|
|
Šafránkova kronika města Hořice jako etnografický pramen
Záveská, Daniela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se zabývá kronikou hořického řemeslníka Františka Šafránka. Kronika svým rozsahem mapuje události druhé poloviny 19. století. Jako etnografický pramen nabízí řadu témat, z nichž byly podrobnějšímu rozboru podrobeny zápisy informující o festivitách 19. století na maloměstě. Naskýtá se nám tak možnost nahlédnout na podobu festivit a průběh slavností očima současníka. Setkáváme se zde jednak s tradičními festivitami lidového rázu, ale také s těmi, které v průběhu 19. století, zvláště pak v poslední třetině tohoto století, v souvislosti se společenskými změnami, vznikají. Šafránkovy záznamy jsou dalším zdrojem přispívajícím k rozvoji bádání v otázkách vývoje festivit 19. století. Klíčová slova Lidoví kronikáři - František Šafránek - Hořice - 19. století - festivita
|
|
|
Dějiny kláštera Kladruby
Brasová, Alena Petra ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o dějinách kladrubského kláštera, o období založení a jeho vývoji v jednotlivých staletích. Dále jak se vyvíjel a měnil život v klášteře, ale i mimo něj a poukazuje na výjimečné architektonické dílo barokní gotiky od známých českých architektů Jana Blažeje Santiniho Aichela a Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
|
|
|
Místo, odkud pocházím - Velké Březno a okolí
Zatloukalová, Hana ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Cílem práce je vytvoření výchovně vzdělávacího projektu, který žákům 4. a 5. ročníku základní školy pomůže porozumět souvislostem mezi krajinou, hospodářským využitím přírodních zdrojů, hustotou osídlení, rozvojem dopravní sítě a pracovních příležitostí v 19. - 20. století. Oblast, na kterou se diplomová práce zaměřuje, je místně určena okruhem spádovosti školy ve Velkém Březně. Jedná se o pravý břeh řeky Labe od Ústí nad Labem po Těchlovice. V teoretické části je z hlediska sociálně geografického popsána oblast, pro kterou je projektové vyučování navrhováno. Jsou zde také popsány metody a organizační formy výuky. Praktická část obsahuje pracovní materiál, který by měl být didaktickou inspirací pro výuku regionální vlastivědy.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském
Mrňa, Jaroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Novotný, Miroslav (oponent)
PhDr. Jaroslav Mrňa Církevní a obecné dějiny 19. a 20. století Název disertační práce v českém jazyce: Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském. Abstrakt v českém jazyce: Farní kroniky v sobě ukrývají vedle jedinečného odkazu myšlenek a činnosti duchovních správců, správní agendy jim svěřeného úřadu také velmi cenné údaje z životního příběhu samotné farnosti. Disertační práce Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském se zabývá problematikou existence farních kronik a jejich využitím pro moderní historickou práci na poli církevních a sociálních dějin. Pro prezentaci výpovědní hodnoty pramene byly vybrány pamětní knihy farností velkomeziříčského děkanství. Po úvodní kritice pramenů a literatury následuje kapitola věnovaná pohledu na křesťanské vnímání dějinnosti, vývoj kronikářství v jednotlivých dějinných epochách a zhodnocení farní kroniky jako pamětní či úřední knihy, uměleckého díla. Na ni navazuje část, která se zaměřuje na rozdíly ve struktuře zaznamenaných údajů. K částečné analýze i komparaci byl vytvořen reprezentativní vzorek 915 exemplářů farních kronik z české i moravské církevní provincie, jejichž přehled přináší jedna z příloh. V rámci...
|
|
| |
|
|
Kronika gymnázia Krásnohorská z let 1947-1952
Hejcmanová, Petra ; Sekyrková, Milada (vedoucí práce) ; Bahenská, Marie (oponent)
Bakalářské práce se zaměřuje na ediční zpracování školní kroniky dívčího gymnázia "Krásnohorská" z let 1947-1952, včetně jejího komentáře. Ta se nachází v Archivu hl. m. Prahy, kde je taktéž uložena starší kronika této školy z let 1890-1936, jejíž edici v roce 2016 sepsala PhDr. Milada Sekyrková, CSc. Tato práce tak navazuje na edici předchozí kroniky, aby byla doplněna v určitý celek. Práce je rozdělena do dvou částí. První část je věnována vývoji školství od reforem Marie Terezie do roku 1954. Dále je zde popsán rozvoj gymnázií na českém území a následuje seznámení s vývojem procesu snah o rozvoj dívčího vzdělávání od 19. století. Hlavní záměr pak představuje pojednání o spolku Minerva a o historii školy gymnázia "Krásnohorská". V druhé části je podán výklad o školních kronikách a jejich počátků vedení do dnešní doby. Poté následuje již samotná edice kroniky s komentářem, s jmenným rejstříkem a seznamem zkratek.
|
|
| |
host ::
RSS.