych hrdinov, čím vsadíme význam autorovho diela do kontextu filozofického diskurzu ohľadom krízy tradičnej európskej racionality a problematiky rozpadu identity subjektu.
|
|
|
Problém svobody a tvořivosti u Nietzscheho
Kobylka, Vít ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Práce si klade za cíl zejména znovu promýšlet problém svobody a tvořivosti v Nietzscheho díle na pozadí dvou stěžejních koncepcí, se kterými se setkáváme v Nietzscheho vrcholných a pozdních dílech, tedy myšlenky nadčlověka a věčného návratu téhož. V tomto ohledu práce navazuje zejména na interpretace Martina Heideggera. Práce nejprve zasazuje Nietzscheho myšlení svobody do filosoficko-historického kontextu a srovnává jej zejména s filosofií Barucha Spinozy. V další fázi dochází právě v návaznosti na práci Martina Heideggera a Ivana Dubského k odmítnutí zjednodušeného pojetí myšlenky věčného návratu jako strohého determinismu. Takto připraveni přistupujeme k analýze kontextů, ve kterých Nietzsche tvořivost pojednává, a odhalujeme Nietzscheho pojetí tvořivosti s jeho typickými nebezpečenstvími jako zásadní antropologické motivy a principy. V následující části práce identifikujeme některá naladění zpřístupňující zkušenost perspektivy věčného návratu a nadčlověka, což vyústí v možnost porozumět oběma myšlenkám v jejich vzájemné souvislosti. Tato souvislost však zůstává záhadnou a v poslední výkladové kapitole se pokoušíme s pomocí Kierkegaardova pojetí okamžiku obě koncepce myslet v jejich komplementaritě nejen v rámci pojmu tvořivosti, ale právě i okamžiku, jako svébytného aspektu lidské časovosti.
|
|
| |
host ::
RSS.