|
|
The Organizational-Cybernetic Approach to International Institutions
Parízek, Michal ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent) ; Krpec, Oldřich (oponent)
The Organizational-Cybernetic Approach to International Institutions Michal Parízek Abstrakt disertační práce Jedním z klíčových úkolů institucionálního výzkumu v mezinárodních vztazích by mělo být zkoumání toho, jak dosáhnout pomocí změn designu mezinárodních institucí jejich lepšího fungování. Institucionální design je přitom třeba chápat jako jediný faktor, který má na fungování institucí přímý kauzální vliv, a který lze zároveň vědomě manipulovat. Cílem této disertační práce je posoudit, do jaké míry lze vůbec tohoto úkolu dosáhnout a, pokud ano, za jakých podmínek. Za tímto účelem představuji v disertaci nový konceptuálně-teoretický rámec pro studium mezinárodních institucí postavený na poznatcích z oboru organizační kybernetiky. Na základě tohoto rámce definuji koncept kapacity přenosu informací jako vhodné závislé proměnné pro výzkum vlivu designu institucí na jejich fungování. Následně představuji tzv. model životaschopného systému, tedy organizačně-kybernetický model, který na obecné úrovni identifikuje klíčové informační kanály, které jakékoliv schéma vládnutí (governance) musí mít k dispozici. Platnost mého přístupu ilustruji ve dvou empirických kapitolách týkajících se, zaprvé, fungování Rady Evropské unie po východním rozšíření a, zadruhé, personální politiky několika významných mezivládních...
|
|
|
Od bezpečnostní aliance k bezpečnosnímu managementu: neoliberální institucionalismus a transformace NATO
Suchardová, Hana ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Měnící se prostředí mezinárodních vztahů, měnící se podoba konfliktů a výskyt odlišných hrozeb ovlivnily Severoatlantickou alianci (NATO) a její postavení v mezinárodním systému. Jasná struktura mezinárodního systému, která byla dána bipolárním rozdělením, vzala s koncem Studené války za své a nejasná politická rovnováha přinesla otázku budoucnosti NATO. Politická koncepce, kterou organizaci vtiskla studená válka, neodpovídala nynějšímu strategickému prostředí a Aliance byla postavena před důležitý úkol své opětovné transformace. Již během studené války docházelo ke změně postavení symbolu národní bezpečnosti, která byla hlavním tématem studené války. Tento pojem byl často využíván k zdůvodnění mnoha politických rozhodnutí od přijetí Marshallova plánu, přes podobu americké zahraniční politiky, až po určení kvót na dovoz ropy.1 Podle Roberta Keohana to bylo již období po konci Vietnamské války, kdy národní bezpečnost musela přenechat z poloviny svou výsadní pozici pojmům jako vzájemná závislost a spolupráce.2 Tato proměna byla pro sledování vývoje NATO velice důležitá, neboť tato organizace spojuje obě tyto myšlenky v jedné struktuře. Konec studené války nebyl jedinou historickou událostí, která NATO přivedla k transformačním snahám. Z historie můžeme zmínit například válku na Korejském poloostrově,...
|
|
|
Globalizace a kosmopolitní teorie demokracie
Vařeková, Petra ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá možností kosmopolitního přístupu k demokracii ve světě pozměněném globalizačními procesy. Problematika globalizace je rozebrána z pohledu tří současných sociologů - Ulricha Becka, Anthonyho Giddense a Jana Kellera. Bude ukázáno, jakým způsobem ekonomická, kulturní a politická globalizace mění pravidla světové politiky. Moderní koncept demokracie tradičně předpokládal rámec národního státu, nicméně národní státy samy o sobě již nedokážou adekvátně reagovat na globální rozměr současných světových problémů. Tato skutečnost poté umožní otevřít téma kosmopolitismu jako konceptu, který si klade ambice rozšířit demokratické vládnutí i na globální úroveň. Nejdříve bude představen Kantův kosmopolitní návrh zákonného mezinárodního uspořádání - federace svobodných států. Věčného míru může být podle Kanta dosaženo skrze realizaci veřejného práva ve třech sférách: státoobčanské právo, mezinárodní právo a světoobčanské právo. Na Kanta navázalo několik autorů, kteří různou měrou rozšiřují jeho kosmopolitní představu. John Rawls v Právu národů navrhuje politickou koncepci práva a spravedlnosti, která zůstává pevně v rámci norem mezinárodního práva. Naopak kosmopolitní autoři jako David Held a Daniel Archibugi navrhují takovou reformu mezinárodních institucí, jejímž konečným důsledkem by mohlo být...
|
|
|
Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – duben 2016
Pilecká, Jarmila
V rámci dubnového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím a institucím Evropské unie. Konkrétně občané vyjadřovali míru své důvěry k Severoatlantské alianci, Organizaci spojených národů a Evropské unii. Z institucí Evropské unie pak dále hodnotili, nakolik důvěřují Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi evropské rady a vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (tzv. ministryni zahraničí EU).
|
|
|
Vliv mezinárodních integračních procesů na Českou národní banku
Zamrazil, Václav ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Cieslar, Vladislav (oponent)
Tato bakalářská práce hodnotí vztahy ČNB s vybranými mezinárodními institucemi -- ECB, MMF a SB - a jejich vývoj v souvislosti s postupným zapojováním ČR do mezinárodních hospodářských a finančních struktur, především s integrací do EU. Práce předkládá základní informace o České národní bance i vybraných mezinárodních institucích včetně jejich hlavního poslání. Rovněž je rozebrán vývoj vzájemných vztahů mezi ČNB a jednotlivými institucemi. Hlavním závěrem práce je to, že vztahy se stále prohlubují, přičemž nároky kladené na ČNB v oblasti mezinárodní spolupráce stále rostou a dále to, že se s postupem konvergence role ČNB postupně mění. Zatímco v devadesátých letech byla česká strana jednoznačně v roli příjemce mezinárodní technické, expertní a finanční pomoci, postupně se ČNB stává důležitým partnerem mezinárodních organizací, který na poli mezinárodní spolupráce hraje stále aktivnější úlohu.
|
|
|
Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – duben 2015
Čadová, Naděžda
Do dubnového šetření CVVM byly zařazeny otázky týkající se důvěry občanů v mezinárodní instituce a instituce Evropské unie. Kromě důvěry v Evropskou unii jako celek byla předmětem dotazování také důvěra občanů jednotlivým institucím EU, a to Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi Evropské rady (tzv. prezidentovi Evropské unie) a představitelce pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (tzv. ministryni zahraničí EU). Šetření zahrnovalo rovněž otázky týkající se důvěry občanů Severoatlantické alianci a Organizaci spojených národů.
|
|
| |
host ::
RSS.