|
|
Speciálně pedagogická intervence u dětí s vývojovou dysfázií v mateřské škole
Vávrová, Miriam ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku specificky narušeného vývoje řeči u dětí předškolního věku. Sleduje a hodnotí vývoj jejich komunikačních a motorických schopností během docházky do mateřské školy. Teoretická část se zabývá vymezením základních pojmů týkajících se komunikace a narušené komunikační schopnosti s důrazem na problematiku specificky narušeného vývoje řeči. Popsán je také psychomotorický a komunikační vývoj dítěte od narození po nástup do školy a jeho návaznost na Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Ten se zaměřuje na komunikativní kompetence a specifika dítěte s narušenou komunikační schopností. Cílem praktické části bylo sledování čtyř dětí se specificky narušeným vývojem řeči během jejich docházky do mateřské školy speciální. Byl sledován řečový a psychomotorický vývoj těchto dětí v návaznosti na speciálně pedagogickou intervenci. Součástí práce je také vyhodnocení rozhovoru s rodiči sledovaných dětí. Výzkum byl prováděn kvalitativní metodou a jako výsledek práce byly vypracovány kazuistiky sledovaných dětí. Na závěr byly vyhodnoceny cíle práce a zodpovězeny položené výzkumné otázky, které shrnuly výsledky šetření.
|
|
| |
|
| |
|
|
Motorická výkonnost žáků s poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou na 1. stupni základní školy
Otipková, Zuzana ; Lejčarová, Alena (vedoucí práce) ; Musálek, Martin (oponent)
Název práce: Motorická výkonnost žáků s poruchou pozornosti spojenou s hyper- aktivitou (ADHD). Cíle práce: Cílem práce bylo zjistit úroveň jemné a hrubé motoriky horních končetin u žáků s diagnózou ADHD na školách pro tyto žáky určených a porovnat ji s úrovní jemné a hrubé motoriky horních končetin u žáků bez této diagnózy na běžné základní škole. Dílčím cílem práce bylo zjistit úroveň hrubé motoriky dolních končetin a lateralitu párových orgánů (ruka - noha) u výše zmíněných skupin žáků. Metody: Pro zjištění úrovně jemné a hrubé motoriky horních končetin, hrubé motoriky dolních končetin, laterality horních a dolních končetin u žáků s a bez poruchy ADHD ve věku 9 - 11 let byly použity tyto druhy testů: "Spirála", "Tečkovací test", "Korálky" (úroveň jemné motoriky horních končetin); "Krabička", "Malý talířový tapping", "Velký talířový tapping" (úroveň hrubé motoriky horních končetin); "Tapping dolní končetinou" (úroveň hrubé motoriky dolních končetin); "Vyťukávání rytmu" (lateralita dolních končetin); "Zvoneček" a "Sirky" (lateralita horních končetin). Výsledky: Úroveň jemné motoriky dominantní ruky byla u žáků s diagnózou ADHD nižší než u žáků bez této poruchy (0,38 ≤ d ≤ 0,79). S výjimkou testu "Spirála" porucha ADHD negativně ovlivňovala jemnou motoriku dominantní ruky více (0,74 ≤ d ≤ 0,79) než...
|
|
|
Výskyt senzomotorických obtíží u dětí se sluchovým postižením
Fiedlerová, Kateřina ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Prokešová, Eva (oponent)
Název: Výskyt senzomotorických obtíží u dětí se sluchovým postižením Cíle: Cílem práce bylo ověření hypotéz vyššího výskytu senzomotorických obtíží u dětí se sluchovým postižením pomocí posouzení motoriky, pohybové zdatnosti a somatognostických funkcí. Dílčím cílem bylo ověření korelace mezi použitými metodami. Metody: Této kvantitativní studie se zúčastnilo 73 dětí (27 dívek a 46 chlapců) se sluchovým postižením ve věku od 7 do 16 let (průměrný věk 11,9±2,8 roků). Průměrná hmotnost dětí byla 47,7±17,4 kg, průměrná výška 153±17,5 cm a jejich BMI bylo s průměrnou hodnotou 19,7±4,1. Testování dětí se sluchovým postižením proběhlo standardizovaným Testem motoriky pro děti MABC-2, Unifittestem 6-60 a jejich výsledky byly vyhodnoceny podle českých norem. Všechny děti prošly testy zaměřenými na vyšetření somatognostických funkcí podle Koláře. Od rodičů 54 dětí se sluchovým postižením byla dále pomocí nestandardizovaného dotazníku získána anamnestická data. U 20 dětí se podařilo zopakovat testování po 3 letech. Pro zpracování dat byl využit program Statistica a Microsoft Excel 2016. Výsledky: U dětí se sluchovým postižením se potvrdil vyšší výskyt motorických obtíží oproti normám pro české děti. V rámci motoriky (Test MABC-2) se v oblasti bez obtíží nacházelo 46 % dětí, 25 % dětí bylo v riziku výskytu...
|
|
|
Centrální koordinační porucha - literární rešerše
Kosová, Blanka ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Centrální koordinační porucha - literární rešerše Cíle: Teoretická část práce pojednává o centrální koordinační poruše, její diagnostice, etiologii, dělení a vyšetřování v průběhu různého věku dítěte. V praktické části byly porovnávány studie pojednávající o atypickém vývoji motoriky dětí s centrální koordinační poruchou. V diplomové práci je často použita zkratka CKP (centrální koordinační porucha) a také DCD (developmental coordination disorder) a to v závislosti na zdroji, ze kterého bylo čerpáno. DCD je anglický ekvivalent zkratky CKP. Metody: Diplomová práce má deskriptivně-analytický charakter. Bude zpracována formou literární rešerše. Výsledky: Zpracováním dostupných literárních zdrojů byl vytvořen ucelený pohled na problematiku centrální koordinační poruchy. Tato práce zhodnotila atypickou motoriku dětí s centrální koordinační poruchou školního a předškolního věku z pohledu různých autorů. Bylo zjištěno, jaké diagnostické postupy se používají a jaké obtíže jsou pro děti školního a předškolního věku s centrální koordinační poruchou nejvíce limitující. Klíčová slova: centrální koordinační porucha, jemná motorika, funkce ruky, hrubá motorika
|
|
|
Systematický přehled poznatků o vývoji a testování hrubé motoriky u dětí ve věku 6-10 let
Králová, Vilma ; Štveráková, Tereza (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vývoje hrubé motoriky u dětí mladšího školního věku (6-10 let) a možnostmi jejího testování. Teoretická část práce je věnována definici termínu mladší školní věk, vymezení důležitých milníků v motorickém vývoji dítěte a stanovení obecných doporučení o pohybových aktivitách v tomto věku. Byly popsány testy hodnotící hrubou motoriku, a to jak testy klinické - Timed Up and Go Test (TUG), Six Minute Walk Test (6MWT), Ten Meter Walk Test (10MWT), Time to Rise from the Floor (TRF), tak testové baterie Movement Assessment Battery for Children - 2nd Edition (MABC-2), Bruininks-Oseretsky Test of Motor Proficiency - 2nd Edition (BOT-2), MOBAK (Motorische Basiskompetenzen), Test of Gross Motor Development - 3rd edition (TGMD-3) a Körperkoordinationstest für Kinder (KTK). V praktické části bylo na sledovaném vzorku čtyř probandů provedeno hodnocení hrubé motoriky pomocí testových baterií MABC-2, BOT-2 Short Form (SF) a MOBAK. Hlavním cílem bylo zhodnotit a porovnat jednotlivé testové položky napříč vybranými testovými bateriemi. Výsledky neprokázaly žádnou významnou shodu mezi MABC-2 a BOT-2 SF. Výsledky dětí však ve všech testových bateriích můžeme hodnotit jako průměrné až nadprůměrné. Nikdo ze sledovaného vzorku nevykazoval známky motorického deficitu. Bylo...
|
|
| |
|
|
Využití metody Therasuit u jedinců s mozkovou obrnou
Fatková, Aneta ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Malá, Michaela (oponent)
Název: Využití metody Therasuit u jedinců s mozkovou obrnou Cíle: Hlavním cílem práce je sledovat 4-týdenní rehabilitační proces dle metody Therasuit. Určit, zda dojde ke změnám v oblasti hrubé motoriky a primitivních reflexů a popsat individuální průběh rehabilitačního procesu u jednotlivých probandů. Dalším cílem je zhodnotit vliv terapie na pohybové aktivity dítěte z pohledu rodiče. Metody: Jedná se o smíšenou metodu výzkumu, která obsahuje empiricko teoretickou formu kazuistik 3 probandů. Do výzkumu byli zařazeni 2 chlapci a 1 dívka ve věku 3, 4 a 7 let s diagnózou mozkové obrny, přičemž u 1. probanda se vyskytuje ve formě spastické diparézy, u 2. ve formě spastické hemiparézy a u 3. ve formě spastické triparézy. Mezi použité metody sběru dat patří vstupní a výstupní kineziologický rozbor, kvalitativní pozorování rehabilitačního procesu a kvalitativní rozhovor se zákonným zástupcem zaměřený na pohybové aktivity dítěte před a po rehabilitaci. Výsledky: Zjistili jsme, že u všech tří probandů nastalo po 4-týdenní rehabilitaci dle metody Therasuit zlepšení v oblasti hrubé motoriky. U všech tří probandů došlo k částečné integraci dvou ze třech patologicky přítomných primitivních reflexů. Všichni z dotazovaných rodičů uvedli, že u svého dítěte po ukončení terapie pozorují pozitivní změny v oblasti...
|
|
|
Korelace pohybové aktivity, motoriky a plochonoží u dětí ve věku 7-15 let
Pavelková, Anna ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Neuwirthová, Svatava (oponent)
Autor: Bc. Anna Pavelková Název: Korelace pohybové aktivity, motoriky a plochonoží u dětí ve věku 7 - 15 let Cíl: Cílem diplomové práce je zmapovat stupeň pohybové aktivity vybrané věkové populace dětí, indikované k fyzioterapii, na základě dotazníku o pohybové aktivitě PAQ- C. Sledovat, zda u dětí s plochonožím shledáme pohybovou aktivitu na stupni 1 a 2 (nízká pohybová aktivita), z 5 možných, na základě dotazníku PAQ-C. Dále objektivizovat plochonoží pomocí podoskopu, a určit stupeň plochonoží podle Klementy. Potvrdit/vyvrátit vliv stupně plochonoží na dosažení percentilu (komponentního i celkového) testovací baterie MABC-2 při vyhodnocení motoriky (zejména pak rovnováhy a hrubé motoriky). Metody: Soubor 15 dětí ve věku ± 10 let s diagnostikovaným plochonožím (indikovaných k individuální, nebo skupinové fyzioterapii) tvořil výzkumný vzorek naší studie. Od probandů byl odebrán anamnestický dotazník, dotazník o pohybové aktivitě PAQ-C, fotografie plantogramu z podoskopu pomocí mobilního fotoaparátu Huawei P9 Lite (2017), umístěného na stativu. Stupeň plochonoží byl vyhodnocen podle Klementy na základě indexu Chippaux- Šmiřák v softwaru AutoCAD 2020. Vyšetření motoriky bylo provedeno pomocí standardizované testovací baterie MABC-2. Statistické zpracování dat proběhlo v Microsoft Excel 2019....
|
host ::
RSS.